|
|
Historia S. Joannis Nepomuceni z r. 1729 a její dobové překlady
Bočková, Alena ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Juríková, Erika (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Na pozadí bádání o raněnovověké latinské a české literatuře zkoumá předložená disertační práce dílo jezuitského historika Maximiliana Wietrowského Historia S. Joannis Nepomuceni (1729) a jeho český překlad Zpráva historická o životě sv. Jana Nepomuckého (1730). Kromě literárněhistorické, jazykověstylistické a překladatelské analýzy obou děl se snaží o zachycení širšího kulturněhistorického kontextu a postihnutí důležitých prvků souvisejících s dobou vzniku spisů a jejich obsahovou náplní. V úvodu práce je řešena otázka autorství latinského originálu i českého překladu. Po důkladném prozkoumání zejména rukopisné pramenné základny se podařilo najít doklady pro předpoklad, že autorem latinské verze je Maximilianus Wietrowsky (1660-1737), uváděný - ovšem bez konkrétních podkladů - v historické literatuře. Z rozboru překladu pak vyplynulo, že tvůrcem českého textu zřejmě není.
|
|
|
Venkovské základní školy a docházka a absence jejich žáků
Bočková, Alena ; Dvořák, Dominik (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Práce je zaměřena na historii a současnost škol v Dobroníně jako venkovské obci, se zaměřením na okolnosti ovlivňující docházku žáků do školy a průběh vyučování. Jedná se o historicko-srovnávací práci. Ke zjištění všech potřebných informací, zvláště historických, jsem využila dostupnou literaturu v knižní i elektronické podobě, zejména kroniky a školní výkazy, které jsou k nahlédnutí ve školách a v Okresním archivu v Jihlavě. Sledovala jsem období od roku 1882, kdy byla povolena soukromá jednotřídka pro české děti až do dnešní doby. Nyní je v obci Základní škola Dobronín. Individuální docházka ve studované venkovské škole je spíše lepší než ve školách v jiných typech obcí. Překvapivá je nulová neomluvená absence v posledních letech. Ovšem historické dokumenty ukazují, že i když jsou žáci přítomni ve škole, běžná výuka může být často narušována řadou plánovaných i neplánovaných akcí a událostí. KLÍČOVÁ SLOVA Česká škola, německá škola, měšťanská škola, venkovská škola, docházka, základní škola
|
|
| |
|
|
Historia S. Joannis Nepomuceni z r. 1729 a její dobové překlady
Bočková, Alena ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Juríková, Erika (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Na pozadí bádání o raněnovověké latinské a české literatuře zkoumá předložená disertační práce dílo jezuitského historika Maximiliana Wietrowského Historia S. Joannis Nepomuceni (1729) a jeho český překlad Zpráva historická o životě sv. Jana Nepomuckého (1730). Kromě literárněhistorické, jazykověstylistické a překladatelské analýzy obou děl se snaží o zachycení širšího kulturněhistorického kontextu a postihnutí důležitých prvků souvisejících s dobou vzniku spisů a jejich obsahovou náplní. V úvodu práce je řešena otázka autorství latinského originálu i českého překladu. Po důkladném prozkoumání zejména rukopisné pramenné základny se podařilo najít doklady pro předpoklad, že autorem latinské verze je Maximilianus Wietrowsky (1660-1737), uváděný - ovšem bez konkrétních podkladů - v historické literatuře. Z rozboru překladu pak vyplynulo, že tvůrcem českého textu zřejmě není.
|
|
|
Historia S. Joannis Nepomuceni z r. 1729 a její dobové překlady
Bočková, Alena ; Svatoš, Martin (vedoucí práce) ; Juríková, Erika (oponent) ; Hojda, Zdeněk (oponent)
Na pozadí bádání o raněnovověké latinské a české literatuře zkoumá předložená disertační práce dílo jezuitského historika Maximiliana Wietrowského Historia S. Joannis Nepomuceni (1729) a jeho český překlad Zpráva historická o životě sv. Jana Nepomuckého (1730). Kromě literárněhistorické, jazykověstylistické a překladatelské analýzy obou děl se snaží o zachycení širšího kulturněhistorického kontextu a postihnutí důležitých prvků souvisejících s dobou vzniku spisů a jejich obsahovou náplní. V úvodu práce je řešena otázka autorství latinského originálu i českého překladu. Po důkladném prozkoumání zejména rukopisné pramenné základny se podařilo najít doklady pro předpoklad, že autorem latinské verze je Maximilianus Wietrowsky (1660-1737), uváděný - ovšem bez konkrétních podkladů - v historické literatuře. Z rozboru překladu pak vyplynulo, že tvůrcem českého textu zřejmě není.
|
|
|
Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597−1603
Podavka, Ondřej ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Pánek, Jaroslav (oponent) ; Bočková, Alena (oponent)
Ondřej Podavka Zdeněk Brtnický z Valdštejna a jeho deník z let 1597-1603 (Abstrakt) Tématem disertační práce je v mnoha ohledech pozoruhodná osobnost moravského aristokrata Zdeňka Brtnického z Valdštejna, jednoho z 30 direktorů za stavovského povstání. Disertace je zaměřena především na období jeho preuniverzitních a univerzitních studií, pro něž se dochovalo nejvíce pramenů, především jeho objemný deník. Zdeněk Brtnický z Valdštejna se narodil 12. května 1582. V raném dětství osiřel - jeho otec Jindřich Brtnický z Valdštejna a na Sádku zemřel již v roce 1589, následován svou manželkou a Zdeňkovou matkou Zuzanou Heltovou z Kementu o tři roky později. První místo, o němž se ví, že zde Valdštejn studoval, je luterské šlechtické gymnázium ve Velkém Meziříčí, které založila Valdštejnova babička Alena Heltová z Kementu, rozená Meziříčská z Lomnice. V letech 1592-1594 studoval v Jihlavě, poté další dva roky ve slezském Břehu a v létě roku 1596, vybaven dobrým latinským vzděláním, se přesunul do Štrasburku, kde zůstal po tři roky a navštěvoval zdejší akademii. V roce 1599 se vydal na kavalírskou cestu po zemích západní a jižní Evropy. Nejprve několik týdnů pobýval v Paříži, poté cestoval po Nizozemí, následně se vrátil do Paříže a od listopadu 1599 do března 1600 studoval na univerzitě v Orléansu. Na jaře roku...
|
host ::
RSS.