Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vývoj endemické sladkovodní ichtyofauny Řecka
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast Balkánu patří mezi horká místa biodiverzity a je známá vysokou diverzitou a stupněm endemismu sladkovodních ryb. Na vývoji území Řecka se značně podílely klimatické, geologické a orogenetické události, které ovlivnily tuto vysokou koncentraci endemismu. Mezi důležité události patřil především vznik pevninských mostů během raného oligocénu a v miocénu, přes které se na Balkán dostaly ryby z Asie a následně do Afriky, sladkovodní fáze moře Paratethys, nebo alpinské vrásnění, které začalo před 65 mil. let a které postupně formovalo řecké horské systémy, což vedlo k dlouhodobé izolaci zdejší sladkovodní ichtyofauny a následné speciaci druhů. Dalšími významnými událostmi jsou Messinská salinitní krize a klimatické změny v pleistocénu. Předpokládá se, že většina čeledí původně sladkovodních ryb Řecka pochází z jihovýchodní Asie, odkud následně kolonizovaly oblast více způsoby. Tyto kolonizace probíhaly v různých časových obdobích a odlišnými trasami. K šíření sladkovodních ryb z Asie do Evropy přes Sibiř začalo docházet ještě před výzdvihem pohoří Ural, asi před 33 mil. let a pokračovalo až do pliocénu. Další významnou kolonizační cestou z Asie byla Balkánsko-anatólsko-íránská plošina. Na šíření a následnou speciaci druhů měla vliv i Messinská salinitní krize a pleistocenní zalednění. Powered by TCPDF...
Evoluční vztahy mezi druhy parem rodu Barbus (Cyprinidae) s důrazem na Řecko a biogeografie řeckých linií
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Kalous, Lukáš (oponent)
Evoluční vztahy mezi druhy rodu Barbus byly studovány již v minulosti, většina studií však byla založena na mitochondriální DNA, neexistuje žádná detailní studie, která by studovala vztahy i na základě nukleárních markerů. Je to dáno především tím, že parmy rodu Barbus jsou tetraploidní. Oblast Řecka nebyla dosud dostatečně studována, a to především oblast západního Řecka, o které se ví, že skrývá daleko vyšší diverzitu sladkovodní ichtyofauny, než bylo dosud známo. Území Řecka je jedním z "horkých míst" (tzv. hotspots) biodiverzity. Řecké říční systémy se vyznačují značným podílem endemických druhů sladkovodních ryb. V této práci byly studovány evoluční vztahy mezi druhy rodu Barbus, s důrazem na diverzitu řeckých linií. Také bylo revidováno geografické rozšíření jednotlivých druhů rodu Barbus v Řecku. Celkem bylo analyzováno 192 jedinců, z čehož bylo 156 jedinců ze 40 řeckých lokalit a dalších 36 jedinců druhů rodu Barbus z dalších oblastí rozšíření. Dataset byl doplněn dostupnými publikovanými sekvencemi. Pro fylogenetické analýzy byl použit mitochondriální gen cytochrom b a nukleární markery 1. intron ribozomálního protein genu S7 a 2. intron genu beta-actinu. Pro oba nukleární markery byly použity paralog-specifické primery. Analýza cytochromu b odhalila několik dobře podpořených linií: 1....
Vývoj endemické sladkovodní ichtyofauny Řecka
Kyralová, Eva ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Švátora, Miroslav (oponent)
Oblast Balkánu patří mezi horká místa biodiverzity a je známá vysokou diverzitou a stupněm endemismu sladkovodních ryb. Na vývoji území Řecka se značně podílely klimatické, geologické a orogenetické události, které ovlivnily tuto vysokou koncentraci endemismu. Mezi důležité události patřil především vznik pevninských mostů během raného oligocénu a v miocénu, přes které se na Balkán dostaly ryby z Asie a následně do Afriky, sladkovodní fáze moře Paratethys, nebo alpinské vrásnění, které začalo před 65 mil. let a které postupně formovalo řecké horské systémy, což vedlo k dlouhodobé izolaci zdejší sladkovodní ichtyofauny a následné speciaci druhů. Dalšími významnými událostmi jsou Messinská salinitní krize a klimatické změny v pleistocénu. Předpokládá se, že většina čeledí původně sladkovodních ryb Řecka pochází z jihovýchodní Asie, odkud následně kolonizovaly oblast více způsoby. Tyto kolonizace probíhaly v různých časových obdobích a odlišnými trasami. K šíření sladkovodních ryb z Asie do Evropy přes Sibiř začalo docházet ještě před výzdvihem pohoří Ural, asi před 33 mil. let a pokračovalo až do pliocénu. Další významnou kolonizační cestou z Asie byla Balkánsko-anatólsko-íránská plošina. Na šíření a následnou speciaci druhů měla vliv i Messinská salinitní krize a pleistocenní zalednění. Powered by TCPDF...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.