|
|
Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě
Klontza, Věra ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Jiráň, Luboš (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav pro klasickou archeologii Věra Klontza (Jaklová) Studie k historickým interpretacím pozdní doby bronzové v Egejdě Late Bronze Age in Aegean: Study in Historical Interpretations ABSTRAKT DIZERTAČNÍ PRÁCE Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. 2013 Abstrakt Předložená práce se zabývá vybranými problémy interpretace egejské historie pozdní doby bronzové. Témata jednotlivých kapitol se kryjí s hlavními interpretačními problémy diskutovanými v odborné literatuře. Jedná se o problematiku absolutní chronologie rané fáze pozdní doby bronzové v Egejdě a s ní související problém synchronizace východostředomořských regionů a posléze i synchronizace na celoevropské úrovni. Toto téma je intenzivně diskutováno od doby zveřejnění prvních radiokarbonových dat, která zpochybnila konvenční archeologická data. Tato diskuze je vedena jak na poli archeologickém tak přírodovědném, zainteresováni jsou archeologové ze všech zmíněných oblastí v popředí s egyptology a egejskými archeology. (Kapitola 2.1) Dalším aktuálně často diskutovaným problémem je rekonstrukce politického systému novopalácové Kréty a formování státní civilizace mykénské pevniny. Tato velmi komplikovaná a teoreticky náročná problematika je prezentována formou eseje s vědomím, značné obtížnosti kontrolovat...
|
|
|
Sociální exkluze lidí bez domova
Charvát, Petr ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Stöckelová, Tereza (oponent)
Práce uchopuje problematiku bezdomovectví z emické perspektivy samotných lidí na ulici. Důležitost jednotlivých kategorií je zde řazena kontextem ulice. Vedle odkazu na význam typologie bezdomovectví, nebo jeho osobní - individuální rovinu, jsou zde zmíněny především strategie přežití, potřeby lidí na ulici, druhy činností, kterými se zabývají, či jejich ekonomické chování. Kromě samotných bezdomovců je zde dán prostor i těm, kteří jsou lidem na ulici nejblíže - charitativním pracovníkům. Práce se věnuje i problematice exkluze bezdomovců a nastiňuje některé možné návrhy řešení této problematiky. Z výzkumných technik jsou použity především polostrukturované narativní rozhovory, zúčastněné a nezúčastněné pozorování.
|
|
|
Historický mýtus v díle Julia Zeyera
Křišťanová, Dita ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Hrdina, Martin (oponent)
Historický mýtus v díle Julia Zeyera PhDr. Dita Křišťanová ABSTRAKT: Disertační práce Historický mýtus v díle Julia Zeyera je výsledkem mého dlouhodobého zájmu o spisovatelovu osobnost, o období 2. poloviny 19. století a problematiku vzniku historických mýtů a stereotypů a jejich masového využívání. Julius Zeyer zkonstruoval meganaraci - celou soustavu mýtů, které českému národu chyběly. Práce se věnuje tomu, kde se Zeyer inspiroval, jak svoje poznatky literárně zpracoval a jak na ně reagovala dobová kritika. Zároveň si všímá jejich propojení s výtvarným uměním a soustředí se na to, jak o obdobných námětech psali Zeyerovi současníci. Práce je postavena na zkoumání spisovatelova díla, textů s obdobnou tematikou, čítanek vydaných po literátově smrti, archivních materiálů a dobového tisku. Cílem textu je dokázat ojedinělost a neuchopitelnost Zeyerovy koncepce pojetí českého historického mýtu. Ta se pro svou komplikovanost nemohla stát hlavní národní ideou.
|
|
|
The Art of North-Western Anatolia in the Achaemenid Persian Period and Its Relations with the Greek and Persian Art.
Vaškaninová, Valéria ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Pavúk, Peter (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Studie si klade za cíl vymezení a definici perského achaimenovského stylu v umělecké produkci satrapií (říšských provincií) severozápadní Anatolie (dnešní Turecko) v období trvání achaimenovské říše, čili v letech cca 550 - 330 před naším letopočtem. Za severozápadní anatolské satrapie jsou považovány sardská provincie (Hérodotův II. nomos) a provincie Hellespontská Frýgie (III. nomos). Achaimenovský umělecký styl vychází z bohaté tradice kultur dnešního území Íránu, vlivů mezopotámské tradice a vlastních nomádských kořenů Peršanů. Po rozšíření perské říše na západ k Egejskému moři dochází ke kontaktu s uměleckým projevem anatolských království a řeckého světa. Vzniká jedinečný styl luxusního zboží, spojující praxi lokálních uměleckých škol s perskou dvorní ikonografií, určený pro zákazníky místní společenské elity a perské imigranty. Achaimenovský styl se nejlépe projevuje v toreutické produkci. Nádoby vytepávané z drahých kovů mají typické tvarosloví a charakteristické výzdobné prvky. Přes jejich rozsáhlé geografické rozšíření předpokládáme původ v několika výrobních centrech na území dnešního Turecka. Do těchto dílen se soustřeďovala i výroba šperků a glyptiky. Zejména drobná umělecká díla vyrytá do pečetí ukazují výtvarný a technologický přínos nového uměleckého proudu. Náhled do životního...
|
|
| |
|
|
Stezky v oblasti Pootaví
Pitín, Michal ; Charvát, Petr (vedoucí práce) ; Meduna, Petr (oponent)
NÁZEV: Stezky v oblasti Pootaví AUTOR: Michal Pitín KATEDRA (ÚSTAV) Katedra dějin a didaktiky dějepisu VEDOUCÍ PRÁCE: prof. PhDr. Petr Charvát, DrSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se zaměřuje na jeden z novějších vědních oborů, stibologii, která se zabývá minulostí člověka ve vztahu ke krajině, jejímu osídlení a především průchodem stezek krajinou. Cílem práce je studie osídlení a průchodu komunikací krajinou Pootaví od dob keltského osídlení, ale především v období raného a vrcholného středověku. Práce se zároveň zaměřuje na realizaci stibologických znalostí v oblasti strakonické kotliny pro období raného středověku a poukazuje na opomenutí tohoto tématu ve výuce a na jeho možné začlenění do průřezového tématu Výchova ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Součástí práce je analýza kartografických pramenů a jejich informace o záznamu průchodu stezek krajinou. Práce je doplněna obrazovou přílohou z oblasti Pootaví a přílohou kartografických materiálů a obrázků. KLÍČOVÁ SLOVA: stezka, cesta, osídlení, Pootaví
|
|
|
Heritage education and learning: Cases from the North Catalonia
Pavlová, Anežka ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Patrimoine en relation avec l'Ecole : Situation en Catalogne du Nord Kulturně historické dědictví ve vztahu se školou: Na příkladech ze severního Katalánska Anotace: Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na propojenost památek a škol ve Francii, konkrétně možnostmi výchovy ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Zkoumá vazby mezi školou a kulturním dědictvím. Výzkum jsem provedla v oblasti východních Pyrenejí, která je také známá jako "Severní Katalánsko".V první části práce jsem se obecněji zabývala vysvětlením pojmu "kulturní dědictví ". Dále různými organizačními celky, které sdružují kulturní památky v této oblasti.Ve druhé části jsem se zaměřila na školní prostředí a jeho možnosti reflektování kulturního bohatství. Detailněji se zde zabývám projektovým vyučováním, které považuji za vhodné ve výchově ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Zabývám se rovněž oběžníky a věstníky , které právně tuto oblast zakotvují. Jedná se o materiály, které ve Francii vznikly ve spolupráci ministerstva školství a ministerstva kultury.V poslední části představuji funkci tzv. "edukačního servisu", ryze francouzského specifika, a také konkrétní příklad projektu, který ve spolupráci právě se "service educative" realizovali francouzští žáci.Na závěr je nutno zmínit, že kulturní dědictví není chápáno ve...
|
|
|
The tomb of Akhethotep Hemi re-used by Nebkauhor Idu
Mohamed Abdou Mohamed, Abdou ; Verner, Miroslav (vedoucí práce) ; Vachala, Břetislav (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Ve své disertaci se zabývám hrobkou vezíra Achethotepa v Sakkáře, již si posléze zabral princ Nebkauhor (přezdívaný Idu). Hrobku prozkoumal v archeologcké sezóně let 1937-8 egyptský archeolog Selim Hassan a později ji neadekvátně, jen povrchně publikoval. Vzhledem k historickému významu nápisl a scén v hrobce jsem se rozhodl ji důkladně zpracovat v rámci své doktorské dissertace. Hrobka prince Nebkauhora se nachází severně od vzestupné cesty Venisovy pyramidy a jižně od ohradní zdi Stupňovité pyramidy krále Džosera, na západ od hrobky muže jménem Nianchba a na východ od skalní hrobky Hermeruovy. První kapitolu této studie tvoří stručný úvod k sakkárskému pohřebišti. Druhá kapitola se zabývá tzv. Venisovým pohřebištěm a architekturou hrobky. Třetí kapitola obsahuje popis a interpretaci scén a nápisů. Čtvrtá kapitola je svého druhu dodatek se seznamem fragmentů náležejících k hrobce. Poslední, pátá kapitola obsahuje přehled hlavních událostí na přelomu turbulentního období konce 5. a počátku 6. dynastie a poznámky o postavení obou majitelů hrobky, Achethotepa a Nebkauhora. Tato část rovněž zahrnuje diskusi k materiálu relevantnímu pro dataci hrobky.
|
|
|
Na okraji zájmu? České moderní ženy a Orient v první polovině 20. století
Havlůjová, Hana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Bahenská, Marie (oponent)
Hana Havlůjová: Na okraji zájmu? České moderní ženy a Orient v první polovině 20. století Abstrakt Záměrem práce je přispět k bližšímu poznání českých reflexí Orientu v první polovině 20. století prostřednictvím studia pramenů, které dosud zůstávaly spíše na okraji badatelského zájmu. Pramenů, které buď vytvořily ženy, jež do orientálních zemí cestovaly či zde delší dobu pobývaly. Nebo pramenů, které se Orientu týkaly a byly adresovány převážně ženskému publiku. Vzhledem k minimálnímu zpracování tématu v českém prostředí si práce klade za cíl podat základní nástin problematiky, zároveň však ověřuje konkrétní možnosti, které (převážně) česky psané, případně obrazové prameny, nabízejí také pro rozvoj zahraničního kulturně historického bádání. K identifikaci a řešení nových otázek jsou užívány dva "marginalizované" přístupy. Jednak genderově podmíněné tázání. Jednak perspektiva "z okraje" Evropy. Zejména druhý přístup otvírá příležitost k překonávání dichotomií dominujících obvykle mezinárodním analýzám, které zkoumají genderové otázky ve vztahu k nacionalismu a kolonialismu. Případové studie se proto zaměřují především na analýzu tří vzájemně provázaných moderních diskurzů, jež lze popsat také jako myšlení o ženách, národě a Orientu. Úvodní část, První dojmy: Tři české moderní ženy v Orientu, obsahuje tři...
|
|
|
Antická souhvězdí jako kulturní fenomén
Juřina, Petr ; Bouzek, Jan (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Dufková, Marie (oponent)
O pevné spojení souhvězdí naší oblohy s postavami a příběhy řecké mytologie se zasloužil především Arátos ze Sol, slavný helénistický básník doby Ptolemaia II. Jeho didaktická báseň Phainomena ("Jevy na nebi") dosáhla ve své době takové popularity, že v pozdějším latinském překladu přežila celá staletí a stala se trvalou součástí historického dědictví evropské civilizace. Počátky celého systému, dělícího hvězdnou oblohu na 48 částí, však sahají do dob mnohem dávnějších. Astronomie poskytla spolehlivé důkazy, že kořeny této "nebeské parcelace" mají svůj původ v oblasti Blízkého východu před nějakými 6 - 7 tisíci lety. Tyto závěry exaktní vědy potvrzují navíc i četná nová zjištění z oblasti různých společensko-vědních oborů. Zřetelné odrazy této starobylé tradice tak nacházíme nejen v kosmologicko-astronomických (resp. astrologických) aspektech života starověkých kultur, ale též v archeologicky odhalených paleoastronomických konstrukcích a dalších nálezech z prostředí prehistorické Evropy.
|
host ::
RSS.