| |
|
Subcarpathian Ruthenia within Czechoslovakia in 1933-1939. Autonomy and state forming efforts
Hurný, Róbert ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Podkarpatská Rus v rámci Československa v rokoch 1933-1939. Autonomně a státotvorné snahy Podkarpatská Rus bola v medzivojnovom období integrálnou súčasťou Českoslo venska. Na základe mierovej zmluvy uzavretej v Saint-Germain-en-Laye (10.9.1919) a Ústavy Československej republiky (29.2.1920) mala mať Podkarpatská Rus autonomně postavenie v politicko-právnom systéme Československa, svoj autonómny snem a jemu zodpovednú autonómnu vládu. Ustredná vláda v Prahe sa však po celé trvanie prvej Československej republiky zdráhala zaviesť skutočnú autonómiu Podkarpatskej Rusi v rámci republiky, pretože poukazovala na neutešené politické, národnostně, nábožen ské a hospodářské poměry a neustálu hrozbu iredentizmu zo strany mnohých podkar- patskoruských elementov a revizionizmu zo strany susedných štátov - hlavně Maďar ska. Urobila tak až po Mníchovskej dohodě, ktorá značné mocensky oslabila Českoslo vensko. Vláda sa usilovala skonsolidovať Československo udelením autonomie Sloven sku a Podkarpatskej Rusi. Stalo sa tak až vo chvíli, kedy Československo spělo k svoj- mu zániku. Tieto autonomistické tendencie mali svoje miesto v zložitej hre susedných krajin (Nemecka, PoPska a Maďarska), ktorých hlavným ciel'om bolo rozbiť Českoslo vensko. Celé medzivojnové obdobie bolo pre obyvatefstvo Podkarpatskej Rusi...
|
|
Změny v československém zemědělství v letech 1945-1948
Vitnovský, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Soběhart, Radek (oponent)
Tématem bakalářská práce je poválečný vývoj československého zemědělství a úloha zemědělství v politicko-mocenských záměrech KSČ v tříletém poválečném období let 1945-1948. V první části bude práce zkoumat vznik a formování nové vlády, dekrety prezidenta republiky, vlastnické přeměny, pozemkovou reformu a bezprostřední změny v zemědělství, které se udály v tomto kontextu. Obsahem této části bude také úloha komunistické strany a její zemědělská politika. Následující část práce se bude týkat politického a hospodářského vývoje v letech 1946 a 1947, který byl poznamenán volbami v květnu 1946 a následnými spory politických stran o zemědělskou politiku. Bude zkoumat vývoj zemědělské politiky komunistické strany na základě dokumentů z Národního archivu. V poslední části práce popíše cestu k převratu politického režimu a zaměří se na obrat zemědělské politiky KSČ, jak splnila dosavadní cíle komunistů, a na počátky kolektivizačního procesu. Autor bude studii zpracovávat na základě odborných publikací a článků, archivních dokumentů a dobového tisku.
|
|
Mediální analýza týdeníku Hospodářská politika ve 30. letech 20. století
Babišová, Katarína ; Cebe, Jan (oponent) ; Půlpán, Karel (vedoucí práce)
Bakalářská práce "Mediální analýza týdeníku Hospodářská politika ve 30. letech 20. století" se zabývá vznikem a vývojem, obsahovou i formální stránkou ekonomického periodika Hospodářská politika ve 30. letech 20. století. Jednotlivé kapitoly pojednávají o vzniku periodika a jeho zařazení do mediálního a historického kontextu doby, ve které vycházel, významně poznamenané hospodářskou krizí. Dále o jeho obecné charakteristice či struktuře, vymezení čtenářů. Nemalý prostor je věnován též význačným přispěvovatelům, autorům článků, mezi nimiž byli mimo jiné ekonomičtí odborníci své doby, či často diskutovaným tématům, která odrážela především problémy československého hospodářství 30. let. Samostatnou kapitolou jsou ostatní ekonomická periodika té doby či periodika, která se o ekonomická témata zajímala a význam Hospodářské politiky mezi nimi, její odlišnosti.
|
|
Německé střední školy v Brně v letech 1918-1945
Rausová, Markéta ; Valenta, Josef (oponent) ; Váňová, Růžena (vedoucí práce)
Práce uvádí přehled německého středního školství v Brně v průběhu let 1918 - 1945. Mezi střední školy pro účel této práce spadají také učitelské ústavy a průmyslové a obchodní školy. Cílem je podat konkrétní obraz německého středního školství v Brně v uvedeném období v kontextu celkové školské legislativy. Samotné analýze brněnských škol předchází stručný úvod do středoškolského systému ČSR a problematiky německého středního školství v ČSR. Práce posuzuje brněnské školy z různých hledisek (počet žáků, podíl dívek na celkovém počtu žáků, vyznání a mateřský jazyk žáků, otázka financí a školného, klasifikace...) a pokouší se nastínit jejich historii a vzájemné vztahy. Výchozím materiálem jsou zejména německy psané prameny (výroční zprávy, jubilejní památníky, hlavní a třídní katalogy, kroniky) a dobová literatura týkající se středního školství (převážně od R. Neuhöfera). Text může sloužit jako podklad pro další srovnávací práce (s českými středními školami v Brně, s německými středními školami v Praze apod.)
|
|
Českoslovenští dobrovolníci, mezinárodní brigády a občanská válka ve Španělsku v letech 1936-1939
Nedvěd, Jiří ; Nálevka, Vladimír (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Španělská ob6anská válka (1936-39) patři ve světě nesporně k nejpodrobněj i a také nej 6astěj i zpracovávaným tématům děj in 20. stoleti. zvýšená zahrani6ni ú6asti na pozornost a je to od po6átku věnována předevš im na straně republiky, jejimž nejvýraznějšim projevem se staly tzv. mezinárodni brigády. Zatimco v zahrani6i existuje k tomuto tématu až nepřehledně 1 bohatá zpřistupněni 6ásti někdejšich rozrůstá, 6eskoslovenská (resp. literatura, sovětských která archivů se po nadále 6eská) historiografie mu zůstává dost dlužna. Nikoli snad co tý6e množstvi praci, těch existuje z předlistopadového obdob i poměrně nýbrž předevšim pokud jde o způsob jeho zpracováni. Ten je totiž jednak krajně uniformni, jednak pochopitelně silně ideologicky zatižený.2 A tak 6eská historiografie dodnes komplexni (natožpak moderni) zpracováni problematiky 6eskoslovenských dobrovolniků ve Španělsku postrádá. Částe6ně (alespoň pokud jde o ideologickou předpojatost) by to proto chtěla napravit právě tato práce.Při tom právě pro 6eskoslovenské děj iny je toto téma mimořádně významné. Nejen proto, že právě dobrovolníci z tehdejšího Československa patřili uvnitř interbrigád vzhledem k počtu obyvatelstva své země relativně k nejsilněji zastoupeným skupinám,3 ale zejména tím, jak výrazně u nás problematika interbrigadistů přerůstá svůj...
|
|
Příspěvek k vývoji "panevropského hnutí" ve třicátých letech 20. století
Kaplan, Antonín ; Županič, Jan (oponent) ; Horčička, Václav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce analyzuje dějiny panevropského hnutí ve 30. letech 20. století. Jeho zakladatelem se stal v roce 1923 Richard Nicolaus hrabě Coudenhove-Kalergi. Tento šlechtic s československou státní příslušností si byl vědom upadající politické a hospodářské váhy evropského kontinentu v celosvětovém dění, proto se rozhodl založit hnutí, které by sjednotilo Evropu na federálním principu. Vzorem mu přitom bylo po celý život švýcarské státní uspořádání. Ačkoli se tato práce dotýká i dějin panevropského hnutí ve 20. letech, těžiště této práce je položeno do následujícího desetiletí. Idea sjednocené Evropy byla v této době vystavena tvrdé konfrontaci s radikalizující se politickou situací v evropských státech, která nakonec zabránila uskutečnění Evropské unie již v meziválečné době. Diplomovou práci lze rozdělit na pět stěžejních částí. První nastiňuje životní osudy mladého filosofa Coudenhove-Kalergiho, poté je podrobena analýze jeho kniha Panevropa, jež stála na počátku panevropského hnutí a úvodní část končí Briandovým návrhem ustavení Evropské unie, vysloveným na půdě Společnosti národů v září 1929. Tomuto návrhu, respektive Briandovu memorandu z května 1930 je věnována následující kapitola. Francouzská iniciativa znamenala významný milník v dějinách panevropského hnutí a představuje tak druhou...
|
|
Polsko-československé diplomatické vztahy 1918-1926
Říčková, Pavla ; Županič, Jan (oponent) ; Horčička, Václav (vedoucí práce)
Tuto diplomovou práci jsem vytvořila na základě studia dobových materiálů vztahujících se k polsko-československým diplomatickým vztahům v letech 1918-1926. Cenným pramenem mi byl především Archiv ministerstva zahraničních věcí, fond Politické zprávy, které mi umožnily nahlédnout na dané téma z pozice českých vyslanců působících ve Varšavě. Pro doplnění informací jsem také prostudovala fondy Telegramy došlé a Telegramy odeslané, které rovněž uchovává Archiv ministerstva zahraničních věcí. Neméně důležitým pramenem pro poznání dobové atmosféry diplomatických vztahů první poloviny dvacátých let, ovšem z pozice strany druhé, tudíž polské, mi byl Archiwum akt nowych, především fond Ministerstwo Spraw zagranicznych w Warszawie 1918-1939, který jsem prostudovala při svém studijním pobytu ve Varšavě. Co se týká množství informací musím konstatovat, že cennějším dokladem diplomatických vztahů a větším přínosem byl pro mne Archiv ministerstva zahraničích věcí, který se danému tématu věnuje podrobněji, nežli jeho varšavský protějšek, ve kterém se nacházejí prameny spíše obecnější povahy. Pro doplnění nashromážděných informací jsem probádala také Ministerstvo zahraničních věcí - výstřižkový archiv, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo vnitra, fondy nacházející se v Národním archivu. Poskytly mi cenné doklady...
|
|
Pobyt a působení bratrů Mannů v Praze v letech 1933-1938
Cvachová, Veronika ; Mravcová, Marie (oponent) ; Holý, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá pobytem bratrů Mannů na území Československa v letech 1933-1938 a jejich zdejšími aktivitami. Je rozdělena do tří částí. Po úvodu přibližujícím celkovou situaci německých uprchlíků v Československu, se zaměřuje na staršího z obou spisovatelů, na Heinricha Manna. Ačkoli v zde žila jeho bývalá manželka s dcerou, navštívil Heinrich Mann během 30. let Prahu pouze jednou. Byl prvním z rodiny Mannů, kdo obdržel československé státní občanství. Ve výčtu jeho protinacistických činností na území Československa jednoznačně dominuje politická publicistická tvorba. Byl spolupracovníkem a častým přispěvatelem mnoha významných exilových časopisů v Praze. Třetí část práce je věnována Thomasu Mannovi. S exilem se smiřoval mnohem obtížněji než jeho bratr Heinrich, kvůli svým vazbám k Německu dlouho zachovával odstup k aktuálnímu politickému dění. Změnu přinesl rok 1936. Během svého exilu vykonal tři cesty do Československa, první dvě v rámci svých přednáškových cest po Evropě, poslední, r. 1937, podnikl už jako Československý občan. V Praze se postupně zapojoval do protinacistických aktivit německých exulantů, k nejvýznamnějším počinům lze počítat jeho spolupráci s Fondem Thomase Manna, který vznikl na podporu německých intelektuálů v exilu. Z českých osobností se sblížil především s Karlem Čapkem, s...
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
host ::
