|
|
Interakce pesticidů - kyseliny 1-naftyloctové a 1-naftylacetamidu - s cucurbit[7]urilem a vybranými cyklodextriny
Ördögová, Magda ; Dubský, Pavel (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Předkládaná práce posuzuje a porovnává interakci 1-naftyloctové kyseliny a 1-naftylacetamidu s vybranými komplexujícími látkami. 1-naftyloctová kyselina a 1-naftylacetamid nacházejí použití jako pesticidy. Z ekologického hlediska je zajímavá možnost regulace rozkladu obou látek na denním světle, která může být zajištěna například jejich interakcí s různými komplexujícími látkami. Jako komplexující látky byly zvoleny cyklodextriny známé svou schopností interagovat se širokým spektrem látek. Dále byl zvolen cucurbit[7]uril, jehož interakce může být podle literatury silnější než v případě cyklodextrinů. Interakce byly studovány metodou afinitní kapilární zónové elektroforézy. Byla porovnána síla jednotlivých interakcí a pro ty systémy, kde to bylo možné, byla stanovena hodnota zdánlivé konstanty stability vznikajícího komplexu.
|
|
|
Virtuální laboratoř pro simulace biologických procesů na membránách
Beneš, Martin ; Bílý, Tomáš (vedoucí práce) ; Hoksza, David (oponent)
Cílem této práce je vytvoření virtuální počítačové laboratoře, ve které bude možno simulovat a analyzovat chování na biologické membráně buněk. Membrána s okolím je popsána sítí hexů, jenž obsahují různé další látky a komponenty, které spolu interagují. V závislosti na tomto rozložení lze na membráně pozorovat známé úkazy jako zesílení akčního potenciálu. Simulace samotná by měla předvést, že na základní modelování dějů na membráně stačí pár základních fyzikálních a chemických pravidel. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Virtuální laboratoř pro simulace biologických procesů na membránách
Beneš, Martin ; Bílý, Tomáš (vedoucí práce) ; Hoksza, David (oponent)
Cílem této práce je vytvoření virtuální počítačové laboratoře, ve které bude možno simulovat a analyzovat chování na biologické membráně buněk. Membrána s okolím je popsána sítí hexů, jenž obsahují různé další látky a komponenty, které spolu interagují. V závislosti na tomto rozložení lze na membráně pozorovat známé úkazy jako zesílení akčního potenciálu. Simulace samotná by měla předvést, že na základní modelování dějů na membráně stačí pár základních fyzikálních a chemických pravidel.
|
|
|
Financování podnikatelských aktivit
Beneš, Martin ; Fojtů, Kateřina (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vhodnou volbou financování podnikatelských aktivit. Ve své práci jsem se zaměřil na financování automobilu v dané společnosti a mám zde možnosti různých financování. První část je zaměřena na teoretické rozdělení a popis různých možností financování. A druhá část zkoumá nejvhodnější využití vybraných možností financování.
|
|
|
Stanovení disociačních konstant a limitních mobilit vybraných amfolytů
Maliňáková, Lucie ; Riesová, Martina (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza je jednoduchá a automatizovaná metoda, která umožňuje stanovit aciditní disociační konstanty a limitní iontové mobility analytů ze stejné série experimentů za malé spotřeby vzorku. Závislost efektivních mobilit 7 vybraných amfolytů na pH pufru byla experimentálně zjištěna v rozsahu pH 1,6 až 6,8. Sada jednoduchých pufrů s konstantní iontovou silou byla navržena pomocí programu PeakMaster. Analyzované amfolyty byly detekovány bezkontaktním vodivostním detektorem. Použitím dynamického potahování kapiláry se minimalizovala interakce analytů se silanolovými skupinami na vnitřní stěně kapiláry. Experimentálně zjištěné hodnoty efektivních mobilit byly proloženy (fitovány) vhodnou funkcí. Získanými parametry byly aktuální mobility a smíšené disociační konstanty odpovídající příslušné iontové síle. Pomocí rozšířeného Debye- Hückelova zákona s lineárním členem a Onsagerova zákona byly tyto hodnoty přepočítány na termodynamické disociační konstanty a limitní iontové mobility amfolytů. Klíčová slova: kapilární zónová elektroforéza, disociační konstanta, limitní mobilita, amfolyty
|
|
|
Signální transdukce v čichových senzorických neuronech obratlovců a nástroje pro její počítačovou simulaci
Beneš, Martin ; Zápotocký, Martin (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Cílem této práce je shrnout poznatky o čichové transdukci obratlovců. Tato rešerše je rozdělena do čtyř částí, přičemž každá část je zaměřena na jiný aspekt čichové transdukce. Nejprve je proveden přehled základních elektrofyziologických metod používaných pro výzkum transdukce. Následuje podrobný popis celé transdukce na molekulární úrovni. Další část práce shrnuje, jaké jsou typy modelů a jak se dají využít při modelování čichové transdukce. V závěru této části je proveden podrobný popis dvou modelů. Jeden z nich popisuje počátek čichové transdukce od vazby odorantu na receptor po produkci cAMP a druhý se zabývá zpětnou negativní vazbou Ca2+. Rešerše je zakončena přehledem softwarových nástrojů pro vytváření a analýzy modelů z předešlé části.
|
|
| |
|
|
Osobnost a dílo autora literatury faktu v mediálních a společensko-politických metamorfozách doby
Beneš, Martin ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Osobnost a dílo autora literatury faktu v mediálních a společensko-politických metamorfózách doby" zachycuje vliv všech aspektů vývoje komunikačního procesu (změny společensko-politické situace i literatury faktu samotné) vůči publicistovi, spisovateli, historikovi a překladatelovi Karlovi Richterovi. Ten autorsky zažil 60. léta, dobu normalizace i 90. léta, kdy docházelo k prudkému rozvoji tržní ekonomiky - i v oblasti nakladatelství. Práce popisuje metamorfózu komunikačního procesu získávání pramenů, politickou komunikaci vůči literatuře faktu a další aspekty tvorby autora tohoto žánru. Zaměřuje se na politické i ekonomické vlivy, které ovlivňovaly autorovu činnost, a jaké vlivy měla jeho mediální činnost zpětně na něj. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část shrnuje vědecké práce, které byly napsány o žánru literatury faktu. Dále se tento žánr pokouší charakterizovat a poukazuje na zásadní problém, který spočívá v neustálených a rozmanitých definicí, které si mnohdy protiřečí. Tato kapitola také shrnuje vývoj tohoto žánru, který se stal literárním fenoménem druhé poloviny 20. Století. Druhá, tedy praktická část, analyzuje dílo Karla Richtera, který je jedním z nejvýznamnějších představitelů české literatury faktu. Autorsky zažil 60. léta,...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.