|
|
Srbské manipulativní elity jako příčina války v Bosně a Hercegovině
Kučová, Markéta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Předkládaná bakalářská práce analyzuje téma příčiny války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995. Konkrétně zpracovává teorii manipulativních elit na případu jednání srbské politické elity, která je obecně považována za klíčovou pro spuštění nenávistných nálad v Jugoslávii po změně režimu na přelomu 80. a 90. let. Teritoriálně je práce zaměřena na území bývalé Jugoslávie s důrazem na Srbsko a Bosnu a Hercegovinu. Časově analyzuje období těsně před vypuknutím jugoslávského konfliktu, tedy na rozhraní 80. a 90. let 20. století, včetně začátku první poloviny let devadesátých. Práce je vedena formou případové studie. Výzkumným účelem této bakalářské práce je ověřit platnost teorie manipulativních elit na případu jednání srbských elit na přelomu 80. a 90. let 20. stol. a vliv konfliktních strategií, jež vytvářely, na rozpoutání etnického konfliktu v Bosně a Hercegovině. V první části práce představuji konkurenční teorie vysvětlující příčiny etnických konfliktů, kde také zdůvodňuji výběr Gagnonova zpracování teorie manipulativních elit z 90. let. Následuje teoretická kapitola podrobně popisující jednotlivé komponenty teorie, které v empirické části aplikuji na konkrétní příklady chování ze strany srbských lídrů s využitím novější literatury.
|
|
|
Dynamika bezpečnostních vztahů Polska a USA: motivace spolupráce a současný vývoj
Kučová, Markéta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Předmětem zkoumání předkládané diplomové práce je téma polsko-amerických bilaterálních vztahů, jejichž podoba vyplývá mimo jiné z geografické polohy a historické zkušenosti Polska. Tato bilaterální spolupráce má zásadní dopad na dění v regionu, čímž se stává vzhledem k aktuálnímu vývoji na mezinárodní scéně velice relevantním tématem ke zkoumání. Práce je vedena formou případové studie a jejím úkolem je analyzovat dynamiku polsko-americké spolupráce, přičemž základní premisou výzkumu je zde asymetrická podoba polsko-amerických vztahů. Cílem je poukázat na to, že vztahy mezi Varšavou a Washingtonem jsou svým vývojem a současnou podobou postaveny spíše na konsensu nežli na donucování z pozice silnějšího partnera. K analýze dynamiky tato práce využívá rovněž alianční bezpečnostní dilema Glenna H. Snydera. Vzhledem ke konceptualizaci strategické kultury, jakožto kontextu strategického chování, přináší práce také poměrně podrobný pohled na polskou strategickou kulturu, která slouží jako nástroj pro lepší pochopení polské zahraniční politiky, bezpečnostních priorit, a tudíž i motivace udržování signifikantních vztahů se Spojenými státy. Je to právě podoba těchto vztahů, která otevírá prostor pro hlubší zkoumání teorie asymetrie, jelikož poukazuje na možnost nekonfrontačního vývoje vztahů mezi zeměmi,...
|
|
|
Srbské manipulativní elity jako příčina války v Bosně a Hercegovině
Kučová, Markéta ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Předkládaná bakalářská práce analyzuje téma příčiny války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995. Konkrétně zpracovává teorii manipulativních elit na případu jednání srbské politické elity, která je obecně považována za klíčovou pro spuštění nenávistných nálad v Jugoslávii po změně režimu na přelomu 80. a 90. let. Teritoriálně je práce zaměřena na území bývalé Jugoslávie s důrazem na Srbsko a Bosnu a Hercegovinu. Časově analyzuje období těsně před vypuknutím jugoslávského konfliktu, tedy na rozhraní 80. a 90. let 20. století, včetně začátku první poloviny let devadesátých. Práce je vedena formou případové studie. Výzkumným účelem této bakalářské práce je ověřit platnost teorie manipulativních elit na případu jednání srbských elit na přelomu 80. a 90. let 20. stol. a vliv konfliktních strategií, jež vytvářely, na rozpoutání etnického konfliktu v Bosně a Hercegovině. V první části práce představuji konkurenční teorie vysvětlující příčiny etnických konfliktů, kde také zdůvodňuji výběr Gagnonova zpracování teorie manipulativních elit z 90. let. Následuje teoretická kapitola podrobně popisující jednotlivé komponenty teorie, které v empirické části aplikuji na konkrétní příklady chování ze strany srbských lídrů s využitím novější literatury.
|
host ::
RSS.