|
|
Plánování pohybu objektu v 3D prostoru
Němec, František ; Samek, Jan (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problémem plánování pohybu objektu ve 3D prostoru. Cílem je vytvořit program, který uživateli umožní vytvořit scénu, ve které bude hledání cesty probíhat, automaticky pak cestu vyhledá a nakonec ji bude vizualizovat. Práce je zaměřena na pravděpodobnostní algoritmy, které jsou spolu s důležitými pojmy popsány v teoretické části. V praktické části je popsán návrh a implementace aplikace. Nakonec je provedeno několik experimentů pro porovnání výkonu jednotlivých algoritmů a demonstraci funkčnosti programu.
|
|
|
Simulátor MHD linek v Brně
Němec, František ; Král, Jiří (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem této práce je navrhnout a implementovat simulátor linek městské hromadné dopravy na území Brna. Časy odjezdů jednotlivých linek jsou extrahovány z online jízdních řádů. Data, ze kterých je generována dopravní síť, jsou získána z projektu OpenStreetMap. Práce obsahuje popis základních přístupů k tvorbě dopravních simulátorů, zejména pak popis mikroskopického přístupu, na kterém je tento simulátor založen. Druhá část práce obsahuje návrh a implementaci simulátoru, jejíž hlavními částmi je způsob řízení vozidel, reprezentace dopravní sítě a její generování z OpenStreetMap dat.
|
|
|
Využití laserového skenování k dokumentaci současného stavu dřevěné zvonice
Němec, František
Tato bakalářská práce se zabývá využitím technologie laserového skenování k dokumentaci historické stavby. Jejím cílem je vytvoření 3D modelu, půdorysů a svislých řezů pro potřeby Národního památkového ústavu a městyse Knínice. Práce popisuje postup měření za použití laserového skenování, všechny nezbytné úkony, které jsou před samotným skenováním nutné provést, i způsob následného zpracování naskenovaných dat a vytváření modelu v softwaru k tomu zvoleném. Výsledkem práce je digitální 3D model dřevěné zvonice, půdorysy a svislé řezy zachycující polohu jednotlivých prvků v konstrukci a technický popis objektu. Tyto výsledky mohou být využity pro archivaci této historické kulturní památky, její případnou budoucí rekonstrukci nebo i obnovu.
|
|
|
Studium variability ionosféry
Mošna, Zbyšek ; Koucká Knížová, Petra (vedoucí práce) ; Truhlík, Vladimír (oponent) ; Němec, František (oponent)
Vysoká variabilita ionosféry souvisí s působením sluneční a geomagnetické aktivity a vlnovými procesy v neutrální atmosféře. Scaling analýza slunečních a geomagnetických indexů F10.7, SSN, Dst, Kp, AE a kritických frekvencí foF2 ukazuje podobnou strukturu dat u Kp, AE a foF2 na periodách v rozmezí 4--32 dnů. Struktura řady foF2 závisí na poloze stanice. Korelační koeficient mezi foF2 a geomagnetickými a slunečními indexy silně závisí na délce studované periody. Z širokého spektra planetárních vln zprostředkovávají vazbu mezi stratosférou a ionosférou v oblasti Es zřejmě převážně vlastní módy planetárních vln. Analyzované poruchy meziplanetárního magnetického pole (koronální vývrhy hmoty CME, magnetické oblaky MC a vysokorychlostní sluneční proudy HSS) vedly ke snížení maximální elektronové koncentrace, zvýšení vrstvy F2 a oscilacím ve výšce a maximální elektronové koncentraci na periodách v řádu hodin. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vícesložková vlnová měření družice DEMETER
Kotková, Marie ; Němec, František (vedoucí práce) ; Chum, Jaroslav (oponent)
Analyzujeme data z vlnových měření družice DEMETER v pásmu frekvencí do 1250 Hz. Zkoumáme závislost vlnových parametrů na denní době, geomagnetické šířce, geomagnetické aktivitě či ročním období, a to jak globálně, tak v intervalu geomagnetických délek odpovídajících Americe, kde dochází k významným sezónním změnám v četnosti blesků. Ukazujeme, že během dne obecně převládají vlny šířící se z větších radiálních vzdáleností, tj. generované nestabilitami plazmatu v zemské magnetosféře; v noci pozorujeme opačný trend, indikující dominanci vln generovaných bleskovou aktivitou. Kontrast ve směrech vlnových vektorů detekovaných nad Amerikou je nejvýraznější mezi zimním dnem při zvýšené geomagnetické aktivitě a letní nocí při nízké geomagnetické aktivitě. Typické směry detekovaných vlnových vektorů využíváme k zpětnému dotrasování přibližné polohy zdrojové oblasti vln detekovaných během denní půlorbity družice.
|
|
|
Význačné hranice v okolí Marsu: magnetopauza a rázová vlna
Linzmayer, Václav ; Němec, František (vedoucí práce) ; Pitňa, Alexander (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je využití dat měřených družicí MA- VEN a metod strojového učení k vytvoření modelu polohy rázové vlny a magnetopauzy. Charakteristické hodnoty koncentrace, rychlosti a velikosti magnetického pole v oblasti slunečního větru, magnetosheathu a magneto- sféry umožňují automatickou klasifikaci měřených dat do příslušných oblastí pomocí metody SVM a identifikaci přesečení obou hranic. Pro obě uvažované hranice jsou dále vytvořeny modely založené na vícevrstvých neuronových sí- tích. Jsou využity dva odlišné přístupy: i) model založený přímo na klasifikaci do jednotlivých oblastí, ii) model využívající pouze identifikovaná přesečení hranic mezi oblastmi. Přesnost vytvořených modelů je ověřena jak pomocí nalezených přesečení hranic, tak porovnáním s předchozími empirickými mo- dely. 1
|
|
|
Variabilita slunečního větru v okolí Lagrangeova L1 bodu
Drastichová, Kristýna ; Němec, František (vedoucí práce) ; Gončarov, Oleksandr (oponent)
V blízké budoucnosti evropská vesmírná agentura ESA plánuje misi, při které se budou ve vesmíru měřit gravitační vlny rozsahu frekvencí 10-4 Hz až 10-1 Hz (mise LISA). K detekci gravitačních vln budou sloužit tři družice, které budou fungovat jako velký interferometr. Všudypřítomné plazma pocházejí ze slunečního větru by mohlo mít na měření negativní vliv. V této diplomové práci se zabýváme časovou a prostorovou variabilitou slunečního větru v okolí Lagrangeova bodu L1. K určení příslušných časových a prostorových škál byla využita analýza jednobodových i dvoubodových měření několika družic - Wind, ACE a STEREO.
|
|
|
Vnitřní struktura kvaziperiodických emisí pozorovaných v zemské magnetosféře
Partík, Vojtěch ; Němec, František (vedoucí práce) ; Bezděková, Barbora (oponent)
Název práce: Vnitřní struktura kvaziperiodických emisí pozorovaných v zemské magnetosféře Autor: Vojtěch Partík Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. František Němec, Ph.D. Abstrakt: Kvaziperiodické emise jsou doposud plně neobjasněným typem elek- tromagnetických vln pozorovaných ve vnitřní magnetosféře Země. V této práci využíváme elektrická data s vysokým rozlišením získaná družicí DEMETER ve výšce přibližně 700 km pro analýzu jejich jemné vnitřní struktury. Celkem jsme analyzovali 251 událostí, které jsme rozdělili do tří kategorií (s jemnou vnitřní strukturou, bez jemné vnitřní struktury a hraniční případy). Periody jemné vnitřní struktury jsme navíc zaznamenali a studovali jejich závislosti na rele- vantních parametrech. Ukazujeme, že periody jemné vnitřní struktury (řádově jednotky sekund) se v rámci jednotlivých událostí téměř nemění a jsou typ- icky vyšší pro události s většími modulačními periodami. Rovněž ukazujeme, že modulační periody událostí bez jemné vnitřní struktury jsou vyšší než mod- ulační periody událostí s jemnou vnitřní strukturou, což indikuje jejich různé generační mechanismy. Klíčová slova: DEMETER, kvaziperiodické emise, spektrální analýza
|
|
|
Blesková aktivita provázející tropické cyklóny
Rosická, Kateřina ; Kolmašová, Ivana (vedoucí práce) ; Němec, František (oponent)
Tato práce se zabývá studiem vlastností bleskových výbojů provázejících tropické cyk- lóny. Zkoumali jsme celkovou bleskovou aktivitu provázející cyklóny různých intenzit, ve- likostí a polohy, energii bleskových výbojů, multiplicitu blesků, radiální rozdělení výskytu blesků či časovou korelaci počtu blesků s vývojem rychlosti větru. K analýze jsme použili záznamy o 429 tropických cyklónách vyskytujících se ve všech oblastech světa mezi lety 2012-2017 a blesková data ze sítě WWLLN (World Wide Lightning Location Network). Výsledky naší analýzy naznačují, že jsou značné rozdíly v počtu i energii blesků prováze- jících cyklóny různých intenzit a vyskytujících se v různých oblastech. Radiální rozdělení bleskových výbojů v cyklóně ukazuje maximum počtu blesků a minimum mediánu energie v oblasti nejblíže oku cyklóny. Blesková aktivita je pozorována v předstihu před nárůs- tem síly větru v cyklóně. Tento předstih se však poměrně značně liší pro různé intenzity cyklóny i polokoule výskytu. Na základě analýzy bleskové aktivity v zatím největším po- čtu tropických cyklón jsme zjistili, že neexistuje jednotná délka prodlevy mezi průběhem bleskové aktivity a rychlosti větru v cyklóně, která by byla globálně použitelná pro před- pověd vývoje cyklón. Nicméně se zdá, že délku prodlevy lze stanovit pro jednotlivé síly...
|
|
|
Empirické modelování polohy zemské magnetopauzy
Machková, Anna ; Němec, František (vedoucí práce) ; Grygorov, Kostiantyn (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na navržení možného vylepšení stávajících empirických modelů polohy zemské magnetopauzy, resp. na identifikaci parametrů, které v nich nejsou řádně (či vůbec) zahrnuty. Magnetopauza je hranice mezi magnetickým polem Země a meziplanetárním magnetickým polem, vyrovnává se zde tlak magnetického pole Země a dynamický tlak slunečního větru. Za účelem studia parametrů majících vliv na vzdálenost této hranice od Země provádíme systematickou studii existující databáze 16800 průchodů magnetopauzou, které byly registrovány osmi různými družicemi. Zaměřujeme se na vliv topologie magnetického pole Země, které není dokonale dipólové a jehož hodnoty v blízkosti subsolárního bodu vykazují nezanedbatelné denní a roční variace. Dalším zkoumaným jevem je magnetosférický kruhový proud a jeho vliv na velikost magnetického pole v oblasti magnetopauzy. Případné změny magnetického pole přitom mají přímý vliv na vzdálenost magnetopauzy od Země. Pozornost je věnována rovněž potenciálně rozdílným polohám magnetopauzy v období rychlého a pomalého slunečního větru. Na závěr diskutujeme komplikace související s dráhami družic a výsledným nerovnoměrným prostorovým rozložením použitých dat.
|
host ::
RSS.