|
|
Kvalita vládnutí a výdaje na obranu
Dostál, Pavel
Diplomová práce se věnuje zkoumání dvou fenoménů, a sice výdajů na obranu a kvality vládnutí. Vybranými státy, ve kterých jsou tyto dva fenomény v této práci zkoumány, jsou státy různých světových organizací či geografických regionů. Pro plné pochopení problematiky je část práce věnována popisu vybraných regionů a jejich vývoji. Následně jsou popsány fenomény kvality vládnutí a jsou zkoumány jejich determinanty. V rámci práce jsou sledovány oba jevy a jejich vývoj odděleně a následně je zkoumána jejich provázanost a spojení. Závěr je věnován posouzení souvislosti těchto dvou problematik.
|
|
| |
|
|
Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU
Sokol, Martin ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU si klade za cíl objasnit, zdali jednotky rychlého nasazení Severoatlantické aliance, tedy NATO Response Forces, a Evropské unie, tedy EU Battlegroups, jsou totožné nebo ne. Po skončení studené války totiž obě organizace začaly s budováním svých vojenských sil, a protože se členské základny téměř překrývají, vyvstává otázka, proč by měly ony státy vyčleňovat své zdroje do totožných konceptů. Práce nejdříve popisuje změnu bezpečnostního prostředí a to, jaké hrozby z nich vyplývají pro NATO a EU. Na tyto nebezpečí oba aktéři reagovali přijetím řady dokumentů, které definovaly nástroje na jejich zvládání a z kterých vyplynula potřeba silami rychlé reakce. V dalších kapitolách je popsán vznik obou jednotek a jsou porovnávány jejich základní vlastnosti a schopnosti. Také je vysvětleno, jak obě organizace proti duplikacím bojují. Poslední kapitola ukazuje na příkladu České republiky, která je členem NATO i EU, jak se stát staví k vyčleňování vojáků do obou sil a jestli je vnímá jako duplicitní. V závěru dochází autor k poznatku, že NATO Response Forces a EU Battlegroups nejsou totožné, protože se v řadě ohledů liší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
|
|
Dynamika bezpečnostních vztahů Polska a USA: motivace spolupráce a současný vývoj
Kučová, Markéta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předmětem zkoumání předkládané diplomové práce je téma polsko-amerických bilaterálních vztahů, jejichž podoba vyplývá mimo jiné z geografické polohy a historické zkušenosti Polska. Tato bilaterální spolupráce má zásadní dopad na dění v regionu, čímž se stává vzhledem k aktuálnímu vývoji na mezinárodní scéně velice relevantním tématem ke zkoumání. Práce je vedena formou případové studie a jejím úkolem je analyzovat dynamiku polsko-americké spolupráce, přičemž základní premisou výzkumu je zde asymetrická podoba polsko-amerických vztahů. Cílem je poukázat na to, že vztahy mezi Varšavou a Washingtonem jsou svým vývojem a současnou podobou postaveny spíše na konsensu nežli na donucování z pozice silnějšího partnera. K analýze dynamiky tato práce využívá rovněž alianční bezpečnostní dilema Glenna H. Snydera. Vzhledem ke konceptualizaci strategické kultury, jakožto kontextu strategického chování, přináší práce také poměrně podrobný pohled na polskou strategickou kulturu, která slouží jako nástroj pro lepší pochopení polské zahraniční politiky, bezpečnostních priorit, a tudíž i motivace udržování signifikantních vztahů se Spojenými státy. Je to právě podoba těchto vztahů, která otevírá prostor pro hlubší zkoumání teorie asymetrie, jelikož poukazuje na možnost nekonfrontačního vývoje vztahů mezi zeměmi,...
|
|
|
Soubor dohod Berlín plus - Stále relevantní nebo již překonaný mechanismus spolupráce EU - NATO?
Hložková, Veronika ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Předložená práce se zabývá ověřením relevance souboru dohod Berlín plus, který se v roce 2003 stal oficiálním mechanismem pro realizaci operací pod vedením Evropské unie s využitím plánovacích kapacit NATO. Pro zjištění relevance jsem stanovila tři hlediska. První z nich posuzuje tento mechanismu dle jeho využití v praxi v podobě vojenských misí. Následující hledisko jej zkoumá z pohledu zapojení do plánování a jeho výskytu v klíčových dokumentech obou organizací. Poslední nakonec pátrá po jeho přítomnosti v odborném diskurzu. Pro zjištění příčin nynějšího stavu relevance těchto dohod využívám předpokladů vycházejících z historického institucionalismu. Mezi ně patří zejména důraz na historické a kontextuální posouzení zkoumané empirie, závislost na předchozích vzorech a nezamýšlené důsledky. Díky takto nastavenému výzkumu jsem dospěla k závěru, že soubor dohod Berlín plus je z dnešního pohledu částečně relevantní. K takovému výsledku jsem došla poté, co mechanismus Berlín plus nebyl hodnocen kladně ani podle jediného kritéria. Zároveň se však ukázalo, že jeho existence napomohla udržet komunikaci a určitou úroveň spolupráce mezi oběma organizacemi v dobách, kdy mezi nimi panovaly zhoršené vztahy. Díky tomu pak Unie a Aliance měly ve své pokračující kooperaci na co navázat. Díky přítomnosti, ač...
|
|
|
Bezpečnostní politika neutrálních států po útocích 11. září 2001: komparace vybraných evropských zemí
Vlček, Tomáš ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bahenský, Vojtěch (oponent)
Tato bakalářská práce srovnává Švýcarsko, Rakousko a Švédsko, jakožto neutrální země Evropy a jejich aktivitu v bezpečnostní politice. Srovnání probíhá na dimenzích peacekeepingu a boje proti terorismu v období od teroristických útoků 11. září 2001 ve Spojených státech amerických do současnosti. V dimenzi peacekeepingu je kladen důraz na nasazování jednotek do peacekeepingových misí. V případě dimenze boje proti terorismu probíhá porovnání ve strategii globální války proti terorismu a ve strategii boje proti terorismu. Výsledkem je pak potvrzení, či vyvrácení hypotézy, mezi přístupem k neutralitě a aktivitě v rámci bezpečnostní politiky. Práce je zpracována jako komparativní studie a hlavní předpoklad práce je takový, že neutrální stát, jež má kodifikovanou neutralitu a používá ji ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích, bude méně aktivní než stát, který takto kodifikovanou neutralitu nemá a ani ji již nezmiňuje ve svých bezpečnostně-zahraničních strategiích.
|
|
|
The Role of the US in NATO: How Did It Change after 9/11 under Bush Administration
Štverková, Iva ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat zahraniční politiku prezidenta G.W. Bushe po 11. září 2001 a její dopady pro Severoatlantickou alianci. Spojené státy po teroristických útocích prošly šokem, který způsobil přijetí tzv. "válečné mentality", jež se projevovala tlakem veřejnosti a médií na to, aby vláda rychle podnikla razantní kroky. To mělo za následek řadu ad hoc rozhodnutí přijatých bez řádné analýzy a zvážení následků. Bushova vláda používala po 11. září černobílou rétoriku a zjednodušovala válku proti terorismu na válku dobra proti zlu. Spojené státy za Bushovy vlády nepovažovaly mezinárodní instituce za důležité a místo nich preferovaly bilaterální spolupráci. Opomíjením Aliance ovšem Washington NATO podkopával. Evropa se Spojenými státy soucítila a od prvního dne USA podporovala, avšak evropští členové NATO a Washington vnímali hrozbu ze strany Iráku odlišně, a proto se nemohli shodnout na společném řešení. Kroky, které Američané podnikli v Afghánistánu a Iráku, v kombinaci se zdrženlivostí Evropy plně podpořit válku proti terorismu, měly za následek vyhrocení vztahů mezi členy Aliance. Čím více se Spojené státy blížily vojenskému zásahu v Iráku a tudíž vedení dvou velkých válek, tím více začaly oceňovat roli, kterou může NATO hrát. Evropané na druhou stranu nikdy nezapomněli na to, že...
|
|
|
Visegrad group V4: formation, results and perspectives for further cooperation
Bartalová, Edina ; Pejša, Robert (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Predkladaná bakalárska práca sa venuje sub-regionálnej spolupráce v strednej Európe v rámci Vyšehradskej skupiny. Cieľom práce je poukázať na rolu, ktorú Vyšehradská spolupráca zohrala počas demokratickej transformácie Česka, Maďarska, Poľska a Slovenska a integrácie štátov do EÚ a NATO. Práca sa venuje ekonomickej, politickej a kultúrnej spolupráce Vyšehradskej skupiny od jej založenia až do súčasnosti. V závere práce poukazujem na životaschopnosť Vyšehradskej štvorky v rozšírenej EÚ, keď spoločná reprezentácia strednej Európy zostáva naďalej dôležitá a skúsenosť vyšehradských štátov môže byť príkladom pre transformáciu bezprostredného susedstva EÚ.
|
|
|
Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU
Sokol, Martin ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce Duplicita sil rychlého nasazení: NATO a EU si klade za cíl objasnit, zdali jednotky rychlého nasazení Severoatlantické aliance, tedy NATO Response Forces, a Evropské unie, tedy EU Battlegroups, jsou totožné nebo ne. Po skončení studené války totiž obě organizace začaly s budováním svých vojenských sil, a protože se členské základny téměř překrývají, vyvstává otázka, proč by měly ony státy vyčleňovat své zdroje do totožných konceptů. Práce nejdříve popisuje změnu bezpečnostního prostředí a to, jaké hrozby z nich vyplývají pro NATO a EU. Na tyto nebezpečí oba aktéři reagovali přijetím řady dokumentů, které definovaly nástroje na jejich zvládání a z kterých vyplynula potřeba silami rychlé reakce. V dalších kapitolách je popsán vznik obou jednotek a jsou porovnávány jejich základní vlastnosti a schopnosti. Také je vysvětleno, jak obě organizace proti duplikacím bojují. Poslední kapitola ukazuje na příkladu České republiky, která je členem NATO i EU, jak se stát staví k vyčleňování vojáků do obou sil a jestli je vnímá jako duplicitní. V závěru dochází autor k poznatku, že NATO Response Forces a EU Battlegroups nejsou totožné, protože se v řadě ohledů liší. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.