Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7,803 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.28 vteřin. 


Doplňky stravy a suplementace jódem v těhotenství
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Jod je stopový prvek nesmírně důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ovlivňuje normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte. Při nedostatku jódu se může vytvořit těhotenská struma, snižuje se pravděpodobnost donošení plodu a zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte. Česká republika se geograficky řadí mezi oblasti s nedostatkem jódu v přirozených zdrojích a potravě. Jodový deficit je v současné době v České republice považován za zvládnutý. Existují však rizikové skupiny obyvatelstva, které mohou být nedostatkem jódu ohroženy, patři mezi ně zejména těhotné ženy. Potřeba jódu v těhotenství totiž stoupá na 200 250 ug za den a je třeba ji zajistit. Zvýšenou potřebu jódu je možno naplnit konzumací potravin bohatých na jód. Významným zdrojem jódu je mléko a mléčné výrobky. Dalším zdrojem je sůl obohacená o jód, avšak její denní příjem je omezený. Bohaté zdroje jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy, jsou v našem jídelníčku málo zastoupeny. Cíle práce proto bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u těhotných žen a jejich informovanost o vyšší potřebě jódu a jeho potravních zdrojích. Zvolila jsem kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku, neboť umožňuje získat informace od většího počtu jedinců. Dotazník se skládal z 15 otázek. Odpovědi jsem získala celkem od 118 respondentek. Ze Středočeského, Moravskoslezského, Libereckého, Kraj Vysočina a Jihočeského kraje pomocí pracovníků Státního zdravotního ústavu, kteří mi pomohli dotazníky distribuovat prostřednictvím gynekologických ambulancí. V Jihočeském kraji jsem gynekologické ambulance navštívila osobně. Vyhodnocením dotazníků bylo zjištěno, že doplňky stravy s obsahem jódu užívá 63% těhotných žen z výzkumného souboru. Všechny respondentky užívají vždy pouze jeden druh doplňku stravy. Mezi nejčastěji používané patří Chytré miminko, GS mamavit, Femibion 800. 68 % respondentek zná důležitost zvýšeného příjmu jódu v období těhotenství. Na otázku na denní doporučenou dávku odpovědělo správně pouze 35 % respondentek z celkového výzkumného souboru. Těhotné ženy znají jako potravní zdroje jódu mořské ryby, dary moře, mořské řasy, sůl obohacenou o jód. Mléko a mléčné výroby, jako důležitý zdroj jódu v 90 % případu neznají. Těhotné ženy by měly být lépe informovány o důležitosti dostatečného zásobení jódem a zdrojích jódu prostřednictvím gynekologických ambulancí, dále by bylo vhodné, aby se informace o této problematice více vyskytovaly na internetových portálech, časopisech či edukačních materiálech. Dotazníkem byly respondentky upozorněny na problematiku a důležitou úlohu jódu během těhotenství. Je velmi pravděpodobné, že si ženy po vyplnění dotazníku našly správné odpovědi prostřednictvím internetu nebo v publikacích pro nastávající matky.

Dvojkolejnost právní úpravy dominantního postavení v soutěžním právu EU
Pavel, Jan ; Svoboda, Pavel (vedoucí práce) ; Šmejkal, Václav (oponent)
Résumé Předkládaná práce se zabývá otázkou dvojkolejnosti dominantního postavení v evropském soutěžním právu. Cílem integračních snah při zakládání EU bylo vytvoření vnitřního trhu, zejm. celní unie. Aby bylo možné tohoto stavu dosáhnout, bylo nezbytné přijmout řadu integračních opatření a vytvořit právní rámec, resp. podmínky, za kterých by mohla hospodářská soutěž na vnitřním trhu efektivně fungovat. V této souvislosti byla přijata řada právních předpisů s platností pro celé území EU. V této práci je však analyzována v souvislosti s hospodářskou soutěží právní úprava dominantního postavení na trhu provedená jednak čl. 102 SFEU zakazujícím restriktivní praktiky podniků ve formě zneužívání dominantního postavení a dále také Nařízení 4064/89 a později Nařízení 139/2004 upravující kontrolu podnikových koncentrací. V případě obou právních úprav je zásadní otázkou "dominantní postavení" podniku na trhu, přičemž čl. 102 SFEU představuje kontrolu ex post, tj. vztahuje se až případné zneužití dominantního postavení a v tomto smyslu samo dominantní postavení není problémem a dále právní úprava kontroly podnikových koncentrací, která představuje ex ante kontrolu "dominantního postavení", resp. umožňuje zakázat spojení podniků, v jehož důsledku by došlo k získání nebo posílení dominantního postavení podniku na trhu...

Dokumentace přírodní rezervace Miletínská bažantnice
Stejskalová, Klára ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Martinková, Jaroslava (oponent)
Cílem této práce je dokumentace druhové diverzity pomocí floristického průzkumu v přírodní rezervaci Miletínská bažantnice. Dokumentace byla na předmětném území provedena během vegetačního období roku 2015. Zde byla provedena determinace cévnatých druhů. Průzkum byl především zaměřen na ohrožené a chráněné druhy. Celé území je součástí evropsky významné lokality podle směrnice o stanovištích programu Natura 2000. Miletínská bažantnice byla vyhlášena přírodní rezervací v roce 1954 s výměrou 75,43 ha a je součástí maloplošného zvláště chráněného území. Typické znaky pro oblast Podzvičinska jsou zbytky přirozené geobiocenózy a proto je důvod jeho ochrany. Dále byla popsána historie, charakteristika území a přírodní poměry, které jsou typické pro danou lokalitu. Mezi ně patří pedologické, klimatické, hydrologické, geomorfologické, geologické a fytogeografické. Na území přírodní rezervace jsou evidovány dva památné stromy a to duby letní (Quercus robur) s vyhlašovacím názvem Žižkovy duby. Na předmětném území byly nalezeny chráněné a ohrožené druhy a zařazeny podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin České republiky (Grulich, 2012) a vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. Do kategorie vzácnějších taxonů vyžadující další pozornost se řadí druhy jako ostřice Otrubova (Carex otrubae), rožec hajní (Cerastium lucorum), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), svízel severní (Galium boreale), bradáček vejčitý (Listera ovata) a prvosenka jarní (Primula veris). Jediný druh vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) je řazen do kategorie mezi ohrožené jak podle Červeného a černého seznamu cévnatých rostlin ČR, tak podle vyhlášky MŽP. V terénním průzkumu byla pozornost věnována i invazivním druhům, řazeny podle Catalogue of alien plants of the Czech Republik (Pyšek et al., 2012) a zařazeny do kategorií archeofyty (Arctium tomentosum, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Chelidonium majus a neofyty (Arrhenatherum elatius, Impatiens parviflora) a popsány jejich rizika (Mlíkovský a Stýblo, 2006)

Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující: i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci. ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze. iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS. Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.

Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně. Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy. Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení. Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.

Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb.. Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.

Multimedia Data Processing in Heterogeneous Distributed Environment
Kajan, Rudolf ; Ferko,, Andrej (oponent) ; Míkovec, Zdeněk (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Ubiquitous computing, a paradigm in which the processing of information is linked with each activity or object as encountered, was proposed by Mark Weiser as the next era for interacting with computers. Its goal is to enable people to interact with devices more naturally and casually in ways that suit whatever location or context they find themselves in. Ubiquitous computing focuses on learning by removing the complexity of computing and increases efficiency while using computing for different daily activities. But after more than 15 years since Weiser formulated these goals, several aspects of ubiquitous computing are still not a part of user experience with today’s technology. Seamless integration with environment leading to technological invisibility or user interaction spanning across multiple devices pose still a great challenge. The main goal of our work is to make a step towards making the idea of ubiquitous computing a reality by addressing the question about intuitive information sharing between a personal device and a situated display. We have developed three interaction techniques which support unobtrusive content exchange between touch-enabled personal device and a large display - whether it is shared-private or public. These techniques are based on video streams, augmented reality, and analysis of gaze data. Besides the interaction techniques, we also present a framework for real-time application state acquisition and reconstruction on target platform. We report on user studies focused on the usability of our prototypes and a system performance evaluations. Our experiments were formed around real-life scenarios which are commonly experienced throughout the day. For interactions based on video streams, the results indicate that our techniques outperform the existing solutions: the localization and task migration is done in real time on a midlevel cellphone; the localization is reliable even for different observation angles and for cluttered screen content. Our technique based on gaze analysis goes even further by allowing for modeling of implicit user preferences through gaze data, while being accurate and unobtrusive.

Role náboženského práva v právním systému Státu Izrael: Koncept "vázané ženy" (aguna)
Sedláková, Dominika ; Sládek, Pavel (vedoucí práce) ; Boušek, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá úlohou židovského náboženského práva v právním systému státu Izrael. Jejím cílem je poukázat na zvláštnost izraelského právního systému, do kterého bylo inkorporováno židovské náboženské právo, halacha. Práce rozebírá ustanovení práva manželského a rozvodového, právních odvětví, do kterých byla halacha jako taková inkorporována. Problematiku použití náboženského práva v právním řádu moderního státu popisuje na fenoménu vázaných žen, agunot. Aguna je žena, která nemůže uzavřít nový sňatek, neboť její předchozí manželství neskončilo jedním z halachicky uznaných způsobů, a to smrtí manžela nebo předáním rozvodového listu. Přestože je problematika agunot velmi stará a učenci se ji snaží vyřešit po staletí, dostává v současné společnosti nový rozměr. Moderní společnost, která odmítá nerovnost pohlaví a snaží se zajistit rovná práva mužům i ženám, se musí vyrovnat se skutečností, že ženy ve vázaném stavu jsou odkázány čekat na rozhodnutí svého manžela, který nemůže být dle halachy k rozvodu s nimi přinucen. Napomoci řešení situace agunot může sama židovská společnost, svým tlakem na muže, kteří odmítají vydat ženám rozvodový list a často se tímto způsobem snaží dosáhnout určitého neoprávněného prospěchu. V práci jsou uvedena navrhovaná řešení, jak pomoci těmto ženám k...

Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.