|
Životní hodnoty v ošetřovatelském procesu
KRISLOVÁ, Anna
Práce je zaměřena na životní hodnoty pacienta, jako na součást ošetřovatelského procesu. Výzkumné šetření je orientováno na to, jaké představy mají všeobecné sestry o preferovaných životních hodnotách pacienta, zda se vyskytují rozdíly mezi představami všeobecných sester a preferovanými životními hodnotami pacienta, zda se všeobecné sestry zajímají o životní hodnoty pacientů a zda zapojují práci s životními hodnotami do ošetřovatelského procesu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvantitativního sběru dat pomocí dotazníkové techniky. Byly vytvořeny dva dotazníky. První dotazník vlastní konstrukce pro všeobecné sestry a byl rozdán sestrám pracujícím v nemocničních zařízeních na území města Plzně. Druhý dotazník vlastní konstrukce pro pacienty a byl rozdán pacientům hospitalizovaným nebo navštěvujícím odborné ambulance v nemocničních zařízeních na území města Plzně. Výzkumné šetření probíhalo se souhlasem vrchních sester. Byly stanoveny čtyři cíle bakalářské práce. Prvním cílem bylo posoudit, zda všeobecné sestry považují životní hodnoty pacienta za důležitou součást ošetřovatelského procesu. Druhým cílem bylo posoudit, zda jsou všeobecné sestry ochotny zapojit práci s životními hodnotami pacienta do ošetřovatelského procesu. Třetím cílem bylo posoudit, jaké mají všeobecné sestry podmínky k začlenění životních hodnot pacienta do ošetřovatelského procesu. Čtvrtý cíl měl zjistit rozdíly mezi životními hodnotami, které preferují pacienti a představami všeobecných sester o životních hodnotách pacienta. Všeobecné sestry převážně považují životní hodnoty pacienta za důležitou součást ošetřovatelského procesu a většina z nich je ochotna zapojit práci s životními hodnotami pacienta do ošetřovatelského procesu. Pacienti ve větší míře vnímají péči o své životní hodnoty ze strany sester jako nedostatečnou. I přesto, že nemocí došlo u většiny pacientů ke změně životních hodnot a některé z nich se tak mohly stát nenaplněnými, se všeobecné sestry ne vždy a u každého pacienta zajímají o jeho životní hodnoty. Vyskytly se rozdíly mezi životními hodnotami, které preferují pacienti a představami všeobecných sester o životních hodnotách pacienta. Stanovené hypotézy byly potvrzeny. H1: Všeobecné sestry považují práci s životními hodnotami pacienta za důležité. H2: Všeobecné sestry jsou ochotny zapojit práci s životními hodnotami pacienta do ošetřovatelského procesu, pokud jim budou poskytnuty podmínky. H3: Práce s životními hodnotami pacienta v rámci ošetřovatelského procesu je častěji ovlivněna pracovními podmínkami všeobecných sester než životními hodnotami, které preferují pacienti. Bakalářská práce může sloužit při výuce studentů připravujících se na výkon povolání nelékařské zdravotnické profese. Může být poskytnuta všeobecným sestrám a také vedoucím pracovníkům jako nástroj ke zvyšování kvality ošetřovatelské péče v oblasti psychosociální péče.
|
|
Hodnota života z národohospodářského hlediska v USA, ČR a Rusku v letech 2007-2014
Antoš, Michal ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zkoumání problematiky výpočtu hodnot života v ČR, USA a Rusku v letech 2007-2014. Cílem je analýza a komparace hodnot života, a významných oblastí je ovlivňujících. Stanovenou hypotézou je odlišnost hodnot života ve zkoumaných zemí v důsledku rozdílnosti oblastí tuto hodnotu ovlivňujících. Teoretická část práce se věnuje oblastem přímo nebo nepřímo ovlivňující hodnotu života, a dále je analyzuje a komparuje v rámci zkoumaných zemí. Vybrané oblasti jsou školství, zdravotnictví, trh práce, nerovnost a životní standard. Praktická část přistupuje k výpočtu hodnot života pro jednotlivé státy. Hodnoty života jsou vypočítávány pro tzv. reprezentativního jednotlivce, kýmž je 40-letý obyvatel dané země. V období, ve kterém se počítá hodnota života, je zohledněn důchodový věk a střední délka života. Vypočtené hodnoty jsou dále zkoumány a státům jsou nabídnuta hospodářsko-politická opatření, v důsledku kterých, by mělo v budoucnosti dojít k výraznému zvýšení hodnoty života.
|
|
Incentivy a prosociální jednání mužů a žen
Pulcová, Eliška ; Stroukal, Dominik (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Cílem bakalářské práce je zjistit, jak silný mají monetární či jiné incentivy vliv na prosociální chování a jednání mužů a žen. Práce se zabývá tím, jak se liší chování v rozdílu pohlaví v oblastech, jako je altruismus a pravidelná podpora soukromých charit, podílení se na dobrovolnické činnosti, sociální preference a starost o kulturní dědictví, pokud je přítomna image motivatice nebo není a pokud je chování zkoumaných vzorků předem incentivizováno či nikoliv.
|
|
Time management
Hanus, Filip ; Franková, Emilie (vedoucí práce) ; Motlová, Veronika (oponent)
Umět hospodařit s časem je nezbytné. Teoretická část se zabývá tím, co je to time management, jak vznikl a jak se vyvíjel. Přibližuje nám zásady správného hospodaření s časem a principy efektivní organizace práce. Zaměřuje se na cíle a jejich stanovování, biorytmy a jejich vliv na naší produktivnost a nejčastější zloděje času. Na základě analýzy časových snímků a polostrukturovaných rozhovorů sledujeme v praktické části dva týdny života šesti studentů vysokých škol. Klademe si za cíl zjistit, jak respondenti využívají svůj čas, jaké mají o time managementu povědomí a jaké je rozložení aktivit u studentů, kteří bydlí v samostatném pokoji a studentů, kteří sdílí pokoj s jedním, nebo více spolubydlícími.
|
|
Vliv hospodářského cyklu na financování resortu obrany ČR v letech 2004–2014
Heres, Ondřej ; Chmelová, Pavla (vedoucí práce) ; Strejček, Ivo (oponent)
Práce zkoumá vliv výkonnosti ekonomiky na financování resortu obrany v České republice v letech 2004-2014, přičemž hlavní otázky jsou, zda je tento vliv jednoznačný a do jaké míry je pro výši financování resortu zásadní. Dále práce poskytuje základní přehled o vývoji a struktuře rozpočtu Ministerstva obrany v uvedeném období. Teoretická část obsahuje teorie hospodářských cyklů a veřejného sektoru a v krátkosti seznamuje čtenáře se základními institucemi, které mají za úkol zajišťovat obranu. Praktická část analyzuje výdaje a příjmy resortu obrany ČR a posuzuje jejich vzájemný vliv a zároveň vliv HDP na tyto ukazatele. V poslední kapitole jsou pro porovnání s předchozími závěry ve zkratce analyzována tempa růstu HDP a tempa růstu výdajů na obranu u vybraných států NATO. Zatímco závěry vycházející z dat MO ČR vykazují spíše proticyklický vývoj výdajů na obranu, u vybraných států NATO je vývoj více procyklický. To poukazuje na velmi nejednoznačný vliv hospodářského cyklu na výdaje na sektor obrany.
|
|
The Value of CSR for Czech Consumers
Faradji, Elise ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Seror, Patricia (oponent)
Abstrakt: V současné době je chování spotřebitelů ovlivněno novými faktory, jako jsou sociální a environmentální aspekty. To je důvodem vzrůstajícího trendu implementace společenské odpovědnosti podniků (CSR). Implementace efektivní strategie CSR je komplexním procesem, zejména proto, že základní koncept CSR zůstává nevyjasněný. Cílem této studie je analyzovat přijímání CSR ze strany spotřebitelů a její dopad na jejich nákupní chování. Tato práce pomůže podnikům implementovat jejich strategii CSR s větší efektivitou. Studie se zaměřuje na hlubokou analýzu přístupu spotřebitelů k CSR. Jestliže většina výzkumů užívá kvantitativní analýzu, tato studie se problémem zabývá z kvalitativního hlediska. Bylo uskutečněno dvanáct strukturovaných interview, které podpořily výsledky analýzy. K těmto praktickým a osobním rozhovorům je přidán teoretický základ ke konstrukci argumentace, zejména z důvodu vytvoření rámce, který ukazuje význam všech částí tvorby hodnot (funkcionální, emoční a sociální). Výsledek práce zdůrazňuje fakt, který byl již dokázán ostatním výzkumem: tvorba hodnot je fundamentem, který přesvědčí spotřebitele, aby si všímali CSR. Studie zároveň ukazuje, jak skeptický přístup k CSR negativně ovlivňuje chování spotřebitele. Výzkum pomůže podnikům implementovat úspěšnější strategie CSR a vyvinout nová řešení k oslovení spotřebitelů a ovlivnění jejich nákupního chování prostřednictvím vytvoření hodnoty, kterou budou sdílet.
|
|
Globální hodnotové řetězce v kávovém průymslu se zaměřením na Vietnam
Klumparová, Adéla ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat způsob fungování globálních kávových hodnotových řetězců a nabyté poznatky následně aplikovat na případ kávového průmyslu ve Vietnamu. V úvodní kapitole je pozornost věnována nejprve institucionálnímu pozadí hodnotových řetězců, procesům řízení a postupům užívaným v zemědělsko-potravinářském průmyslu. Dále práce obsahuje analýzu globálních kávových hodnotových řetězců, včetně identifikace subjektů angažujících se v řetězci a jejich podílu na tvorbě přidané hodnoty. V následující kapitole je popsán vývoj světového trhu s kávou a produkce nejvýznamnějších světových producentů a vývozců kávy. Práce pojednává rovněž o tématu ekonomické a sociální udržitelnosti a vlivu globálních hodnotových řetězců na životní prostředí. Závěrečná část práce je zaměřena na postavení kávového průmyslu ve Vietnamu, na jeho strukturu a vývoj v posledních 40 letech. Zohledněno je rovněž problematické postavení drobných pěstitelů nebo příležitosti rozvoje místního kávového průmyslu.
|
|
Vývoj asistenční aplikace pro lidi s demencí
Černý, Martin ; Šlajchrt, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pecinovský, Rudolf (oponent)
Cílem této diplomové práce je implementace prezentační vrstvy aplikace využívající reminisceční terapii a pomáhající lidem s demencí. Reminiscenční terapie je diskuze nad vzpomínkami, které mají pacienti. Výzkumy prokázali, že tato terapie má pozitivní účinky na život pacientů a na udržení jejích vzpomínek. Výzkumná část uvádí do problematiky demence, reminiscenční terapie s a bez použití technologií. Aplikace vyvýjená jako součást této diplomové práce používá vstupy ve formě nahraných obrázků a rozpoznaného mluveného slova. Tyto vstupy jsou použity na podporu pamatování a rozpoutání diskuze. Aplikace může být použita pacientem s nebo bez ošetřovatele a případně s přáteli nebo členy rodiny. Šest nejdůležitějších požadavků na vyvíjenou aplikaci je rozpoznávání reči, nahrání obrázků, vytváření otázek o předchozích nahrávkách, vytváření otázek o označených přátelích, používání starých obrázků pro následnou diskuzi a zobrazení statistiky. Aplikace byla vyvinuta jak součást soutěže pořádané AngelHack organizací. Architektura prezentační, databázové a aplikační vrstvy je diskutována v diplomové práci se zaměřením na prezentační vrstvu spolu s uživatelskou příručkou a implementací požadavků v této vrstvě. Prezentační vrstva byla vytvořena s pomocí React knihovny pro JavaScript. Byly použity i další knihovny. Z nichž nejdůležitější je Redux knihovna, která slouží k ukládání stavu aplikace. Tato knihovna navíc výrazně ovlivnila strukturu prezentační vrstvy.
|
|
Mezidruhová hybridizace u rákosníků rodu Acrocephalus
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent)
Rákosníci rodu Acrocephalus prodělali během posledních několika milionů letadaptivní radiaci, která dala vzniknout třiceti jedna druhům obývajících předevšímEurasii, Afriku a Austrálii. Většina druhů je morfologicky velmi podobná, liší sevšak ekologickými nároky, migrační strategií a zpěvem. Mezi jednotlivými druhydochází v přírodě k hybridizaci a to nejen mezi sesterskými druhy, ale i mezifylogeneticky relativně vzdálenými. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestlitato hybridizace vede ke genovému toku mezi druhy a jaké faktory míru genovéhotoku ovliňují. Za tímto účelem jsme provedli detailní populačně genetickou analýzuu tří evropských druhů rákosníků rodu Acrocephalus, podrodu Notiocichla:rákosníka obecného (A. scirpaceus), rákosníka zpěvného (A. palustris) a rákosníkapokřovního (A. dumetorum). Naše výsledky založené na analýze sekvenčních datz osmi jaderných lokusů ukazují, že ke genovému toku mezi studovanými druhydochází, ale vždy jen v jednom směru. Genový tok je vyšší mezi genetickypříbuznějšími druhy než mezi ekologicky podobnějšími druhy, kteří mají vícepříležitostí k hybridizaci. Odhadli jsem také, že rákosník obecný a rákosník zpěvnýdivergovali zhruba před 1,1 milionem let a rákosník pokřovní a předek rákosníkaobecného a rákosníka zpěvného zhruba před 2,5 miliony let. U dvou lokusů...
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
host ::
