Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Informovanost žen s endometriózou o vlivu výživových faktorů na toto onemocnění
Vavroušková, Edita ; Starnovská, Tamara (vedoucí práce) ; Fiala, Luděk (oponent)
Endometrióza je chronické, bolestivé zánětlivé onemocnění související s estrogenem, které postihuje přibližně deset procent ženské populace v plodném věku. Etiologie a patogeneze onemocnění jsou stále do značné míry neznámé. 20-40 % žen, které trpí endometriózou mají současně problémy se sterilitou a 50 % žen trpí různými formami sexuální dysfunkce z nichž nejčastější je bolest. Předpokládá se, že symptomy endometriózy mohou být pozitivně ovlivněny dietními intervencemi. Cíle diplomové práce: 1. Zjistit informovanost žen ve fertilním věku s endometriózou o vlivu výživových faktorů na toto onemocnění. 2. Zjistit, zda byly ženy s endometriózou poučeny svým lékařem (gynekologem) o vlivu výživových faktorů na toto onemocnění. 3. Zjistit, zda ženy s endometriózou změnily své stravovací návyky. Součástí výzkumu bylo 212 žen s diagnostikovanou endometriózou, oslovených pomocí dotazníkového šetření v Nemocnici České Budějovice a elektronických dotazníků. Ženy s diagnostikovanou endometriózou, které byly součástí sledovaného vzorku, nebyly ani z poloviny informovány o vlivu výživových faktorů na toto onemocnění. Nebyla prokázána významná statistická závislost mezi informovaností o vlivu výživy na endometriózu a vzděláním respondenta. Celkový počet změn ve stravování se statisticky významně nelišil podle...
Mezigenerační solidarita v rámci neformální péče
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Problematika péče o nemohoucí seniory se v posledních letech dostává do popředí politického zájmu i povědomí veřejnosti. V současné době zajišťuje hlavně rodina. Cílem této práce je zmapovat tuto problematiku a zjistit, jak se péče o nesoběstačného seniora vyvíjela v průběhu let, jaké je postavení pečujícího člena rodiny a zjistit, jakým způsobem mu můžou pomoci ostatní členové rodiny či stát. V současné době se všechny státy potýkají se stárnutím populace. Stejná situace je také v České republice. Je a do budoucna bude velmi důležité zajistit systém péče seniory. Pro funkčnost systému zajištění péče o seniory je pak velmi důležitá podpora pečujících, kteří péči o seniory zajišťují. Tato práce se zabývá problematikou péče o seniory, podporou pečujících o stárnoucí obyvatele a také tématikou, která souvisí se změněnou životního způsobu pečujících osob. Přibližuje problematiku pečovatelství a charakterizuje roli péče, pečovatele i příjemce péče. Tato diplomová práce se věnuje péči rodinných příslušníků o nesoběstačného seniora, zabývá se jak historickým a současným vývojem péče o seniory, tak aktuálními otázkami týkajícími se stárnutí populace či změn života jednotlivých členů v průběhu péče o seniory. V práci je nastíněny možnosti, kterými se péče o seniory bude v budoucnu ubírat. V práci jsou vymezeny pojmy, které s touto problematikou velmi úzce souvisí (např. stáří, stárnutí apod.). V práci jsou popsány také okolnosti, za kterých se osoba stane pečujícím o seniora, podoby formální a neformální péče či potřeby pečujících osob. Práce obsahuje také možná doporučení, která by mohla napomoci při případných změnách systému.
Konflikt civilizace (kultury) a přírody (pokus o zformování strategie kulturní zralosti)
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Aniž by si lidé cokoli uvědomovali, žijeme na pokraji vážné ekologické katastrofy. Než se ekologické problémy začnou přímo dotýkat těch, kteří jsou hlavními viníky, může si ještě nějakou dobu jedna pětina populace dovolit zamořovat planetu a dopřávat si blahobyt. Práce je rozdělena do sedmi částí. V první části analyzuji kořeny konfliktu kultury a přírody, vývoj vzájemného vztahu člověka s přírodou od počátku jeho bytí a dvě evoluční linie kulturní a přírodní. Dále vysvětluji podstatu ekologické krize a protipřírodní charakter techniky. V druhé části se zabývám zlomovými momenty ve vývoji technologií. Ve třetí části analyzuji vliv technologií a informací na čas a lidskou práci. Ve čtvrté části se věnuji vývoji ekonomie od původní sběračsko-lovecké ekonomiky až po dnešní moderní ekonomiku. V částech pět až sedm analyzuji, kdo je zodpovědný za vyčerpanou a zpustošenou přírodu? Zda tržní ekonomika, stranická politika nebo spotřebitelská veřejnost. V sedmé části se ještě věnuji historii konzumní společnosti. Osmá část je zaměřena na možné řešení konfliktu, na způsoby, jakými mohou lidé nalézt cestu zpět a chovat se tak, aby nadále nedevastovali přirozené přírodní systémy. Ve výzkumné části bakalářské práce se zabývám otázkou, zda si uvědomujeme, že spotřeba statků nejrůznějšího typu by měla být přiměřená a jsme jako lidstvo ochotni slevit ze svých nároků, nebo nás budoucnost dalších generací nezajímá. Pro zpracování bakalářské práce jsem zvolila kvantitativní metodu získávání sběru dat. Metodou sběru dat byl pro účely mého výzkumu vytvořený dotazník. Dotazník byl rozdělen do pěti částí se zaměřením na sociální strukturu, dopravu, spotřebu energií, vody a potravin. Na výzkumnou otázku se nepodařilo jednoznačně odpovědět, výsledky se v jednotlivých oblastech spotřeby liší. V oblasti dopravy 68 % respondentů, kteří využívají při cestě do svého zaměstnání vlastní dopravní prostředek, není ochotno jej do budoucna změnit. V oblasti energií ohledně vytápění obytných místností 69 % respondentů není ochotno snížit trvale teplotu, ale co se týká zateplování bytů a domů, je výsledek příznivější. Pouze 26 % z celkového počtu není ochotno investovat do zateplení bytu. V otázce používání spotřebičů a nižší míry spotřeby energie pouze 21 % dotázaných není ochotno je v budoucnu používat. V oblasti spotřeby vody 95 % respondentů globální nedostatek vody chápe jako vážný nebo spíše vážný problém, přesto 56 % respondentů vodou nešetří, anebo nemají přehled o spotřebě. Spotřebiče šetrné na spotřebu vody nepoužívá a v budoucnu není ochotno používat 30 % dotazovaných. Ve spotřebě potravin 36 % dotazovaných vyhazuje potraviny do odpadu, ale 80 % dotazovaných je ochotno více se zamyslet nad tím, co nakupují a jak využít nespotřebované potraviny. Práce může sloužit zájemcům (sociologům, vyučujícím etiky apod.) jako sonda do uvažování příslušníků běžné populace a k hlubšímu zamyšlení nad současnou hodnotovou orientací společnosti. Dále může sloužit jako studijní materiál k posouzení ochoty dnešního člověka k jisté dávce přiměřenosti nároků s ohledem na budoucí generace.
Doplňky stravy a suplementace jódem v těhotenství
VAVROUŠKOVÁ, Edita
Jod je stopový prvek nesmírně důležitý pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Ovlivňuje normální vývoj mozku, zejména v období nitroděložního vývoje a prvního roku života dítěte. Při nedostatku jódu se může vytvořit těhotenská struma, snižuje se pravděpodobnost donošení plodu a zvyšuje se riziko poruchy psychomotorického vývoje dítěte. Česká republika se geograficky řadí mezi oblasti s nedostatkem jódu v přirozených zdrojích a potravě. Jodový deficit je v současné době v České republice považován za zvládnutý. Existují však rizikové skupiny obyvatelstva, které mohou být nedostatkem jódu ohroženy, patři mezi ně zejména těhotné ženy. Potřeba jódu v těhotenství totiž stoupá na 200 250 ug za den a je třeba ji zajistit. Zvýšenou potřebu jódu je možno naplnit konzumací potravin bohatých na jód. Významným zdrojem jódu je mléko a mléčné výrobky. Dalším zdrojem je sůl obohacená o jód, avšak její denní příjem je omezený. Bohaté zdroje jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy, jsou v našem jídelníčku málo zastoupeny. Cíle práce proto bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u těhotných žen a jejich informovanost o vyšší potřebě jódu a jeho potravních zdrojích. Zvolila jsem kvantitativní výzkumné šetření formou dotazníku, neboť umožňuje získat informace od většího počtu jedinců. Dotazník se skládal z 15 otázek. Odpovědi jsem získala celkem od 118 respondentek. Ze Středočeského, Moravskoslezského, Libereckého, Kraj Vysočina a Jihočeského kraje pomocí pracovníků Státního zdravotního ústavu, kteří mi pomohli dotazníky distribuovat prostřednictvím gynekologických ambulancí. V Jihočeském kraji jsem gynekologické ambulance navštívila osobně. Vyhodnocením dotazníků bylo zjištěno, že doplňky stravy s obsahem jódu užívá 63% těhotných žen z výzkumného souboru. Všechny respondentky užívají vždy pouze jeden druh doplňku stravy. Mezi nejčastěji používané patří Chytré miminko, GS mamavit, Femibion 800. 68 % respondentek zná důležitost zvýšeného příjmu jódu v období těhotenství. Na otázku na denní doporučenou dávku odpovědělo správně pouze 35 % respondentek z celkového výzkumného souboru. Těhotné ženy znají jako potravní zdroje jódu mořské ryby, dary moře, mořské řasy, sůl obohacenou o jód. Mléko a mléčné výroby, jako důležitý zdroj jódu v 90 % případu neznají. Těhotné ženy by měly být lépe informovány o důležitosti dostatečného zásobení jódem a zdrojích jódu prostřednictvím gynekologických ambulancí, dále by bylo vhodné, aby se informace o této problematice více vyskytovaly na internetových portálech, časopisech či edukačních materiálech. Dotazníkem byly respondentky upozorněny na problematiku a důležitou úlohu jódu během těhotenství. Je velmi pravděpodobné, že si ženy po vyplnění dotazníku našly správné odpovědi prostřednictvím internetu nebo v publikacích pro nastávající matky.

Viz též: podobná jména autorů
4 Vavroušková, Edita
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.