|
|
Odraz Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání v českém základním uměleckém vzdělávání
Lojdová, Jaroslava ; Nedělka, Michal (vedoucí práce) ; Ašenbrenerová, Ivana (oponent) ; Slavíková, Marie (oponent)
Disertační práce Odraz Rámcového vzdělávacího programu pro základní umělecké vzdělávání (RVP ZUV) v českém základním uměleckém vzdělávání se zabývá vývojem současné pedagogické reformy a její aplikací v hodinách hudební nauky v základních uměleckých školách. Prostřednictvím dostupných zdrojů jsem vystihla její historický vývoj a proměny vzdělávacího obsahu, metod a organizačních forem výuky. Z výzkumu, který jsem provedla, pak vyplývá, že současná pedagogická reforma pomohla přesněji pojmenovat náplň a rozsah práce v hodinách hudební nauky. Umožnila přizpůsobit obsah hudební nauky specifickým podmínkám a profilaci jednotlivých škol, dala nový pohled na cíle výuky a posílila pozice pedagoga v tvorbě strategických dokumentů školy. Z obsahového hlediska došlo k provázanosti interpretačních dovedností s porozuměním zákonitostem hudby s dostatečným prostorem pro budování žebříčku hodnot žáků a pro formování jejich postojů. Zjistila jsem, že mezi metodami výuky se uplatňuje zejména kritické myšlení, vrstevnické učení, spolupráce ve skupinkách a činnostní výuka, to vše s důrazem na názornost. Z progresivních metod je nejčastěji zastoupena simulační metoda. Z těchto zjištění vyplývá to, co uvádím v závěru práce, že totiž hudební nauka v základních uměleckých školách stále podléhá snahám o zlepšování a...
|
|
|
Komparace vybraných hudebně pedeutologických problémů v České republice a v Rakousku
Kopřivová, Jitka ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Palkovská, Jana (oponent)
Cílem disertační práce je zachytit vybrané pedeutologické problémy učitele hudební výchovy na 2. st. ZŠ a SŠ v kontextu současné společnosti a vzdělávací politiky České republiky a Republiky Rakousko, které bezprostředně ovlivňují výkon profese. Jedná se zejména o zejména kariérní řád, profesní standardy učitelů, otázku stárnutí učitelské populace, sociálního a ekonomického postavení učitelů a feminizace ve školství. Součást práce tvoří srovnávací analýza kurikul vysokoškolské pregraduální profesní přípravy učitelů hudební výchovy obou zemí. Praktická výzkumná část prezentuje výsledky dotazníkového šetření názorů studentů oboru učitelství hudební výchovy a učitelů z praxe na vlastní pregraduální přípravu, motivaci k volbě učitelské profese a zachycuje jejich problémy na počátku samostatné školní praxe. Závěrem jsou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů zachyceny pohledy vysokoškolských pedagogů a administrativních pracovníků na vybraná pedeutologická témata.
|
|
|
Školní pěvecký sbor jako prostředek zvyšování zájmu o hudbu a jako alternativa její výuky na čtyřletých gymnáziích
Spiritová, Martina ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Abstrakt: Disertační práce se věnuje výuce hudby na gymnáziích (čtyřletých, vyšším stupni osmiletých.) Popisuje experimentální výukovou koncepci, která je založena na principu, že žáci nenavštěvují klasickou výuku, ale jsou členy školního pěveckého sboru. Na skladbách, které ve sboru studují, se učí tomu, co by se jinak učili v běžné výuce. Text nejprve popisuje legislativu spojenou s výukou hudby na gymnáziích, seznamuje se současnou situací a poté popisuje koncepci a na dvou příkladech ukazuje, jak může v praxi fungovat. Dále přináší drobnou výzkumnou sondu zaměřenou na efektivitu této koncepce. Hlavní část práce obsahuje vzorový školní vzdělávací program a především seznam notového materiálu, na kterém lze tuto koncepci realizovat. Sborník skladeb je rozdělen na dvě části - kompozice z oblasti tzv. vážné hudby a kompozice skladeb populárních včetně hudby lidové. Závěr práce pak ukazuje určité nevýhody koncepce a další vize, jak gymnáziím koncepci přiblížit. Klíčová slova: gymnázium, pěvecký sbor, experimentální výuka, školní vzdělávací program, vážná hudba, populární hudba, efektivita výuky
|
|
| |
|
| |
|
|
Hudba jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolních dětí
Kmentová, Milena ; Kodejška, Miloš (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Disertační práce se pohybuje v průniku oborů hudební výchova, hudební psychologie, lingvis- tika a speciální pedagogika. Teoretická část se věnuje pojmu témbr z muzikologického a lingvistického hlediska, charakte- rizuje témbrový sluch jako hudebně sluchovou schopnost. Představuje a srovnává testy tém- brového a fonematického sluchu. Z ontogenetického hlediska popisuje rozvoj hudebnosti a řeči dětí předškolního věku a klade důraz na sluchovou pozornost jako předpoklad jejich rozvoje. Charakterizuje narušení těchto schopností a popisuje terapie zapojující do reedukace řeči hu- dební výchovu nebo prvky muzikoterapie. Terénní výzkum popisovaný v praktické části měl podobu základního výzkumu a experimentu, pracoval s výzkumným vzorkem 180 předškolních dětí. Předmětem základního výzkumu byly vztahy mezi hudebními a řečovými projevy předškolních dětí s atypickým vývojem řeči. Před- mětem experimentu bylo hledání nejúčinnějšího propojení hudební a jazykové výchovy s klad- ným vlivem na hudebnost i řeč. Jednotlivé kapitoly představují vlastní diagnostický materiál, experimentální metodiku a průběh výzkumu. Základní terénní výzkum přinesl podrobné údaje o chování předškolních dětí s atypickým vývojem řeči při hudebních činnostech a o kvalitě slu- chové pozornosti, témbrového a fonematického sluchu....
|
|
|
Rozvoj tvořivosti žáka základní školy prostřednictvím notačního programu
Grobár, Martin ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Sedláček, Marek (oponent)
Vsouvislosti scelosvětovým rozvojem informační a komunikační technologie a sjejím postupným pronikáním do edukačních procesů se i v hudební pedagogice jeví otázky využití moderní technologie v hudebním vyučování jako aktuální a hudebně pedagogickou veřejností diskutované. Předmětem disertační práce se stalo bádání nad možnostmi notačního programu v rozvoji hudebnosti žáků na druhém stupni základní školy, zejména pak jejich elementární hudební tvořivosti. Teoretická část práce vytváří rámec vlastního výzkumu. Klasifikuje hudební technologie, podrobněji se zabývá nejdůležitějšími notačními programy s důrazem na ve výzkumu použitý program MuseScore a přináší nezbytná fakta k problematice hudební kreativity. Část výzkumná stanoví předmět, cíle a základní pracovní hypotézy výzkumu. Ten byl realizován v několika etapách a v návazných výzkumných šetřeních. Hlavní výzkum si kladl za cíl ověřit experimentální metodiku vyučování hudební výchovy u žáků šestých tříd základních škol s využitím notačního programu jako nástroje pro rozvoj jejich hudebně- tvořivých dovedností. Závěry výzkumu lze uplatnit v dalším procesu hledání možností využití hudební technologie v rozvoji celkové hudebnosti žáků v základním vzdělávání. Následná šetření verifikovala závěry hlavního výzkumu a ověřovala navrhovaná řešení v podobě využití...
|
|
|
Tréma u hudebníků a její prevence ve vzdělávacím systému
Stevanović, Ena ; Váňová, Hana (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Nedělka, Michal (oponent)
Tréma je vážným problémem mnoha studentů hudby a profesionálních hudebníků, který může způsobit závažné poškození výkonu a vyvolat utrpení a stres. Faktory, které se vzájemně ovlivňují a určují intenzitu působení trémy na výkon, jsou: sebevědomí, vnímaná hudební sebeúčinnost, úroveň připravenosti repertoáru a výkonné zkušenosti. Cílem teoretické části práce bylo objasnit problematiku trémy ve variabilitě jejích projevů; popsat její psychologické, sociální a vzdělávací určující činitele a poskytnout analýzu metod prevence trémy ve vzdělávacím systému. Cílem výzkumné části práce bylo prozkoumat, zda sebeúčinnost a sebevědomí mohou být prediktory trémy u studentů hudby, kteří pocházejí ze tří odlišných vzdělávacích systémů, a stanovit eventuální rozdíly mezi nimi; dále pak získat hlubší informace o příčinách této souvztažnosti a zjistit, jestli případné rozdíly můžeme přičíst rozlišným vzdělávacím zkušenostem studentů. Ve výzkumu byla použita metoda kvantitativní (Rosenbergova škála sebevědomí, Shererova škála sebeúčinnosti a KMPAI škála trémy) a kvalitativní (semi-strukturovaný rozhovor). Výzkumný vzorek se skládal z 53 studentů hudby (kvantitativní výzkum) a 10 studentů hudby (kvalitativní výzkum), kteří studují na Manhattan School of Music v New Yorku, Hudební akademii múzických umění v Praze a...
|
|
|
Křesťanské rituály a náhradní rituály se zřetelem k situaci v Československu druhé poloviny 20. století
Slavíková, Milena ; Tichý, Radek (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Práce ve své první části popisuje vývoj rituálů obecně z antropologického hlediska. Ústředním tématem je pokusit se vysvětlit důvody vzniku jiných, náhradních rituálů ve vztahu k rituálům křesťanským v historickém rámci a se zvláštním důrazem na rituály druhé poloviny 20. století v Československu a to především v období totalitního režimu. Má za úkol položit si otázky k životaschopnosti a legitimitě nahrazování křesťanských rituálů, zda se skutečně jedná (jednalo) pouze o prosté nahrazování rituálů, nebo zda je možné dívat se na ně jako na doplňující či paralelní. V neposlední řadě se zamýšlí nad specifičností a nenahraditelností křesťanských rituálů. Klíčová slova sekulární rituály, náboženské rituály, liturgie, křesťanství, komunismus.
|
|
|
Vliv hudby na rozvoj osobnosti a využití muzikoterapeutických technik a prvků v pedagogické praxi
Počtová, Lenka ; Pelikán, Jiří (vedoucí práce) ; Slavíková, Marie (oponent) ; Slavík, Jan (oponent)
Disertační práce "Vliv hudby na rozvoj osobnosti a využití muzikoterapeutických technik a prvků v pedagogické praxi" popisuje působení hudby na člověka a souvislosti hudebních a nehudebních oblastí života člověka a světa. Tyto existující souvislosti jsou východiskem pro hledání možností, jak využít působení hudby v pedagogické praxi pro podporu sebepoznání, osobnostního růstu a sociálního rozvoje. Celá práce je členěna do pěti teoretických kapitol a jedné empirické. První kapitola popisuje některé rysy výchovy, které jsou klíčové, chceme-li podpořit rozvoj mladého člověka v autentickou, vnitřně integrovanou a socializovanou osobnost. Prožitek a vlastní zkušenost spolu s reflektivním dialogem jsou hlavními prostředky takto orientovaného výchovného procesu. Dále jsou popsány některé charakteristiky artefiletiky a osobnostní a sociální výchovy, které představují inspiraci pro využití působení hudby a hudebních prožitků ve výchově. Druhá kapitola vymezuje hlavní rysy i hranice vzájemně se prolínajících oborů muzikoterapie, hudební pedagogiky a nového oboru muzikofiletiky. Třetí kapitola se věnuje již samotné hudbě, jejímu původu, charakteristikám, významu i některým vlivům, které přináší do života člověka. Čtvrtá kapitola se zabývá účinky hudby na člověka, jeho fyzický organismus, duševní prožívání i kognitivní...
|
host ::
RSS.