|
|
Zahraniční politika Obamovy a Trumpovy administrativy vůči Turecku
Kučera, Jakub ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komparací politiky Baracka Obamy a Donalda Trumpa vůči Turecku v kontextu současné krize ve vztahu se Spojenými státy. Cílem práce je odpovědět na otázku, zdali politika obou prezidentů byla koherentní a jakým způsobem se promítly případné rozdíly na dnešním zhoršení vztahů. Práce se zaměřuje na tři oblasti: spolupráce uvnitř NATO, problematika kurdské menšiny a proměna domácí politické situace v Turecku. Práce ukazuje, že navzdory odlišnému obecnému přístupu k zahraniční politice se konkrétní kroky obou prezidentů vůči Turecku významně neliší. Obamova deziluze ve vnímání vztahu USA a Turecka jako modelového partnerství výrazně změnila jeho vlastní politiku v druhém vládním období. V rámci NATO Trump navázal na Obamovu politiku vůči Turecku skrze podporu systému protiraketové obrany a pokračováním ve využívání amerických vojenských zařízení na tureckém území. Kurdská otázka představuje ve vztahu obou zemí nejkritičtější místo. Trump doposud podporoval spolupráci s Kurdy ve stejné míře jako Obama, ale dohody s Erdoğanem z poslední doby mohou přinést změnu tohoto přístupu a následné zlepšení vztahů. Odlišný Trumpův postoj k proměně tureckého politického prostředí nemá na kvalitu vztahů obou zemí významný vliv. Se zvyšujícím se vlivem Ruska a Íránu v turbulentním regionu Blízkého...
|
|
|
Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce
Prouza, Tadeáš ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce Angažmá Obamovy administrativy v syrské občanské válce se zabývá rolí Spojených států v konfliktu. Práce sleduj přístup Obamovy administrativy k situaci v zemi od vypuknutí protestů až do konce presidentova vládního období. Analyzuje vývoj tohoto přístupu a zásadní události, které měly na jeho formování vliv. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje pozadí konfliktu, historickému vývoji vztahů mezi Spojenými státy a Sýrií a širším kontextem Obamovy zahraniční politiky k regionu Blízkého východu. Druhá část se zabývá analýzou časově vymezeného úseku od začátku revoluce do roku 2014. Sleduje zásadní okamžiky, které měly vliv na další dynamiku konfliktu v zemi a jevy, které v této době formovaly situaci v Sýrii, jako je rostoucí vliv radikálních elementů v opozici. Obšírně se věnuje chemickému útoku v Ghůtě z roku 2013, který téměř dovedl Washington k přímé vojenské intervenci v zemi a je jedním z klíčových zahraničně-politických okamžiků Obamovy vlády. Třetí část práce se zabývá vzestup Islámského státu a následnou americkou intervencí proti této teroristické organizaci v Sýrii. Práce byla zpracována s využitím široké škály zdrojů, především primárních dokumentů, monografií, studií think-tanků a novinových článků.
|
|
|
Komparace přístupu G. W. Bushe a B. Obamy k protiteroristické strategii v Afghánistánu
Mikšovská, Kristýna ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Tato bakalářská práce si jako svůj cíl stanovuje srovnání protiteroristické strategie prezidentů George W. Bushe a Baracka Obamy. Text se primárně zaměřuje na období let 2001 - 2015. Začátek období je stanoven především z důvodu události největších teroristických útoků v USA 11. 9. 2001, které formovaly nové koncepty, strategie a legislativu v boji proti terorismu. K těmto útokům se přihlásila extremistická skupina Al-Káida, která operuje zejména na území Afghánistánu, z tohoto důvodu se práce zaměří právě na tuto organizaci, daný stát a přilehlou oblast. Příklady protiteroristické strategie jsou studovány na Al-Káidě také proto, že organizace byla bezpečnostní hrozbou pro obě administrativy po celé zkoumané období. V závěru se práce snaží objasnit rozdíly protiteroristických strategií a potvrdit, či vyvrátit hypotézu stanovenou v úvodu. Klíčová slova protiteroristická strategie, prezident, Bush, Obama, Afghánistán, bezpečnost, hrozba, Al-Káida
|
|
|
The U.S.-Japan Alliance: Key Building Stone of Obama's Pivot to Asia?
Srpová, Laura ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá dopady Obamovy zahraničně-politické strategie, tzv. rebalancováním do Asie a jejími konkrétními důsledky pro bezpečnostní alianci s Japonskem. Cílem této práce je vyhodnotit úspěšnost v plnění cílů této strategie, které si Obamova administrativa vytyčila zejména s ohledem na jeji dopady pro bezpečnostní alianci USA - Japonsko. Ve své práci se zaměřuji zejména na hodnocení cílů a analýze vnitřních a vnějších překážek a výzev, kterým aliance za doby Obamovy vlády čelila. V neposlední řadě se práce věnuje analýze klíčových dokumentů, kterými jsou směrnice pro americko japonskou bezpečnostní spolupráci a americká národní bezpečnostní strategie z roku 2015. Ze závěru práce vyplývá, že Obamova politika rebalancování do Asie byla úspěšná jen z části, přičemž většinu cílů se nepodařilo naplnit kvůli ekonomicky a politicky nepříznivé situaci u obou spojenců. Dalším důvodem pro pouze částečný úspěch rebalancování do Asie byla nepříznivá zahraničně politická situace, která donutila USA soustředit svou pozornost a zdroje do jiných regionů.
|
|
|
Analýza: Byl Barrack H. Obama větší mírotvorce než George W. Bush?
Kučera, Pavel ; Pondělíček, Jiří (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Ve svojí práci se věnuji analýze teze, zda se Barrack H. Obama, mimo jiné držitel Nobelovy ceny za mír z roku 2009, během svého působení ve funkci amerického prezidenta více zasadil o mírovější politiku na Středním a Blízkém východě, než jeho předchůdce George W. Bush. Již ve svých předvolebních projevech se totiž Obama zavázal ukončit dlouhotrvající války v Afghánistánu či Iráku, rozpoutané právě za Bushe, a prosazovat mírovější politiku v tomto regionu. Ve svojí práci pak z dostupných zdrojů, ať už se jedná o odbornou literaturu či denní tisk, rozebírám, jak a v čem se lišila jejich zahraniční politika v daném regionu. Věnuji se též analýze toho, jak se oba prezidenti snažili vypořádat s hrozbou mezinárodního terorismu, zejména s ohledem na organizace jako Talibán, Al-Káida či Islámský stát, a jaké prostředky volili k jeho potírání či omezení jeho vlivu na území států jako jsou Irák, Afghánistán, Somálsko, Jemen či Pákistán. V samotném závěru práce se věnuji také srovnání toho, kolik si vojenské operace, vedené oběma prezidenty v tomto regionu, vyžádaly obětí mezi samotnými příslušníky amerických ozbrojených sil, jaké byly finanční náklady na tyto operace, ke kolika bombovým útoků drony došlo během prezidentství Bushe i Obamy, či kolik teroristů bylo během jejich funkčního období zabito. Klíčová...
|
|
|
Foreign policy of Obama administration towards Iran
Rudyšar, Rudolf ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Politika Obamovy administrativy vůči Íránu se zabývá analýzou sbližování Spojených států a Íránu za vlády současného prezidenta Baracka Obamy. V tomto kontextu se práce zabývá zejména vztahy s dalšími americkými spojenci v regionu (zejména Izraelem a Saudskou Arábií) a jejich vlivem na schopnost USA prosadit své zájmy na Blízkém východě bez ohledu na své regionální spojence. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol, přičemž první kapitola stanovuje teoretický rámec, který je dále v práci použit při analýze diskutovanáých problémů. Druhá kapitola se zabývá nedávným geopolitickým vývojem v regionu zejména v kontextu signifikantních vln nestability, které Blízký východ zasáhly. Třetí kapitola podrobně rozebírá vývoj kolem íránského jaderného programu a věnuje se zejména jaderné dohodě mezi USA a Íránem, kterou obě strany uzavřely v polovině roku 2015 a která je považována zazlomový dokument v oblasti mezinárodního přístupu k íránskému jadernému programu. Čtvrtá a patá kapitola pak analyzují postupy a přístupy Obamovy administrativy k jednotlivým problémům na Blízkém východě a podorbně analyzují vztahy s klíčovými blízkovýchodními spojenci USA. Diplomová práce uzavírá danou problematiku konstatováním, že skutečně došlo k nespornému sblížení USA a Íránu, nelze tento trend považovat...
|
|
|
Převod (ne)zdvořilosti při tlumočení
Kavínová, Martina ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Ott, Libor (oponent)
Lingvistický koncept zdvořilost byl již hojně probádán, nikoli však její tlumočení. Tato teoreticko-empirická práce popisuje prostředky pro vyjadřování zdvořilosti rozdělené podle maxim zdvořilosti G. Leeche. Empirická část je tvořena rozborem nahrávek simultánně tlumočených projevů v médiích a v Evropském parlamentu. Jedná se o kvantitativní studii a jejím výsledkem je množství prostředků vyjadřování zdvořilosti, které tlumočníci převedli do češtiny. V souladu s maximami bylo v celkovém vzorku průměrně převedeno 65,7 % prostředků zdvořilosti. Ke zkoumaným prostředkům patří prozodie, neverbální komunikace, modalita, kategorie konatele apod. Za žádoucí jsme považovali ekvivalentní převod prostředků. Práce ověřuje hypotézu, zda docházelo ke značnému výrazovému zesilování za účelem zvýšení míry zdvořilosti oproti originálním projevům. Klíčová slova: zdvořilost, pragmatika, ilokuční akt, maximy zdvořilosti, tvář, modalita, prozodie, neverbální komunikace, čeština, angličtina, tlumočení, ekvivalence, prezidentský duel USA, Obama, Romney, Společná zemědělská politika, Evropský parlament, Catherine Ashton, oslovování
|
|
|
Sémiologická analýza obrazu Baracka Obamy v magazínu Time
Růňová, Michaela ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá současným mediálním sdělením, vizuálním obrazem Baracka Obamy na titulních stranách magazínu Time, a aplikací metody sémiologické analýzy inspirované Rolandem Barthesem. Sémiologický rozbor je prováděn na vybraných titulních stranách časopisu Time. Na začátku každé analýzy je vždy stanovena a popsána metoda, která je následně aplikována. Využívány jsou koncepty čtení obrazu, denotace, konotace a mýtu. Pozornost je zaměřena také na pojetí fotografie a vztah mezi textem a obrazem. Práce poukazuje na využití Barthesových teoretických konceptů na současném vizuálním sdělení. Zaměřuji se také na inovaci metody sémiologického rozboru pomocí poznatků ze sociální sémiologie. Mezi základní sledované linie a hypotézy patří: snaha o využití konceptů denotace, konotace a mýtu při analýze vizuálního obrazu známého politika, sledování vztahu mezi textem a obrazem v rámci titulních stran. Výsledky analýz jsou zhodnoceny a doplněny o rozbor tendencí v kompozici obrazu politika. Práce sleduje, jak jsou Barthesovy metody aplikovatelné a jaké výsledky nám analýza předkládá. V obrazu Baracka Obamy jde o jistou vizuální komunikaci, kde média ovlivňují způsob finálního vnímání politika. KLÍČOVÁ SLOVA sémiologie, sémiologická analýza, čtení obrazu, denotace, konotace, mýtus, sociální sémiologie,...
|
|
|
Komparace postupu americké administrativy vůči Íránu v otázce proliferace jaderných zbraní za vlád prezidentů Bushe a Obamy
Čermák, Michal ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tématem diplomové práce je komparace amerických aktivit za vlád prezidentů Bushe a Obamy směrem k Íránu s ohledem na hrozbu proliferace jaderných zbraní. Sleduje diplomatické kroky Spojených států vůči Íránu a ostatním aktérům, kteří v této problematice hrají důležitou roli a rovněž některé jiné metody, kterými se nejsilnější světová velmoc snaží znemožnit Íránu vývoj jaderných zbraní. Zmíněné téma je zasazeno do širšího kontextu kontinuity a změny v americké bezpečnostní a zahraniční politice. Cílem diplomové práce je zhodnotit, v čem se americké kroky vůči Íránu za vlády prezidenta Obamy lišily od kroků jeho předchůdce, v čem na ní naopak navazovaly a jaká byla jejich efektivita.
|
|
|
Use of social media in political campaign : the case study of the Barack Obama's 2008 presidential campaign
Beseda, Dan ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato práce se věnuje roli sociálních médií v americké prezidentské kampani. Média hrají obecně důležitou roli v prezidentské kampani. Každé nové médium je spojeno s velkým očekáváním ohledně jeho dopadu na vývoj politické kampaně. Z toho důvodu zkoumáme otázku: Jakou roli hrají sociální média v americké prezidentské kampani. Role těchto médií je zkoumána na případové studii. V první kapitole jsou definovány sociální média a platforma, na které fungují, Web 2.0. Prezentovány jsou zde také nejdůležitější aspekty sociálních médií. Následující kapitola prezentuje teoretické pozadí sociálních médií v politice se zaměřením na aspekty, které jsou relevantní pro sociální média a jejich roli v politické kampani. Třetí kapitola je případovou studií prezidentské kampaně Baracka Obamy. Na začátku případové studie jsou prezentována data, která ukazují využití médií během voleb 2008. Poté jsou analyzována nejdůležitější sociální média v Obamově kampani. Nejdříve je analyzována Obamova oficiální stránka MyBarackObama. Poté je analyzován YouTube, následovaný analýzou sociálních sítí, především Facebooku. Poslední kapitola se věnuje blogům.
|
host ::
RSS.