|
|
Ozbrojování subsaharské Afriky (2011-2020)
Hoza, František ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Většina zemí subsaharské Afriky postrádá kapacity pro výrobu zbraní a vojenského materiálu, proto jsou plně závislé na dovozu zbraní. Přitom obchod se zbraněmi má výraznou politickou a diplomatickou dimenzi, která jej činí významným nad rámec samotného finančního objemu obchodu. Cílem této práce je poskytnout deskriptivní Analýzu ozbrojování subsaharské Afriky mezi lety 2011 -2020. Tato práce pomocí dat definuje největší exportéry a importéry v regionu během konkrétního časového úseku a také zkoumá vlivy různých proměnných na import a export zbraní do subsaharské Afriky. Data na analýzu byla shromážděna z veřejně dostupných databank jako například The World Databank, nebo SIPRI. K analýze a zpracování veškerých dat bylo použito R studio s asistencí balíčků ggplot2 a tidyverse. Díky této analýze jsme zjistili, že oproti dříve vysloveným hypotézám čínský import zbraní do subsaharské Afriky oproti Rusku již neroste a Rusko je stále největším exportérem zbraní do regionu. Některá data poukazují na to, že mezi importem zbraní do regionu a válečnými konflikty je korelace, díky které se tyto dvě proměnné ovlivňují navzájem.
|
|
|
Ozbrojování subsaharské Afriky (2011-2020)
Hoza, František ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Doboš, Bohumil (oponent)
Většina zemí subsaharské Afriky postrádá kapacity pro výrobu zbraní a vojenského materiálu, proto jsou plně závislé na dovozu zbraní. Přitom obchod se zbraněmi má výraznou politickou a diplomatickou dimenzi, která jej činí významným nad rámec samotného finančního objemu obchodu. Cílem této práce je poskytnout deskriptivní Analýzu ozbrojování subsaharské Afriky mezi lety 2011 -2020. Tato práce pomocí dat definuje největší exportéry a importéry v regionu během konkrétního časového úseku a také zkoumá vlivy různých proměnných na import a export zbraní do subsaharské Afriky. Data na analýzu byla shromážděna z veřejně dostupných databank jako například The World Databank, nebo SIPRI. K analýze a zpracování veškerých dat bylo použito R studio s asistencí balíčků ggplot2 a tidyverse. Díky této analýze jsme zjistili, že oproti dříve vysloveným hypotézám čínský import zbraní do subsaharské Afriky oproti Rusku již neroste a Rusko je stále největším exportérem zbraní do regionu. Některá data poukazují na to, že mezi importem zbraní do regionu a válečnými konflikty je korelace, díky které se tyto dvě proměnné ovlivňují navzájem.
|
|
|
Právní limity přeshraničního pohybu vojenského materiálu
Matocha, Jakub ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Právní limity přeshraničního pohybu vojenského materiálu Celosvětový obchod s vojenským materiálem je důležitou, avšak často podceňovanou, oblastí akademického zájmu. Takový přístup není správný, neboť se ve skutečnosti jedná o rozsáhlý celosvětový průmysl, ve kterém české společnosti také hrají významnou roli. Na základě novinových zpráv a vyjádření zbrojních podnikatelů je nepochybné, že zde již dlouhou dobu existují nevyřešené problémy zatěžující zbrojní podnikatele způsobené zejména nevhodným právním prostředím. Tato práce poskytuje analýzu právního rámce s ohledem na přeshraniční pohyb vojenského materiálu pokrývající zejména evropskou a českou právní úpravu, přičemž se hlavně zaměřuje na její potenciální limity pro zbrojní podnikatele. Na globální úrovni je identifikována a popsána zejména Smlouva o obchodu se zbraněmi, jakož i jiné relevantní mezinárodní úmluvy regulující mezinárodní obchod s vojenským materiálem. Pozornost je dále věnována jednak omezení obchodu s vojenským materiálem vyvstávající z embarg nebo omezujících opatření, která jsou ukládána OSN či EU, a jednak limitům vyplývajícím z tuzemské a evropské legislativy, popř. z její rozdílné interpretace. Z hlediska právní úpravy tato práce striktně rozlišuje, zda se jedná o pohyb vně či v rámci EU, přičemž jednotlivé normy jsou...
|
|
|
Military interventions in civil wars: the role of foreign direct investments and proxy interventions in the motivation to intervene
Klosek, Kamil Christoph ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Schneider, Gerald (oponent) ; Nascimento, Daniela (oponent)
Stávající mezinárodní systém s důrazem na státní suverenitu byl navržen tak, aby omezil vměšování do vnitřních záležitostí jiných států. Tento předpoklad však v uplynulých 70 letech narušovaly státy vojenskými intervencemi do vnitrostátních ozbrojených konfliktů. Důvody, které vedly státy k riskování životů jejich vojáků a přesvědčily je o potřebě nést náklady takových intervencí, vyvolaly v rámci oborů mezinárodních vztahů a mírových a konfliktních studií živou debatu. V této disertační práci jsou představeny dva argumenty, vycházející z logiky realistické teorie mezinárodních vztahů, které se snaží přispět k lepšímu pochopení faktorů, jež přispívají k vojenskému intervencionismu. Za prvé, práce ukazuje, že ekonomické vazby mezi státy jdou daleko za rámec debaty o mezinárodním obchodu a zahrnují dopady přímých zahraničních investic na ochotu k vojenským intervencím. Provedený výzkum potvrdil, že státy jsou významně ochotnější intervenovat, pokud jsou existující investice jejich domovských firem ohroženy dynamikou vnitrostátních ozbrojených konfliktů. Za druhé, velmoci jsou schopny využívat třetí státy, aby ovlivnily konfliktní dynamiku v občanských válkách. Aplikace konceptuálního rámce vztahu principála a agenta (principal-agent problem) v kombinaci s logikou obchodu se zbraněmi umožnila...
|
|
|
Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor
Literáková, Adéla ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor si klade za cíl zjistit, do jaké míry přispívala na konci 20. století ruská strategie v Asii ke splnění uvedeného klíčového politického cíle - omezení moci Spojených států amerických ve světě. V polovině 90. let 20. století se zahraniční politika Ruské federace přeorientovala z orientace pouze na Západ do více vektorů. Nejdůležitější roli získal východní vektor a byly to zejména Indie a Čínská lidová republika, kterým se dostávalo největší pozornosti. Rusko považovalo jejich dobrou úroveň za předpoklad prosazení a ochrany ruských národních zájmů. Hlavním politickým cílem Ruska bylo dosáhnout omezení moci Spojených států amerických v mezinárodních otázkách. První kapitola bakalářské práce systémově popisuje přístup ruské zahraniční politiky v 90. letech 20. století, aby vysvětila, proč se Rusko začalo orientovat na východní vektor. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na asijskou politiku Ruské federace. Třetí kapitola podrobně vysvětluje vztahy mezi Moskvou a Pekingem a popisuje příčiny rostoucí důležitosti Čínské lidové republiky v ruské zahraniční politice 90. let minulého století.
|
|
|
Russian international arms trade: Opportunism or strategy?
Jaroš, Milan ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje ruskému mezinárodnímu obchodu s konvenčními zbraněmi. Obchod se zbraněmi vždy hrál důležitou roli v mocenském soupeření během studené války. V současné době pomáhá Rusku získat zpět vliv, které ztratilo po rozpadu Sovětského svazu, v mnoha světových regionech. Zároveň Rusko, v současné době, figuruje jako druhý největší exportér zbraní po USA. Práce se stručně věnuje ruskému přístupu k prodeji zbraní v minulosti, ale hlavní zaměření se týká období od roku 2010 do 2020. Práce odpovídá na otázku, zda je současný ruský mezinárodní obchod se zbraněmi pouze nahodilý oportunismus vedoucí k maximalizaci ekonomického zisku nebo, jestli se jedná o větší strategii, která je použita k balancování vlivu USA ve světě. Zaměřena je na Asii, Blízký východ a Latinskou Ameriku a analyzuje okolnosti, které se týkají dodávek ruských zbraní do zemí v těchto regionech. Práce se skládá z několika případových studií, které ilustrují vývoj ruského přístupu k obchodu se zbraněmi. Dochází k závěru, že obchod se zbraněmi je pro Rusko ideální nástroj pro vytváření zahraniční politiky. Rusko udržuje pevné vztahy se svými nejdůležitějšími obchodními partnery, aby podpořilo důležité odvětví zbrojního průmyslu. Vedle nich však Rusko neváhá použít dodávky zbraní pro rozšiřování svého vlivu, i když...
|
|
|
Military interventions in civil wars: the role of foreign direct investments and proxy interventions in the motivation to intervene
Klosek, Kamil Christoph ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Schneider, Gerald (oponent) ; Nascimento, Daniela (oponent)
Stávající mezinárodní systém s důrazem na státní suverenitu byl navržen tak, aby omezil vměšování do vnitřních záležitostí jiných států. Tento předpoklad však v uplynulých 70 letech narušovaly státy vojenskými intervencemi do vnitrostátních ozbrojených konfliktů. Důvody, které vedly státy k riskování životů jejich vojáků a přesvědčily je o potřebě nést náklady takových intervencí, vyvolaly v rámci oborů mezinárodních vztahů a mírových a konfliktních studií živou debatu. V této disertační práci jsou představeny dva argumenty, vycházející z logiky realistické teorie mezinárodních vztahů, které se snaží přispět k lepšímu pochopení faktorů, jež přispívají k vojenskému intervencionismu. Za prvé, práce ukazuje, že ekonomické vazby mezi státy jdou daleko za rámec debaty o mezinárodním obchodu a zahrnují dopady přímých zahraničních investic na ochotu k vojenským intervencím. Provedený výzkum potvrdil, že státy jsou významně ochotnější intervenovat, pokud jsou existující investice jejich domovských firem ohroženy dynamikou vnitrostátních ozbrojených konfliktů. Za druhé, velmoci jsou schopny využívat třetí státy, aby ovlivnily konfliktní dynamiku v občanských válkách. Aplikace konceptuálního rámce vztahu principála a agenta (principal-agent problem) v kombinaci s logikou obchodu se zbraněmi umožnila...
|
|
|
International arms trade: U.S., Sweden and Russia
Štrbák, Marek ; Kopečný, Tomáš (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Tato práce se zabývá tématem mezinárodního obchodu se zbraněmi, konkrétně ve třech vybraných zemích - Spojených státech, Švédsku a Rusku. Tato práce přináší soudržná data a analýzy problematiky obchodu se zbraněmi, zejména v zemích, které byly vybrány pro tuto akademickou práci. Cílem je seznámit čtenáře s problematikou obchodu se zbraněmi v těchto třech zemích a přinést cenné analýzy na vybrané téma a závěrem porovnat analyzované výše uvedené země s cílem nalézt rozdíly a společné charakteristiky. Hlavním cílem této práce je nalézt odpovědi na výzkumné otázky. Dvě nejdůležitější výzkumné otázky zní: Jaké jsou současné trendy a budoucnost mezinárodního obchodu se zbraněmi v USA, Švédsku a Rusku? Jak se liší obchod se zbraněmi v těchto zemích? První výzkumná otázka je zaměřena na současný a budoucí vývoj obchodu se zbraněmi, otázka druhá částečně určuje komparativní povahu diplomové práce. Práce je založena na metodě komparativní případové studie. Díky hloubkovému zkoumání těchto tří případových zemí práce přichází k odpovědím navržených ve výzkumných otázkách. Diplomová práce dochází k závěru rostoucího významu obchodu se zbraněmi jako nástroje vlivu. Mimo to bude v případových zemí (s výjimkou občasných poklesů) růst objemu obchodu se zbraněmi s největší pravděpodobností stoupat. Všechny tři...
|
|
|
Právní regulace mezinárodního obchodu s vojenským materiálem a civilními zbraněmi
Matocha, Jakub ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Právní regulace mezinárodního obchodu s vojenským materiálem a civilními zbraněmi Práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy regulující mezinárodní obchod se zbraněmi vojenského a nevojenského charakteru. Zkoumaná oblast je s ohledem na charakter obchodované komodity specifickou podoblastí mezinárodního obchodu, ve které se vyskytuje množství norem regulující tuto oblast. Při analýze a komparaci dotčených právních norem je vycházeno z právní úpravy na úrovni mezinárodní, unijní a národní, přičemž důraz je kladen na vnitřní provázanost jednotlivých norem za účelem jejich hlubšího pochopení a významu pro mezinárodní obchod se zbraněmi. Práce se skládá z několika kapitol, jež na sebe tematicky navazují. První kapitola se věnuje teoretickému vymezení mezinárodního obchodu se zbraněmi se zaměřením na mezinárodní právo soukromé. Zvláštní pozornost je věnována mezinárodní kupní smlouvě, jakož i mezinárodním přepravním smlouvám, které budou v rámci realizace zbrojní transakce aplikovány. Druhá kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu zbraň a její definice v nevýznamnějších mezinárodních úmluvách dotýkající se zbraní. Pozornost je zaměřena na odlišení zbraní vojenských a zbraní pro civilní účely. Následující, třetí až pátá kapitola reflektuje mezinárodní, unijní a národní úroveň regulace mezinárodního obchodu se...
|
|
|
Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor
Literáková, Adéla ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce Ruská zahraniční politika a orientace na východní vektor si klade za cíl zjistit, do jaké míry přispívala na konci 20. století ruská strategie v Asii ke splnění uvedeného klíčového politického cíle - omezení moci Spojených států amerických ve světě. V polovině 90. let 20. století se zahraniční politika Ruské federace přeorientovala z orientace pouze na Západ do více vektorů. Nejdůležitější roli získal východní vektor a byly to zejména Indie a Čínská lidová republika, kterým se dostávalo největší pozornosti. Rusko považovalo jejich dobrou úroveň za předpoklad prosazení a ochrany ruských národních zájmů. Hlavním politickým cílem Ruska bylo dosáhnout omezení moci Spojených států amerických v mezinárodních otázkách. První kapitola bakalářské práce systémově popisuje přístup ruské zahraniční politiky v 90. letech 20. století, aby vysvětila, proč se Rusko začalo orientovat na východní vektor. Druhá kapitola se zaměřuje přímo na asijskou politiku Ruské federace. Třetí kapitola podrobně vysvětluje vztahy mezi Moskvou a Pekingem a popisuje příčiny rostoucí důležitosti Čínské lidové republiky v ruské zahraniční politice 90. let minulého století.
|
host ::
RSS.