|
|
Archeologický výzkum bojiště u Lipan 1434. Možnosti bojištní archeologie v podmínkách pozdně středověké lokality.
Šámal, Zdeněk ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Tato práce vyhodnocuje čtyři sezóny archeologického výzkumu plochy, spojované s bitvou u Lipan 30. května 1434. Terénní výzkum využíval metodiku archeologie bojišť, uplatňovanou v ČR a v zahraničí nejčastěji pro výzkum konfliktů z raného novověku. Terénní fázi předcházela analýza písemných a ikonografických pramenů, vztahujících se k bitvě u Lipan a vojenství z období husitských válek a studium historického vývoje terénu. Systematická detektorová prospekce provázená zaměřováním nálezů souřadnicovou metodou GPS přinesla zhruba čtyři desítky nálezů, které s událostí přímo nebo chronologicky souvisejí. Jedná se o drobná militaria (hroty střel do kuší, projektily do palných zbraní, fragmenty ostruh), soubor doplňují drobné mince a předměty osobní výbavy. Nálezy naznačují vzájemnou prostorovou souvislost a poukazují na některá místa v terénu, která byla dějištěm vojenských aktivit v různých fázích střetu. Nepodařilo se lokalizovat plochu vozového tábora kališnicko- utrakvistické koalice, ústupové trasy poražených radikálů ani místa, kde byli padlí z bitvy pohřbeni. Problém pro terénní průzkum představovaly především antropogenní změny na sekundárním charakteru krajiny, které nejčastěji souvisely s vývojem zemědělství po roce 1948. Pro archeologický kontext mělo toto ovlivnění větší dopad než aktivity...
|
|
| |
|
|
Archeologický výzkum bojiště u Lipan 1434. Možnosti bojištní archeologie v podmínkách pozdně středověké lokality.
Šámal, Zdeněk ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Klápště, Jan (oponent)
Tato práce vyhodnocuje čtyři sezóny archeologického výzkumu plochy, spojované s bitvou u Lipan 30. května 1434. Terénní výzkum využíval metodiku archeologie bojišť, uplatňovanou v ČR a v zahraničí nejčastěji pro výzkum konfliktů z raného novověku. Terénní fázi předcházela analýza písemných a ikonografických pramenů, vztahujících se k bitvě u Lipan a vojenství z období husitských válek a studium historického vývoje terénu. Systematická detektorová prospekce provázená zaměřováním nálezů souřadnicovou metodou GPS přinesla zhruba čtyři desítky nálezů, které s událostí přímo nebo chronologicky souvisejí. Jedná se o drobná militaria (hroty střel do kuší, projektily do palných zbraní, fragmenty ostruh), soubor doplňují drobné mince a předměty osobní výbavy. Nálezy naznačují vzájemnou prostorovou souvislost a poukazují na některá místa v terénu, která byla dějištěm vojenských aktivit v různých fázích střetu. Nepodařilo se lokalizovat plochu vozového tábora kališnicko- utrakvistické koalice, ústupové trasy poražených radikálů ani místa, kde byli padlí z bitvy pohřbeni. Problém pro terénní průzkum představovaly především antropogenní změny na sekundárním charakteru krajiny, které nejčastěji souvisely s vývojem zemědělství po roce 1948. Pro archeologický kontext mělo toto ovlivnění větší dopad než aktivity...
|
|
|
Bojiště u Rakovníka 1620 (Příspěvek k problematice detektorové prospekce raně novověkých bojišť)
Šámal, Zdeněk ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Vařeka, Pavel (oponent)
V roce 2010 zahájilo Muzeum T. G. M. Rakovník archeologický výzkum rozsáhlé plochy, na níž se mezi 27. říjnem a 5. listopadem 1620 odehrávaly vojenské střety mezi stavovskou armádou a spojenými vojsky římského císaře a Katolické ligy, těsně předcházející bitvě na Bílé hoře. Výzkum, původně spojený s přípravou regionální výstavy, v následujících letech přerostl v do té doby ojedinělý projekt oboru post medievální archeologie vojenských aktivit. Stál přitom na dvou základních pilířích. Prvním byl terénní průzkum, zahrnující rovněž leteckou prospekci, jeho cílem byla identifikace a geodetické zaměření pozůstatků polního opevnění, které bojující armády tehdy vybudovaly. Druhým pak využití detektorové prospekce ve spojení se zaměřováním nálezů metodou GPS a následná projekce získaných dat do mapových podkladů. Detektory kovů jsou už přes dvě desetiletí citlivým problémem nejen české archeologie, v posledních letech ale také její velmi efektivní pomůckou. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že archeologické výzkumy bojišť se bez detektorové prospekce neobejdou. Detektorový výzkum rakovnického bojiště trval zatím čtyři sezóny (2010-2014) a jeho hlavní pozornost se soustředila na hledání a zaměřování olověných projektilů do palných zbraní používaných za třicetileté války. Potvrdilo se, že tyto zdánlivě...
|
|
| |
host ::
RSS.