| |
|
Astronomie ve středověké Praze
Hadravová, Alena ; Hadrava, Petr
Astronomie náležela mezi sedm svobodných umění, které dosáhly vysoké úrovně na pražské univerzitě již po jejím založení Karlem IV. v roce 1348. Příkladem učence tohoto raného období je Mistr Klaret (Bartoloměj z Chlumce, c. 1320-1370), který kolem roku 1350 složil na přání Karla IV. didaktickou práci Astronomicus. Na začátku 15. stol. byli vlivnými astronomy na pražské univerzitě Mistr Kristan z Prachatic a Jan Sindel. Zájem obou českých učenců o astronomické přístroje dokumentují jejich pojednání.
|
|
Dějiny města Janovice nad Úhlavou do roku 1848. Historická monografie
Lhoták, Jan ; Maur, Eduard (oponent) ; Ebelová, Ivana (vedoucí práce)
Monografické pojednání o dějinách města Janovice nad Úhlavou si kladlo za cíl podat co mozna nejvšestrannější pohled na vývoj lokality od nejstarších dob do roku 1848. Její výběr vycházel ze dvou skutečností. Za prvé se problematika komplexního vývoje poddanských městeček srovnatelných s Janovicemi v rámci jihozápadních Čech soustavněji nezkoumala, takže téma nabídlo k řešení řadu badatelsky atraktivních otázek, za druhé se Janovice svým charakterem ukázaly jako lokalita, kde se projevily snad všechny atributy, které s sebou nesl feudalismus. Nebyly jen běžnou poddanskou sídelní jednotkou, ale předtím také rezidencí feudálního vlastníka a s tím souvisejícím hospodářským centrem - fungovaly jako místo směny, ale umístěním poplužního dvora rovněž jako průsečík vrchnostenské ekonomiky a její soustřediště. Šíře, s jakou jsem si předsevzal dějiny Janovic nad Úhlavou zachytit, se také nezbytně projevila ve množství použitého pramenného materiálu a literatury.
|
|
Hospodářská politika vlády Národní fronty v letech 1946-1948
Bočák, Jakub ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na hospodářskou politiku Československa od roku 1946 a je zakončena odmítnutím účasti Marshallova plánu. Vychází z hypotézy, že vývoj hospodářské politiky nevyhnutelně mířil k přechodu na centrálně plánovanou ekonomiku. Nejprve se věnuje vzniku Národní fronty Čechů a Slováků, který znamenal značné omezení demokracie. Po parlamentních volbách v roce 1946 se práce zaměřuje na popis dvouletého hospodářského plánu, který byl důležitým nástrojem hospodářské politiky Národní fronty. V poslední části práce jsou popsány okolnosti odmítnutí účasti na Marshallově plánu. Hlavní závěr práce zní, že vzhledem k politické situaci nebyl možný jiný vývoj, než přechod na centrálně plánovanou ekonomiku.
|
|
Některé oblasti služby laika v církvi
Přeučil, Pavel ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Matějek, Marek (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce s názvem "Některé oblasti služby laika v církvi" se snaží popsat a ukázat možné působení laiků v církvi, které mu bylo umožněno díky novému chápání jeho role v církvi. V první části práce si povíme a objasníme slovo laik. Poté si řekneme, jak byl laik chápán a pojímán v dokumentu Lumen gentium. Nakonec si ukážeme, jak se toto jeho chápání a pojímání odrazilo v novém Kodexu kanonického práva z roku 1983. V druhé části práce se nejprve zaměříme na objasnění a vymezení pojmu pastorace. Posléze si ukážeme, jak je možné zapojení laika do ní. Uvedeme si zde možnosti jeho pastoračního působení a to na úrovni diecéze a farnosti. Nakonec pojednáme o trochu specifické situaci pastoračního působení laika z důvodu nedostatku kněží. Třetí část práce pojednává o službách laika v liturgii. Jednak si nejdříve uvedeme službu akolyty a lektora, které jsou trvale umožněny jen mužům. Potom služby vykonávané jak muži, tak ženami. Nakonec si ukážeme příklady služeb, ke kterým je laik pověřen kleriky. Čtvrtá a poslední část práce se zabývá službou hlásání a svědectví evangelia. Nejprve pojednáme, jak je laik k této službě uschopněn. Potom si postupně uvedeme tři příklady služby hlásání a svědectví laika: jako katecheta, jako pedagog a jako rodič. V závěru shrneme poznatky, ke kterým jsme dospěli.
|
|
Historie sboru Jednoty bratrské v Jablonci nad Nisou do roku 1945
Oupická, Dagmar ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Historie sboru Jednoty bratrské v Jablonci nad Nisou do roku 1945 mapuje německou část historie tohoto sboru. Opírá se především o prameny z archivu Ochranovského sboru při ČCE v Jablonci nad Nisou. Obsahuje obecné kapitoly o vývoji obnovené Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě do roku 1945 a o náboženských poměrech v Jablonci nad Nisou v 1. pol. 20. století. Historie sboru je rozdělan do třech období podle působení jednotlivých farářů, obsahuje též životopisy farářů a pokus o charakterizaci jejich teologického zázemí. Práce se věnuje především konkrétním podobám sborového života, hospodaření sboru a jeho vztahům k ostatním církvím. Zkoumá okolnosti odchodu sboru z Jednoty bratrské v roce 1939. Samostatné kapitoly jsou věnovány křesťanským spolkům působícím při sboru Jednoty bratrské a kazatelským stanicícm v Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Liberci. Jedna kapitola se dotýká také působení Gruppenbewegung - Oxford Group Franka Buchmana v Sudetech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Historie civilního letectví 1950-1970
Bednář, Ondřej ; Kaddour, Mirvat (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce vytváří přehled historie civilního letectví od roku 1950 do roku 1970. Po druhé světové válce nebyla přeprava civilistů letadly běžná. Ke konci výše zmíněného dvacetiletí se stala neodmyslitelnou součástí cestování na dlouhých tratích. Pozornost je věnována důležitým událostem v historii letectví od přechodu z motorů turbovrtulových na dvouproudové. Vrcholem tohoto období byla konstrukce dopravních letadel schopných překonat rychlost zvuku. Tato práce popisuje také vývoj konstrukce vrtulníků. Pozornost je věnována i velkým konstrukčním kancelářím Evropy, Asii a Severní Ameriky. Část práce pojednává i o vývoji letectví v Československu.
|
|
Hrádek u Nechanic - architektura a její inspirační zdroje
Sieglová, Kateřina ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
1 RESUMÉ: HRÁDEK U NECHANIC - ARCHITEKTURA A JEJÍ INSPIRAČNÍ ZDROJE Fenomén romantické architektury inspirované britskými vzory se začal v českých zemích projevovat na konci 18. století. Nositeli nového proudu byli především stavebníci z řad vysoké aristokracie. Nejdříve se s odkazy na středověké stavitelství setkáme u drobných staveb v nově zakládaných přírodně krajinářských parkových areálech. Nejčastěji se jedná o malé "gotické" chrámky (gotický templ v Krásném dvoře, 1797) a umělé zříceniny (Janův hrad u Lednice, 1807). V prvních desetiletích 19. století se k nim přidávají stavby kostelů a obnovy středověkých hradů. Okolo roku 1840 překročila neogotika hranice dosavadních poměrně skromných realizací a naplno se projevila ve stavbách a přestavbách velkých šlechtických sídel. Nejvýrazněji ovlivnila podobu novostavby zámku Hrádek u Nechanic a přestaveb zámků Hluboká a Lednice. Hrádek u Nechanic nechal vystavět František Arnošt hrabě z Harrachu (1799-1884) pod vlivem inspirace svými dvěma návštěvami Velké Británie v letech 1825 a 1838-1839. Zámek měl sloužit jako nové rodové a reprezentační sídlo a zároveň jako správní středisko harrachovského panství. Základní kámen hrubé stavby byl položen v roce 1839, slavnostní položení základního kamene zámecké kaple se konalo o dva roky později. Oficiálně byla stavba...
|
|
Stavební vývoj kostela Matky Boží před Týnem
Filipec, Marek ; Mudra, Aleš (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
STAVEBNÍ VÝVOJ KOSTELA MATKY BOŽÍ PŘED TÝNEM Chrám Matky Boží před Týnem je bezpochyby nejdůležitější pražskou sakrální stavbou pravého břehu Vltavy. První zmínka o kostele v místech dnešní stavby pochází z roku 1274. Předcházel jí menší raně gotický kostel z přelomu 13. a 14. století. Impulzem k novostavbě bylo vyřešení sporu o patronátní právo ke kostelu mezi staroměstskými farníky z řad bohatého především německého patriciátu a Vyšehradskou kapitulou. Stavba začala kolem poloviny 14. století nejspíše směrem od západu k východu. Do roku 1380 byly alespoň částečně dokončeny chóry, sakristie a kostel mohl pomalu začít sloužit svému účelu. Dále pokračovala stavba poněkud pomaleji. Husitské boje potom stavbu přerušily téměř na čtyřicet let. Pokračovat mohla až v polovině 15. století, kdy konečně došlo k zastřešení a zaklenutí hlavní lodi. V nových poměr a postavení, přisuzujícím Týnskému chrámu přední místo mezi utrakvistickými kostely v zemi, posloužil dokončovaný západní štít kostela k reprezentaci českého "husitského" krále Jiřího z Poděbrad umístěním jeho sochy. Stavba byla definitivně zakončena vztyčením věží s balustrádou a originálním zastřešením. Nejdříve se ho dočkala věž severní roku 1466, jižní se podařilo dokončit až na začátku 16. století v letech 1506-1517. Stavba vychází jednak ze starší domácí...
|
|
Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Ondřej Katrák Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze bakalářská práce RESUMÉ Objevením základů románské rotundy pod barokním kostelem sv. Pankráce v době, kdy probíhala výstavba pražského metra na trase C, se otevřela zcela nová kapitola dějin této svatyně. Archeologický výzkum určil vznik sakrální stavby na přelom 11. a 12. století. Poprvé se v pramenech objevuje v konfirmačních listinách krále Přemysla Otakara I., kde se praví, že byl kostel mezi lety 1140-1148 darován jakýmsi rytířem Asinem klášteru ostrovských benediktinů. Patrocinium je však doloženo až o 200 let později v registru papežského desátku v pražské diecézi z roku 1352. Ovšem není pravděpodobné, že by došlo ke změně patrocinia. Zcela ojedinělé zasvěcení římskému světci sv. Pankráci nás přivádí do nedalekého Vyšehradu. Toto sídlo si kolem roku 1070 zvolil jako knížecí rezidenci český panovník Vratislav II. S papežovým souhlasem zde založil kolegiátní kapitulu a při ní baziliku sv. Petra a Pavla. Kolegiátní kostel měl být předním chrámem v zemi a četná papežská privilegia i samotný akt založení, kdy Vratislav II. po vzoru císaře Konstantina vynesl 12 nůší zeminy ze základů stavby, odkazovaly k nápodobě Říma. Kníže také nechal vybudovat baziliku sv. Vavřince a sbor mocných římských světců uzavíralo patrocinium sv. Klimenta. Do...
|
host ::
