| |
| |
|
Optimalizace výrobní a montážní technologie ventilového čepu
Hrouzková, Andrea ; Zapletal, Josef (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na studium vlivu výrobní a montážní technologie ventilového šroubu montovaného do dieslového vysokotlakého čerpadla CP3 ve firmě Bosch, u kterého byla zjištěna netěsnost. Jako experimentální materiál byly zvoleny tepelně nezpracované šrouby M16x1,5 vyrobené z materiálu 12 050. Byly vyrobeny skupiny vzorků ve dvou rozmezích tvrdostí. Experimentální stanovení optimálního rozmezí tvrdostí bylo posouzeno na základě výsledků ze šroubovacího procesu a stanoveny hodnoty plastické deformace těsnící plochy dané součástky. Experimentální část se dále zabývá analýzou dosedacích ploch na čerpadle a dané součásti, po provedení šroubovacího procesu. Do jisté míry je sledována i provedená povrchová úprava.
|
| |
|
Studium populací lymfocytů v tenkém střevu prasete
Kárová, Kristýna ; Šinkora, Marek (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
7 1. ABSTRAKT Prase je historicky řazeno ke skupině živočichů, které využívají určité části tenkého střeva k tvorbě plně rozvinutého primárního B buněčného repertoáru. Tvorba takového primárního B buněčného repertoáru je nezávislá na výskytu antigenu a připomíná primární lymfopoetickou aktivitu ptačí Fabriciovy bursy. Některé nálezy však toto zařazení prasat zpochybňují. Tato diplomová práce se zaměřuje na studium lymfocytů a jejich subpopulací v tenkém střevu mladých bezmikrobních a konvenčních selat s cílem zjistit, zda zastoupení lymfocytů je nebo není závislé na kolonizaci střeva. Pomocí průtokové cytometrie bylo též zjišťováno, zda existuje výrazný rozdíl mezi jednotlivými oblastmi tenkého střeva který by naznačoval, že prasata používají určité oblasti střeva pro vývoj B buněčného repertoáru. Současně byl pomocí analýzy nukleových kyselin zjišťován stav izotypového přesmyku u B lymfocytů izolovaných z různých částí tenkého střeva. Výsledky souhrně naznačují, že kolonizace střeva má zásadní vliv na vývoj všech základních populací lymfocytů i některých jejich subpopulací. Největší vliv kolonizace byl pozorován u B lymfocytů a jejich subpopulací. Na druhou stranu nebylo prokázáno, že distribuce lymfocytů v určitých oblastech tenkého střeva se zcela zásadně liší od jiných oblastí tenkého střeva. I když za...
|
|
Ke komunikaci měst v době předbělohorské (Korespondence mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí)
Vojtíšková, Jana ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předkládaná disertační práce si vytkla jako cíl svého směřování výzkum písemné komunikace mezi radami předbělohorských královských měst, a to na příkladu korespondenčních aktivit mezi Novým Městem pražským a královskými městy středního Polabí, jmenovitě Českým Brodem, Kolínem, Kouřimí, Kutnou Horou a Nymburkem. Studium se opíralo především o 20 předbělohorských městských register a o dochovaný spisový materiál, na jejichž základě se podařilo celý komunikační proces i jeho jednotlivé činitele rekonstruovat. Jejich prostřednictvím jsme nahlíželi na prostředí městské radnice a její kanceláře a okolnosti vzniku městských misivů, sledovali jsme osoby a instituce, jichž se týkaly řešené záležitosti, dotkli jsme se i problematiky poselských služeb, které komunikaci doručováním zásilek zprostředkovávaly, a v neposlední řadě jsme se zaměřili na otázky věnující se přijímání korespondence, její soudobé interpretaci a obsahu projednávaných záležitostí. Stranou pozornosti nezůstaly ani otázky terminologické: věnovali jsme se pojmu a podstatě písemné komunikace, jakož i diplomatickému názvosloví, zejména problematice register, která jsme definovali jako pomocné kancelářské knihy vedené ve vydavatelově kanceláři, do nichž se zpravidla zapisovaly písemnosti z kanceláře vycházející. Předbělohorská písemná komunikace mezi...
|
|
Studium fyziologie a hledání proteomických nástrojů pro supresi a detekci Varroa destructor
Holenková, Martina ; Erban, Tomáš (vedoucí práce) ; Titěra, Dalibor (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium fyziologie a proteomu roztoče Varroa destructor a jeho porovnání se včelou medonosnou Apis mellifera. Roztoč Varroa je v současné době hlavním problémem včelařství, jelikož napadá většinu včelstev. Možnosti kontroly roztoče se neobejdou bez reziduí jak v úlu, tak například v medu a jiných surovinách využívaných člověkem. Dalším problémem může být také současně diskutovaná otázka spojitosti roztoče se syndromem zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder). Pro zorientování v orgánech V. destructor byla studována vnitřní anatomie roztoče pomocí parafínové histologie. Na histologických řezech barvených hematoxylinem a PAS reakcí bylo možné pozorovat trávicí soustavu roztoče, ale také vajíčko, vaječníky nebo mozek. Cílem práce byla především identifikace proteinů roztoče V. destructor a včely A. mellifera jako jejího hostitele. Pro elektroforetické dělení proteinů byla použita dvourozměrná elektroforéza, kde druhý rozměr separace proteinů probíhal pomocí 12% a 15% SDS-PAGE. Z reprezentativních gelů byly vybrány nejabundantnější spoty, které byly analyzovány hmotnostním spektrometrem MALDI TOF/TOF. Nejabundantnější protein identifikovaný ve vzorcích V. destructor byl hexamerin, arginin kináza či hemelipoglycoprotein precursor. Hexameriny byly také hlavními...
|
|
Mitochondrial uncoupling and mitochondrial morphology in relation to type-2 diabetes
Špaček, Tomáš ; Ježek, Petr (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Vařecha, Miroslav (oponent)
2 1 SOUHRN Hlavním faktorem řídícím glukózou stimulovanou inzulínovou sekreci (GSIS) v buňkách je pravděpodobně zvýšení ATP/ADP poměru následkem zvýšené glykolýzy a následně i oxidativní fosforylace. Bioenergetika INS-1E buněk, představujících platný model pro studium insulinové sekrece in vitro, byla kvantifikována pomocí respirometrie a současného snímání mitochondriálního membránového potenciálu ( m). Ukázali jsme, že přidání glukózy k buňkám, které ji vypotřebovaly, má za následek skokové zvýšení jak respirace, tak m během GSIS. Současně s tím se také zvýšil endogenní respirační poměr stavu 3/4, jehož závislost na glukóze byla hyperbolická. Maximální hodnoty dosahoval tento poměr při maximální GSIS. Zároveň jsme se pokusili postihnout "toxický" efekt mastných kyselin na inzulínovou sekreci tím, že byla studována GSIS za přídavku linoleové kyseliny. Tento přídavek způsobil podstatné zmenšení skoku respirace i m po přídavku glukózy, současně s tím snížil závislost poměru stavu 3/4 na glukóze a také množství sekretovaného inzulínu, což bylo způsobeno mitochondriálním odpřažením. Energetický stav mitochondrií, a tím i míra oxidativní fosforylace může být popsána bioenergetickými parametry. Kromě nich se tento stav také odráží ve struktuře mitochondriální sítě. Patologické změny diabetických buněk by se tedy...
|
|
Visual preferences for wind turbines
Běťáková, Vendula ; Sklenička, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Kristina (oponent)
Tato disertační práce je souborem tří článků zaměřených na vizuální preference větrných elektráren. Právě vizuální vliv spojuje tematicky všechny tři články, přesto každý pohlíží na tuto problematiku z trochu jiného úhlu. První článek "Wind turbines location: How many and how far?" analyzuje v detailu vlastnosti větrných turbín; tj. jejich počet a vzdálenost od pozorovatele v interakci s typem krajiny. Druhý článek s názvem "How education orientation affects attitudes toward wind energy and wind farms: implications for the planning process" je zaměřen na vlastnosti respondentů, zvláště zaměření vzdělání, obecný postoj k větrné energii, výskyt turbín v blízkosti domova a ochotu bydlet v blízkosti větrné farmy. Zatímco tyto dva články používají stejnou statistickou metodu pro analýzu dat a rozdílů ve vnímání větrných turbín, třetí článek "Futuristic Wind Power Systems Suitable as Artistic Sculptures" je založen na obsáhlé rešerši různých typů turbín a následně návrzích několika vzhledově atraktivních alternativních větrných elektráren.
|
|
Morfologická problematika ve vybraných příručkách o češtině
Prohorenco, Dmitrii ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Holub, Jan (oponent)
Čeština je jazyk flektivního typu s bohatou tvaroslovnou soustavou. Má sedm pádů, čtrnáct vzorů pro skloňování substantiv, pět slovesných tříd, deset slovních druhů, z nichž čtyři jsou slovní druhy základní, tři nástavbové a tři zbylé jsou slovní druhy nesamostatné. Má čtyři gramatické kategorie jmenné (kategorie pádu, čísla, jmenného rodu a životnosti) a šest slovesných gramatických kategorií (kategorie osoby, čísla, způsobu, času, slovesného rodu a vidu). Navíc má spoustu nepravidelností, kolísání různého druhů, přechodů od jednoho vzoru k jinému, dubletních tvarů, zvláštností ve skloňování atd. Český pravopis je plný záludností ve srovnání s chorvatským, finským nebo španělským. Je ale poměrně jednoduchý v porovnání s pravopisem francouzkým nebo anglickým. Uplatňuje se v něm princip fonologický, ale přihlíží se i k principu morfologickému a etymologickému. Souhrně lze tedy říct, že ceský pravopis je založen na kompromisu několika zásad. Česky se mluví v Čechách a na Moravě, ale najdou se české menšiny žijící i jinde ve světě. Tak se můžeme s češtinou setkat třeba v Austrálii, Argentině, Rumunsku anebo v texaské poušti v USA. Pro cizince je studium češtiny usnadněno tím, že jsou k dispozici spolehlivé mluvnice a slovníky, které zachycují jak stav současný, tak historický vývoj. V češtině se ve velké míře...
|
host ::
