|
|
Posouzení vlivu variantních technologií na celkovou cenu stavebního díla
Kubeš, Jan ; -, Pavel Bilík, (oponent) ; Puchýř, Bohumil (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je posoudit vlivy variantních technologií na posuzovaném objektu z pohledu investora nebo zhotovitele stavby. Hledají a posuzují se úspory v různých variantních řešeních stavebních konstrukcí. Nalezené úspory slouží investorovi jako důležitý podklad při rozhodování mezi jednotlivými materiály nebo při uskutečnění výběrového řízení na realizační část stavby. Praktická část se věnuje posouzení cen při změně materiálu a posouzení úspory při změně původní ceny kameniva za cenu vnitropodnikovou.
|
|
|
Návrh systému zvyšování kvalifikace ve firmě Keller
Svobodová, Pavla ; Kubeš, Jan (oponent) ; Lajtkepová, Eva (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je analýza vzdělávacího procesu ve firmě KELLER-speciální zakládání, spol. s r.o. Zvyšování kvalifikace zaměstnanců je vzhledem k od-bornému zaměření a komplexnosti firmy nezbytným předpokladem růstu a odolnosti proti krizovým a konkurenčním vlivům. Jednotlivé pozice a profese ve firemní struktuře KELLER-speciální zakládání, spol. s r.o. předpokládají jiný typ, rozsah a způsob školení a kvalifikací. V bakalářské práci jsou navrženy pro zaměstnance metody a typy vzdělání, které mohou zvýšit jejich efektivitu a produktivitu práce.
|
|
|
Bytový dům v Uherském Hradišti
Kubeš, Jan ; Burdová, Jana (oponent) ; Sukopová, Dáša (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním projektové dokumentace bytového domu. Bytový dům je situován na rovinatém terénu v katastrálním území Uherské Hradiště na parcele číslo 1458/1. Objekt má 3 nadzemní podlaží. V objektu je celkem 5 bytových jednotek. Celková kapacita objektu je 14 osob. Nosný systém je navržen ze systému Porotherm. Zastřešení dřevěnými vazníky. Objekt má užitnou plochu 428,67m2.
|
|
|
Residents' Perceptions of Gentrification and Related Changes: a Study of Smíchov and Karlín
Columby, Nikola ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Gentrifikace jakožto urbánní proces dosáhla globální úrovně s mnoha permutacemi a lokálními specifiky. Tato diplomová práce zkoumá, jak rezidenti vnímají gentrifikaci v rychle se rozvíjejících, post-industriálních čtvrtích vnitřního města Prahy - na Smíchově a v Karlíně. Práce je založená na konceptu geografie jakožto (celo)planetárním fenoménu, který je zakotven v post-socialistickém kontextu současné Prahy. Nedílný proces vymístění (displacement) je chápán jako direktní, ale také jako symbolický, jako náklonnost člověka k jeho sousedství. Percepce neboli vnímání, je filtrem, skrze který jednotlivec chápe a interaguje se světem, a je využívána k uchopení nuancí, zkušeností a pocitů. Pomocí rozhovoru se tato práce snaží zodpovědět na následující otázky studováním málo využívaných percepcí běžných občanů. Jak rezidenti vnímají gentrifikaci a související změny? Kde rezidenti gentrifikaci vnímají? Jsou tyto poznatky stejné na Smíchově a v Karlíně nebo se percepce liší? Gentrifikace a vymístění jsou hmatatelné městské procesy, které dle percepcí rezidentů způsobily drastickou změnu čtvrtí. Karlín je vnímán jako gentrifikovaný, kdežto na Smíchově je situace složitější. Romové jsou skupina, která nejpatrněji vnímána jako vymísťovaná. Mladí a bohatí, někdy cizinci, jsou vnímání jako gentrifikující. U...
|
|
|
Panství. Vztah aristokrata k pozemkové držbě. Sasko-lauenburští vévodové 1600-1750
Vokurka, Michal ; Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Podle Manuela Schramma představuje 17. století přelom ve vnímání přírody a krajiny v západní a střední Evropě. Tato disertace se pokouší sledovat ony změny v přístupu aristokracie k jejich panství. Na vzorku českých panství vévodů sasko-lauenburských se práce zaměřuje na získávání statků a budování rezidencí, sakrálních (církevních) staveb, zahrad, vodohospodářské infrastruktury, lesů a hospodářských dvorů a jejich managementu. Na základě výzkumu je možné tvrdit, že panství mělo pro svého majitele (a jeho rodinu) tři základní funkce: hospodářskou, estetickou a rekreační (volnočasovou). Požadavky na plnění všech tří funkcí byly často naplňovány na stejném území. Úspěšné skloubení těchto funkcí vedlo k tomu, že majitel panství byl vnímán jako dobrý hospodář (Hausvater). V případě princezen Anny Marie Františky a Sibylly Augusty se tento obraz spojoval se stereotypem dobré vdovy. Disertační práce sleduje správu a proměny panství podle požadavků jejich majitelů a snaží se (re)konstruovat jejich vztah a postoj k panství.
|
|
| |
|
| |
|
|
Španělská ambasáda v Praze za působení dona Baltasara de Zúñiga (1608-1617)
Bardoňová, Martina ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Kubeš, Jiří (oponent) ; Marek, Pavel (oponent)
Předkládaná práce je především příspěvkem k dějinám raně novověké diplomacie a diplomatických praktik a jejím předmětem je španělská diplomatická mise Baltasara de Zúñiga u císařského dvora (1608-1617). Práce popisuje chod diplomatické mise tak, jak jej zachycují tři vybrané skupiny pramenů, kterými jsou: diplomatická korespondence směřující z ambasády k rukám španělského krále Filipa III. či jeho služebníků a ministrů; dokumety spojené s financováním diplomatické mise; další vybrané listiny spojené s chodem diplomatické mise, například memoriály některých členů ambasády. Tyto prameny, jejichž analýza tvoří základ předkládané práce, jsou doplněny ještě některými dalšími oficiálními dokumenty, jakými jsou například instrukce, pověřovací listiny či konzulty a korespondence směřovaná na ambasádu. Předkládaná práce je introspekcí a představuje pohled na fungování mise zevnitř. Cílem této práce je představit fungování španělské diplomatické mise u císařského dvora vedené donem Baltasarem de Zúñigou a některé aspekty diplomatické praxe tak, jak je mohla sledovat vláda, jíž se dotyčný vyslanec zodpovídal. Zachycuje, jak dané prameny prezentovaly zázemí pro tvorbu španělské politiky v Říši, a instrumenty, pomocí kterých se vyslanec snažil jednak zvýšit prestiž svého panovníka a prosazovat jeho cíle, ale...
|
|
|
Transportní mechanismy sekundárních metabolitů přes membrány rostlinných buněk
Kubeš, Jan ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Babula, Petr (oponent) ; Obložinský, Marek (oponent)
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Katedra farmakognosie Kandidát: Mgr. Jan Kubeš Školitel: PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název disertační práce: Transportní mechanismy sekundárních metabolitů přes membrány rostlinných buněk V rámci studia metabolismu isoflavonů byla pozornost zaměřena na způsob jejich transportu v rostlinách nebo in vitro kulturách. Tento výzkum zahrnuje identifikaci mechanismu přenosu přes membrány buněk nebo vakuol, který se odehrává pomocí transportních proteinů nebo vezikul. Přenos pěti isoflavonů (genistin, genistein, biochanin A, daidzein a formononetin) do živného media byl sledován u suspenzních kultur Trifolium pratense L. a Genista tinctoria L. Po aplikaci roztoků NH4VO3 (1 a 10M koncentrace) došlo u G. tinctoria a T. pratense po 24 hodinách k zvýšení obsahu isoflavonů v živném mediu. Tento nárůst byl inhibován látkami, které ovlivňují aktivitu různých transportních mechanismů. Na koncentraci většiny isoflavonů v mediu s kulturou T. pratense působily převážně látky inhibující ABC proteiny z podskupiny MRP, kdy obsah genisteinu byl spíše ovlivněn MDR inhibitory. Na přítomnost isoflavonů v mediu také negativně působil brefeldin A, který inhibuje vesikulární transport. V sušině byl poté pozorován vzestup obsahu některých těchto isoflavonů. U kultury...
|
|
|
Vývoj bytové politiky v Písku po roce 1989 a její vliv na residenční diferenciaci a segregaci
Jindrová, Veronika ; Matoušek, Roman (vedoucí práce) ; Kubeš, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vývoj bytové politiky města Písek po roce 1989 a také na její vliv na rezidenční diferenciaci a segregaci. K tomu bylo nutné provést rozhovory s klíčovými aktéry a provázat zjištění s kvantitativní analýzou. Z výzkumu tak bylo zjištěno, že si město v první řadě stanovilo pravidla přidělování a prodeje městských bytů a také se snažilo řešit otázku sociálního bydlení a to zejména v souvislosti se stárnutím obyvatel. Důležitý byl také rozvoj bytové zástavby, který město podporovalo různými nástroji. V Písku tak vlivem bytové politiky vzniklo několik lokalit, které se staly atraktivními pro bydlení. Ve městě se však také nachází 2 sociálně vyloučené lokality, které vznikly řízeným sestehováváním sociálně nepřizpůsobivých obyvatel. Jako lokalita ohrožená segregací a sociálním vyloučením je označováno sídliště Portyč, kde se ale spíše jedná o rezidenční diferenciaci. Zároveň je možné pozorovat spolupráci města s místními aktéry, ale také spory mezi čelními představiteli bytové politiky. Přínos diplomové práce také spočívá v analýze důsledků komunální bytové politiky na celé město a její obyvatele. Klíčová slova: bytová politika, Písek, rezidenční diferenciace, segregace
|
host ::
RSS.