|
|
Kolektivní odpovědnost při morálním usuzování dětí školního věku
Beranová, Anežka ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Otázka zda využívat ve výchově a vzdělávání dětí kolektivních trestů je stále aktuální. Pakliže se proviní jedno dítě, například poškozením nějakého předmětu, nepřizná se a autorita nepřijde na to, kdo to zavinil, je lépe nepotrestat nikoho a nebo celou skupinu, tedy s spolu s viníkem i nevinné? V zákonech naší společnosti platí, že nelze potrestat nikoho, komu není prokázána vina, ovšem na výchovu dětí se toto nevztahuje, v rodinách i ve školách se často ke kolektivním trestům přistupuje. Je to věc názoru a roli také hrají okolnosti každého konkrétního provinění, jaký trest je vhodný a jaký je spravedlivý, což nemusí být jedno a to samé. Ovšem jak na tyto tresty pohlížejí děti samotné a co to vypovídá o vývoji jejich morálního uvažování? Jak děti školního věku hodnotí kolektivní tresty a jaké je jejich vnímání kolektivní odpovědnosti? Na to se ptal Jean Piaget ve svém výzkumu kolektivní odpovědnosti v morálním uvažování školních dětí. Předpokládal, že jejich vnímání kolektivní odpovědnosti by se mohlo podobat vnímání "primitivních" společností, kdy na prvním místě stojí přesvědčení, že trest musí přijít za každou cenu, aby očistil společnost pošpiněnou proviněním a nezáleží příliš na tom, na koho trest dopadne. Tento předpoklad se mu však nepotvrdil, ačkoli děti, kterých se dotazoval, se nacházely...
|
|
|
Učení sociálním reáliím v mladším školním věku v případě LMP
Vojtíšková, Marika ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce se zabývá výzkumem učení sociálním reáliím u dětí s lehkým mentálním postižením. Autorka shrnuje úvahy Jeana Piageta o morálním vývoji (zvláště na základě jeho textů The Moral Judgment of the Child a La psychologie de l'enfant), především tedy vymezení jeho jednotlivých stádií (anomie, heteronomie a autonomie). S touto teorií je porovnáno věcné učení sociálním reáliím, jak je zakotveno v Rámcovém vzdělávacím programu. Jádro práce pak leží v aplikaci nástrojů Piageta a jeho pokračovatelů na vzorek dětí s lehkým mentálním postižením ze Základní školy pro žáky s mentálním postižením LOPES v Praze-Čimicích. Výzkum ve strukturovaném rozhovoru ověřoval rozumění tří příběhům s typově různými, morálně zhodnotitelnými situacemi (proslovení nepravdy, poškození majetku, způsobení nepříjemné situace) na starší a mladší věkové vrstvě vzorku. V textu je rovněž zachycen výzkum pilotní, který pomohl se zpřesněním nástroje. Závěr práce se pak nevěnuje pouze samotným výsledkům výzkumu, nýbrž i jejich reflexi učitelkou, mající zkušenost s podobnými dětmi (nikoliv však přímo s probandy výzkumu). Tím je potvrzena širší platnost závěrů bakalářské práce a možnost východiska pro další výzkum.
|
|
|
Sociálně-emoční charakteristiky nadaných dětí předškolního věku
Bartoňová, Anna ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou nadaných dětí předškolního věku. Cílem předkládané práce je zjistit a popsat sociálně-emoční charakteristiky nadaných předškoláků. V teoretické části se věnuje obecně vymezení pojmů nadání a talent, vymezení znaků nadaného dítěte předškolního věku a jeho rozpoznávání. Zaměřuje se na v literatuře uváděné charakteristiky nadaného předškoláka a důraz klade především na sociálně-emoční oblast. V empirické části, která využívá kvalitativní metodologie, bylo sledováno 6 předškolních dětí, které byly svými učitelkami označeny jako nadané. Hlavními metodami bylo nezúčastněné pozorování a strukturované rozhovory s učitelkami nadaných dětí. Na základě mého pozorování jsem zjistila, že některé sociálně-emoční projevy se vyskytovaly u pozorovaných nadaných dětí ve větší míře. V prvé řadě se jednalo o roli vůdce ve skupině, kterou téměř všechny pozorované dětí zastávaly. Častěji komunikovaly s autoritou bez ostychu a sebevědomě. U většiny z nich byla také patrná silná potřeba učitelku o něčem informovat či se jí s něčím pochlubit. Většina sledovaných dětí měla ve třídě své blízké kamarády. Převažovala u nich hra kolektivní, během níž mezi své vrstevníky často rozdělovaly úkoly či je za něco káraly. Do aktivit šla většina sledovaných dětí s velkým nadšením a během dne u...
|
|
| |
|
|
Pojetí odpovědnosti u dětí školního věku
Bártová, Ludmila ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Tato práce staví na výzkumné práci J. Piageta o morálním vývoji. Je zaměřena na vývoj odpovědného chování (resp. pohled dětí různého věku na odpovědné chování) a na výchovu k odpovědnosti. Studie vychází ze strukturovaných rozhovorů s dětmi ve věku 4-13 let. Data jsou zpracována kvalitativně s přihlédnutím na vývojový aspekt odpovědí. Provedeným výzkumem byl zjištěn (příp. upřesněn) vývoj odpovědnosti ve třech oblastech. Odpovědnost vůči pravidlům se vyvíjí od poslušnosti, přes spravedlnost ke slušnosti. Odpovědnost vůči sociálnímu prostředí se vyvíjí od slušnosti ke známým lidem ke slušnosti obecně a od dodržování norem malých skupin k dodržování norem skupin velkých. Odpovědnost ve svém vlastním myšlení se posouvá od černobílého vidění k pohledu na skutečnosti v kontextu. Studie dále polemizuje o výchově pomocí trestu pokáním a trestu reciprocitou. Přínosem této práce je bližší pohled na odpovědnost jako takovou. Z výsledků lze čerpat při uvažování nad výchovou k odpovědnosti. Studie také může být zdrojem pro další výzkumné práce v oblasti morálky. Klíčová slova: odpovědnost, spravedlnost, poslušnost, trest pokáním a trest reciproční, usuzování v kontextu. Abstract This study is based on the research work on moral development written by J. Piaget. It is focused on a development of responsibility...
|
|
|
Joseph Brodsky and the Czech Republic
Stashevska, Kateryna ; Hlaváček, Antonín (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce sleduje průnik díla Josifa Brodského do české překladové literatury, komentuje první a pozdější publikace. Zaznamenává všechny překlady do češtiny, tedy básnícké i prozaické (eseje, dramata, rozhovory). Přináší podrobnou analýzu básnicných překladů, vytvořených různými autory od 60. let 20. století po dnešní dobu, charakterizuje stylistické přístupy, metodiku překladu a také tyto české překlady srovnává. Autor popisuje petrohradská setkání Josifa Brodského a Václava Daňka - českého básníka a pozdějšího překladatele Brodského. Na zakladě interview, rozhovorů a vzpomínek současníků je ilustrován vztah Brodského k významným osobnostem české kulturní veřejnosti. Práce rovněž pojednává o ruských překladech Josifa Brodského z češtiny, nabízí básníkův názor na vytváření kvalitního překladu, uvádí i české články a eseje, dílu Josifa Brodského věnované.
|
|
|
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
|
|
|
Dynamický přístup k pedagogicko-psychologické diagnostice a intervenci v mateřské škole
Krejčová, Kristýna ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Dynamické hodnocení představuje alternativní diagnostický přístup, zaměřený na identifikaci učebního potenciálu testované osoby, k níž směřuje skrze orientaci na proces výkonu. Usiluje o smysluplné propojení s intervencí, jež bezprostředně využívá diagnostická zjištění k podpoře rozvoje schopností daného jedince. Tato práce shrnuje základní informace o uvedeném diagnostickém směru - jeho vlastnosti, vymezení oproti tradičním způsobům testování a historický vývoj. Výzkumně ověřuje možnosti jeho stávajícího využití zejména v oblasti předškolní diagnostiky a vzdělávání a navrhuje některé optimalizační kroky, směřující k vytvoření metodiky, která by sloužila jako efektivní prostředek prevence výchovných a vzdělávacích obtíží v prvních letech školní docházky.
|
|
|
Vstup nadaného dítěte do školy
Votrubová, Alena ; Hříbková, Lenka (vedoucí práce) ; Trpišovská, Dobromila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vstupem nadaného nešestiletého dítěte do školy. Cílem bakalářské práce je identifikovat pozitivní a negativní momenty adaptace nadaného nešestiletého dítěte na školu. Ve svém vlastním výzkumném projektu se zaměřuji na tyto výzkumné otázky: 1. Jak se nešestileté dítě adaptuje v první třídě jako sociální skupině? 2. Jak nešestileté dítě v první třídě zvládá nároky učení? Úkolem je zaznamenat osobnostní zvláštnosti a sociální projevy nadaného dítěte a uvést je do vztahu se školním vyučováním. Zajímá mě rovněž adaptace sledovaného dítěte na nové prostředí, školní práci, učitelku a vrstevnickou skupinu. Metodou sběru dat je pozorování dítěte ve třídě v období září-prosinec 2011 (pozorovala jsem celkem 30 vyučovacích hodin) a rozhovory s třídní učitelkou, nadaným dítětem a jeho rodiči. Data byla zpracována kvalitativně, použila jsem přístup zakotvené teorie. Získané nálezy analyzuji a konfrontuji s odbornou literaturou. Analýza dat ukázala, že sledované dítě zvládá nároky učení dobře a že v této souvislosti bylo předčasné zaškolení vhodné. Z výzkumu dále vyplynulo, že se nadané nešestileté dítě v první třídě jako sociální skupině adaptuje dobře, byť s určitými menšími problémy. Nejvýraznějším zjištěním v rámci výzkumu byl fakt, že je velmi důležité pro nadané dítě vybírat...
|
|
|
Vliv spirituality na postoje ke smrti
Pavelková, Monika ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Hříbková, Lenka (oponent)
Bc. Monika Pavelková 1 ABSTRAKT Diplomová práce si klade za cíl blíže prozkoumat vliv spirituality na postoje ke smrti u osob, které se ocitají v situaci blízkosti smrti. Spirituální složce osobnosti a saturaci spirituálních potřeb je v současnosti věnována stále větší pozornost, neboť spiritualita se ukazuje jako významný faktor působící v procesu vyrovnávání se se smrtí. Spiritualitě rozumíme v širším pojetí jako vztahu k posvátnu, ať už religiózní či nereligiózní povahy. Dalším aspektem se stává způsob, jakým člověk k vlastní spiritualitě přistupuje, zda je intrinsickou (intrinsic) a stává se pro něj cílem celoživotního snažení, nebo zda ji můžeme označit za extrinsickou (extrinsic), poněvadž jeho každodenní realitu neprostupuje. Spirituální orientace člověka se promítá do jeho hodnot a cílů, ovlivňuje také dosahování jeho smyslu života, který vlastní osobu člověka přesahuje. I V. E. Frankl hovoří o dosahování životního smyslu skrze sebe- transcendenci prostřednictvím realizace tvůrčích, zážitkových a postojových hodnot. Výrazný pojící prvek spirituality a postojů ke smrti představuje víra v posmrtný život, ať už hovoříme o víře v doslovném slova smyslu (literal), nebo ji chápeme v pojetí nesmrtelnosti symbolické (symbolic) s odkazem na Teorii řízení hrozeb (Terror Management Theory) či Teorii řízení...
|
host ::
RSS.