Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Evoluční dynamika molekuly CD45
Dlugošová, Sylvie ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Aghová, Tatiana (oponent)
U mnoha skupin obratlovců je v současnosti stanovení zdravotního stavu a kondice na základě hematologických znaků odkázáno na technicky nedokonalou a poměrně nepřesnou mikroskopickou kvantifikaci krevních buněk. Řešením by mohlo být využití metod průtokové cytometrie, které je ale u všech skupin obratlovců mimo savce komplikováno přítomností jaderných erytrocytů. Aby bylo možné cytometricky odlišit erytrocyty od leukocytů, je potřeba využít specifického značení buněčného markeru leukocytů, kterým je povrchová molekula CD45 kódovaná genem PTPRC. Současná odborná literatura poukazuje na vysokou mezidruhovou expresní a strukturní variabilitu této molekuly, která značně komplikuje možné využití tohoto markeru v zoologickém výzkumu. Mnou provedené porovnání struktur CD45 u různých zástupců obratlovců na základě predikce domén ze sekvenčních genomových dat ukázalo vysokou variabilitu extracelulární části, a to i mezi fibronektinovými doménami, které starší autoři popsali jako konzervované. Ačkoliv doposud nebyla receptorová funkce CD45 dostatečně prozkoumána, existující práce se shodují na působení silné pozitivní selekce na tuto molekulu. Na závěr shrnuji, že přestože se jedná o užitečný molekulární nástroj, není pravděpodobné, že by bylo možné vytvořit univerzální protilátku, která by umožnila...
Telomery jako ukazatel stáří a stárnutí organismu u ptáků
Kyliánková, Hana ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Aghová, Tatiana (oponent)
Vysvětlení procesu stárnutí patří ke stěžejním tématům evoluční biologie. V první části této bakalářské práce je podán přehled hlavních evolučních hypotéz souvisejících s teorií stárnutí a dále přehled proximátních mechanismů, které se stárnutím souvisí. Pozornost je věnována především telomerám a jejich zkracování. Telomery jsou nekódující, repetitivní sekvence DNA chránící konce eukaryotických chromozomů před poškozením. V klasických somatických buňkách se při každém buněčném dělení zkracují, až dokud nedosáhnou kritické hodnoty (tzv. Hayflickova limitu). Poté buňka prochází replikativní senescencí a k dalšímu dělení již nedochází. Na jejich zkracování má ale vliv i celá řada dalších faktorů (stres, reprodukce, vnější podmínky, onemocnění, parazitace aj.). Předpokládalo se proto, že by se na základě délky telomer dal odhadnout věk organismu. Zejména v posledních letech se však ukazuje, že spíše než k určování chronologického (tedy skutečného věku) jedinců, by se telomery daly použít pro odhad "biologického věku". V práci jsou nastíněny hlavní metody stanovení délky telomer a diskutovány výhody i nevýhody, které jejich využití přináší. Dále jsou diskutovány práce využívající stanovení délky telomer v ekologickém kontextu u ptáků. Klíčová slova: Telomery, stárnutí, qPCR, ptáci, oxidativní stres

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.