|
|
Vyšehrad v době Vratislava II.
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Vyšehrad v době Vratislava II. Diplomová práce se zabývá jedním z nejslavnějších období Vyšehradu. Kníže Vratislav II., od roku 1085 první český král, zde kolem roku 1070 položil základní kámen baziliky sv. Petra a zřídil při ní kolegiátní kapitulu. Fundace by to nebyla nijak mimořádná, kdyby kapitula nebyla vyňata z pravomocí pražského biskupa a podřízena přímo papežské kurii. V odborné literatuře se dlouho soudilo, že zřízení ojedinělé církevní instituce na území středověkých Čech bylo odrazem osobních neshod knížete Vratislava a pražského biskupa Jaromíra-Gebharda. V posledních letech ovšem badatelé upozorňují, že Vratislav svou vyšehradskou fundací sledoval vyšší politické zájmy. Tomuto předpokladu napovídá i bohatá stavební aktivita v areálu Vyšehradu. Zřízení kolegiátního chrámu sv. Petra, v podobně dvouchórové baziliky, nebylo jediným knížecím nadáním. V areálu románského Vyšehradu vyrostla rovněž menší trojlodní bazilika sv. Klimenta a Vavřince, která je postavena v duchu aktuálních dobových proudů hirsauské reformní architektury, stejně tak je s vládou Vratislava II. spojována výstavba rotundy sv. Martina. Pro současné bádání má téma Vyšehradu v době Vratislava II. mnohá úskalí. Největším z nich je, že z této epochy zde dodnes stojí jen rotunda sv. Martina. Práce je členěna do tří...
|
|
|
Vyšehrad v době Vratislava II.
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Záruba, František (oponent)
Vyšehrad v době Vratislava II. Diplomová práce se zabývá jedním z nejslavnějších období Vyšehradu. Kníže Vratislav II., od roku 1085 první český král, zde kolem roku 1070 položil základní kámen baziliky sv. Petra a zřídil při ní kolegiátní kapitulu. Fundace by to nebyla nijak mimořádná, kdyby kapitula nebyla vyňata z pravomocí pražského biskupa a podřízena přímo papežské kurii. V odborné literatuře se dlouho soudilo, že zřízení ojedinělé církevní instituce na území středověkých Čech bylo odrazem osobních neshod knížete Vratislava a pražského biskupa Jaromíra-Gebharda. V posledních letech ovšem badatelé upozorňují, že Vratislav svou vyšehradskou fundací sledoval vyšší politické zájmy. Tomuto předpokladu napovídá i bohatá stavební aktivita v areálu Vyšehradu. Zřízení kolegiátního chrámu sv. Petra, v podobně dvouchórové baziliky, nebylo jediným knížecím nadáním. V areálu románského Vyšehradu vyrostla rovněž menší trojlodní bazilika sv. Klimenta a Vavřince, která je postavena v duchu aktuálních dobových proudů hirsauské reformní architektury, stejně tak je s vládou Vratislava II. spojována výstavba rotundy sv. Martina. Pro současné bádání má téma Vyšehradu v době Vratislava II. mnohá úskalí. Největším z nich je, že z této epochy zde dodnes stojí jen rotunda sv. Martina. Práce je členěna do tří...
|
|
|
Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze
Katrák, Ondřej ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Pátková, Hana (oponent)
Ondřej Katrák Historie a stavební vývoj kostela sv. Pankráce v Praze bakalářská práce RESUMÉ Objevením základů románské rotundy pod barokním kostelem sv. Pankráce v době, kdy probíhala výstavba pražského metra na trase C, se otevřela zcela nová kapitola dějin této svatyně. Archeologický výzkum určil vznik sakrální stavby na přelom 11. a 12. století. Poprvé se v pramenech objevuje v konfirmačních listinách krále Přemysla Otakara I., kde se praví, že byl kostel mezi lety 1140-1148 darován jakýmsi rytířem Asinem klášteru ostrovských benediktinů. Patrocinium je však doloženo až o 200 let později v registru papežského desátku v pražské diecézi z roku 1352. Ovšem není pravděpodobné, že by došlo ke změně patrocinia. Zcela ojedinělé zasvěcení římskému světci sv. Pankráci nás přivádí do nedalekého Vyšehradu. Toto sídlo si kolem roku 1070 zvolil jako knížecí rezidenci český panovník Vratislav II. S papežovým souhlasem zde založil kolegiátní kapitulu a při ní baziliku sv. Petra a Pavla. Kolegiátní kostel měl být předním chrámem v zemi a četná papežská privilegia i samotný akt založení, kdy Vratislav II. po vzoru císaře Konstantina vynesl 12 nůší zeminy ze základů stavby, odkazovaly k nápodobě Říma. Kníže také nechal vybudovat baziliku sv. Vavřince a sbor mocných římských světců uzavíralo patrocinium sv. Klimenta. Do...
|
host ::
RSS.