Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Povrchový fenotyp nádorových kmenových buněk (CSC) lidských karcinomů
Bočková, Marie ; Drbal, Karel (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Nádor se sestává z heterogenní masy buněk, které lze - podobně jako zdravé orgány a tkáně lidského těla - rozdělit dle morfologických, funkčních či expresních hledisek na jednotlivé buněčné populace. Populaci buněk, která dává vznik všem těmto buněčným liniím, označujeme jako nádorové kmenové buňky (CSC). Tyto CSC nejen že mají vlastnosti běžných kmenových buněk, tj. schopnost sebeobnovy a dát vzniku heterogenní populaci diferencujících se buněk, ale jsou zpravidla také nejodolnější subpopulací v nádoru, která je vysoce odolná vůči léčbě a způsobuje reziduální nemoc. Znalost CSC biomarkerů jednotlivých typů nádorů významně zvýší účinnost léčby, která může být skrze tyto biomarkery lépe zacílena. Hledání unikátního genového otisku pro CSC jednotlivých nádorových onemocnění je umožněno díky tak zvaným -omickým přístupům, zvláště charakteristice povrchového proteomu buněk, jehož prostřednictvím buňka komunikuje s okolím. Dnes je známo, že CSC karcinomu močového měchýře exprimují ve vysokých množstvích CD44, CD90 a CD49f, které jsou používané k identifikaci těchto buněk, mezi ostatními znaky ještě jmenujme molekulu CD47 s imunosupresivní funkcí.
Regulace nástupu kvetení u dřevin
Čermák, Vladimír ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Vojtěch (oponent)
Nástup kvetení je pro dřeviny mírného pásu velice důležitý proces a jeho špatné načasování může způsobit poškození květů a ztrátu úrody. I když je tento proces dobře popsán u jednoletých bylin, jako je například Arabidopsis thaliana, u dřevin stále mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Tato práce sumarizuje poznatky o mechanismech nástupu kvetení u dřevin, a to ve srovnání s poznatky dosaženými u modelových rostlin, zejména Arabidopsis thaliana, včetně faktorů zapojených v regulaci procesu kvetení. Konkrétně jsou to FT-like geny a TFL1- like geny, které hrají důležitou roli při regulaci indukce kvetení, a jsou proto podrobně diskutovány. U dřevin mírného pásu následuje po indukci kvetení, ještě před rozkvětem, období dormance. Periodická regulace tohoto stavu je řízena endogenně a krom jiných faktorů je ovlivněna expresí genů DAM. Genetické mechanismy regulující ukončení endodormance u dřevin jsou nápadně podobné vernalizaci u bylin. Hlubší pochopení procesů jako je indukce kvetení a ukončení endodormance nám může pomoci při vývoji kultivarů s modifikovanou dobou kvetení.
Regulation of transcription by proteins of the Early growth response and Myb families
Čermák, Vladimír ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent) ; Elleder, Daniel (oponent)
Regulace transckripce desítek tisíc genů v organizmu obratlovců je mimořádně komplexním fenoménem, jehož se účastní tisíce různých regulačních proteinů. Největší funkční kategorií těchto regulátorů jsou sekvenčně specifické DNA vazebné proteiny známé jako transkripční faktory. Proteiny z EGR a Myb rodin transkripčních faktorů jsou relativně dlouho zkoumanými regulátory různých fyziologických procesů, včetně buněčné proliferace a diferenciace. Zatímco strukturální a fyzikální aspekty jejich funkce byly dobře charakterizovány, jejich buněčně specifická role v komplexních genově regulačních sítích není dostatečně prostudována a představuje hlavní výzvu v příslušných oblastech výzkumu. Předběžná analýza dat genové exprese z metastázujících buněk PR9692 a nemetastázujících buněk PR9692-E9 (kuřecích sarkomové linie) odhalila, že transkripční faktor EGR1 je syntetizován v relativně větším množství v metastázujících buňkách a může se tak podílet na regulačních procesech, které jsou základem rozdílů mezi oběma buněčnými liniemi. Dalším zkoumáním jsme zjistili, že cílené zvýšení hladiny EGR1 v PR9692-E9 buňkách obnovuje jejich metastatický potenciál na úroveň PR9692 buněk. Mikročipová analýza takových buněk odhalila aktivaci genů, které jsou rozhodující pro kontraktilitu aktinového cytoskeletu (MYL9),...
Extracelularní mikroRNA v hematologických malignitách a jejich žítí pro diagnózu a sledování léčby
Šulcová, Dominika ; Pospíšil, Vít (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
MikroRNA jsou krátké nekódující RNA, které negativně regulují genovou expresi na post-transkripční úrovni tím, že v cytoplasmě buňky současně inhibují translaci a indukují degradaci cílových mRNA. V nedávné době byly překvapivě identifikované extracelulární mikroRNA, které jsou stabilní a detekovatelné v tělních tekutinách včetně krevní plazmy a séra, mozkomíšního moku, slin, mléka a moči. Extracelulární mikroRNA jsou rezistentní k RNAzám a stabilní za vysokých teplot a pH. Extrémní stabilita extracelulárních mikroRNA je způsobena asociací s proteinovými komplexy (především s proteiny Argonaute), jež je ochraňují. MikroRNA jsou často deregulované v nádorových onemocněních a v nedávné době bylo zjištěno, že i v tělních tekutinách lze detekovat nádorově specifické mikroRNA, které mohou sloužit jako markery nádorového onemocnění. Tato bakalářská práce shrnuje znalosti o funkci a biogenezi mikroRNA a zaměřuje se na extracelulární mikroRNA, jejich roli v mezibuněčné komunikaci, roli v hematologických malignitách a možné využití v diagnóze a terapii.
Iron metabolism in cancer cells
Beranová, Lea Marie ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
1Abstrakt: Rakovina je jednou z nejčastějších příčin úmrtí na světě. Vědecký výzkum se tedy mimo jiné zaměřil na metabolismus železa a možné využití cílů souvisejících s metabolismem železa jako prostředku k zastavení nekontrolovaného množení a šíření těchto rakovinných buněk. Tato práce by měla sloužit jako stručná literární rešerše zabývající se metabol- ickými procesy železa od jeho absorpce z výživy a recyklace odumřelých buněk po jeho využití v proteinech obsahujících hem či železo-sirná centra nebo jeho uskladnění v podobě ferritinu. Zároveň pak podtrhává odlišnosti v těchto reakcích, které vykazují právě rakovinné buňky, a stručně se zmiňuje o poruchách metabolismu ústících ve vyčerpání železa v těle či naopak přetížení organismu tímto esenciálním prvkem. Také se snaží naznačit možné odchylky, které mohou nebo nemohou být využity pro léčbu a v neposlední řadě zmiňuje vyhlídky tohoto výzkumu a budoucí práci, která může přinést nový přístup a metody v tomto oboru. Klíčová slova: železo, rakovina, metabolismus železa, hepcidin
The role of microtubule dynamics in cancer metastasis
Klubíčková, Natálie ; Čermák, Vladimír (vedoucí práce) ; Dostál, Vojtěch (oponent)
Rakovina je celosvětově jednou z hlavních příčin smrti, přičemž většina úmrtí souvisejících s rakovinou je důsledkem metastáz. Rakovinné buňky nabývají během metastatické kaskády specifického a vysoce plastického fenotypu, který jim umožní oddělit se od primárního nádoru a invadovat okolní tkáň, pohotově migrovat, vyhnout se imunitě hostitele, přežít v různých nepřátelských prostředích, kolonizovat vzdálené tělesné orgány a založit metastázy. Změny v dynamice mikrotubulů společně s dalšími aspekty regulace buněčného cytoskeletu jsou podstatné pro rakovinné buňky během metastatického procesu. V první části této bakalářské práce shrnuji zásadní momenty metastatické kaskády ve vztahu k signalizaci spojené s mikrotubuly, ve druhé části jsou uvedeny podrobné informace o důležitých proteinech asociovaných s mikrotubuly a jejich roli v metastazování. Klíčová slova: Metastazování, mikrotubulus, rakovina, migrace, proteiny asociované s mikrotubuly.
The role of autophagy in neurodegenerative processes
Marková, Veronika ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Pro neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova a Huntingtonova choroba, je charakterictická akumulace proteinů a nefunčních organel v cytoplasmě, které nejsou dostatečně odstraněny pomocí autofagocytózy. Ukazuje se, že bazální autofagocytóza, která za normálních podmínek zajišťuje homeostázu vnitřního prostředí, je narušena. Proces autofagocytózy není schopen odstranit všechny toxické částice při větším množství z důvodu úplné saturace tohoto systému a tak dojde k aktivaci jiných degradačních mechanismů, které mohou vést k obnovení homeostázy. Ovšem za některých okolností dochází k poškození neuronů, které vedou k jejích ztrátě. Úbytek neuronů v konkrétní oblasti mozku vede k pohybovým problémům i demenci. Lepší pochopení autofagocytózy a její role v patogenezi neurodegenerativních onemocnění by mohlo přispět k budoucí účinnější terapii těchto závažných chorob. Klíčová slova: autofagocytóza, neurodegenerace, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba
Úloha indolamin 2,3-dioxygenázy v progresi nádorů a její ovlivnění při terapii
Hrabánková, Klára ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Indolamin 2,3-dioxygenáza (IDO) je enzym fyziologicky exprimovaný u řady tkání a buněk, mezi které patří například tenké střevo, plíce, ženský pohlavní trakt či placenta. Jedná se o enzym účastnící se metabolismu tryptofanu, který katalyzuje limitující krok při jeho přeměně na kynurenin. IDO je důležitou součástí imunitního systému a přirozené obrany proti patogenům. Buňkami je produkován jako odpověď na zánět a má imunosupresivní funkci. Jednou z fyziologických rolí IDO je regulovat zánětlivý proces a mírnit jeho případné nežádoucí účinky. Deplece tryptofanu a přítomnost kynureninů vede k anergii efektorových T lymfocytů, aktivaci T regulačních buněk a může stimulovat dendritické buňky k diferenciaci na imunosupresivní fenotyp. Exprese IDO byla prokázána také u různých typů nádorových buněk, jako jsou akutní myeloidní leukémie, rakovina vaječníků či kolorektální karcinom. IDO je součástí procesu maligní transformace a hraje klíčovou roli při potlačení protinádorové imunitní odpovědi v těle, takže jeho inhibice může zvýšit efekt chemoterapie a také imunoterapeutických protokolů. Některé z inhibitorů již dospěly do fáze klinických testů a předběžné výsledky se zdají být povzbudivé, čímž se otevírají nové možnosti na poli terapie nádorů. Klíčová slova indolamin 2,3-dioxygenáza (IDO), nádorová...
Regulace nástupu kvetení u dřevin
Čermák, Vladimír ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Vojtěch (oponent)
Nástup kvetení je pro dřeviny mírného pásu velice důležitý proces a jeho špatné načasování může způsobit poškození květů a ztrátu úrody. I když je tento proces dobře popsán u jednoletých bylin, jako je například Arabidopsis thaliana, u dřevin stále mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Tato práce sumarizuje poznatky o mechanismech nástupu kvetení u dřevin, a to ve srovnání s poznatky dosaženými u modelových rostlin, zejména Arabidopsis thaliana, včetně faktorů zapojených v regulaci procesu kvetení. Konkrétně jsou to FT-like geny a TFL1- like geny, které hrají důležitou roli při regulaci indukce kvetení, a jsou proto podrobně diskutovány. U dřevin mírného pásu následuje po indukci kvetení, ještě před rozkvětem, období dormance. Periodická regulace tohoto stavu je řízena endogenně a krom jiných faktorů je ovlivněna expresí genů DAM. Genetické mechanismy regulující ukončení endodormance u dřevin jsou nápadně podobné vernalizaci u bylin. Hlubší pochopení procesů jako je indukce kvetení a ukončení endodormance nám může pomoci při vývoji kultivarů s modifikovanou dobou kvetení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
13 Čermák, Vojtěch
6 Čermák, Václav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.