|
|
Analytical approaches to study group interactions of azole pesticides with important biological active compounds
Kovač, Ishak ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Cílem této disertační práce bylo vyvinout robustní analytickou techniku pro separaci a detekci reziduí triazolových fungicidů (TAF) a také studovat vliv TAF na rostlinu a biologicky aktivní látky. Je zde popsán vývoj metodiky pro stanovení reziduí TAF v reálných vzorcích (rajče "Sweet Cherry" - Solanum lycopersicum L.) pomocí kapilární elektroforézy. Vyvinutá metodika byla validována pro laboratorní použití pří relativně krátké době analýzy a nízkých nákladech na analýzu s dostatečnou mezí detekce a kvantifikace. Další část této disertační práce je zaměřena na vliv TAF na rajče jedlé, jeho růst, fruktifikaci a také vliv na biologicky aktivní látky. Kapilární elektroforéza je analytická technika, vyznačující se při minimální spotřebě vzorku (nL) obecně vysokou účinností při separaci malých molekul. V metodice je využito cyklodextrinem modifikované micelární elektrokinetické chromatografie k separaci směsi TAF získaných ze slupek rajčat. Optimální podmínky pro separaci byly nalezeny v elektrolytu tvořeného kyselinou fosforečnou a Tris (o koncentraci 100 mM), 20% v/v methanolem, se zdánlivým p[H+ ] 4,8. Složkami směsné micelární pseudostacionární fáze byly iontový deter- gent dodecylsulfát sodný (SDS) o koncentraci 15 mM a náhodně sulfátovaný gama- cyklodextrin (17,5 mg/mL). Metodické limity...
|
|
|
Role sacharidového metabolismu v obraně proti oxidativnímu stresu vyvolanému působením arsenu.
Kofroňová, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Kovalíková, Zuzana (oponent)
Kontaminace těžkými kovy výrazně snižují výnosy plodin, čímž způsobují vážné problémy v zemědělství a mají zásadní dopad na lidské zdraví, pokud se tyto kontaminanty dostanou do potravního řetězce. Pochopení mechanizmů odpovědí rostlin by mohlo pomoci zvýšit jejich odolnost vůči působení těžkých kovů a také jejich potencionální využití ve fytoremediacích. Sacharidy hrají důležitou roli v růstu a vývoji rostlin, jakož i v obranných reakcích. Tato práce shrnuje výsledky čtyř publikací zaměřených na působení těžkých kovů arsenu a thoria na antioxidační mechanismy u rostlin tabáku a kořenových kultur křenu selského. Pozornost je věnována mimo jiné dynamice obsah cukrů, což jsou potenciálně důležité molekuly účastnící se boje proti oxidačnímu stresu. První publikace se věnuje shrnutí údajů o vlivu arsenu na fyziologické parametry rostlin se zaměřením na mechanismy zvyšující toleranci k arsenu a také shrnutí schopností rostlin vyrovnat se s oxidačním a nitrosativním stresem vyvolaným arsenem. Důraz byl kladen mimo jiné na téma, které bylo neoprávněně zanedbané v předchozích přehledných publikacích - tj. metabolismus sacharidů. Další práce byla již experimentální a zabývala se studiem arsenu, jakožto spouštěče oxidativního stresu u kořenové kultury křenu selského a charakterizací zapojení jednotlivých...
|
|
| |
|
|
Příjem selenu organismem potkanů se spontánní hypertenzí (SHR)
Růnová, Karolína ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení vlivu zvýšeného příjmu selenu v dietě laboratorních potkanů se spontánní hypertenzí (SHR) na ostatní prvky. V našem experimentu byl v modelových podmínkách pozorován účinek různých diet na tkáních ledvin, jater, varlat a v krvi potkanů. Pokusní potkani byli rozděleni do pěti skupin, kdy první skupina A byla kontrolní a krmná směs neobsahovala žádné aditivum. Ve skupině B a C byl sójový extrahovaný šrot nahrazen řepkovým extrahovaným šrotem a ve skupině C byl ještě navíc přidán vitamin E. Krmná směs skupiny D a E obsahovala navíc selen a zinek a skupina E obsahovala navíc i vitamin E oproti kontrolní skupině A. Obsahy selenu v ledvinách, játrech, varlatech a krvi zvířat byly stanoveny hmotnostní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP MS). Další prvky (Cu, Fe, Mn, P, S a Zn) byly stanoveny optickou emisní spektrometrií s indukčně vázaným plazmatem (ICP OES). A obsahy Ca, Mg a K byly stanoveny pomocí atomové absorpční spektrometrie s plamenovým atomizátorem (F-AAS). Hypotézou bylo tvrzení, že by zvýšený příjem selenu měl zlepšit využití dalších esenciálních prvků organismem potkana. Očekáváno bylo, že budou ovlivněny především prvky podílející se na obranyschopnosti organismu vůči oxidačnímu stresu. Toto se nepodařilo experimentem potvrdit. Ke změnám v koncentraci těchto prvků docházelo až při velmi vysoké dávce selenu, která již je toxická pro organismus. Tento toxický vliv mohl být zodpovědný za padesáti procentní úmrtnost potkanů ve skupině E, kde nejspíš ani zvýšená koncentrace vitaminu E nedokázala dostatečně snížit toxicitu vysoké dávky selenu.
|
|
|
Mikrobiální mobilizace arsenu v půdách na zlatonosném ložisku Mokrsko
Redlich, Aleš ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent)
Zlatonosné ložisko Mokrsko je oblast vyznačující se vysokou koncentrací arsenu v půdách. Přirozeně kontaminované vzorky regolitu a fluviálního sedimentu z této oblasti byly použity ke zhodnocení příspěvku mikrobiální činnosti na mobilizaci arsenu. Ve vzorcích regolitu s obsahem 905 mg kg-1 a sedimentu s obsahem 1749 mg kg-1 arsenu byla identifikována řada arsenonosných minerálů. V regolitu převládá goethit s vazbou arsenu nad Ba- farmakosideritem a arseniosideritem, zatímco v sedimentu je hlavním nositelem arsenu novotvořený realgar a méně goethit a výše zmíněné arseničnany. Ke zhodnocení vlivu mikrobiální mobilizace arsenu byly oba vzorky podrobeny inkubaci v aerobních a anaerobních podmínkách. Po přidání glukosy jako vhodného zdroje organického materiálu pro přítomné mikroorganismy došlo k výraznému urychlení mobilizace arsenu v anaerobních podmínkách. Vysoký korelační koeficient mezi vylouženým množstvím arsenu a železa naznačuje, že uvolňování arsenu se odvíjí od reduktivního rozpouštění HFO, případně sekundárních arseničnanů (Ba-farmakosiderit a arseniosiderit). Na druhé straně docházelo k menšímu uvolnění arsenu ze sedimentu během aerobní inkubace vlivem mikrobiálně řízené oxidace sekundárního realgaru. Ve snaze zjistit, jsou-li ve vzorcích přítomny bakteriální druhy podílející se přímo na...
|
|
|
Speciační analýza toxikologicky významných forem arsenu: rozvoj a porovnání technik využívajících generování těkavých hydridù, s detekcí ICP MS
Trojánková, Nikola ; Matoušek, Tomáš (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent)
4 Abstrakt V dnešní době se (nejen) arsen stává významných prvkem znečišťujícím životní prostředí. Chronická expozice arsenem má za následek vážné zdravotní potíže. Proto je na místě rozvoj analytických metod pro speciační analýzu As, tj. stanovení množství jednotlivých forem nebo fází, ve kterých se As nachází, ve stopových koncentracích. Tato diplomová práce se zabývá zejména porovnáním čtyř metod stopové speciační analýzy se zaměřením na jejich detekční a kvantifikační limity a srovnání výsledků analýz referenčních materiálů říční a mořské vody. Metody založené na generování hydridů s prekoncentrací vymrazováním a detekcí AAS a ICP-MS, kde je dosaženo limitů detekce v jednotkách, resp. desetinách ng·dm-3 , jsou srovnány s postupy založeným na HPLC s detekcí ICP-MS. Součástí práce je vývoj a optimalizace kroku postkolonového generování hydridů s on-line předredukcí pětimocných sloučenin arsenu kyselinou thioglykolovou za účelem zvýšení citlivosti tohoto stanovení. Podařilo se tak dosáhnout limitů detekce okolo 10 ng·dm-3 . Výsledky analýz jednotlivými metodami byly ve vynikající shodě. Klíčová slova: Arsen, speciační analýza, generování hydridů, atomová absorpční spektrometrie, hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem, vysokoúčinná kapalinová chromatografie, limity detekce.
|
|
|
Stanovení obsahu rtuti v materiálech v jednotlivých fázích výroby vína, geochemie rtuti ve vinici
Buchtová, Jana ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent)
Práce je zaměřena na mobilitu rtuti ve vinici a na sledování obsahu rtuti v materiálech z jednotlivých fází výroby vína. Analyzovány byly vzorky půdy, biomasy, réví (jednoleté dřevo), listů, neporušených bobulí hroznů, hroznů vylisovaných, kaly moštu a vína a čtyři vzorky z výroby bílého vína. Vzorky pocházejí z oblastí Malých Žernosek a Rudoltic nad Bílinou, popř. kapalné vzorky z Chrámců u Mostu, v severních Čechách. Cílem bylo stanovit a vyhodnotit změny obsahů rtuti v prostředí vinice a v průběhu výroby vína. S tím souviselo najít vhodnou analytickou metodu pro stanovení rtuti ve víně a jeho fázích. Pro stanovení rtuti v pevných vzorcích byl využit jednoúčelový analyzátor AMA 254, pracující na principu sledování absorpce UV záření studenými parami rtuti. Kapalné vzorky byly nejprve připravovány na analýzu pomocí přístroje PSA Millenium Systém, pracujícímu na principu fluorescence studených par rtuti. Tento analytický přístup však nebyl použitelný. Proto byla rtuť z kapalných vzorků nejprve zachycena na pozlacený amalgamátor, a následně stanoven obsah rtuti analyzátorem AMA 254. Výsledky obsahů rtuti u půdy a biomasy prokázaly přednostní zachycení rtuti na organickou hmotu. Rostlina révy vinné potvrdila zachycení rtuti především na listech a slupkách bobulí. Obsah rtuti na celých bobulích z Rudoltic u...
|
|
|
Geochemical model of arsenic at the Mokrsko gold deposit
Drahota, Petr ; Pertold, Zdeněk (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Zeman, Josef (oponent)
Geochemical model of arsenic at the Mokrsko gold deposit Dissertation of Petr Drahota 1 Abstrakt Tato disertace je příspěvkem k poznání chování As na přirozeně kontaminované lokalitě zlatonosného ložiska Mokrsko ve středních Čechách. Cílem práce bylo doplnit některé chybějící poznatky tak, aby byl získán celkový obraz chování As v systému hornina-podzemní voda-půda-povrchová voda na studované lokalitě. První část disertace shrnuje a stručně zhodnocuje ostatní práce, které se zabývaly problematikou As na této lokalitě. Tyto práce zahrnují (i) studie o rozsahu a míře kontaminace As v horninách a půdách na ložisku a v jeho blízkém okolí, (ii) studie o kontaminaci As v podzemní vodě, (iii) studie o primární mineralogii As v hornině a mineralogické vazbě As v půdách, (iv) studie o chemické vazbě As v půdách a (v) loužící experimenty s rudou. Druhá část disertace popisuje procesy, které vedou k uvolnění As do roztoků a regulují jeho koncentraci v různých oxidačně-redukčních podmínkách. Za tímto účelem byla studována mineralogická a geochemická vazba As v půdách, potočních a rybničních sedimentech a koncentrace anorganických forem As ve vodách na lokalitě Mokrsko. Nejvyšší koncentrace rozpuštěného As byly nalezeny v podzemní vodě (více než 1000 g L-1 ), která obvykle reprezentuje přechodnou oxidačně-redukční zónu...
|
|
|
Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb..
Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.
|
|
|
Úroveň kontaminace sedimentů z údolní nádrže Orlík organickými a anorganickými polutanty
Dvořák, Tomáš ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Vlivem sorpčních procesů mohou sedimenty zadržovat celou řadu toxických látek, které jsou spolu se sedimentem transportovány na velké vzdálenosti od místa jejich vzniku. Přehradní nádrže představují významný rezervoár těchto sedimentů a mohou tak vypovídat o celkovém zatížení povrchových vod v daném povodí. Tato práce je proto založena na hypotéze, že sedimenty údolní nádrže mohou napomoci k odhadu zdrojů a míry znečištění vody v dané oblasti.
Cílem této práce bylo zhodnocení úrovně kontaminace sedimentů z údolní nádrže Orlík organickými a anorganickými polutanty a posouzení potenciálního vlivu jednotlivých přítoků na celkovou míru kontaminace těchto sedimentů. V rámci literárního přehledu byla hodnocena současná úroveň poznání zejména v oblasti speciace toxických prvků a specifik chování polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a polychlorovaných bifenylů (PCB) ve vodách, sedimentech a vodních organismech. Diskutována byla také biologická aktivita a eutrofizační potenciál sedimentů.
Hodnoceno bylo celkem 34 směsných vzorků sedimentu odebraných v různých částech Orlické nádrže včetně jejích významných přítoků. V jednotlivých přítocích byla sledována také biologická dostupnost významných polutantů na základě jejich obsahu ve tkáních mlžů.
Metodou atomové spektrometrie byly zjištěny zvýšené obsahy As, Cd a Zn v sedimentech ÚN Orlík. Výrazně nadlimitních hodnot dosahoval arzen ve spodní části nádrže a to od soutoku řeky Otavy s Vltavou ve směru k tělesu hráze. Zvýšené obsahy kadmia a zinku byly zjištěny v sedimentech řeky Otavy. Na základě analýzy tkání mlžů v přítokových oblastech byla prokázána významná bioakumulační schopnost kadmia. Mimo jiné byla zjištěna také významná závislost obsahu fosforu na obsahu celkového železa a hliníku v sedimentech.
|
host ::
RSS.