|
|
Psychosociální aspekty akutní fáze léčby dětského onkologického onemocnění.
Janda, Tadeáš ; Blatný, Marek (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Cílem této diplomové práce je představit psychosociální aspekty akutní fáze léčby dětských onkologických onemocnění. Literárně přehledová část je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola shrnuje základní lékařské poznatky o dětských onkologických onemocněních a jejich léčebných modalitách. Druhá kapitola zachycuje klíčové poznatky vývojové psychologie k ontogenezi v dětství a dospívání v kontextu onkologického onemocnění. Třetí kapitola se zaměřuje na psychosociální aspekty onkologické léčby a psychologické intervence uplatňované v jejím průběhu. Čtvrtá kapitola pojednává o paliativní péči v dětské onkologii a psychologických souvislostech smrti dítěte a truchlení rodinných pozůstalých. Kvalitativní výzkum tvoří soubor čtyř deskriptivních kazuistik pacientů a jejich rodičů, kteří se nachází v akutní fázi léčby onkologického onemocnění nebo jsou krátce po jejím ukončení. Kazuistiky prezentují zkušenost těchto pacientů a rodičů. Klíčová slova Dětská onkologie, dětská hematoonkologie, dětská onkopsychologie, dětský pacient, dospívající pacient.
|
|
|
Analýza současného stavu detekce ohrožení dětí v rámci rodiny
Sochová, Nikola ; Vranka, Marek (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o schopnostech detekce ohrožení dítěte dospělými osobami v okolí dítěte na základě signálů, které ohrožené dítě vykazuje. V teoretické části jsou podrobně takové signály popsány. Patří mezi ně různé projevy dítěte (na úrovni psychické, fyzické, behaviorální apod.), které provázejí ohrožení. Práce se věnuje také analýze různých prostředí, ve kterých k takové detekci může dojít (rodina, škola, lékařské vyšetření apod.). Také jsou v práci rozebrány rizikové faktory ohrožení dítěte v rodině, jejichž znalost může pomoci osobám k lepší detekci. Empirická část se věnuje analýze signálů, které jsou při identifikaci ohrožení dětí osobami v jejich okolí nejčastěji využívané a kterým signálům nevěnují lidé v okolí dítěte dostatečnou pozornost (nevnímají je či je nepovažují za důležité). K této analýze byla využita data poskytnuta Dětským krizovým centrem, jehož klienty jsou právě ohrožené děti. Data byla analyzována kvantitativní obsahovou analýzou: analyzovaly se četnosti signálů, kterých si pečující osoby všímaly a které byly odhaleny pouze při psychologickém vyšetření. Výsledkem této analýzy je zjištění, že pečující osoby nejsou zatím dostatečně zdatné při detekci signálů ohrožení, a to především těch, které nejsou na první pohled viditelné (např. úzkostné a depresivní...
|
|
|
Souvislost ortorexie nervosa a projevů OCD u sportovců
Fiurášková, Ivona ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Macháček, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu ortorexie nervosa ve spojitosti s obsedantně kompulzivní poruchou. Literárně přehledová část se zabývá úvodem do problematiky, diagnostickými kritérii a nástroji měření, zvláštní pozornost je věnována rizikovým skupinám a těm činitelům, kteří mohou ovlivnit rozvoj obou poruch. Dále jsou představeny možnosti léčby a srovnání s jinými duševními poruchami. Poslední kapitola teoretické část je věnovaná návštěvníkům fitness center, na kterých byl realizovaný následný výzkum. Cílem praktické části bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi ortorexií nervosou a projevy obsedantně kompulzivní poruchy u vybrané skupiny respondentů (N=203). Primárně výzkumné šetření mělo podobu kvantitativního designu, konkrétně byly využity dotazníky ORTO-15 a Obsessive-Compulsive Inventory (OCI). Statistická analýza ukázala statisticky významnou korelaci mezi symptomy ortorexie a projevy obsedantně-kompulzivní poruchy. Mezi mírou ortorexie a frekvencí tréninků nebyl nalezen signifikantní vztah. Naopak mezi projevy obsedantně - kompulzivní poruchy a frekvencí tréninků byla nalezena statisticky významná korelace. Výsledky také ukázaly, že výskyt ortorexie nervosa se v našem výzkumném souboru nelišil z hlediska pohlaví. Výzkumné šetření bylo doplněno o rozhovory s vybranými respondenty (N=6)....
|
|
|
Souvislost ortorexie nervosa a projevů OCD u sportovců
Fiurášková, Ivona ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Macháček, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu ortorexie nervosa ve spojitosti s obsedantně kompulzivní poruchou. Literárně přehledová část se zabývá úvodem do problematiky, diagnostickými kritérii a nástroji měření, zvláštní pozornost je věnována rizikovým skupinám a těm činitelům, kteří mohou ovlivnit rozvoj obou poruch. Dále jsou představeny možnosti léčby a srovnání s jinými duševními poruchami. Poslední kapitola teoretické část je věnovaná návštěvníkům fitness center, na kterých byl realizovaný následný výzkum. Cílem praktické části bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi ortorexií nervosou a projevy obsedantně kompulzivní poruchy u vybrané skupiny respondentů (N=203). Primárně výzkumné šetření mělo podobu kvantitativního designu, konkrétně byly využity dotazníky ORTO-15 a Obsessive-Compulsive Inventory (OCI). Statistická analýza ukázala statisticky významnou korelaci mezi symptomy ortorexie a projevy obsedantně-kompulzivní poruchy. Mezi mírou ortorexie a frekvencí tréninků nebyl nalezen signifikantní vztah. Naopak mezi projevy obsedantně - kompulzivní poruchy a frekvencí tréninků byla nalezena statisticky významná korelace. Výsledky také ukázaly, že výskyt ortorexie nervosa se v našem výzkumném souboru nelišil z hlediska pohlaví. Výzkumné šetření bylo doplněno o rozhovory s vybranými respondenty (N=6)....
|
|
|
Orthorexia nervosa v kontextu internetu a sociálních sítí
Králová, Daniela ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Štětovská, Iva (oponent)
Práce se zabývá posedlostí zdravou stravou, pro kterou Steven Bratman vytvořil pojem orthorexia nervosa (v českém prostředí ortorexie). Označuje patologické upínání se na zdravou stravu, které má negativní dopad na kvalitu lidského života. Cílem práce bylo představit ortorexii v kontextu internetu, sociálních sítí a problematiky wellness průmyslu. Výzkumný soubor tvořilo 324 respondentů se zájmem o zdravou stravu, ve věku 15-68 let (M = 34). Data byla získána online dotazníkem, složeného ze dvou částí. První mapovala respondentův přístup ke zdravé stravě (motivace, zdroje informací, propagátoři zdravé stravy, diety, čas trávený na internetu, pozitiva a negativa zdravé stravy), druhá se zaměřila na ortorektické tendence. Použita byla česká verze dotazníku ORTO-15. Oproti očekávání nebyl nalezen rozdíl v ortorektických tendencích mezi lidmi, kteří různě často navštěvují internetové stránky s tématem zdravé stravy a rozdíl nebyl nalezen ani u lidí, kteří využívají sociální sítě ke sledování propagátorů zdravé stravy. Dále nebyl zjištěn rozdíl v ortorektických tendencích u lidí, kteří se v rámci svého zaměstnání/studia zabývají tématem zdravé stravy ani u lidí, pro jejichž zaměstnání je důležitý vzhled nebo fyzická kondice. Bylo zjištěno, že v českém prostředí trend wellness propagátorů zatím není rozšířen,...
|
|
|
Gender dysforie u osob s poruchou autistického spektra
Lukina, Julie ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá gender dysforií (GD) u osob s poruchou autistického spektra (PAS). Ke zkoumání této problematiky byl zvolen kvantitativní výzkum, jehož hlavním cílem bylo zjistit, zdali u jedinců s PAS s mírnou symptomatikou dochází k vyššímu výskytu GD či k vyšší míře GD v porovnání s neurotypickou populací (bez autismu; NT). Hlavní metody použité v tomto výzkumu byly: dotazník Autistického kvocientu (AQ-10) a Dotazník Gender Identity/Gender dysforie u adolescentů a dospělých (GIDYQ-AA), díky němuž bylo možné zjistit míru GD a potenciální výskyt diagnózy genderové inkongruence (GI; dle MKN- 11). Výzkumný soubor tvořilo 196 respondentů ve věku 16-74 let. Ve skupině PAS bylo 90 osob a srovnávací skupina běžné populace (NT) čítala 106 jedinců. Zatímco v NT skupině nikdo neuvedl transgender identitu, v PAS skupině 2,2 % respondentů sdělilo, že jsou transgender, a 14,4 % osob si nebylo jisto transgender identitou. Na základě výsledků GIDYQ- AA 4,4 % lidí s PAS dosahovalo nízkého skóru značící možnou přítomnost diagnózy GD (GI). Výzkum zjistil, že ženy s PAS měly signifikantně větší míru GD než ženy v běžné populaci i než muži s PAS. Celkově respondenti s PAS dosahovali statisticky významně menšího skóru v GIDYQ-AA i ve všech jeho subškálách než běžná populace. Dále se zjistil negativní vztah...
|
|
|
Využití dynamické a statické diagnostiky u dětí s poruchou attachmentu
Slabá, Andrea ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl porovnat výsledky získané statickou a dynamickou diagnostikou u dětí s poruchou attachmentu v předškolním věku v oblasti kognitivních funkcí. V rámci dynamické diagnostiky je využívána metoda ACFS-cz, konkrétně čtyři subtesty: Třídění, Krátkodobá auditivní paměť, Krátkodobá vizuální paměť, Doplňování sekvenčních vzorců. Využívaná metoda statické diagnostiky je Woodcock-Johnson IV COG, konkrétně čtyři subtesty: Vizualizace, Verbální pozornost, Rozpoznávání obrázků, Analýza-Syntéza. Výzkumný vzorek tvořilo celkem 16 dětí předškolního věku (3 až 6, resp. 8 let) umístěných v ústavní péči. Závěry výzkumu ukázaly, že mezi výsledky pretestu ACFS-cz a výsledky Woodcock-Johnson IV COG neexistují rozdíly. Zatímco porovnání výsledků posttestu ACFS-cz s Woodcock-Johnson IV COG prokázalo signifikantní rozdíly ve třech zkoumaných oblastech (Kategorizace, Krátkodobá auditivní paměť, Krátkodobá vizuální paměť). Z dynamické diagnostiky vyplynuly vhodné intervence pro kognitivní rozvoj dětí v ústavní výchově. Klíčová slova ACFS, Woodcock-Johnson IV COG, kognitivní funkce, porucha attachmentu, předškolní období
|
|
|
Stravovací návyky dětí s poruchou autistického spektra
Hrdličková, Kristýna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Práce se ve své literárně-přehledové části věnuje objasnění mechanismů regulace příjmu potravy, vlivu rodiny na stravovací návyky dětí, stravování dětí ve věku od 2 do 6 let a specifikům stravování dětí s poruchou autistického spektra. Dále je představena metodologie a výsledky realizovaného výzkumu. Rodiče dětí s PAS (N = 34) a typicky se vyvíjejících dětí (N = 24) ve věku 2-6 let vyplnili sérii dotazníků. Skupiny dětí se mezi sebou lišily v oblíbenosti potravinové kategorie "ovoce" (méně oblíbená dětmi s PAS, M = 3,58, SD = 0,9, Mdn = 3,86 vs. M = 4,05, SD = 0,61, Mdn = 4,17, Mann Whitney U = 236, p = 0,046); v množství nikdy neochutnaných potravin (více u dětí s PAS, M = 15,2, SD = 11,7, Mdn = 10,5 vs. M = 5,6, SD = 6,4, Mdn = 4,0, U = 134, p < 0,001); a v četnosti emočního přejídání (častější u dětí s PAS, M = 1,84, SD = 0,846, Mdn = 1,75 vs. M = 1,38, SD = 0,466, Mdn = 1,25). Rodiče dětí s PAS častěji dávali svým dětem něco k jídlu, když zažívaly silné emoce (M = 2,12, SD = 0,646, Mdn = 2 vs. M = 1,35, SD = 0,550, Mdn = 1). Klíčová slova stravování, porucha autistického spektra, předškolní věk
|
|
|
Kognitivní profil dětí s poruchou autistického spektra v mladším školním věku
Krejčová, Adéla ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Morávková Krejčová, Lenka (oponent)
Poruchy autistického spektra patří v posledních letech mezi vážné a velmi diskutované společenské téma, a to jak z hlediska závažnosti, tak stále zvyšující se četnosti výskytu. Samotný psychodiagnostický proces je často velmi náročný, nevyhnutelnou součástí komplexního vyšetření je také měření kognitivních schopností dítěte. Výsledky tedy mohou být nesmírným přínosem pro psychologickou diagnostiku, klinickou praxi a oblast vzdělávání. Cílem diplomové práce a výzkumného šetření je získání informací o kognitivním profilu dětí s poruchou autistického spektra v porovnání s dětmi neurotypickými, ve věkovém rozmezí šesti až dvanácti let. Testování proběhlo ve výzkumném souboru 80 respondentů, přičemž 40 respondentů bylo ve výzkumné a 40 v kontrolní skupině. Každý účastník výzkumu absolvoval testování pomocí Wechslerovy inteligenční baterie (WISC-III), skupina dětí s PAS podstoupila také subtest Teorie mysli z neuropsychologické baterie A Developmental Neuropsychological Assessment (NEPSY-II). Mezi skupinou dětí s PAS a kontrolní skupinou byl nalezen statisticky významný rozdíl v celkovém IQ, verbálním IQ a performačním IQ. Významný rozdíl mezi skupinami byl nalezen také ve všech sledovaných indexech (ISP, IPU, IKO, IRZ). Porovnány byly také všechny verbální a performační subtesty. V oblasti teorie mysli...
|
|
|
Psychologické souvislosti umírání blízkého člověka u mladých dospělých
Pikola, Michal ; Boukalová, Hedvika (vedoucí práce) ; Šporclová, Veronika (oponent)
Umírání blízké osoby potká v životě téměř každého člověka. Představuje perspektivu konce existence, k níž je ovšem mnohdy náročné se vztáhnout. To je pochopitelné, protože žijící člověk si zpravidla nechce představovat svou smrt - ukazuje se nicméně jako důležité umět smrt a umírání ve smyslu poslední etapy života přijmout. Teoretická část práce charakterizuje fenomény smrti a umírání a jejich psychologický kontext, stejně jako např. truchlení. Dále je popsána paliativní péče jako obor, který smrt a umírání, resp. péči o umírající a jejich blízké, považuje za své primární těžiště práce. Nakonec je v teoretické části rozebrán wellbeing a copingové strategie ve vztahu ke smrti a umírání jako k nevšedním situacím, kde se projevují nejrůznější vlivy a procesy ovlivňující tyto psychologické charakteristiky. Empirická část se zaměřuje na propojení wellbeingu a copingových strategií s procesem umírání blízké osoby u mladých dospělých. Lidé v této věkové skupině již za uplynulou dobu života běžně mají několik různých zkušeností s umíráním a smrtí blízkých osob, ať už se jedná o příbuzné či jiné blízké. Výsledky výzkumného šetření poukázaly na širokou škálu využívaných copingových strategií a rovněž na to, že okolnosti podmínek a kvality umírání člověka mohou zásadním způsobem ovlivňovat, jak je celá...
|
host ::
RSS.