|
|
Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.
|
|
|
Léčba bolesti z pohledu všeobecné sestry
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část bakalářské práce se zabývá léčbou bolesti, přesněji léčbou akutní pooperační bolesti z pohledu všeobecné sestry. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena obecně na bolest, stručně charakterizuje jednak bolest samotnou, dále pak popisuje její vznik a dělení. Tato část též obsahuje stručný popis hodnocení bolesti a nejčastěji používané metody měření bolesti. Dále navazuje část, která popisuje akutní pooperační bolest, její specifika a možnosti léčby. Okrajově je zde zmíněna i pooperační analgezie u geriatrických pacientů a dětí. V závěru teoretické části bakalářské práce je zmíněna problematika řízení kvality léčby akutní pooperační bolesti. Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat hodnocení bolesti všeobecnou sestrou na pooperačním pokoji, jednak způsoby a techniky, které sestry používají ale též i jejich názor podložený zkušenostmi z praxe. Úkolem druhého cíle je zjistit obecnou informovanost všeobecných sester o léčbě akutní bolesti a vyhledat nedostatky v řízení kvality léčby pooperační bolesti. Třetí cíl má za úkol zmapovat praktické dovednosti všeobecných sester v péči o pacienty se zavedeným epidurálním katetrem. Použité metody Pro empirickou část této bakalářské práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry k hodnocení akutní pooperační bolesti používají techniku VAS, která je zároveň standardizovaným záznamem bolesti daného zdravotnického zařízení. Dotazovaným sestrám tato technika zcela vyhovuje, jiné techniky hodnocení bolesti ve své praxi nepoužívají. Jako hlavní výhody hodnocení bolesti pomocí VAS sestry uvádí přehlednost a srozumitelnost záznamu o vývoji a léčbě bolesti, což zjednodušuje především komunikaci s dalšími členy ošetřujícího týmu, který se podílí na léčbě bolesti daného pacienta. Dále bylo šetřením zjištěno, že sestry pracující na pooperačním pokoji nejsou dostatečně aktivní ve vyhledávání příznaků akutní pooperační bolesti. Ve většině případů čekají, až na samotnou verbalizaci bolesti pacienta. Jako hlavní příčinou bolesti u pacientů po chirurgickém výkonu sestry uvádí operační ránu a jiné aspekty, které by mohly ovlivnit akutní pooperační bolest, sestry neakceptují. Díky výzkumnému šetření byl dále zjištěn problém v organizaci léčby akutní pooperační bolesti, kdy hlavním důvodem je nepřítomnost ošetřujícího lékaře na pooperačním pokoji, nebo jeho špatná dostupnost. Dalším problémem je též špatná multioborová spolupráce, která vázne především na komunikaci a též nepřehledných záznamech o průběhu léčby bolesti v perioperačním období. Obecné znalosti o léčbě akutní bolesti mají sestry dostačující, žádná z dotazovaných nemá specializační vzdělání v oboru algeziologie. Z šetření týkající se ošetřovatelské péče o pacienta se zavedeným epidurálním katetrem vyplynulo, že sestry provádí veškeré výkony v souvislosti s epidurální analgezií zcela v souladu se standardizovanými postupy. Na otázku, zda je epidurální analgezie pro pacienty přínosem, se sestry ve svých odpovědích vyjádřily pozitivně a jako hlavní přínos vidí v lepší spolupráci pacienta s ošetřujícím personálem a následnou účinnější realizaci ošetřovatelského procesu. Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku a specifika péče o pacienty trpící akutní pooperační bolestí. I přesto, že akutní pooperační bolest je relativně dobře zvládnutelný symptom, nelze ji opomíjet, jelikož svým dopadem může negativně ovlivnit pooperační zotavování pacienta, může vést k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na léčbu a v některých případech, vést k chronickým zdravotním obtížím.
|
host ::
RSS.