|
|
Možnosti při programování CNC soustruhu SP280SY.
Vondrák, Jan ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Polzer, Aleš (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na dílensky orientované CNC programování součástí v systému Sinumerik 840D. První část obsahuje rozbor možností dílensky orientovaného soustružení. Další část obsahuje program navržené rotační součásti v ShopTurnu s popisem použitých technologií, grafické porovnání s programováním v konturovém editoru EMCO WinNC v systému Sinumerik 840D a kvantifikaci rozdílů v dosahovaných strojních časech při aplikaci nástrojového vybavení dvou výrobců. Závěrečná část obsahuje technickou dokumentaci pro navrženou součást a nástrojové vybavení.
|
|
|
Fúze společnosti z daňového hlediska
Janíková, Veronika ; Vondrák, Jan (oponent) ; Polák, Michal (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na transformaci obchodních společností, konkrétně se jedná o sloučení mateřské a dceřiné společnosti. Mateřská společnost má právní úpravu akciové společnosti a dceřiná společnosti s ručením omezeným. Dceřiná společnost dnem účinku fúze zanikne. V práci je obsažen konkrétní projekt fúze, který se dále popsán. Zahrnuty jsou všechny náležitosti fúze, které fúzi předcházejí, dále jak fúze probíhá a kdy byla uskutečněna.
|
|
|
Technologie CNC frézování
Vondrák, Jan ; Kalivoda, Milan (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Rozbor obecných možností na frézovacích strojích, rozbor možností při programování v dílensky orientovaném frézování v systému Sinumerik 840D ShopMill. Návrh variant technologie výroby, včetně vytvoření NC programů součásti a technicko ekonomického hodnocení pro Domek kuličkového šroubu v ose X.
|
|
| |
|
| |
|
|
Funkční znaky a funkční diverzita u lišejníků
Kolenská, Lucie ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Funkční znaky neboli traity jsou rozšířeným tématem napříč obory a ani lišejníky nejsou výjimkou. Jsou to vlastnosti, které definují organismus od morfologických znaků přes anatomii až po fyziologii daného jedince včetně interakce a ovlivňování okolí. Nejčastěji studovaným funkčním znakem u lišejníků je typ stélky. Dalším běžně studovaným traitem je typ fotobionta, u kterého je např. výskyt řasy rodu Trentepohlia negativně ovlivněn silnými mrazy. Tím pádem se početnost lišejníků s touto řasou snižuje s rostoucí nadmořskou výškou. Do běžných funkčních znaků u lišejníků také zahrnujeme jak způsob rozmnožování, tak i sekundární metabolity, které lišejníky chrání například před UV světlem anebo herbivory. Funkční znaky pak společně tvoří funkční diverzitu, která je dalším způsobem jak měřit diverzitu na planetě, kdy ne vždy musí být nejrozmanitějším ekosystémem ten s největším počtem druhů. Může to být právě ten ekosystém, který má největší funkční diverzitu, která primárně počítá s funkčními znaky. Indexy funkční diverzity nám poté mohou odhalit unikátní společenstva, která by měla být předmětem ochrany. Avšak definice ani výpočet funkční diverzity nejsou přesně určené, i proto se používají různé indexy. U lišejníků se nejčastěji používá Rao index kvadratické entropie. Klíčová slova fotobiont, indexy,...
|
|
|
Epifytické druhy skupiny Lecanora subfusca v České republice
Malíček, Jiří ; Palice, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Cílem bakalá ské práce je shromážd ní poznatk o skupin lišejník Lecanora subfusca agg., které se vyskytují v eské republice, pop . je výskyt n kterých druh v této oblasti p edpokládaný. Vzhledem k rozsahu skupiny jsou zahrnuty pouze epifytické a epixylické druhy, tedy deset (respektive 16) taxon . Rozlišování zástupc skupiny pat í k problematickým, proto v rámci eské republiky a dalších st edoevropských stát není tento okruh lišejník p íliš prozkoumaný. Kvalitní recentní studie z tohoto území zcela chybí. K dispozici není dostatek spolehlivých údaj o ekologii, rozší ení, chemii ani o vymezení n kterých druh . Bakalá ská práce by m la vést k shrnutí zna ného množství historických pramen , které se podrobn zabývají morfologickou a anatomickou charakteristickou skupiny. Shromážd ní doposud publikovaných údaj bude sloužit jako podklad pro navazující diplomovou práci.
|
|
| |
|
|
Diversity and phylogeny of symbiotic partners in zeorin-containing red-fruited Cladonia species.
Steinová, Jana ; Škaloud, Pavel (vedoucí práce) ; Pérez-Ortega, Sergio (oponent) ; Vondrák, Jan (oponent)
Ačkoliv lišejníky představují jeden z nejklasičtějších příkladů symbiotických asociací, tak se pohled na jejich symbiózu během posledních sto padesáti let výrazně změnil. V současnosti jsou lišejníky obvykle vnímány jako mikroekosystémy skládající se z několika symbiotických partnerů, kteří různým způsobům příspívají k fungování celého systému a kteří se vzájemně liší silou vazby k dalším partnerům. Úroveň poznání specificity, diverzity a faktorů, které tuto diverzitu ovlivňují, se u jednotlivých partnerů (mykobiont, fotobiont a bakterie) výrazně liší. Hlavním cílem této práce bylo odhalit diverzitu organismů, které se na lišejníkové symbióze podílejí a lépe porozumět biologickým silám, které tuto diverzitu ovlivňují. Pracovali jsme s červenoplodými zeorin obsahujícími dutohlávkami, což je poměrně běžná skupina lišejníků. Konkrétně jsme se zaměřili na studium organismů (mykobiontů, fotobiontů a bakterií), které se v těchto dutohlávkách vyskytují. V průběhu studie vyšlo najevo, že dalším tématem, které si zaslouží naši pozornost, je problematika vymezení druhů (species delimation). Z výsledků vyplynulo, že současné vymezení většiny druhů mykobiontů není podpořeno molekulárními daty. Genetická diverzita mykobiontů byla poměrně vysoká a bylo zjištěno několik linií, které nebylo možné fenotypově...
|
|
| |
host ::
RSS.