Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12,050 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.00 vteřin. 


Historia S. Joannis Nepomuceni z r. 1729 a její dobové překlady
Bočková, Alena ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Juríková, Erika (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Na pozadí bádání o raněnovověké latinské a české literatuře zkoumá předložená disertační práce dílo jezuitského historika Maximiliana Wietrowského Historia S. Joannis Nepomuceni (1729) a jeho český překlad Zpráva historická o životě sv. Jana Nepomuckého (1730). Kromě literárněhistorické, jazykověstylistické a překladatelské analýzy obou děl se snaží o zachycení širšího kulturněhistorického kontextu a postihnutí důležitých prvků souvisejících s dobou vzniku spisů a jejich obsahovou náplní. V úvodu práce je řešena otázka autorství latinského originálu i českého překladu. Po důkladném prozkoumání zejména rukopisné pramenné základny se podařilo najít doklady pro předpoklad, že autorem latinské verze je Maximilianus Wietrowsky (1660-1737), uváděný - ovšem bez konkrétních podkladů - v historické literatuře. Z rozboru překladu pak vyplynulo, že tvůrcem českého textu zřejmě není.

Srovnání právní úpravy základních institutů bytového družstva v Polsku a v České republice
Mendroková, Eva ; Oehm, Jaroslav (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Zakladni aspekty pravnich uprav bytovych družstev v Česke republice a v Polsku byly ve svych zakladni obrysech představeny vyše. Aby však byl naplněn smysl celého tematu teto diplomove prace, je nutno z jejich srovnani vyvodit určity zavěr. Počatky modernich bytovych družstev se v obou zemich vyvozovaly ze zcela různych historickych okolnosti. Polsko se po druhe světove valce jen těžko vzpamatovavalo z nasledků valečnych škod, tzn. i stav bytoveho fondu byl v teto době zcela nedostatečny a celkova bytova situace teměř kriticka. Opačny stav ovšem shledavame v tehdejšim Československu. Valečne ztraty byly nesrovnatelně nižši oproti škodam v Polsku, navic v důsledku vysidleni pohraničnich oblasti bylo bytů dostatek. Tyto rozdilne podminky, ktere tvořily pomyslnou startovni čaru vzniku moderního bytoveho družstevnictvi v obou srovnavanych statech, mohly byt důvodem k přijeti rozdilnych opatřeni v ramci upravy družstev. Avšak v cele povalečne době se neobjevily zvlaště vyznamne principialni rozdilnosti v charakteru upravy družstevnich vztahů. Obě současne pravni upravy jsou předevšim založeny na odstraněni deformaci předchozích systemů a na uplatňovani mezinarodně uznavanych družstevnich zasad, ať již jsou v pravnich normach explicitně vyjadřeny, či nikoli. Jak vyplynulo, pravni upravu BD v Česke republice lze...

Teoretické úvahy na téma právní odpovědnost sportovce v českém právním řádu (odpovědnost sportovce v kolektivních sportech)
Vondráčková, Liběna ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Závěrem lze konstatovat, že vytvořit všemi přijatelnou obecnou definici sportu, resp. sportovce, je úkol, který se zatím nikomu nepodařilo úspěšně vyřešit. Existence takové definice má svůj nesporný význam už jen proto, že chceme-li se zabývat "právní odpovědností sportovce", je třeba nejprve vymezit okruh osob, jichž především se předestřené úvahy týkají. Skrze historický vývoj jsem se v kapitole druhé pokusila naznačit rozsah sportovní činnosti, která je z hlediska požadavku jednotné obecné definice díky svému fenomenálnímu rozměru velice těžko uchopitelná. K významu této definice se pak znovu vracím v kapitole čtvrté v rámci vymezení subjektu odpovědnostních vztahů. Mnou zvolená definice je jistě jen jedna z mnoha možných a neklade si nárok na její bezvýhradné přijetí. Kapitola třetí je věnována exkurzi do historie, kde se vracím až na samotný počátek evropské civilizace, tj. do období antických Řeků a Římanů. Platí-li to pro práci jako celek, tak pro tuto kapitolu dvojnásob, totiž že s ohledem na limitovaný rozsah nemůže obsáhnout zkoumanou látku komplexně. Vedle zajímavého odkazu středověku v oblasti hodnocení sportovních úrazů je tedy věnována pozornost toliko pouze Antice. Nikoli však neprávem, neboť zde můžeme nalézt velmi inspirativní a obdivuhodně nadčasové myšlenky použitelné i ve 21. století....

Nadnárodní programy podpory podnikání - vybrané aspekty
Šnejdarová, Jaroslava ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vybrané aspekty nadnárodní podpory podnikání v České republice. Vzhledem k důležitosti malých a středních podniků nejen v ČR, ale v celé Evropské unii je významná pozornost věnována právě těmto subjektům. První část je teoreticky zaměřena, popisuje situaci a postavení MSP, dělení podniků dle velikosti a snahy o změny jejich přístupu k podporám. Dále je v práci popsána regionální a strukturální politika EU a jednotlivé iniciativy. Další část je věnována operačním programům v ČR a jejich využitelnosti pro podnikatele. Detailněji popsán je jeden program a to ROP NUTS II Jihozápad, který je v práci reprezentován nejen teoretickými poznatky, ale i konkrétním projektem z praxe. Na závěr je zařazena kapitola o podávání žádosti o dotaci.

Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.

Milena Linhartová
Bahenská, Marie
Inventář osobního fondu obsahuje především pracovní poznámky k českým dějinám 14. století, opisy středověkých listin a separáty odborných článků z 2. poloviny 20. století.

Veřejný a soukromý prostor ve venkovském prostředí na příkladu modelové obce
Petříková, Anna
Diplomová práce se zabývá otázkami současného českého venkova v evropském kontextu. Je rozdělena na teoretickou a někkolik návrhových částí. Teoretická část popisuje venkov spíše obecně, avšak s přihlédnutím k charakteru území, které bylo zvoleno pro praktickou část. Tato část diplomové práce je rozdělena do dílčích kapitol, do kterých je zařazeno množství referenčních příkladů z České republiky i ze zahraničí. Z teoretické části vyplývá, že řešení problému venkova je založeno na charakteru a identitě konkrétního místa a není žádoucí k venkovu přistupovat jako ke stejnorodému prostředí. Návrhová část je rozdělena do dvou podkapitol. V první z nich jsou představeny jednotlivé analýzy prostoru. Na konci této kapitoly jsou uvedeny východiska, která shrnují nalezené problémy v území do třech tematických okruhů. Ty jsou dále rozebrány v kapitole Návrhová část - témata. Prvním tématem je řešení regulace prostoru. V ní autorka předkládá návrh regulace zástavby v obci s roztroušenou zástavbou. Podle vlastní metodiky se tak snaží dosáhnout toho, aby se zástavba nerozšiřovala expanzivně do okolí a zároveň došlo k částečnému zachování prostupnosti a mozaikovitému charakteru podhorské vesnice s rozvolněnou zástavbou. Druhé téma je věnováno prostoru pro alternativní dopravu, zejména cyklodopravu, která by mohla pomoct odlehčit důsledky automobilismu ve venkovském prostředí. Také je navrhován pěší okruh jako možnost trávení volného času v různorodém prostředí a jako způsob propojení míst s aktivitami, které jsou soustředěny zejména do navrhovaných center občanské vybavenosti. Ty jsou předmětem třetího tématu této práce. Zde jsou popsány prostory, které jsou významné jako setkávací centra a centra občanské vybavenosti a jsou předloženy návrhy těchto míst. Během zpracovávání této práce bylo postupováno od celku k detailu, byly vybrány nejpalčivější problémy, u kterých bylo navrženo řešení architektonicko-krajinářskými metodami.

Vývoj metodiky měření televizní sledovanosti v Československu a České republice
Vitková, Zdeňka ; Reifová, Irena (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce "Vývoj metodiky měření televizní sledovanosti v Československu a České republice" popisuje metodiku měření televizní sledovanosti s důrazem na rekapitulaci celého procesu získávání výsledků. Autor se v textu zabývá nejprve teoriemi vztahujícími se k výzkumu publika a k výzkumům sociálního užití televize. Následuje stěžejní část práce, která již pojednává o samotném vývoji měření sledovanosti od metody denního kontinuálního výzkumu k elektronickému měření sledovanosti pomocí TV metrů (peoplemetrů) a dalším nově vyvinutým metodám. Denní kontinuální výzkum je rozčleněn na období před rokem 1970, výzkum v letech 1970 - 76 a období po roce 1976. U elektronického měření sledovanosti se autor více soustřeďuje na metodologii výzkumu a vývoj nových technologií. V závěru jsou stručně popsány způsoby měření v dalších vybraných zemích.

Nadace ve Švýcarsku
Špaková, Martina ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Deverová, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je zachytit charakteristické znaky švýcarského nadačního sektoru, popsat vývoj, kterým prošel, vyzdvihnout specifika a podstatné rozdíly ve srovnání s českými nadacemi. Dále se zde zaměřuji na systémy zajišťování kvality pro nadace a jiné neziskové organizace, které ve Švýcarsku fungují. Na základě jejich analýzy zhodnocuji možnost zavádění obdobných systémů v ČR. Po úvodní kapitole následuje základní vymezení švýcarského nadačního sektoru, jeho historie a typologie. Ve třetí kapitole popisuji platné právní předpisy pro nadace ve Švýcarsku a srovnávám je s příslušným zákonem v ČR. Statistické údaje o nadacích představuje čtvrtá kapitola. Pátá kapitola je věnována problematice řízení nadací a zavádění systémů zajišťování kvality. Existující švýcarské standardy pro nadace a další neziskové organizace analyzuji a srovnávám v šesté kapitole. V sedmé kapitole shrnuji na základě získaných poznatků několik bodů, jež jsou důležité v diskusi o zavádění analogických systémů v České republice.