|
|
Ekologie a epigamní chování slíďáků rodu Alopecosa (Araneae: Lycosidae)
Just, Pavel ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Žďárek, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám českými zástupci slíďáků rodu Alopecosa. Literární rešerše shrnuje poznatky o ekologii těchto pavouků, jejich způsobu života, fenologii a preferenci habitatů. Zvláštní důraz je kladen na rozmnožování slíďáků rodu Alopecosa, a to především na jejich epigamní chování. V současné době jsou námluvy pavouků studovány hlavně s ohledem na multimodální signalizaci. Nechybí ale ani údaje o jejich životních cyklech, kopulaci a péči o mláďata. Studium epigamního chování zástupců rodu Alopecosa je neprávem velmi opomíjeno, zvláště když si uvědomíme, jakých výsledků bylo dosaženo výzkumem amerických slíďáků rodu Schizocosa. K získání souvislostí je třeba znát taxonomii rodu Alopecosa, nastiňuji tedy recentní problematiku systematiky a fylogeneze celé čeledi Lycosidae.
|
|
|
Arachnofobie a příčiny strachu z pavouků
Říha, Roman ; Dolejš, Petr (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Strach z pavouků je velmi rozšířený a v určitých případech může přerůstat ve fobii. Negativní postoj k pavoukům lze nalézt již v mytologii některých národů. Tento postoj je často zastáván i v kultuře západní civilizace. Je zajímavé, že tento strach přetrvává, ačkoli je jen velmi málo pavouků, kteří jsou schopni ohrozit lidský život. Je více možných příčin vzniku arachnofobie, mimo jiné klasické podmiňování, informační přenos a vliv emoce odporu. Právě vliv odporu (znechucení) se jeví jako velmi pravděpodobné vysvětlení vzniku fobie z pavouků. Relevantnost strachu je popsána na základě výčtu pro člověka nebezpečných pavouků. Někteří pavouci jsou totiž schopni ohrozit lidské zdraví toxiny obsaženými v jejich jedu. Základními otázkami jsou tedy opodstatněnost lidského strachu z pavouků a možné příčiny vzniku tohoto negativního vztahu.
|
|
|
Dopady sedentérního způsobu života na rozšíření a diverzitu pavouků.
Schweiner, Ladislav ; Opatová, Věra (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci tvoří velikou a silně diverzifikovanou skupinu. Na základě jejich schopnosti šíření se pavouci dají rozdělit na vagilní a sedentérní. Vagilní pavouci, většina zástupců infrařádu Araneomorphae, jsou svojí schopností ballooningu a aktivnějším způsobem života výrazně lépe přizpůsobení disperzi než sedentérní pavouci, převážně infrařády Mygalomorphae a Liphistiomorphae. Způsob disperze a jeho efektivita je klíčová pro kolonizaci nových areálů a udržení genetického toku mezi populacemi druhu. Omezená schopnost disperze sedentérních skupin je zodpovědná za tendenci k lokálnímu endemismu. Tato práce se soustředí na sumarizaci poznatků o disperzních schopnostech sedentérních pavouků a vlivu alopatrické speciace a vikariace na jejich rozšíření. Také předkládá stručný přehled disperzních bariér a hodnotí jejich vliv na genetický tok populacemi. Z konkrétních příkladů vybraných sedentérních pavouků vyplývá, že disperzní bariéry mají negativní vliv na genetický tok populacemi. Minimalizovaný genetický tok vede ke genetické diverzifikaci a následné speciaci. Klíčová slova: disperze, disperzní bariéry, endemismus, sedentérní pavouci, vikariance,
|
|
|
Fylogeneze a diverzita sekáčů podřádu Laniatores
Marešová, Alexandra ; Hiřman, Matyáš (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce shrnuje celkové poznatky o fylogenezi, diverzitě a rozšíření sekáčů podřádu Laniatores. Fylogenetické vztahy tohoto podřádu byly donedávna velmi málo prostudované, ale díky recentním studiím se stále zpřesňují. Podřád Laniatores nyní zahrnuje 41 čeledí, které jsou rozdělené do devíti nadčeledí. V této práci je uveden také přehled rozšíření jednotlivých čeledí podřádu Laniatores a faktory, které ho ovlivňují. Z abiotických faktorů je to vlhkost, teplota, klima a nadmořská výška. Z biotických faktorů může ovlivňovat rozšíření typ vegetace nebo člověk, kdy jde zejména o zavlečení invazních druhů. Důraz je zde kladen na morfologické rozdíly mezi jednotlivými čeleďmi. Největší rozdíly lze pozorovat na jejich těle, zejména ve formě různého počtu a typu sklerotizovaných výběžků. Klíčová slova: sekáči, Laniatores, fylogeneze, biogeografie, biodiverzita, morfologie
|
|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Karyotypová variabilita stonožkovců (Myriapoda)
Kášová, Adéla ; Šťáhlavský, František (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Bakalářská práce pojednává o diploidních počtech chromozomů, jejich morfologii a chromozomovém mechanismu určení pohlaví u čtyřech tříd podkmene Myriapoda. Pozornost je zároveň věnována vzájemným fylogenetickým vztahům v rámci podkmene. Přehled literatury ukazuje míru prozkoumanosti cytogenetických charakteristik u jednotlivých tříd, která je zejména ve třídách Pauropoda a Symphyla stále velmi nízká a v rámci třídy Diplopoda je stále ještě velké množství řádů, kde nám tyto informace zcela chybí. Cytogenetické analýzy odhalily celkové rozpětí počtu chromozomů pro: Pauropoda 2n = 12 - 27, Symphyla 2n = 11 - 18, Chilopoda 2n = 14 - 54 a Diplopoda 2n = 8 - 30. V rámci všech čtyř tříd se vyskytují jak morfologicky nediferencované pohlavní chromozomy, tak systémy typu XX/XY a XX/X0. Navíc je u řádu Spirostreptida uváděný i systém X1X1X2X2/X1X20. Pouze u malého množství druhů z řádů Glomerida, Calipodida, Julida, Spirostreptida a Lithobiomorpha a čeledi Scutigerellidae se podařilo identifikovat výskyt NORů. V práci se také podařilo identifikovat některé neshody mezi údaji různých prací, kdy se ukazuje, že zejména některé starší studie byly postaveny na špatném pozorování chromozomů v karyotypu. Klíčová slova: Myriapoda, Pauropoda, Symphyla, Chilopoda, Diplopoda, chromozomy, karyotyp, fylogeneze, variabilita
|
|
|
Aphidofágie u polyfágních predátorů
Valdecká, Miriam ; Řezáč, Milan (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Mšice patří mezi nejrozšířenější hmyzí škůdce v agroekosystémech. Doposud byla věnována značná pozornost jejich přirozeným nepřátelům, zejména specializovaným predátorům a parazitoidům. Informací o vlivu polyfágních predátorů je už méně, hlavně u pavouků a střevlíků. Proto je cílem této bakalářské práce shrnout poznatky o této skupině. A zaměřit se na výhody a nevýhody aphidofágie u polyfágních predátorů. Klíčová slova: Mšice, aphidofágie, polyfágie, pavouk, střevlík, predátor
|
|
|
Metodika správy a evidence tkáňové zoologické sbírky a determinace zoologického sbírkového materiálu na základě analýzy DNA
Aghová, Tatiana ; Benda, Petr ; Brejcha, Jindřich ; Dolejš, Petr ; Kyralová, Eva ; Mlíkovský, Jiří ; Moravec,Jiří ; Šanda, Radek ; Štundl, Jan ; Tkoč, Michal ; Vondráček, Dominik
Plný text:  PDF; PDF; PDF; PDF
|
|
|
Flotace rozpuštěným vzduchem – od poloprovozního modelu po plnou realizaci
Dobiáš, Pavel ; Hlaváč, Jaroslav (oponent) ; Janda,, Václav (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Dolejš, Petr (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá problematikou poloprovozního testování flotace rozpuštěným vzduchem a implementací tohoto separačního procesu do technologické linky úpraven vody v České republice. Na několika reálných příkladech z praxe ilustruje přínos této technologie, principy poloprovozních experimentů spojených s návrhem provozního separačního stupně. Jedním z uvedených výsledků je mimo jiné i široký seznam úpraven vody v České republice, kde byla flotace rozpuštěným vzduchem realizována na základě provedených poloprovozních experimentů, jejichž účastníkem byl samotný autor této práce. V disertační práci jsou uvedeny vybrané výsledky z poloprovozních studií provedených za účelem ověření funkce procesu flotace v konkrétních lokalitách jako příklad propojení poznatků základního výzkumu, aplikovaného výzkumu a jejich praktické realizace.
|
|
|
Vliv organických látek produkovaných fytoplanktonem na koagulaci dalších znečišťujících příměsí přítomných v povrchových vodách
Barešová, Magdalena ; Pivokonský, Martin (vedoucí práce) ; Ambrožová, Jana (oponent) ; Dolejš, Petr (oponent)
Úprava pitné vody se potýká s výskytem fytoplanktonu zejména ve fázi jeho odumírání, kdy dochází k uvolnění značného množství celulárních organických látek (COM - Cellular Organic Matter). Vzhledem k druhové závislosti charakteru COM a tedy i účinnosti jejich odstranění, tato práce srovnává organické látky, tzv. Algal Organic Matter (AOM), produkované čtyřmi běžně se vyskytujícími druhy fytoplanktonu: zelenými řasami Chlamydomonas geitleri, rozsivkami Fragilaria crotonensis a sinicemi Microcystis aeruginosa a Merismopedia tenuissima. Odlišnost extracelulární a celulární frakce byla hodnocena monitoringem růstu a srovnáním AOM získaných v různých fázích rozvoje fytoplanktonu. Vzhledem k tomu, že COM jsou nejen obtížně odstranitelné, ale ztěžují i odstranitelnost dalších znečišťujících příměsí, práce zkoumá vliv souběžné koagulace COM a dalších látek přítomných v povrchových vodách: kaolinu, huminových látek (HL) a buněk M. tenuissima. Průběh koagulace byl studován pomocí sklenicových zkoušek s jednotlivými komponenty i jejich směsi za přítomnosti koagulantu (síran hlinitý či železitý) či bez něj. Důraz byl kladen na proteinovou složku COM M. aeruginosa. S cílem zvýšit odstranitelnost proteinových COM byla zařazena preoxidace. Koagulace odstranila s až 99% účinností zákal jílového i organického...
|
host ::
RSS.