|
|
Nové formy participace při obnově malých a středních měst
Chladil, Jan ; Sklenář, Vavřín (oponent) ; Mgr.František Kubeš (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza současného stavu obnovy Dolního Rakouska a Jižní Moravy a vyvození důsledků kroky vedoucí k úspěšné obnově v budoucnosti. Srovnání současných metod obnovy kraje Dolního Rakouska a Jižní Moravy a pozorování současných trendů obnovy na evropské úrovni nás vede k úkolu, kdy chceme tuto zkušenost předat a pomocí práce naznačit podporu obnovy u nás a participovat s obnovou zahraniční. Vytvoření vize obnovy je dostatečné zádostiučinění práce. Mezi kraji jižní Moravy a Dolního Rakouska můžeme vidět také historickou paralelu. Jsou to slavné doby rakousko-uherské monarchie, ale i neplánovitých ekodevastací a agrokultury. Malé a střední město jižní Moravy začíná v porevolučním čase s hledáním nové identity i s hledáním nových způsobů, jak obstát v tržní konkurenci vůči jiným městům. Právě snaha rozvinout a obohatit stávající systém po vzoru dolnorakouských přátel je zaslíbenou písní budoucnosti.
|
|
|
The Strange Case of Don DeLillo, the Postmodernist Modernist
JOZOVÁ, Dominika
Diplomová práce se zaměřuje na čtyři romány amerického spisovatele Dona DeLilla: Bílý šum, Podsvětí, Libra a Padající muž, a jejich ne/zařaditelnost do dvou z hlavních literárních směrů 20. století: modernismu a postmodernismu. Analýze předchází teoretický úvod, který se věnuje uchopení autorovy tvorby a její pozice na rozhraní modernistické a postmoderní poetiky. Dále jsou zde definovány základní koncepty modernismu a postmodernismu, s přihlédnutím zejména k teoriím Briana McHalea, Lindy Hutcheon, Jean-François Lyotarda, Waltera Benjamina a Jeana Baudrillarda. Ve spojitosti s těmito koncepty se práce věnuje i tématu historie, identity a medializace v konexi s proměnou doby. Analýza DeLillových děl kriticky zkoumá jeho zařazení mezi postmoderní autory i proměny jeho tvorby v časovém období literárního postmodernismu. Práce mapuje a vyhodnocuje výskyt prvků obou literárních estetik ve čtyřech DeLillových románech a na základě jejich výskytu zdůvodňuje nejednoznačnost, s níž se nutně potýká snaha zařadit rozebíraná díla do toho či onoho směru. Práce je napsána v anglickém jazyce.
|
|
|
"Instagramovatelná" Itálie: Hyperreálné fotografie na sociální síti
Uhrová, Michaela ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
"Instagramovatelná" Itálie yperreálné fotografie na sociální síti Diplomová práce věnuje čnosti a retušované digitální stovatelské fotografie na sociální síti Instagram. Uživatelé sociální sítě formují řadu simulací zapříčiňují posun významů v pomocí předdefinovaných filtrů, mas a další postprodukční ými transformují interpretaci reality do té míry, až v konečném důsledku vytvářejí oslovný význam ve sdělení vždy doprovází také konotativní promluva, přičemž obě složky sdělení není možné oddělit. V mnoha případech konotaci do vizuálního obsahu vkládají právě sami tvůrci, aby dosáhli svého záměru. analytické část této práce zaměř vybrané "instagramovatelné" cestovatelské které zásahy do obrazu a nabalováním dalších významů a kontextů postupně ztrácí spojení s prvního řádu Cílem této práce je ukázat, jakým způsobem je budována hyperrealita v konkrétní cestovatelských fotografiích, které blogeři sdílí se vlastně žádá od cestovatelské fotografie sdílené na sociální síti líčová slova:
|
|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
|
|
Gender a média v éře postmodernity: Odkrývání genderových stereotypů v současném českém reklamním diskurzu
Olbertová, Martina ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo v prvé řadě se vůbec hlouběji zamyslet nad problematikou povahy zobrazování genderu v současných médiích. Vzájemný vztah genderu a médií v éře postmodernity jsme se snažili demonstrovat na pěti vybraných reklamních komunikátech zastupujících svou povahou odlišné aspekty zobrazování genderu jako stereotypní kategorie v současném českém reklamním diskurzu. V úvodní kapitole jsme si nastínili vývoj genderu jako společenské kategorie, řekli jsme si více o jeho historii, tradičních feminních a maskulinních atributech, stejně jako fluiditě genderu jako kategorie v optice postmodernity. Zároveň jsme si vymezili také vývoj feminismu a ustavení feministického paradigmatu. Následně jsme si představili pohled na gender v odlišných typech médií, zabývali jsme se podrobněji jeho vztahem k televizi jako médiu a vztahem genderu a reklamy. Předmětem teoretické části byl nástin vybraných pojmů z terminologie mediálních studií stěžejních pro účely této diplomové práce. Seznámili jsme se zde s koncepty souvisejícími s problematikou konstrukce reality v mediálních sděleních, zabývali jsme se rovněž feministickým pohledem na distorzi optiky nazírání genderu v mediálních sděleních a nastínili jsme si také základní pojmy z oblasti sémiotiky: diadické a triádické pojetí znaku a tři stupně...
|
|
|
Mediální reprezentace fenoménu deepfakes
Janjić, Saška ; Švelch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá mediální reprezentací fenoménu deepfakes. V úvodní části práce jsou nejprve shrnuty poznatky z dosavadních výzkumů, načež je komplexně předestřena problematika deepfakes, včetně popisu technologie, která umožňuje jejich vznik, současných možností využití a způsobů regulace a detekce. Teoretická část práce zasazuje deepfakes do kontextu stěžejních teoretických konceptů, jako je například teorie sociální konstrukce reality a role médií v tomto procesu. Empirickou část práce tvoří vlastní výzkum využívající kombinaci dvou metod, a to kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativní diskurzivní analýzy. Výzkum zkoumá online mediální články pojednávající o deepfakes s cílem zjistit, jakým způsobem média tento fenomén reprezentují. Výsledky analýzy ukazují, že je současný mediální diskurz při pojednávání o zkoumaném fenoménu vysoce negativní, neboť rámuje deepfakes jako bezpečnostní hrozbu. Tato negativní reprezentace je silně spekulativního rázu, jelikož autoři mnohdy využívají vlastní vymyšlené příběhy o budoucích katastrofických následcích této technologie. Zjištění vyplývající z této studie zároveň poukazují na odlišné vnímání závažnosti identifikovaných hrozeb vyplývajících z technologie deepfakes, které spočívá v tom, kdo je jejich obětí, a odráží tak genderové stereotypy...
|
|
|
Titulní strany časopisu Reflex a konstrukce hyperreality
Krutilek, Ondřej ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Závěr V průběhu výzkumu bylo zaznamenáno několik zajímavých poznatků o "chování" simulakra a také o povaze samotné hyperreality. Nejprve bylo popsáno, že povaha hyperreality je výrazně odlišná v porovnání s realitami nižšího řádu. Hyperrealita je sémantický prostor, který je vyplněný simulakry. Tato simulakra v sobě nesou velmi silné významy, což je v podstatě jeden se základních elementů jejich podstaty. Na druhou stranu se ale ne všechny významy dostanou do hyperreálného stadia. To znamená, že ve výsledku trpí hyperrealita nedostatkem významů. Spektrum významů v hyperrealitě je - jednoduše řečeno - velmi omezené. Přestože je simulakrum nositelem silného významu, může nakonec vymizet. V této práci byly popsány dva mechanismy, jak k takovému vymizení může dojít. Simulakrum se může jednoduše vytratit, pokud na něj společnost v důsledku společenských změn zapomene. Druhý způsob vymizení simulakra je forma jakéhosi "duelu" mezi simulakry. Proti stávajícímu simulakru je postaveno simulakrum nové. Pokud publikum z jakéhokoliv důvodu usoudí, že nové simulakrum vyhovuje lépe jeho potřebám, původní simulakrum zaniká. Práce dokumentuje, že existuje široké spektrum objektů, které mohou projít simulací a stát se simulakry. Ve zkoumaném materiálu byla objevena simulakra osobností, společenských fenoménů, ale i vět nebo...
|
|
|
Rétorika obrazu v současných médiích
OPATRNÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se věnuje především moderním mýtům a rétorice obrazu tak, jak je představuje ve své teorii Roland Barthes. Barthesovy úvahy jsou podpořeny myšlenkami Jeana Baudrillarda, který k moderním médiím přistupuje velmi podobně, ale používá své pojmy simulakrum a hyperrealita. Trochu jiný pohled na média zastává Marshall McLuhan ve své teorii o horkých a chladných médiích. Všechny teorie jsou v rámci této práce aplikovány na konkrétní vizuální sdělení.
|
|
|
Fotografie a móda: vznik prázdného obrazu
Mikešová, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Fotografie a móda: vznik prázdného obrazu se zabývá fenoménem módní fotografie tak, jak se objevuje v lifestylových magazínech. Hypotézou této práce je, že současná módní fotografie používající ke svému vzniku kreativní postupy malby popírá hlavní diskurzívní předpoklad fotografického média - totiž že jde o otisk reality - přitom ale tento nárok u svých recipientů předpokládá, a fotografické médium tím zneužívá. Módní fotografie navíc neustálým opakováním a zobrazováním identických objektů - jejichž reálný předobraz neexistuje, a které pouze odkazují k neurčitému referentu - dává vzniknout prázdnému obrazu s nulovým významem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Návraty forem a stylů ve výtvarném umění: Současný hyperrealismus jako produkt postprodukce či komentář k nástupu nových médií
Hrnčířová, Markéta ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Výchozím textem k diplomové práci bude kniha Umění jako postprodukce francouzského estetika Nicolase Bourriauda, který definuje současné umění jako produkt-montáž, jenž vzniká reinterpretováním, reprodukováním či novým vystavováním již vzniklých uměleckých děl. Je zřejmé, že předpoklad originální koncepce je v současné době umělců - sémionautů (cestovatel světem znaků) již zcela nerelevantní. Na příkladu hyperrealistické malby, která se v posledních letech opět objevuje v portfoliích světových i českých výtvarných umělců, se budu snažit ukázat, zda je její návrat vystupňován nástupem nových médií, která ještě více než v sedmdesátých letech simulují realitu či zda souvisí právě s pojmem postprodukce, kdy si umělec pouze propůjčí formální, v tomto případě hyperrealistické, znaky. Práce bude doplněna případovou studií obrazů českého hyperrealitického umělce Jana Mikulky.
|
host ::
RSS.