|
| |
|
|
Specifika integrace a edukace cizinců studujících na vysokých školách v České republice
Sládková, Martina ; Kříž, Jaroslav (vedoucí práce) ; Veteška, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky integrace a edukace cizinců studujících na vysokých školách v České republice. V současné době je studium v zahraničí velmi dostupné, a proto mnoho studentů vyjíždí do různých zemí a nezanedbatelné procento z nich právě do České republiky. Je tedy nutné, aby se zde cítili dobře a jejich studium mělo co nejméně překážek. Cílem této práce je tedy popsat přístup cizinců ke vzdělání v České republice, zjistit, jak je možné ovlivnit adaptační proces cizinců do nového prostředí, a popsat integrační a edukační bariéry aktivně studujících cizinců na vysokých školách v České republice. V teoretické části práce je realizována deskripce problematiky integračního procesu, právního rámce pro vysokoškolské vzdělávání v České republice, interkulturními rozdíly ve vzdělávání. Dále je věnována pozornost integrační politice a vzdělávacím službám, které jsou poskytovány na našem území. Empirická část práce je realizována polostrukturovanými rozhovory s cizinci, kteří aktivně studují na českých vysokých školách. Jejich cílem bylo najít bariéry, které studentům stěžují studijní i běžný život. Mezi integračními bariérami se objevoval jazyk, dále vnitřní pocity a stesk po domově nebo diskriminační procesy. Z výzkumu vyplývají i edukační bariéry, mezi nimiž se objevuje například stres a...
|
|
|
Švédská integrační politika a integrace uprchlíků
Abdallah, Jakub ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Svobodný, Petr (oponent)
Téma švédské integrační politiky a integrace uprchlíků se zabývá současnou švédskou integrační politikou se zaměřením na uprchlíky (azylanty). Práce uvádí integrační politiky do kontextu uprchlické krize 2015, která byla pro Švédsko bezprecedentním obdobím v důsledku rekordního počtu žadatelů o azyl. Dále práce analyzuje vývoj švédské integrační politiky v časovém rámci od konce 90. let 20. století až po uprchlickou krizi 2015. Dalším cílem práce je zjistit, jestli došlo ke změnám integračních politik Švédska v důsledku uprchlické krize. Do práce je částečně zahrnuta i analýza politik azylových, které jsou propojené s politikami integračními. Zásadní otázkou je, jaké integrační metody v případě uprchlíků si Švédsko zvolilo a jakým způsobem byly implementovány.
|
|
|
Integrační politiky Irska mezi lety 2007-2020
Feňová, Marie ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se zabývá irskými integračními politikami v letech 2007-2020. V roce 2007 byl založen první klíčový úřad pro integraci, Úřad ministra pro integraci (OMI), který byl předchůdcem dnešního Úřadu pro podporu integrace migrantů (dále jen OPMI). Tento úřad byl klíčový pro vznik strategie Migration Nation, kterou úřad vydal v roce 2008. Proto celé toto období integračních politik lemují dvě doposud jediné vydané irské integrační strategie. Již zmiňovaná strategie Migration Nation a The Migrant Integration Strategy-Blueprint for the Future, vydaná v roce 2017. Irsko v 90. letech především díky hospodářské prosperitě, zaznamenalo obrat z převážně emigrujícího státu ve stát imigrační. Díky stále rostoucímu počtu žadatelů o azyl a počtu přistěhovalců v zemi muselo Irsko začít vytvářet, prohlubovat a zefektivňovat integrační politiky. Práce nejprve vymezuje pojmy související s tématem integrace a přistěhovalectví a v samotné stati práce se již věnuje výše zmiňovaným strategiím. Nejprve je popsáno, jaké cíle si strategie dávaly do budoucna, jaké pokroky již učinily a v poslední kapitola je samotná analýza toho, tak tyto cíle a strategie ve skutečnosti fungovaly. Analýza se zabývá především socio-ekonomickou integrací, která je nejlépe měřitelná.
|
|
| |
|
|
Integrace imigrantů v České republice: s pomocí a bez pomoci nestátních neziskových organizací - srovnávací studie
Suchánková, Pavla ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kumsa, Alemayehu (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou integrace imigrantů v České republice. Hlavním cílem práce je zjistit, jaký vliv mají nestátní neziskové organizace, v tomto případě Poradna pro integraci, na proces integrace imigrantů. Stanovený cíl je ověřován na základě srovnání míry integrace klientů Poradny pro integraci a zaměstnanců firmy Globus ČR, k.s. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. Úvodní kapitola představuje téma, cíle a strukturu práce. Druhá kapitola se věnuje zhodnocení prostudovaných pramenů a literatury. Teoretická část práce definuje pojmy, které bezprostředně souvisejí s danou problematikou, popisuje proces integrace imigrantů v ČR, zabývá se integrační politikou a nestátními neziskovými organizacemi v ČR. Empirické šetření obsahuje některé důležité údaje o Poradně pro integraci a vyhodnocení získaných informací na základě provedení dotazníkového šetření, zúčastněného pozorování a nestrukturovaných a neformálních rozhovorů. Závěrečná kapitola shrnuje získané poznatky a zhodnocení dosažených cílů.
|
|
|
Role integračních center v rámci integrační politiky České republiky
Hampejsová, Gabriela ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Jelínková, Marie (oponent)
Cílem bakalářské práce Role integračních center v rámci integrační politiky ČR je popsat a porovnat postavení integračních center působících v České republice. Práce zkoumá a porovnává činnost integračních center působících jako neziskové organizace s Centry na podporu integrace cizinců zřizované státem. Popisuje integrační politiku v České republice, jejímž cílem je předcházet vytváření uzavřených komunit imigrantů, společenské izolaci a sociálnímu vyloučení cizinců. Hlavním cílem výzkumu, který byl pojat jako mnohočetná případová studie, bylo zjistit, jakým způsobem přispívají integrační centra z pohledu jejich pracovníků k procesu integrace cizinců v České republice, a to především prostřednictvím poskytovaných služeb a jejich propagací. Zjišťovány byly zásadní problémy, které s sebou přináší nastavení integrační politiky ČR pro cizince z třetích zemí. Hlavními zjištěními výzkumu je, že činnost integračních center se odvíjí a je v souladu s Národní koncepcí integrace cizinců na území ČR a že se činnost integračních center řídí asimilačním modelem, kdy se pracovníci center snaží cizince zcela začlenit do české společnosti. Klíčová slova: integrace, migrace, cizinec, integrační centrum, třetí země, integrační politika, Ministerstvo vnitra, Česká republika, případová studie
|
|
|
Reakce španělských vlád v oblasti imigrační a integrační politiky na ekonomickou krizi v letech 2008-2014
Slivanská, Kateřina ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována vlivu hospodářské krize na imigrační politiku ve Španělsku v letech 2008 až 2015. Výzkum se zaměřuje zejména na odezvu španělských vládních stran v oblasti imigrační a integrační politiky v reakci na ekonomickou krizi probíhající v letech 2008-2014. Hospodářská krize znamenala pro celosvětovou i španělskou ekonomiku největší propad od krize ve 30. letech 20. století. Cílem práce je zjistit, zda ekonomická krize znamenala změnu podoby imigrační a integrační politiky ve Španělsku pomocí analýzy postoje jednotlivých vlád v tomto období. První dvě části práce jsou věnovány vymezení základních pojmů týkajících se migrace a historickému kontextu španělského vývoje v oblasti migrace. Dále pak práce přibližuje vývoj ekonomické krize ve světě a ve Španělsku a zkoumá, jakým způsobem byli zasaženi cizinci nacházející se na španělském území. Stěžejní část práce tvoří analýza přístupu vládních politických stran lidovců a socialistů k imigraci a integraci během ekonomické krize s ohledem na přijímání opatření a legislativních změn. Práce dochází k závěru, že ekonomická krize znamenala změnu přístupu k imigrační a integrační politice ve Španělsku, a to v podobě proměny z velmi otevřeného přístupu v politiku restriktivní.
|
|
|
Integrace imigrantů v Rakousku po roce 1990 na příkladu Spolkového hlavního města Vídně
Dimitrov, Michal ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Integrace imigrantů v Rakousku po roce 1990 na příkladu spolkového hlavního města Vídně" pojednává o integrační politice Rakouska resp. hlavního města Vídně směrem k přistěhovalcům. První ěást vymezuje základní pojmy (integrace, integrační politika a její aktéři, cílová skupina). Dále jsou nastíněny základní vývojové trendy v integrační politice rakouského spolku s důrazem na změny v posledních letech. Jádro práce se zaměřuje na opatření hlavního města Vídně na poli začleňování imigrantů do většinové společnosti. Nejprve je na příkladech dvou klíčových institucí, Vídeňského integračního fondu (WIF) a Magistrátního oddělení 17 (MA 17), popsána činnost města na poli podpory sociální integrace imigrantů, následně je shrnuta diskuse politických stran o klíčových otázkách spojených se strukturální integrací (státní občanství, volební právo na komunální úrovni, segregace či školská politika). Cílem práce je odpovědět na otázku, jak je strana SPÖ, která ve Vídni vládne s absolutní většinou mandátů, aktivní na poli integrace a jaké jsou meze této aktivity.
|
|
|
Dopad zákona "Občanské integrace v zahraničí" na nizozemskou imigraci
Novotná, Adéla Anna ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Dopad zákona "Občanské integrace v zahraničí" na nizozemskou imigraci se věnuje Nizozemsku a jeho integračním zákonům. Nizozemsko si od roku 1998 prošlo velkou změnou a kompletně přehodnotilo svůj přístup k imigraci a integraci přistěhovalců. Přestalo vyznávat multikulturní přístup a vydalo se novým směrem, který podporuje občanskou integraci. Práce je zaměřena zejména na zákon o Občanské integraci v zahraničí, který byl zaveden v roce 2006 jako nové opatření pro integraci přistěhovalců. Hlavní podstatou zákona je splnění určitých podmínek a úspěšné složení integrační zkoušky ještě před příjezdem do Nizozemska. Tento zákon byl prvním svého druhu v Evropě a měl omezit imigraci určitých skupin přistěhovalců. Z tohoto důvodu jakožto integrační zákon zasahuje taktéž do nizozemské imigrace. První část práce je věnována imigraci do Nizozemska, jejich přístupu k přistěhovalcům a vývoji integračních politik do roku 2006. Druhá část se zabývá přímo zákonem o Občanské integraci v zahraničí a jeho vývojem. Stěžejní částí práce je výzkum založený na statistikách, jehož cílem je určit do jaké míry a jakým způsobem tento integrační zákon zasahuje do imigrace. Práce dochází k závěru, že nizozemský integrační zákon ovlivňuje nizozemskou imigraci a že jeho vlivem dochází k jejímu omezení.
|
host ::
RSS.