|
|
Titulní strany časopisu Reflex a konstrukce hyperreality
Krutilek, Ondřej ; Podzimek, Jan (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Závěr V průběhu výzkumu bylo zaznamenáno několik zajímavých poznatků o "chování" simulakra a také o povaze samotné hyperreality. Nejprve bylo popsáno, že povaha hyperreality je výrazně odlišná v porovnání s realitami nižšího řádu. Hyperrealita je sémantický prostor, který je vyplněný simulakry. Tato simulakra v sobě nesou velmi silné významy, což je v podstatě jeden se základních elementů jejich podstaty. Na druhou stranu se ale ne všechny významy dostanou do hyperreálného stadia. To znamená, že ve výsledku trpí hyperrealita nedostatkem významů. Spektrum významů v hyperrealitě je - jednoduše řečeno - velmi omezené. Přestože je simulakrum nositelem silného významu, může nakonec vymizet. V této práci byly popsány dva mechanismy, jak k takovému vymizení může dojít. Simulakrum se může jednoduše vytratit, pokud na něj společnost v důsledku společenských změn zapomene. Druhý způsob vymizení simulakra je forma jakéhosi "duelu" mezi simulakry. Proti stávajícímu simulakru je postaveno simulakrum nové. Pokud publikum z jakéhokoliv důvodu usoudí, že nové simulakrum vyhovuje lépe jeho potřebám, původní simulakrum zaniká. Práce dokumentuje, že existuje široké spektrum objektů, které mohou projít simulací a stát se simulakry. Ve zkoumaném materiálu byla objevena simulakra osobností, společenských fenoménů, ale i vět nebo...
|
|
|
Fejeton v Lidových novinách od roku 1990 do roku 1993
Krutilek, Ondřej ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce "Fejeton v Lidových novinách od roku 1990 do roku 1993" pojednává o zakotvení tohoto tradičního publicistického žánru v nově vznikajícím mediálním a společenském prostředí začátku 90. let 20. století. Hlavní snahou je zmapování pozvolného vývoje fejetonu a to především prostřednictvím určení nejvýraznějších autorů tohoto období a systematické analýzy jejich textů. Tímto způsobem je možné zjisti, jak významné místo tento publicistický žánr v periodiku zastával. Přestože je fejeton považován za žánr, který by měl řešit především témata nadčasová, v divokém porevolučním období 90. let se musí přirozeně potýkat s celou řadou nejrůznějších nových společenských trendů, sociálních problémů a komplikacemi ve vztahu k nově vznikající politické reprezentaci. Fejeton se s takovou situací vypořádává nejen jako střízlivý kritik ale také jako mapující nástroj doby. Lidové noviny jsou pro takovou práci obzvláště vhodné, musejí se totiž nově etablovat na oficiálním mediálním trhu v prostředí postupně vznikající tržní ekonomiky. Jedná se tedy o prostředí extrémně dynamické, na kterém se dají dobře ilustrovat nově se rodící trendy. Součástí práce je také srovnání s fejetony z konce období samizdatového vydávání Lidových novin.
|
host ::
RSS.