|
|
Tvorba nových pomůcek a jejich využití pro analyticko-syntetickou metodu čtení
Chárová, Michaela ; Ronková, Jolana (vedoucí práce) ; Wildová, Radka (oponent)
Cílem diplomové práce je vytvoření nových pomůcek pro analyticko-syntetickou metodu čtení. V teoretické části představuji především analyticko-syntetickou metodu čtení, ale i jiné alternativní metody čtení, které se využívají na školách dnes. Detailně také rozebírám jednotlivé etapy analyticko-syntetické metody čtení a případné hodnocení nebo diagnostiku čtení. Na základě odborné literatury uvádím přínosy ale i problémy, které mohou nastat při výuce analyticko-syntetickou metodou. Představuji také učební pomůcky využitelné ve výuce, které tuto metodu podporují. Pro srovnání s pomůckami k výuce čtení analyticko-syntetickou metodou uvádím typické pomůcky využívané při nácviku čtení metodou genetickou. V praktické části popisuji postupy tvorby učebních pomůcek a uvádím vhodné využití pomůcek v praxi. Funkčnost a použitelnost pomůcek jsem ověřovala na Základní škole a mateřské škole v Božičanech v okrese Karlovy Vary. Ke každé pomůcce jsem vytvořila didaktický komentář, který slouží jako průvodce ke konkrétní pomůcce. Za nejpraktičtější a nejvyužitelnější pro ostatní kolegy považuji přehled konkrétních činností využitelných v praxi. Díky této části může moje diplomová práce sloužit ostatním kolegům jako metodický materiál do výuky. Součástí praktické části jsou zkušenosti, doporučení a komentáře k...
|
|
|
Vývoj čtenářství v české společnosti v posledních desetiletích
Trailinová, Kateřina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem čtenářství v české společnosti od poloviny 80. let po současnost. Cílem této práce je zmapování faktorů, které způsobují možné proměny čtení knih v rámci dlouhodobých trendů a v jaké míře vlivu se na tom podílejí. Teoretická část popisuje dlouhodobé trendy zahrnující existenci určitých historických změn v české společnosti, které způsobil technologický pokrok. Následně dochází k vysvětlení důležitých pojmů týkající se čtenářství (čtenář, nečtenář, čtenářská kultura, knižní chování, aj.). Empirická část spočívá ve vícerozměrné analýze faktorů souvisejících se čtenářstvím v časově komparativní perspektivě - komparaci mezi jednotlivými generacemi (vytvořené věkové skupiny - mladší generace 20 - 34 let, střední generace 35 - 54 let a starší generace 55+). V této části pracujeme s několika datovými soubory, především s výzkumy sociální a třídní struktury (z let 1984, 1991, 1999, 2006), dále pak s mezinárodním výzkumem funkční gramotnosti dospělých nad 15 let SIALS z roku 1998 a datovým souborem ISSP z roku 2007 (Volný čas a sport). V tomto ohledu uvedené výzkumy sledovaly kromě aktivit ve volném čase a tedy i čtenářství, také mnoho aspektů jako např. úroveň dosaženého vzdělání, velikost domácí knihovny atd. Klíčová slova Čtení, čtenář, kniha, vzdělání, věk, televize
|
|
|
Effectiveness of teaching synthetic phonics to EFL students
Urbanová, Lucie ; Červinková Poesová, Kristýna (vedoucí práce) ; Uličná, Klára (oponent)
Efektivita výuky syntetické metody čtení a psaní v anglickém jazyce u EFL studentů Abstrakt Diplomová práce se zabývá efektivitou systematické explicitní výuky syntetické metody čtení a psaní v anglickém jazyce u EFL studentů. Teoretická část zkoumá shodnosti a rozdíly mezi analytickou a syntetickou metodou výuky a tyto dva přístupy porovnává. Práce projednává, zda je přístup syntetické metody přínosný nejen pro rodilé mluvčí anglického jazyka, ale také pro EFL žáky. Práce dále představuje změny a vývoj ve výuce této metody v kontextu historie. Praktická část, která následuje, popisuje přípravu testu a prezentuje provádění výzkumu. Zkoumá také data, která byla získána testováním čtyř skupin dětí pražských základních škol, které mají se syntetickou metodou výuky rozdílné zkušenosti. V neposlední řadě empirická část práce prezentuje výsledky testování čtení u 60 dětí a analyzuje jejich výkony s tím, zda explicitní syntetická metoda výuky čtení a psaní pomáhá vyslovovat slova také EFL studentům nebo ne. Klíčová slova: syntetická metoda výuky čtení a psaní, analytická metoda výuky čtení a psaní, fonémy, grafémy, výslovnost a artikulace, hláskování, čtení, psaní
|
|
|
Effectiveness of teaching synthetic phonics to EFL students
Urbanová, Lucie ; Uličná, Klára (vedoucí práce) ; Müller Dočkalová, Barbora (oponent)
Efektivita výuky syntetické metody čtení a psaní v anglickém jazyce u EFL studentů Abstrakt Diplomová práce se zabývá efektivitou systematické explicitní výuky syntetické metody čtení a psaní v anglickém jazyce u EFL studentů. Teoretická část zkoumá metodologii cizích jazyků - osvojování si čtenářských dovedností dětí, zvláště pak výslovnost angličtiny. Práce se zaměřuje na to, jak systematická explicitní metoda výuky Phonics pomáhá při učení se čtení a správného vyslovování. Dále zkoumá shodnosti a rozdíly mezi analytickou a syntetickou metodou výuky a tyto dva přístupy porovnává. Práce projednává, zda je přístup syntetické metody přínosný nejen pro rodilé mluvčí anglického jazyka, ale také pro EFL žáky. Praktická část se zaměřuje na testování dvou skupin dětí, které mají se syntetickou metodou výuky rozdílné zkušenosti. Data byla sebrána v regionech Praha a Hradec Králové. Testováno bylo 62 studentů, z nichž 33 tvořilo kontrolní skupinu žáků, zbylých 29 pak bylo vyučováno metodou Phonics. Test, který prověřoval čtení existujících slov, výslovnost smyšlených výrazů a slova, která pravidlům Phonics nepodléhají, byl specielně vytvořen pro testování EFL studentů a tvořily jej dvě různé aktivity. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda explicitní výuka Phonics pomáhá při čtení a výslovnosti nejen rodilým mluvčím...
|
|
|
Rozvoj čtenářské gramotnosti prostřednictvím projektu na 1. stupni ZŠ
Janusová, Petra ; Wildová, Radka (vedoucí práce) ; Rychlíková, Marie (oponent)
Diplomová práce uvádí do problematiky čtenářské gramotnosti a jejího rozvíjení v rámci projektové výuky. Práce je strukturována do dvou částí - teoretické a praktické. V teoretické části jsou zpracována východiska pojetí projektů a projektového vyučování, jejich historický základ a přednosti, kterými tato metoda disponuje. Dále je zde rozvíjeno téma čtenářské gramotnosti, především její různá pojetí a možnosti jejího rozvíjení pomocí metod RWCT, dramatické výchovy a projektové výuky. V praktické části je popisován průběh konkrétního projektu, v rámci kterého byli pozorováni žáci třetí třídy. V práci je využito kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu, jehož hlavním cílem je zkoumání vlivu projektové výuky na motivaci žáků při práci s různými písemnými materiály.
|
|
|
Slabí čtenáři
Rusnáková, Kristýna ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem slabých čtenářů v kontextu porozumění čtenému. Slabí čtenáři jsou rozmanitou skupinou čtenářů, kteří oproti svým vrstevníkům, nedosahují stejných kvalit v různých aspektech čtení. Porozumění čtenému je důležitou a klíčovou schopností v procesu získávání, osvojování a následném používání informací ve všech oborech lidské činnosti. Cílem této bakalářské práce je rámcově zmapovat koncept slabých čtenářů a na výzkumném vzorku následně identifikovat dílčí potíže, které tato skupina vykazuje v testech zaměřených zejména na porozumění čtenému. V teoretické části jsou vymezeny pojmy mapující danou problematiku jako čtenářská gramotnost, výukové metody čtení, porozumění čtenému, avšak hlavní část je zaměřena na charakteristiky a specifika slabých čtenářů dle jednoduchého modelu čtení. Pozornost je také věnována dalším specifickým typům čtenářů jako jsou dyslektici a hyperlektici a jejich porovnáním se slabými čtenáři. Praktická část vychází z dat projektu GAČR - Porozumění čtenému - typický vývoj a jeho rizika, realizovaném na Pedagogické fakultě UK, kterého se autorka aktivně zúčastnila. Cílem je provedení analýzy výkonu žáků čtvrtých ročníků základních škol v testech zaměřených na techniku čtení a porozumění čtenému. Naším záměrem je identifikovat skupinu dětí,...
|
|
| |
|
|
Sebehodnocení čtení
Bezecná, Andrea ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkou vývoje čtenářských dovedností a jeho vztahem k sebepojetí jedince. Teoretická část popisuje vývoj čtenářské gramotnosti z hlediska jazyka, protože vývoj čtení úzce závisí na jazyku, ve kterém se jedinec učí číst a popisuje vývoj čtenářské gramotnosti také z hlediska proměnných, vyskytujících se v jedinci a jeho okolí. Dále se v této části práce zaměřujeme na vývoj sebepojetí a sebehodnocení a v závěru popisujeme specifika sebehodnocení čtení. V praktické části zpracováváme data, která vznikla v rámci Výzkumného projektu Grantové agentury České republiky, který byl realizován v letech 2013 až 2015 členy pracovní skupiny katedry psychologie a dalších odborníků z katedry primární pedagogiky a katedry českého jazyka na Pedagogické fakultě UK v Praze. Používáme výsledky Dotazníků sebehodnocení čtení žáků 3. a 4. ročníků, jejichž výkon v těchto dotaznících srovnáváme prostřednictvím kvantitativních metod s jejich reálnými výkony v několika gramotnostních testech, zaměřených na dvě základní složky čtení - porozumění a dekódování. V závěru praktické části pak uvádíme příklady kazuistik žáka s vysokým a nízkým sebehodnocením ve čtení. KLÍČOVÁ SLOVA sebehodnocení čtení, čtenářská gramotnost, diagnostika čtenářských dovedností, sebepojetí, jednoduchý model čtení
|
|
|
Vzájemné ovlivňování řeči a pohybu u žákyně s těžkou vývojovou disfázií
Mielniková, Renáta ; Housarová, Blanka (vedoucí práce) ; Štěpáníková, Alena (oponent)
Diplomová práce Vzájemné ovlivňování řeči a pohybu u žákyně s těžkou vývojovou dysfázií je zaměřena na zjištění, jakým způsobem se vzájemně ovlivňuje řeč a pohybové dovednosti právě u žákyně s těžkou vývojovou dysfázií. Ve své teoretické části se nejprve zabývám termínem narušená komunikační schopnost, vývojové dysfázie, její symptomatologií a následně termínem verbální vývojová dyspraxie. Důležité informace související s touto problematikou uvádím rovněž ve druhé kapitole, která se věnuje problematice čtení, procesem osvojováním si čtení i čtením s porozuměním. V pořadí třetí kapitola teoretické části je pak zaměřena na charakteristiku termínu pohyb, motorika, koordinace a v neposlední řadě také dyspraxie. Praktickou část jsem založila na testování dětí třetích tříd a to jak na běžné základní škole, tak na základní škole logopedické, kam dochází i mnou sledovaná žákyně s těžkou vývojovou dysfázií. Došlo k vytvoření dvou testů, a to testu čtení s porozuměním a testu pohybových dovedností. Cílem těchto testů bylo zjištění, jakým způsobem dochází k vzájemnému ovlivňování čtenářských a pohybových dovedností. V závěru své práce pak shrnuji dosažené výsledky, porovnávám výsledky testování mezi kontrolní a experimentální skupinou i žákyní s těžkou vývojovou dysfázií.
|
|
| |
host ::
RSS.