| |
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
|
Socioekonomický status klientů cestovní kanceláře PET-TOUR s.r.o.
LOUDOVÁ, Monika
Hlavním cílem této bakalářské práce je stanovení socioekonomického statusu klientů cestovní kanceláře PET-TOUR s.r.o. a určení jeho souvislosti s charakterem zájezdu. Základní sledované proměnné u klientů vybrané CK jsou pohlaví, věk, místo bydliště, vzdělání a příjem. Teoretická východiska spolu s praktickým zpracováním práce tvoří základnu pro doporučení týkající se inovací v cestovní kanceláři PET TOUR s.r.o.
|
|
Analýza vybraných makroekonomických souvislostí zadluženosti polské a české ekonomiky v období let 2000-2010
Jež, Marek ; Petrášek, František (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou vývoje rychlého tempa zadlužování polské a české ekonomiky v letech 2000 až 2010. Koncentruje se přitom na nejvíce zadlužené sektory domácností a vládních institucí. Diplomová práce identifikuje příčiny dynamického zadlužování zmíněných sektorů v obou ekonomikách. Výsledkem analýzy je také zhodnocení vlivu úvěrové expanze na růst HDP. Hodnocení vychází z dostupných údajů z databází statistických úřadů a centrálních bank. Příčinou zadlužování domácností je souběh několika faktorů jak na straně poptávky, tak nabídky. Klíčovým faktorem je zřejmě uvolněná monetární politika centrální banky. Příčnou zadlužování sektoru vládních institucí jsou především každoročně vytvářené deficity státního rozpočtu a udržování tak expanzivního charakteru fiskální politiky. Zadlužování tedy dodatečně stimulovalo ekonomiky v již tak růstovém období.
|
|
Politická kultura veřejně činných lidí - březen 2011
Šamanová, Gabriela
V březnovém výzkumu zjišťovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění, jak čeští občané hodnotí politickou kulturu veřejně činných lidí, tedy to, jak mezi sebou jednají, jak na veřejnosti vystupují a jak informují o problémech. V této souvislosti byla položena také otázka, jak se občané staví k různým sporům, problémům a aférám, které se objevují v našem politickém a veřejném životě. Respondentům byl předložen seznam výroků, s nimiž dotázaní vyjadřovali souhlas, respektive nesouhlas.
|
|
Vyhodnocení ekonomické efektivity péče o českou krajinu a návrhy změn pro transformaci stávajících programů péče o krajinu v souvislosti s Evropskou úmluvou o krajině a dalšími mezinárodními závazky
Česká zemědělská univerzita, Fakulta lesnická a environmentální, Ústav aplikované ekologie, Praha ; IREAS, Institut pro strukturální politiku, o.p.s., Praha ; Zdražil, Vladimír ; Martiš, Miroslav ; Květoň, Viktor ; Jiroušková, Jana ; Kernerová, Lenka ; Trávnícková, Markéta ; Güttlová, Zdena ; Aguilar, Silvia ; Červený, Pavel ; Lustigová, Lucie ; Bureš, Michal ; Doskočilová, Helena ; Doleželová, Lucie ; Moravec, Jiří ; Jílková, Jiřina
Závěrečná zpráva o řešení modulů projektu. Modul 1. Ekonomická analýza ekonomických dopadů Evropské úmluvy o krajině; Analýza politik a nástrojů ve vztahu ke krajině v ČR. Modul 2: Ekonomická analýza efektivity krajinotvorných programů a nástrojů územní ochrany v ČR; Krajinotvorné programy a Program obnovy venkova; Srovnání Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy s Evropskou úmluvou o krajině; Srovnání Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy s Evropskou úmluvou o krajině; Program Leader a krajina. Modul 3: Rozbor péče o krajinu v Evropské unii, s důrazem na legislativní rámec a ekonomické aspekty. Modul 4: Porovnání formálních a administrativních rozdílů mezi ekonomickými a právními pravidly ČR a EU. Modul 8: Případová studie očekávaných změn na chování a odezvu obyvatelstva; vybrané aspekty rozvoje dopravní infrastruktury ve vztahu ke kapacitním komunikacím; Anketa Rychlostní komunikace R35 v Pardubickém kraji. (Moduly 5, 6 a 7 samostatně zpracovávala Laboratoř ekologie krajiny v Kostelci nad Černými lesy LFE ČZU.)
|
|
Škody způsobené živelními pohromami
Vysoká škola ekonomická v Praze, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při FNH, Praha ; Viktorová, Dana ; Slavík, Jan ; Salaj, Martin ; Havlík, Aleš ; Čamrová, Lenka ; Mareš, Karel ; Jílková, Jiřina ; Daňhel, Jaroslav
Závěrečná zpráva má tuto strukturu: Základní východiska - ekonomický přístup k ochraně před povodněmi; Klasifikace povodňových škod; Role pojištění v souvislosti s katastrofálními povodněmi ve střední Evropě v roce 2002; Efektivnost veřejných výdajů na povodně v ČR; Výdajové programy v oblasti protipovodňové ochrany; Klasifikace protipovodňových opatření a hodnocení jejich účinnosti a efektivnosti; Povodně v ČR - potenciál pro ekonomickou a sociologickou analýzu; Problém globálního oteplování a jeho vliv na extrémní projevy počasí a vodní režim v krajině; Shrnutí výstupů projektu a formulace doporučení.
|
|
Práva a povinnosti pacientů z pohledu nové právní úpravy
KRÁLOVÁ, Lucie
Zdravotní péče v České republice prošla v nedávné době výraznými změnami, které mají vést k vyšší kvalitě poskytované péče a větší spokojenosti pacienta. Pravdou však zůstává, že i přes širokou dostupnost a poměrně vysokou úroveň poskytované zdravotní péče zde přetrvávají některé nedostatky a to zejména z pohledu využívání a naplňování práv a povinností pacienta. Pokud se člověk ocitne v roli pacienta, je zřejmé, že se cítí být zranitelným a obává se o jednu z nejdůležitějších hodnot svého života, kterou zdraví bezesporu představuje. Pokud tedy pacient vkládá své zdraví do rukou lékaře, měl by si být jistý, že ten s ním bude jednat na základě partnerského vztahu a nikoliv paternalistického. Znalost práv a povinností pacienta je tedy důležitá zejména z pohledu posílení rovnocenného vztahu mezi lékařem a pacientem. V důsledku dodržování jednotlivých práv a povinností dochází ke snižování rizik, která hrozí v průběhu hospitalizace a zvýšení spokojenost pacienta s poskytovanou péčí. Legislativní úprava práv a povinností pacientů v České republice vychází v současné době z Ústavy ČR a z Listiny základních práv a svobod, nicméně jedním z nejdůležitějších právních dokumentů, vztahujícím se k dané problematice je Úmluva o lidských právech a biomedicíně, jejímž cílem je zajištění lidské důstojnosti a lidských práv a svobod každého jednotlivce v souvislosti s aplikací biologie a medicíny. Důležitým mezníkem v této problematice se rovněž stal zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2012 a který nahradil zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tato diplomová práce, jak již z názvu vyplývá, pojednává o právech a povinnostech pacientů, přičemž se při rozboru dané problematiky zaměřuje zejména na novou právní úpravu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části jsou nejprve vymezeny některé základní pojmy související s daným tématem. Následují kapitoly pojednávající o legislativním zakotvení medicínského práva jakožto celku a vybraných zásadách zdravotnického práva. Poslední dvě kapitoly jsou, v přímé návaznosti na medicínskou právní úpravu, věnovány samotným právům a povinnostem pacientů. Praktická část je zaměřena na výzkum znalosti práv a povinnosti jak pacientů samotných, tak i zdravotnických pracovníků. Vychází z kvalitativní výzkumné metody prováděné formou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo celkem 6 respondentů/ek z řad laické veřejnosti a 6 dotazovaných zdravotnických pracovníků. Úkolem této části je přinést aktuální poznatky týkající se celkové informovanosti o právech a povinnostech pacientů. Cílem práce je analyzovat současnou právní úpravu dané problematiky a zmapovat znalosti práv a povinností pacientů jak u laické, tak i u odborné veřejnosti. Výsledky výzkumu ukazují, že se povědomí veřejnosti, o právech a povinnostech pacientů, ani přes jejich nové ukotvení v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách příliš nezvýšilo. Ačkoliv jsou na první pohled patrné všeobecné vědomosti o dané problematice, veřejnost se z vlastní iniciativy nijak nesnaží zvyšovat své znalosti týkající se jejich práv a povinností ve vztahu k poskytovatelům zdravotnických služeb. Informovanost zdravotnických pracovníků o právech a povinnostech pacientů je oproti tomu na dobré úrovni, což však lze přisuzovat zejména skutečnosti jejich každodenního pohybu na poli dané problematiky. Tato diplomová práce přináší aktuální informace týkající se práv a povinností pacientů z pohledu současné právní úpravy. Zároveň mapuje znalosti práv a povinností pacientů i zdravotnických pracovníků a poukazuje na širší psychosociální souvislosti v dané problematice. Výsledky tedy mohou být využity jak ke zlepšení informovanosti veřejnosti o jejich právech a povinnostech, tak i ke vzdělávání všech pracovníků v pomáhajících profesích.
|
|
Ženy ve věku střední a pozdní dospělosti, kterým se nepodařilo mít děti.
NEVORALOVÁ, Edita
Bakalářská práce pojednává o ženách, ve věku střední a starší dospělosti, kterým se nepodařilo mít děti. Práce se zabývá ženami, které si vždy přály mít děti, ale odkládaly své rozhodnutí založit rodinu do věku střední dospělosti. Některé z těchto žen se stále snaží mít děti a některé z nich se postupně smiřují nebo už dokonce smířily s faktem, že zůstanou bezdětné. Má práce bude zaměřena na zjišťování životních okolností žen, které jim nedopřály mít děti. Zaměřím se na zjišťování postojů žen k rodičovství. Rovněž se pokusím popsat náročnou situaci vyrovnávání se s faktem, že nebudou moci mít dítě.Práce se člení na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na psychiku ženy, v souvislosti s poruchami plodnosti. Dále se zabývá odpovědným plánováním rodičovství, motivací k rodičovství, ale také problematikou interrupcí, využitím umělého oplodnění, či formami náhradního rodičovství. V neposlední řadě se zmiňuje o změnách života v rodině, s čímž úzce souvisí fenomén singles a život bez dětí. Praktická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který je podložen čtyřmi polostrukturovanými rozhovory se ženami ve věku nad 38 let, které nemají děti. Dále použiji psychodiagnostický test projektivního typu - chromatický asociační experiment od Doc. PhDr. Vadima Ščepichina CSc. Cílem výzkumného šetření je zachytit a přiblížit náročnou situaci žen, kterým se nepodařilo mít dítě. Dílčími cíly práce je odhalit příčiny, které vedou ženy k odkládání rozhodnutí založit rodinu do středního věku jejich života. Jaké faktory ovlivňují ženy pro rozhodnutí stát se rodičem ve věku střední dospělosti. Rovněž se pokusím zjistit, jakou roli hraje stres ve snaze o otěhotnění a jak se ženy následně vyrovnávají s možným neúspěchem ve snaze o početí.
|
|
Společensko-historické souvislosti československo-vatikánských styků po roce 1945
KOCHÁNEK, Martin
Předložená práce se zabývá osudem československo-vatikánských diplomatických styků od roku 1945 až po odjezd internuncia Saveria Rittera z Prahy. Sleduje tedy dění spojené s katolickou církví v Československu a Vatikánu od konce druhé světové války až do roku 1948 a následné přerušení diplomatických styků. V práci je věnována pozornost obnově diplomatických vztahů po druhé světové válce. Část práce se věnuje odsunu německé menšiny a s ním spojeným problémům týkajících se československo-vatikánských diplomatických styků. Rovněž jsou zde nastíněny počáteční rozpory Československa a Vatikánu. Pozorovány jsou také problémy mezi Československem a církví jako například konfiskace církevního majetku, školská reforma na církevním školství nebo revize pozemkové reformy a jejich ohlas ve Vatikánu. V práci jsou prezentovány důležité církevní a politické události, které se uskutečnily v poválečném vývoji. Sledován je postupný vývoj vzájemných vztahů a jejich zhoršování až po úplné přerušení. Klíčovým zdrojem byly materiály z Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze a zprávy československých a vatikánských diplomatů. Část práce se věnuje také problémům, které se ve vztazích Československa a Vatikánu vyskytly.
|
host ::
