|
|
Prostorové aspekty každodenního života
Pospíšilová, Lucie
Studium každodenního života získává v dnešní diferencované společnosti nový rozměr. Za posledních několik desítek let došlo k významným proměnám časových a prostorových vztahů, které dnes nabývají mnoha různých podob, z nichž některé jsou relativně novými fenomény (např. virtuální vztahy). Společnost se diferencuje také sociálně a kulturně. Na jednom místě se dnes střetávají každodenní životy lidí s různými postoji a hodnotami, zvyky a způsoby chování, lidí odlišných životních stylů. Tyto skutečnosti ukazují na důležitost výzkumu každodenního života, který je rutinní a samozřejmý pro člověka nebo skupinu lidí v daném prostoru a čase, ale jinak je proměnlivým a diferencovaným jevem. Zároveň vyvstávají v kontextu soudobých proměn společnosti nové otázky, které vybízejí k revizi definic každodenního života a k hledání nových metod výzkumu. Tato dizertační práce se snaží nalézt pozici geografie ve výzkumu každodenního života a přispět tak k formování geografické subdisciplíny, která zatím není plně rozvinuta. Reaguje na přístupy ovlivněné geografií času, které mají tendenci redukovat každodenní život lidí na cestu časoprostorem a vytvářet modely lidského chování a snaží se je "oživit" pomocí konceptů, které reflektují subjektivní vnímání a prožívání jednotlivců a atmosféru míst. Každodenní život lidí...
|
|
|
Fenomén lesních mateřských škol: případová studie na Praze 6
Vostradovská, Barbora ; Jíchová, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá lesními mateřskými školami, které představují alternativu ke klasickým mateřským školám a lze je považovat za nový institucionální fenomén v oblasti předškolního vzdělávání. Téma je zasazeno do teoretického rámce geografie času a mobility, důraz je kladen na koncept omezení. Případová studie realizovaná na Praze 6 porovnává uživatele (rodiče) lesní mateřské školy a klasické mateřské školy. Sleduje rozdílnost prostorové denní mobility - dojížďky a odlišné sociálně demografické charakteristiky uživatelů obou typů zařízení. Při terénním šetření v předškolních zařízeních byly využity techniky sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů a dotazníků. Případová studie potvrdila, že rozdíly mezi uživateli existují a nejvíce se projevují v ochotě dojíždět na větší vzdálenost a jejich vztahu k ochraně životního prostředí. Klíčová slova: lesní mateřská škola - mateřská škola - dojížďka - uživatelé - Praha 6
|
|
|
Význam časového systému pro zdraví člověka
Pospíšilová, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cirkadiánní systém vznikl jako adaptace na cyklicky se opakující změny podmínek pro život na Zemi, především střídání světla a tmy s periodou solárního dne. Rytmický signál vzniká v organismu na buněčné úrovni díky rytmickému spínání hodinových genů a jejich proteinových produktů. Suprachiasmatická jádra (SCN) v hypothalamu jsou hlavním cirkadiánním oscilátorem savců a řídí denní cykly fyziologických a behaviorálních procesů. V periferních tkáních fungují lokální oscilátory, které jsou neuroendokrinními signály ze SCN synchronizovány k denní době a k sobě navzájem. Pro správnou funkci organismu je nutná vzájemná synchronizace všech složek cirkadiánního systému. Nejdůležitějším synchronizátorem systému s denní dobou je světlo působící na SCN přes retinu. U některých nevidomých je vnímání světla v retině narušeno a proto nemohou být světlem synchronizováni. SCN řídí rytmické uvolňování hormonu melatoninu z epifýzy. Tento hormon zprostředkovává informaci o denní době dalším tkáním, které nejsou na světlo citlivé. Cirkadiánní systém časově řídí řadu dalších procesů, včetně cyklu buněčného dělení. Zdá se, že jednou z příčin některých nádorových onemocnění může být narušení této časové regulace. V lidské populaci byla zjištěna různá exprese a polymorfismy hodinových genů. Na základě rozšiřujících se poznatků o...
|
|
|
Časoprostorové aspekty vzniku "edge cities" v Pražském městském regionu
Beneš, Jan ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Novák, Jakub (oponent)
Fenomén edge city má své kořeny v amerických metropolitních oblastech. V současnosti se podobné městské formy rovněž nachází i v jiných vyspělých městech. Transformace odehrávající se v post-socialistických metropolích od počátku 90. let zapříčinily vznik nových socio-prostorových forem v suburbánní oblasti Pražského městského regionu. Případová studie komerčního areálu Čestlice-Průhonice poukazuje na nově vytvořené koncentrace rozvinutých služeb v prostoru pražského suburbia, což má za následek vyšší výskyt populace a dopravy během dne. Hlavním cílem této práce je nalézt časovou dimenzi vnějších prostorových vazeb komerčního areálu pomocí analýzy denního rytmu dopravy. Jako nástroj k tomu využívá metody přímého pozorování projíždějících vozidel a jejich registračních značek. Výzkumem byla dokázána regionální významnost tohoto areálu. V této bakalářské práci je čtenáři ukázáno, že nové socio-prostorové formy v pražském suburbiu jsou důležitým předmětem dalšího studia geografie. Klíčová slova: edge city, komerční suburbanizace, denní rytmus, doprava
|
|
|
Lokalizační faktory nákupních center: případová studie nákupních center v Praze
Hladík, Zdeněk ; Spilková, Jana (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Lokalizace ekonomických aktivit je v odborné literatuře velice často a dlouhodobě diskutovaná otázka. Zejména určení lokalizačních faktorů pro maloobchodní jednotky v tak komplexním prostředí, jako je metropolitní Praha, je velice komplikovaný proces. Rozdíl v řádu i několika desítek metrů může rozhodnout o celém úspěchu či neúspěchu daného nákupního centra. V první části práce je tak uvedena a diskutována celá řada studií a metod s rozdílnými přístupy k určení této lokality. Výsledky práce ukazují na snahu zákazníků o minimalizaci času a námahy vynaložené na nakupování, jejímž odrazem je právě důraz na dostupnost stanice metra jako hlavního lokalizačního faktoru v pražském prostředí. Avšak nejen samotná lokalizace, ale také preference zákazníků určitého marketingového mixu a charakteristik center ovlivňují jejich úspěšnost. Klíčová slova: nákupní centrum, lokalizační faktory, Praha, metro, dostupnost
|
|
|
Prostorové aspekty každodenního života
Pospíšilová, Lucie ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Illner, Michal (oponent)
Studium každodenního života získává v dnešní diferencované společnosti nový rozměr. Za posledních několik desítek let došlo k významným proměnám časových a prostorových vztahů, které dnes nabývají mnoha různých podob, z nichž některé jsou relativně novými fenomény (např. virtuální vztahy). Společnost se diferencuje také sociálně a kulturně. Na jednom místě se dnes střetávají každodenní životy lidí s různými postoji a hodnotami, zvyky a způsoby chování, lidí odlišných životních stylů. Tyto skutečnosti ukazují na důležitost výzkumu každodenního života, který je rutinní a samozřejmý pro člověka nebo skupinu lidí v daném prostoru a čase, ale jinak je proměnlivým a diferencovaným jevem. Zároveň vyvstávají v kontextu soudobých proměn společnosti nové otázky, které vybízejí k revizi definic každodenního života a k hledání nových metod výzkumu. Tato dizertační práce se snaží nalézt pozici geografie ve výzkumu každodenního života a přispět tak k formování geografické subdisciplíny, která zatím není plně rozvinuta. Reaguje na přístupy ovlivněné geografií času, které mají tendenci redukovat každodenní život lidí na cestu časoprostorem a vytvářet modely lidského chování a snaží se je "oživit" pomocí konceptů, které reflektují subjektivní vnímání a prožívání jednotlivců a atmosféru míst. Každodenní život lidí...
|
|
|
Každodenní život a volnočasové aktivity středoškoláků v Rychnově nad Kněžnou
Kasper, Tomáš ; Novák, Jakub (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi prostorovou mobilitou studentů středních škol a způsobem trávení jejich volného času. Jako sledované území je zvoleno město Rychnov nad Kněžnou a jeho spádový region, ze kterého středoškoláci do škol dojíždí. Téma práce svým zaměřením propojuje oblasti zájmu geografie, sociologie, psychologie, a je proto v teoretické části diskutováno z perspektivy těchto vědních oborů. Jedná se o geografii času, resp. časoprostorovou mobilitu a význam pojmu volný čas v životě mládeže zkoumaný zejména sociology a psychology. Empirickou část tvoří výzkum v podobě dotazníkového šetření, kombinovaný s deníkovými záznamy studentů třetího ročníku všech tří středních škol v Rychnově nad Kněžnou. Účelem šetření je zachytit aktivity respondentů během jednoho všedního dne v prostoru a čase. Zvláštní pozornost je věnována způsobu trávení volného času. Tyto aktivity, jsou dále konfrontovány se skutečnou nabídkou volnočasových služeb v regionu. Předmětem dotazníkového šetření jsou rovněž ty služby volného času, které mládež v Rychnově nad Kněžnou postrádá.
|
|
|
Dlouhodobý vývoj naděje dožití ve světě
Jílková, Martina ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Na konci 18. století začala naděje dožití ve světě stoupat a stále roste. Tato práce charakterizuje její dlouhodobý vývoj s důrazem na období po roce 1800, přičemž jsou přiblíženy začátky soustavného růstu a jeho dynamika. Naděje dožití se začínala zvyšovat v jednotlivých zemích postupně a bylo zjištěno, že čím později růst začal, tím byl rychlejší. Dále jsou stanoveny a popsány příčiny, které vedly ke snižování úmrtnosti. Pozornost je věnována také vztahu mezi nadějí dožití a ekonomickou úrovní. Provedená analýza potvrdila silnou závislost střední délky života na výši příjmu v průběhu 20. století. Na závěr jsou diskutovány některé odchylky od nalezeného trendu.
|
|
|
Vliv tělesné zátěže na funkčnost aktivního oblečení
Pospíšilová, Lucie ; Vomáčko, Ladislav (vedoucí práce) ; Oponent B, (oponent)
Název: Vliv tělesné zátěže na funkčnost aktivního oblečení Titul: Effect of physical activity on functional sportswear Proto, aby mohl jedinec podat dobrý sportovní či pracovní výkon, se musí cítit komfortně nejen ve svém prostředí, ale také v oblečení, které pro tuto činnost zvolí. Trh člověku nabízí nepřeberné množství funkční materiálů, jež jsou vyráběny z různých syntetických vláken, nicméně mnoho lidí ještě sahá po neaktivním oblečení díky neznalosti fungování svého těla při zátěži a následné funkci textilního materiálu, do kterého se při aktivní činnosti obleče . Svojí prací chci přispět k objasnění těchto skutečností. Představím jednotlivá vlákna, vlastnosti textilií a jejich charakteristiky, samotné funkčních materiály od spodních vrstev, až po nejvrchnější a systém jejich správného vrstvení. Dále naváži na část o oděvním komfortu, fyziologii člověka a zátěže. Následně budu sledovat možnost působení tělesné zátěže na funkčnost aktivního oblečení a na změny vlastností jednotlivých funkčních textilií po několikanásobném použití. Prakticky porovnám na jednotlivých přístrojích pro měření textilií vlastnosti funkčních materiálů před použitím, po použití a po vyprání. Dále se pokusím zjistit, díky testování několika osob při fyzické zátěži, funkčnost materiálů v laboratorních, tedy uzavřených a...
|
|
|
Vliv změny městského prostředí centra Ústí nad Labem na míru nehodovosti
Starý, Vojtěch ; Pospíšilová, Lucie (oponent) ; Temelová, Jana (vedoucí práce)
Vliv změny městského prostředí centra Ústí nad Labem na míru nehodovosti Abstrakt Cílem této práce je zjistit vliv změny městského prostředí centra Ústí nad Labem na bezpečnost silničního provozu. V první části práce jsou obecně charakterizovány moderní úpravy komunikací v centrech měst za účelem většího bezpečí pro účastníky silničního provozu. Dále se práce zabývá revitalizací v samotném jádru Ústí nad Labem. Centrum města reprezentují tři ulice (Masarykova, Velká Hradební a Hrnčířská), na kterých proběhly během posledních sedmi let významné změny městského prostředí. Vliv změn je porovnáván se statistikou nehodovosti a vývojem intenzity dopravy v jednotlivých ulicích. K problematice se pomocí rozhovoru vyjádřili vedoucí dopravní policie v Ústí nad Labem, projektanti jednotlivých změn městského prostředí a vedoucí odboru dopravy magistrátu města. Výsledkem práce je zhodnocení, jestli revitalizace centra přispěla k větší bezpečnosti provozu.
|
host ::
RSS.