|
|
Odpovědnost dopravce v mezinárodní přepravě zboží se zaměřením na přepravu námořní
Lojda, Jiří ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Odpovědnost dopravce v mezinárodní přepravě zboží je tématem pro právní vědu klasickým, avšak stále aktuálním. Zvyšující se intenzita mezinárodní hospodářské spolupráce s sebou totiž přináší i větší poptávku po přepravních službách. Existence rozdílných úprav v národních právních řádech je pak pro mezinárodní přepravy nepochybně překážkou, tuto překážku se však daří odstranit díky unifikačním úmluvám, které obsahují přímou úpravu. Tyto unifikace jsou však přijímány pouze pro jednotlivé druhy mezinárodní přepravy. Pro pochopení odpovědnosti dopravce v mezinárodní přepravě zboží je tak potřeba pojednat o každé této unifikaci zvlášť. Vzhledem k tomu, že mnohé druhy zboží mohou být přepravovány různými dopravními prostředky, je rovněž zajímavé získat přehled o odpovědnosti dopravce v tom kterém druhu přepravy. V úvodu této práce jsem považoval za nutné upozornit na mnohost pramenů práva, které na problematiku přepravní smlouvy dopadají. Vztah těchto pramenů není totiž vůbec jednoduché posoudit. Jedná se především o vztah práva EU a výše zmínených unifikačních úmluv pro jednotlivé druhy přepravy. V právu EU hraje v současnosti významnou úlohu Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I) a Nařízení Rady (ES) č....
|
|
|
Mezinárodně obchodní aspekty vztahu Světové obchodní organizace a Evropské unie
Nasková, Dominika ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Mezinárodně obchodní aspekty vztahu Světové obchodní organizace a Evropské unie Účelem této disertační práce je poskytnout komplexní a komparativní náhled na mezinárodně obchodní aspekty vztahu mezi Světovou obchodní organizací a Evropskou unií, které jsou klíčovými subjekty v rámci mezinárodního obchodu. Vztah těchto dvou subjektů je složitý a je třeba ho uvážit s ohledem na různé okolnosti - za prvé je zde otázka problematického vztahu mezi právními systémy Evropské unie a Světové obchodní organizace, který je komplikován přístupem Evropské unie k právu (dohodám) Světové obchodní organizace. Za druhé je třeba Evropskou unii a Světovou obchodní organizaci vnímat jako samostatné a jedinečné subjekty působící v oblasti mezinárodního obchodu a za třetí působí Evropská unie jako významný člen Světové obchodní organizace. Všechna tato hlediska hrají při definování vzájemných vztahů mezi těmito subjekty klíčovou roli. První kapitola práce se věnuje přehledu vývoje mezinárodního obchodu a cíleného sdružování států do subjektů, které se problematikou mezinárodního obchodu zabývají. Druhá a třetí kapitola se pak věnuje základním pojmům spojeným se Světovou obchodní organizací a Evropskou unií - jejich vývoji, cílům, nástrojům a výhledům do budoucnosti. Světová obchodní organizace a Evropská unie...
|
|
|
Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a mezinárodní právo soukromé
Jirmanová, Miroslava ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Od konce 20. století dochází v důsledku rozvoje nových technologií, snadnějšího cestování a otevírání státních hranic ke zvýšené migraci lidí. Lidé odjíždějí do zahraničí za prací, studiem či poznáním nových zemí. V rámci těchto cest někteří z nich naleznou v zahraničí životního partnera, usadí se zde, uzavírají manželství a zakládají rodinu. Nezřídka se stává, že manželství těchto lidí končí rozvodem. Pocházejí-li z takového svazku děti, vyvstávají otázky, kdo se o děti bude nadále starat, kdo bude platit výživné apod. V některých případech se rodič rozhodne konfliktní situaci řešit tak, že se i s dítětem odstěhuje bez souhlasu druhého rodiče do jiného místa v rámci téže země, nebo se rozhodne odstěhovat do jiné země, a to zpravidla té, ze které pochází. Zde se chce i s dítětem usadit a legalizovat svůj pobyt. Takové přemístění, při němž dochází k překročení státních hranic, je považováno za mezinárodní únos dítěte. Základním dokumentem, který se problematikou mezinárodních únosů dětí zabývá, je Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která byla přijata 25. 10. 1980, a v současné době se k ní připojilo již 87 států. Haagská úmluva stanoví pravidla, podle nichž se postupuje v případě, že k mezinárodnímu únosu dítěte došlo. Ačkoliv Úmluva ve svém názvu používá pojem únos,...
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
|
|
Mimosmluvní závazkové poměry s přeshraničním prvkem
Holečková, Kateřina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Mimosmluvní závazkové poměry s přeshraničním prvkem Mimosmluvní závazkové poměry tvoří specifickou oblast závazkového práva, která se vyznačuje tím, že do těchto poměrů jejich účastníci vstupují nedobrovolně a zpravidla bez hlubší znalosti jejich právní úpravy. Tato neznalost je pak ještě hlubší v případě, že daný právní poměr obsahuje přeshraniční prvek. Předmětem této práce jsou mimosmluvní závazkové poměry s přeshraničním prvkem z pohledu mezinárodního práva soukromého, a to zejména s ohledem na jeho tři základní otázky, tedy otázku mezinárodní soudní příslušnosti, rozhodného práva a uznání a výkonu cizích rozhodnutí. Současná právní úprava mimosmluvních závazkových poměrů s přeshraničním prvkem je obsažena v řadě právních pramenů - od mezinárodních smluv a unijní úpravy po autonomní národní právo. Hlavním cílem této práce je analýza této právní úpravy za účelem zjištění, zda je úpravou předvídatelnou a odpovídající požadavku na právní jistotu nebo zda by případně byla v tomto ohledu vhodnější její unifikace na mezinárodní nebo unijní úrovni. Práce se kromě úvodu a závěrů sestává z pěti kapitol. V první kapitole jsou vymezeny základní pojmy. Nejprve je vymezen samotný mimosmluvní závazkový poměr, a to pomocí srovnání českého deliktu, německého Unerlaubte Handlung, anglických torts a pojetí...
|
|
|
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé
Skalská, Helena ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Ochrana slabší smluvní strany a mezinárodní právo soukromé Tématem této disertační práce je ochrana slabší smluvní strany v kontextu určení a aplikace rozhodného práva. Disertační práce hledá zakotvení a koncepci ochrany slabší smluvní strany v Nařízení Řím I. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První část se zabývá východisky pro ochranu slabší smluvní strany, přičemž propojuje teoretické a hodnotové základy, na kterých ochrana slabší smluvní strany stojí, s praktickými dopady, které by mohla ignorance významně nerovného postavení některých smluvních subjektů, na společnost v závěru mít. Pro komplexní pochopení problematiky ochrany slabší smluvní strany je totiž nezbytné věnovat se také pozadí jednotlivých právních norem. Pojednání o těchto otázkách však nelze zúžit pouze na pohled mezinárodního práva soukromého. Některé instituty mezinárodního práva soukromého totiž nejsou určeny výlučně pro ochranu určitých kategorií slabších smluvních stran, ale mohou být k ochraně slabší smluvní strany použity s ohledem na pojetí slabší smluvní strany a význam její ochrany v hmotném právu (zejména občanském právu). Druhá část představující těžiště této práce spočívá v analýze způsobů ochrany slabší smluvní strany, a to jak na obecnější metodologické úrovni, tak formou bližšího rozboru konkrétních...
|
|
|
Nemajetková újma v právní regulaci mezinárodní přepravy
Vosečková, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
196 Nemajetková újma v právní regulaci mezinárodní přepravy Abstrakt Práce se zabývá otázkami spojenými s právní úpravou nemajetkové újmy vznikající v souvislosti s mezinárodní leteckou přepravou. Ta se v posledních deseti letech dostává do popředí zájmu, zejména evropských institucí. První část práce je věnována obecnému teoretickému vymezení nemajetkové újmy jako takové a jednotlivým druhům nemajetkové újmy, které mohou při letecké přepravě vznikat. Těmi jsou újma na zdraví, emocionální újma způsobená prožitým stresem nebo jinak nekomfortní situací, a nemajetková újma způsobená tím, že se cestující kvůli zpoždění, zrušení letu nebo odepření nástupu na palubu nedostane včas na místo určení. Druhá část práce je věnována srovnání úpravě náhrady nemajetkové újmy v právní úpravě České republiky a Spojených států amerických, a to vývoji institutu nemajetkové újmy a náhrady této újmy. Pozornost je věnována zejména jednotlivým titulům, které jsou dle příslušné právní úpravy nahrazovány a porovnání výše náhrady nemajetkové újmy v rozhodování soudů obou zemí. Třetí část je věnována úpravě nemajetkové újmy a její náhradě, vznikající v souvislosti s mezinárodní leteckou přepravou. Ta je v současnosti na mezinárodní úrovni upravena ve Varšavské úmluvě, resp. Varšavském systému a v Montrealské úmluvě, na úrovni...
|
|
|
Business Management in the Transnational Relations
Králik, Dominik ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Rozehnal, Aleš (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Predložená dizertačná práca pojednáva o inštitúte obchodného vedenia s nadnárodným prvkom. V úvode práce sú stanovené tri základné ciele práce, pričom ich spoločným znakom je snaha zefektívniť vnútorný trh Európskej únie. V prvej kapitole sú rozobrané v zásade dve otázky, a to aktuálnosť témy a perspektívnosť problematiky medzinárodných spoločností. V prvej kapitole je rovnako definovaný pojem obchodné vedenie, pričom v druhej kapitole sú už popísané možné ingerencie do obchodného vedenia podľa českého práva. V zásade je možné rozlišovať dve rôzne formy ingerencie, a to internú ingerenciu a externú ingerenciu do obchodného vedenia. V kontexte českého práva predstavuje internú ingerenciu inštitút vyžiadaného pokynu a externú ingerenciu inštitút koncernového pokynu. Prostredníctvom obidvoch foriem ingerencií môže vykonávať zahraničná osoba svoj vplyv na českú spoločnosť. Obzvlášť koncernový pokyn bude pritom veľmi často znamenať medzinárodný prvok smerujúci do obchodného vedenia. Tretia kapitola je vo svojej podstate právnou komparatistikou, a pojednáva o možnostiach ingerencie do obchodného vedenia vo vybraných právnych poriadkoch. Štvrtá kapitola sa snaží zozbierať normy, ktoré by predstavovali priamu úpravu medzinárodných koncernových vzťahov. Piata kapitola je už čisto kolizneprávna a je venovaná...
|
|
|
Právní regulace mezinárodního obchodu s vojenským materiálem a civilními zbraněmi
Matocha, Jakub ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
Právní regulace mezinárodního obchodu s vojenským materiálem a civilními zbraněmi Práce se zaměřuje na srovnání právní úpravy regulující mezinárodní obchod se zbraněmi vojenského a nevojenského charakteru. Zkoumaná oblast je s ohledem na charakter obchodované komodity specifickou podoblastí mezinárodního obchodu, ve které se vyskytuje množství norem regulující tuto oblast. Při analýze a komparaci dotčených právních norem je vycházeno z právní úpravy na úrovni mezinárodní, unijní a národní, přičemž důraz je kladen na vnitřní provázanost jednotlivých norem za účelem jejich hlubšího pochopení a významu pro mezinárodní obchod se zbraněmi. Práce se skládá z několika kapitol, jež na sebe tematicky navazují. První kapitola se věnuje teoretickému vymezení mezinárodního obchodu se zbraněmi se zaměřením na mezinárodní právo soukromé. Zvláštní pozornost je věnována mezinárodní kupní smlouvě, jakož i mezinárodním přepravním smlouvám, které budou v rámci realizace zbrojní transakce aplikovány. Druhá kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu zbraň a její definice v nevýznamnějších mezinárodních úmluvách dotýkající se zbraní. Pozornost je zaměřena na odlišení zbraní vojenských a zbraní pro civilní účely. Následující, třetí až pátá kapitola reflektuje mezinárodní, unijní a národní úroveň regulace mezinárodního obchodu se...
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
host ::
RSS.