| |
|
Postavení žen na trhu práce v ČR
Skopalíková, Anna ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením žen na trhu práce v České republice. Jejím cílem je ověřit hypotézy o existenci nižších průměrných mezd žen a o existenci diskriminace žen na trhu práce v ČR. Oaxacovým modelem dekompozice mezd, který je představen v teoretické části práce, byla prokázána existence mzdové mezery mezi mzdami mužů a žen na trhu práce v ČR, ve vybraných krajích a ve vybraných pracovních oborech. Tím je potvrzena hypotéza nižších mezd žen. Zároveň bylo na základě Oaxacovy dekompozice mezd zjištěno, že mzdovou mezeru lze vysvětlit u většiny případů do výše přibližně 18 %. Druhá hypotéza je potvrzena pouze částečně. K diskriminaci žen nejspíše dochází, není však možné potvrdit v jaké výši. Nevysvětlená složka mzdové mezery (vycházející z Oaxacovy dekompozice) zahrnuje mj. diskriminační koeficient, jehož přesnou velikost však není možné určit. Druhotným cílem bakalářské práce je určení vlivu jednotlivých parametrů na pozorované mzdové mezery. Nejčastějšími faktory, jež ovlivňují mzdovou složku, jsou zejména vzdělání a věk.
|
|
Fiskální pravidla ve vybraných zemích EU v letech 2004-2015: rozumná metoda pro konsolidaci veřejných rozpočtů nebo módní výstřelek politiků?
Veselý, Lukáš ; Strejček, Ivo (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Téma fiskálních pravidel je velmi aktuální. Vzhledem k rostoucímu zadlužení některých vyspělých zemí se hovoří o tzv. "dluhové krizi". Dluh těch zemí, který přesahuje roční hrubý domácí produkt, je považován některými ekonomy za nesplatitelný. Hlavním cílem této bakalářské práce proto bylo na základě analýzy fiskálních pravidel fungujících ve vybraných zemích EU mezi lety 2004 a 2015 potvrdit či vyvrátit hypotézu, že zkoumaná fiskální pravidla jsou efektivním řešením konsolidace veřejných rozpočtů a ze zjištěných výsledků vyvodit doporučení pro návrh české finanční ústavy. Výsledky zkoumání hypotézu potvrdily. Vhodně zvolená fiskální pravidla jsou cestou k fiskální konsolidaci, avšak jen za předpokladu, že jsou dodržována. Při tvorbě fiskálních pravidel je proto třeba klást důraz na dobře formulované výstupní klauzule a případné sankce. Současný návrh české finanční ústavy je založen na správně zvoleném druhu fiskálního pravidla, stanovená referenční hodnota však postrádá ekonomický smysl a k fiskální konsolidaci s vysokou pravděpodobností nepovede.
|
|
Systém odměňování v malém IT podniku
Novotný, Lukáš ; Dvořáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Cetkovský, Pavel (oponent)
Tématem této práce je systém odměňování a jeho použití v malém IT podniku. Cíli práce jsou řádně zdokumentovat současný systém odměňování ve společnosti, vyhodnotit ho a navrhnout vylepšení sytému. První dva cíle jsou naplněny skrze polostrukturované rozhovory, dotazník spokojenosti zaměstnanců, zúčastněné pozorování a průzkum dokumentů společnosti. Poslední cíl je naplněn aplikováním principů současné literatury a autorova vzdělání na výsledky předchozích dvou cílů. Výsledkem výzkumu je, že přesto že systém odměňování vznikal organicky bez jasného plánu, tak je relativně efektivní v některých oblastech i když vyžaduje zlepšení v jiných. Hlavními oblastmi pro zlepšení jsou motivace podmíněným platem, řízení komunikace a systém řízení výkonnosti. Naopak relativně dobře fungujícími odměnami jsou hlavně nefinanční odměny spojené s pracovním prostředím a prací samotnou.
|
|
Řízení požadavků na IT v pojišťovací společnosti
Dvorský, Petr ; Bruckner, Tomáš (vedoucí práce) ; Jungmannová, Barbora (oponent)
První část práce se zabývá teoretickými znalostmi, tedy vymezením pojmů a doporučeními z oblasti požadavkového řízení. Druhá část práce je zaměřena na identifikaci, analýzu a následný návrh řešení problémů, vznikajících při práci s požadavky. Metody pro identifikaci problémů jsou uskutečněný workshop, zúčastněné pozorování a rozhovory se zaměstnanci IT úseku pojišťovny. Výstupem této práce jsou návrhy zlepšení správy požadavků, z nichž některé se mi již podařilo v Kooperativě aplikovat. První z návrhů, který byl aplikován, je vytvoření knihovny procesů. Dále, ze čtyř různých druhů prioritizace byla vybrána a použita metoda, kterou definuje ITIL. Dalšími výstupy jsou návrh nového uživatelského rozhraní požadavkového softwaru a započetí navrhování Change Advisory Board, které je oproti ITIL rozšířené o další funkce. Dále bylo zřízeno ddělení business konzultantů, které má za úkol efektivně sbírat požadavky klientů a byly vytvořeny podpůrné dokumenty pro toto oddělení.
|
|
Optimalizace CRM řešení
Fučík, Ivan ; Mildeová, Stanislava (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku CRM řešení v malých a středních organizacích s ohledem na kvalitu jejich vztahů se zákazníky. Cílem této práce je připravit návrh optimalizace CRM řešení v reálné organizaci. Pro naplnění tohoto cíle je nutné porozumět teoretickým východiskům práce, tj. organizacím a jejich vztahům se zákazníky, CRM systémům, jejich funkcím a trendům. Na základě těchto teoretických východisek bylo možné analyzovat současné CRM řešení v dané organizaci. Z údajů, získaných metodami pozorování a řízeného rozhovoru, bylo možné navrhnout optimální CRM řešení v souladu s požadavky organizace a uživatelů CRM systému. Toto nové CRM řešení klade důraz na úsporu času a nákladů, spojených s provozem a obsluhou CRM systému tím, že nahrazuje stávající ne zcela efektivní CRM nástroje.
|
|
Formy reklamy na sociálních sítích a ochrana spotřebitele
Žďárský, Jiří ; Vavrečka, Jan (vedoucí práce) ; Štěpánek, Petr (oponent)
Tématem této práce jsou formy reklamy na sociálních sítích a ochrana spotřebitele. Výzkum je prováděn zejména na základě rešerší odborné literatury, článků, internetových a dalších zdrojů ve spojení s vlastním pozorováním a analýzou právních předpisů a v neposlední řadě komparací s vlastní nabytou profesní praxí. Výsledkem této práce je ucelený přehled a uvedení do problematiky práva v rámci sociálních sítí a reklamy, prokázání důležitosti a významu tohoto tématu a nakonec zhodnocení efektivnosti právní úpravy, které chrání spotřebitele v prostředí sociálních sítí.
|
|
Dendrochronologie arktické tundry
Lehejček, Jiří ; Svoboda, Miroslav (vedoucí práce) ; Monika, Monika (oponent)
Historicky bezprecedentní environmentální změny arktických ekosystémů jsou často zasazovány do kontextu jejich vývoje; minulého, ale i očekávaného budoucího. V oblastech s nedostatečnými instrumentálními meteorologickými pozorováními je nutné studovat klimatické archivy, které jsou schopny zasadit probíhající environmentální změny do kontextu minulosti. Práce předkládá syntézu jednoho takového archivu jalovce obecného (Juniperus communis) dlouhověkého cirkumpolárního keře arktické tundry. Na úrovni anatomie buňky bylo prozkoumáno 20 keřů. Kromě ekologických nároků druhu se tím odkryl i jeho potenciál pro environmentální a klimatické rekonstrukce. Mezi klíčové výsledky patří následující:
i) Zastavení exponenciálního zvětšování plochy vodivého aparátu s věkem je v rozporu s přirozeným charakterem tohoto fenoménu u stromů. To naznačuje, že keře nepotřebují zajišťovat potřeby vody a živin klasickými cestami zákonů hydraulické konduktivity ale spíše pomocí jiných mechanismů. Extrémní podmínky tedy limitují výškový vzrůst rostlin, které kvůli nim mění převládající směr svého růstu z vertikálního na horizontální. Jednotlivé projevy počasí však na vzrůst působí pravděpodobně odlišně. Zatímco sníh a vítr ovlivňují růst kmene/větví mechanicky, pak teplota spíše fyziologicky. Až do věku, kdy je mladý keř schopen ustát silný vítr ve vzpřímené pozici a jeho kmínek/větve mají dostatečnou resilienci se po odtání sněhové pokrývky opět narovnat, roste vzhůru a plocha vodivého aparátu se zvětšuje. Současně s tím teplota, resp. cykly opakovaného mrznutí a rozmrzání, způsobuje konzervativní vývoj keře, který preferuje bezpečnost (limitní velikost plochy vodivého aparátu) před hydraulickou efektivitou, čímž se brání embólii, ale tím i dalšímu výškovému růstu. Všechny tyto (ale i další) faktory jsou zřejmě dohromady zodpovědné za postupný přechod od vertikálního ke kvazihorizontálnímu růstu. Od této chvíle již není potřeba (ani to není fyziologicky možné) dále zvětšovat plochu vodivého aparátu, jelikož voda přestává být transportována proti gravitaci.
ii) Tento věkový/růstový trend je nutné uvažovat při dalším využívání růstových parametrů v paleoenvironmentálních studiích. Buněčné parametry by tedy neměly být využívány k těmto účelům, pokud nejsou správně detrendovány. To umožní nejen přesnější ale i delší rekonstrukce, protože je možné využít celý život rostlin včetně často opomíjené juvenilní fáze.
iii) Předložena je i rekonstrukce tání jihozápadní části Grónského ledovcového štítu (GrIS) během 20. st. Tato oblast je považována v rámci celého GrIS za nejaktivnější. Dle naší rekonstrukce není míra současného tání GrIS v kontextu 20. st. neobvyklá, resp. je srovnatelná s prvními dekádami 20. st. Tento poznatek je významným přispěním do debaty o Atlantické meridionální zpětné cirkulaci (AMOC). A sice, příliš velký přítok sladké studené vody do severního Atlantiku v důsledku tání GrIS může zpomalit nebo dokonce zastavit AMOC, což by způsobilo prohloubení kontinentálního charakteru evropského klimatu. Naše výsledky tak ukazují, že tato hranice leží výše, než je současná míra tání GrIS.
Jalovec obecný je fascinující arktický keř, který prokázal schopnost zodpovědět množství ekologický a environmentálních otázek. Především díky své dlouhověkosti a četnosti má obrovský potenciál stát se významných účastníkem arktického výzkumu.
|
|
Individuální hlasová variabilita a informace o rozeznávání predátorů obsažené ve vokální komunikaci morčat domácích (Cavia porcellus)
Baklová, Aneta ; Baranyiová, Eva (vedoucí práce) ; František, František (oponent)
Morčata reprezentují domestikované prekociální hlodavce, kteří se stali běžnými domácími mazlíčky. Od narození naplno vokalizují. Práce byla věnována zvukovým projevům mláďat morčat. Cílem práce bylo 1) určit věk, kdy bude prokazatelná vokální individualita zvuku whistle; 2) otestovat možné ultrazvukové signály
a 3) prozkoumat antipredační chování a varovné zvuky v přítomnosti vzdušného (dravec) a pozemního predátora (pes) a člověka (kontrolní test).
Celkem 16 mláďat morčat bylo otestováno na vokální individualitu, 28 mláďat na ultrazvukové signály a 27 odrostlých mláďat na rozeznávání predátorů. V rámci testování vokální ontogeneze v průběhu prvních 9 dnů od narození, byly pozorovány změny jak v časových a frekvenčních parametrech, tak i v parametrech intenzity. Při testování vokální individuality validovaná diskriminační analýza (DFA) založena
na deseti akustických parametrech přiřadila jednotlivé zvuky ke správným jedincům
s následující úspěšností: den 1 = 71,9 %, den 3 = 58,8 %, den 5 = 53,10 %, den
7 = 50,60 % a den 9 = 63,10 %. Nejvyšší naměřená frekvence u zvuku whistle byla 30,03 kHz. Při rozpoznávání predátorů byly měřeny reakce strnutí, útěk a ostražitost.
V přítomnosti psa morčata reagovala nejdéle a nejčastěji strnutím. Při vystavení dravci jsem u morčat nejdéle a nejčastěji pozorovala útěk a následné strnutí. Na přítomnost člověka morčata nejvíce reagovala ostražitostí. Zaznamenala jsem pouze dva případy výstražných signálů - drrr v přítomnosti psa a chirrup jako reakci na dravce.
V práci jsem dospěla k závěrům, že: 1) individualita morčat je prokazatelná od prvního dne života morčat a míra individuálně rozdílných vokálních parametrů se
s věkem mění; 2) morčata jsou schopna vokalizovat do frekvence 30 kHz, ale pro jejich komunikaci nejsou vysokofrekvenční signály klíčové; 3) morčata rozeznávají pozemní a vzdušné predátory, ale varovné zvuky vydávají jen zřídka.
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
host ::
