| |
|
Hodnota života z národohospodářského hlediska v USA, ČR a Rusku v letech 2007-2014
Antoš, Michal ; Zeman, Martin (vedoucí práce) ; Brabec, Petr (oponent)
Předmětem bakalářské práce je zkoumání problematiky výpočtu hodnot života v ČR, USA a Rusku v letech 2007-2014. Cílem je analýza a komparace hodnot života, a významných oblastí je ovlivňujících. Stanovenou hypotézou je odlišnost hodnot života ve zkoumaných zemí v důsledku rozdílnosti oblastí tuto hodnotu ovlivňujících. Teoretická část práce se věnuje oblastem přímo nebo nepřímo ovlivňující hodnotu života, a dále je analyzuje a komparuje v rámci zkoumaných zemí. Vybrané oblasti jsou školství, zdravotnictví, trh práce, nerovnost a životní standard. Praktická část přistupuje k výpočtu hodnot života pro jednotlivé státy. Hodnoty života jsou vypočítávány pro tzv. reprezentativního jednotlivce, kýmž je 40-letý obyvatel dané země. V období, ve kterém se počítá hodnota života, je zohledněn důchodový věk a střední délka života. Vypočtené hodnoty jsou dále zkoumány a státům jsou nabídnuta hospodářsko-politická opatření, v důsledku kterých, by mělo v budoucnosti dojít k výraznému zvýšení hodnoty života.
|
|
Kdo kupuje luxusní českou módu?
Hříchová, Monika ; Špecián, Petr (vedoucí práce) ; Máslo, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá determinanty nákupu luxusní módy od českých návrhářů. Hlavní závěry světových studií jsou v českém prostředí zkoumány na základě dat samotných návrhářů a podnikatelů. Informace o svých zákaznících zprostředkovaly firmy Veršatyl a One Life. Kvalitativní data získaná z dotazníku od značky Veršatyl jsou zkoumána pomocí popisné statistiky. Informace plynoucí ze statistik nákupu od výrobců oděvů One Life jsou převedeny na numerické veličiny a dále jsou zkoumány pomocí regresní analýzy. Mezi nejvýznamnější determinanty nákupu luxusní české módy patří kvalita výrobku a jeho zpracování.
|
|
Systém pro podporu činnosti klubu orientačního běhu
Buk, Jindřich ; Vojíř, Stanislav (vedoucí práce) ; Sklenák, Vilém (oponent)
V současnosti se stále více procesů a oblastí života dočkává IT podpory. Často se jedná o využití internetu pro zrychlení nebo zjednodušení existujících procesů. Mimo to je zde velká oblast sociálních sítí, které lze využít i jinak, než jen k navazování a utužování přátelství. Bakalářská práce se zabývá možností využití webových technologií pro podporu chodu klubu a jeho následného rozvoje. Přitom oddíl má potenciál jak zjednodušit a zautomatizovat mnohé procesy, kterými se dříve musel někdo osobně zabývat, tak využívat sociální sítě pro vlastní rozvoj a propagaci. Cílem práce je nejprve zjistit, jaké oblasti chodu oddílu je vhodné podpořit nějakým informačním systémem. Dalším cílem je zjištění, jak to řeší ostatní oddíly. Posledním cílem je navržení a vytvoření konkrétní aplikace. První dva cíle jsou řešeny pomocí dotazníkového šetření mezi vedoucími velkých českých oddílů. Právě ve velkých oddílech má využití automatizace a zjednodušení existujících procesů největší potenciál. Návrh konkrétní aplikace poté vychází z dotazníkového šetření a zkušeností autora práce. Navržená aplikace přitom obsluhuje již existující procesy v chodu klubu a přidává k tomu mnohé prvky ze sociálních sítí.
|
|
Analýza a návrh struktury intranetu
Novák, Miroslav ; Pour, Jan (vedoucí práce) ; Šedivá, Zuzana (oponent)
Intranet je v dnešní době nedílnou součástí skoro každé firmy jakýchkoliv rozměrů i oblastí působnosti. Ve své práci i v osobním životě se často setkávám s různými intranety, které většinou nemají pozitivní ohlasy. Mívají však společný základ problému, který obvykle spočívá ve špatné struktuře, což je důvodem volby mého tématu práce. Jejím cílem je provést analýzu stávajícího intranetu v konkrétním podniku a následně za pomoci metody card-sorting vytvořit návrh nové struktury, jak by mohl intranet vypadat. Práce je primárně zobecněným postupem, jak při takové realizaci postupovat a jakými oblastmi se zabývat. Teoretická část diplomové práce se věnuje tématům informační architektury a samotnému pojmu intranet, přičemž zmiňuje nejčastější problémy, se kterými jsem se právě u intranetu setkal a na které poukazuji. Praktická část se již zabývá samotnou analýzou, kde se zaměřuji na strukturu současného intranetu, kategorizaci obsahu, vazby na další systémy, kastomizace, způsob řízení oprávnění, zjišťování spokojenosti a návštěvnosti intranetu. Analýza je realizována manuálním procházením současného intranetu v podniku. Jiné metody nebo přístupy nebyly z důvodu technických omezení nebo nedostatečných oprávnění umožněny. Na základě výstupů analýzy kategorizace webů a metody card-sorting je představen návrh nové struktury, který je však pouze demonstrací samotné metody, jak k návrhu přistoupit, a to zejména z důvodu malého vzorku uživatelů, který byl pro realizaci poskytnut.
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
Působení řádových sester v sociální a charitativní oblasti po roce 1948
BÁRTOVÁ, Hana
V předkládané bakalářské práci se zabývám osudy ženských řádů a kongregací, jimž nastolený komunistický režim znemožnil Akcí Ř v roce 1950 vykonávat svoji tradiční činnost ve školských a zdravotnických zařízeních a snažil se je těžkou prací v továrnách a JZD přinutit odložit hábity a jít do civilních zaměstnání. Ženské řehole, jejichž hlavním posláním bylo vzdělávání a výchova dětí a mládeže, a řády kontemplativní musely hledat nové oblasti své činnosti. I přes nelehkou situaci se řádové sestry snažily vykonávat sociální a charitativní práci tam, kde jim to komunistický režim dovoloval. Mnoho takto zasažených ženských řádů a kongregací našlo uplatnění jako ošetřovatelky ve zdravotnictví a v sociálně charitativní oblasti, především při ošetřování lidí nemocných, starých a s mentálním a tělesným postižením. V teoretické části se soustřeďuji na charakteristiku vztahu církve a státu po roce 1948, na pozici řeholnic po únorovém převratu 1948 a na úkoly OCT a KCT ve vztahu k řeholnicím. Podrobněji se věnuji soustřeďovacím táborům pro řádové sestry, v nichž vládl přísný režim a řád a velice nuzné podmínky k důstojnému životu.. V přehledu ukazuji jednotlivé soustřeďovací tábory s továrnami a výrobnami, v nichž musely řádové sestry pracovat. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem na základě kvalitativního výzkumu metodou orální historie hledala odpovědi na otázku, jak vypadalo působení řádových sester v sociální a charitativní práci v období po roce 1948 a jaké impulsy pomáhaly řádovým sestrám zdolávat překážky nastavené totalitním režimem. Na základě životních příběhů čtyř řádových sester jsem sestavila jejich jednotlivé portréty, které mapují jejich životy s ohledem na témata z teoretické části bakalářské práce, a vše se snažím dokládat vhodnými citacemi. V diskusní části bakalářské práce se pokouším zmapovat společné a rozdílné zkušenosti jednotlivých řádových sester a zamýšlím se nad tím, jak se otázky velkých dějin promítly do jejich životních příběhů. Závěr bakalářské práce předkládá zamyšlení nad motivací řádových sester pro jejich oddanou službu svým bližním, zamyšlení nad jejich postoji, názory a zkušenostmi.
|
| |
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
|
Bezdomovectví v genderové perspektivě
ROKOSOVÁ, Michaela
Gender je často chápán coby sociální pohlaví, ukazuje na kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami. Důležitou součásti genderu jsou genderové vlastnosti neboli typické vlastnosti přisuzované mužům a ženám. Genderová identita je nabývána z kulturního prostředí společnosti, ve které daný člověk žije. Jde o rozdíly ve vlastnostech, ale i o rozdílné vnímání různých životních situací mužů a žen. Pro pojmy bezdomovec a bezdomovectví není určena přesná definice, i přesto se mnozí specialisté snaží vystihnout podstatu tohoto fenoménu. Jedním z vymezení pojmu je, že bezdomovec je osoba bez stálého bydlení nebo bez možnosti dlouhodobě užívat určité přístřeší. Přesnější vymezení lze najít v typologii ETHOS, kde jsou bezdomovci rozděleni do čtyř kategorií: bez střechy, bez bytu, v nejistém bydlení a v nevyhovujícím bydlení. Cílem výzkumu bylo zjistit základní rozdíly ve vnímání nastalé životní situace - bezdomovectví - z pohledu mužů a žen, a to především z pohledu životní dráhy, zdravotních a sociálních kontextů, vztahu k rodině, sociálních vazeb apod. Pro naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zjišťovala, jakým způsobem se stali osobami bez přístřeší muži a jakým ženy. Druhá otázka se zabývala současným životem, který aspekt života bez přístřeší považují za nejproblematičtější, a třetí otázka se věnovala budoucímu životu osob bez přístřeší. Ve výzkumu byly zjištěny rozdíly ve vnímání především v první výzkumné otázce. Ženy před ztrátou domova žily s rodinou, partnerem nebo přáteli, a jejich ztráta byla příčinou odchodu na ulici. Naopak muži žili dříve sami a u většiny bylo prvotní příčinou ztráty domova propuštění ze zaměstnání. Bakalářská práce přináší poznatek, že genderová perspektiva je zajímavým pohledem na fenomén bezdomovectví, který by mohl pomoci lidem, pracujícím v přímém kontaktu s osobami bez přístřeší.
|
host ::
