|
|
Pěstování řepky k energetickému využití - dopady a souvislosti.
Charvát, Michal ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Biopaliva obecně jsou paliva na bázi biomasy. Může to být biomasa odpadní či cíleně pěstovaná. Využívá se jako pevné, či kusové palivo, dále jako kapalné i plynné. Kapalná biopaliva se užívají jak k energetickým účelům, tedy k výrobě tepla, elektrické energie, ale také jako motorová paliva. V této práci jde o biopalivo cíleně pěstované, o řepku olejku a z ní vytáběné kapalné palivo, v tomto případě jde o MEŘO metylester řepkového oleje, což je palivo první generace.
Evropská unie předpokládala, že využitím biopaliv dojde ke snížení emisí CO2 a to až o 35 procent dále se počítalo, že rozvoj biopaliv bude pozitivně působit na lokální zaměstnanost a dopad bude jak do přímé, tak nepřímé zaměstnanosti. Dále pomůže diverzifikovat evropskou závislost na dovozu ropy. Byly zavedeny přímé podpory pro pěstitele, aby se rozšířila plocha, kde se pěstovaly rostliny určené pro biopalivo. Tyto přímé podpory byly zrušeny v roce 2010. Podobná podpora byla určená také zpracovatelům.
Pokud jde o řepku, tak vrchol v oseté rozloze po celé EU byl v roce 2010, kdy bylo oseto téměř 7 mil. ha, což je prakticky 3,5 x více než byl původní plán EU. V loňském roce to bylo již jen 6,45 mil. ha, ale s vyšším výnosem řepkového semene. Podobně lze zvětšování osevních ploch sledovat i v ČR, ostatně Česká republika je pátým producentem řepky v EU. Nejvíce ploch bylo oseto 2013/14, celkem 418,8 tis. ha, ovšem produkce byla nejvyšší v následujícím roce díky hektarovým výnosům, ačkoliv se již snížila osetá plocha. Přesto je řepka osetá na 14 procent obdělávané půdy.
Nelze hovořit o nějakém drastickém omezování pěstování řepky, ani po ukončení přímé podpory. Jednak je cena řepky velmi slušná a stabilní a téměř polovina určená k průmyslovému zpracování je určená na MEŘO. Ovšem systém pěstování není dobrý pro půdu. Většinou je řepka do osevního plánu řazena jednou za dva roky, ale optimální by bylo za pět let.
Jediný předpoklad EU se potvrdil a to, že emise CO2 jsou nižší, ale je zapotřebí také započítat množství emisí N2O, což tuto výhodu sníží. Ovšem na zaměstnanost to žádný vliv nemělo, nebo spíše negativní. Více pracovních míst v zemědělství totiž nese živočišná výroba a podobně lze hodnotit i zpracovatelský průmysl. Dalším problémem je ničení celých ekosystémů, aby mohly být pěstovány rostliny vhodné jako biopaliva, což je záležitostí tzv. rozvojových zemí, v našich končinách je to pak problém vyčerpávání úrodné půdy pro pěstování paliva místo potravy. Jednak je nutné více hnojit a užívat pesticidy, ale také v případě neúrody je stejně část určená na biopaliva odevzdána zpracovatelům i za cenu zdražování potravin.
|
|
|
Analýza vlivu odrůd a ošetření osiva na vybrané parametry semen máku setého (Papaver somniferum L.)
Míča, Luděk ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Miroslava, Miroslava (oponent)
Česká republika patří k předním světovým pěstitelům legálních ploch máku setého. Velikost osetých polních celků nemá ve světě konkurenci (Vašák, 2010; Cihlář, 2012). Tato plodina je však velmi citlivá v průběhu svého růstu na mnoho vnitřních a vnějších vlivů a to zejména v počátku klíčení a vzcházení. V České republice není v současné dobře dostupné registrované mořidlo pro potřeby moření osiva máku (Prokinová, 2006). Poslední roky zaznamenáváme mnoho pokusů na bázi zkoušení přírodních látek (například v podobě humátů a rostlinných výluhů), využití mikroorganismů a hlavně aplikaci půdních hub v oblasti moření osiva.
Cílem práce je zhodnotit vliv vybraných krajových odrůd máku setého a ošetření osiv na výnosové parametry máku setého, samostatně i v kombinaci. Zásadní pro práci je sepsání vhodnosti využití krajových odrůd v ekologickém a integrovaném zemědělství ve vztahu k efektivitě produkce. V polních a laboratorních podmínkách byly provedeny hodnocení kvality osiv jednotlivých krajových odrůd. Před výsevem bylo osivo namořeno v první variantě přípravkem TS Osivo, druhá varianta byla ošetřena mořením přípravkem Gliorex a třetí byla klasicky ponechána jako kontrola bez ošetření.
V polních podmínkách během růstu rostlin probíhala bonitace porostů, sledování míry napadení rostlin, likvidace plevelů a aplikace postřiků na bázi přírodních látek. Při postřiku, byl použit Neem - Azal, tato látka výrazně omezuje populace škůdců v porostech. Další varianta byla ošetřena na list zlepšujícím prostředkem z rodiny TS Květa. Zbývající varianta byla použita jako kontrola.
V laboratorních podmínkách probíhaly testy klíčivosti jednotlivých variant ošetření a porovnání klíčivosti mezi jednotlivými odrůdami. Z testů se také zjistilo jak je osivo napadené chorobami a jaké procento semen je životaschopných. Poslední hodnocení probíhalo na bázi vážení hmotnosti tisíce semen (HTS), které nám umožňuje sledovat tvorbu výnosu jednotlivých odrůd vzhledem k zvolenému ošetření osiva.
|
|
|
Komparativní analýza vlivu multifunkčního a konvenčního způsobu hospodaření na rozvoj venkovského prostoru.
Kólová, Anna ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Konvenční zemědělství je známé průmyslovými přístupy k zemědělské produkci. Díky
nim došlo nejen k pozitivnímu zvýšení produktivity na jednotku plochy a zajištění větší
potravinové jistoty (a v nedávné době i soběstačnosti), ale na druhé straně i k nárůstu
závislosti zemědělců na průmyslových vstupech. Mezi významná negativa převládajícího
způsobu hospodaření patří zjednodušené technologie, které se odrážejí v rostoucích
problémech s rezistencí chorob a škůdců stejně jako v rostoucím znečištění životního
prostředí a narušování potravního řetězce. Tyto přístupy poznamenávají i krajinu, která ztrácí
svůj charakter prostoru přívětivého k životu.
Multifunkční zemědělství naproti tomu můžeme chápat jako alternativní způsob
zemědělství. Má mnoho podob a mnohdy má hodně společného s ekologickým zemědělstvím.
Je orientováno k jiným oblastem než k maximální tržní a potravinové produkci. Zabývá se
různorodými aktivitami, mezi něž patří například cestovní ruch, volnočasové aktivity, řemesla
a jiné služby, ochrana kulturního dědictví ale i životního prostředí. Má pozitivní vliv na
rozvoj venkova a mnohdy se snaží o produkci bezpečných regionálních potravin a ochranu
přírody šetrným udržitelným hospodařením. I tento systém však má své problémy.
Cílem studie bylo stanovit a vyhodnotit dopady rozdílných přístupů zemědělských
podniků k tržní produkci, otázkám životního prostředí, udržitelnosti zemědělských systémů a
multifunkčním aplikacím s přihlédnutím k jejich vlivům na venkovský prostor. Byly
definovány podmínky další koexistence podniků v podmínkách České republiky.
Porovnáním dvou fungujících rozdílných podniků na pozadí historických skutečností
bylo zjištěno, že podniky s různými přístupy mohou v regionu i v podmínkách České
republiky nejen koexistovat, ale navzájem se doplňovat a současně být přínosem nejen pro
samotné zemědělství. Byly nicméně nastíněny možné změny, kterými by měl zemědělský
sektor i samotné podniky projít, aby bylo možno dosáhnout udržitelnosti všech funkcí krajiny.
Jde především o podporu alternativních zemědělských systémů jako vhodnému doplňku ke
konvenčnímu zemědělství.
|
|
|
Rodinná farma jako přirozená součást venkovského prostoru.
Dominová, Barbora ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Soňa, Soňa (oponent)
Předmětem řešení diplomové práce Rodinná farma jako přirozená součást venkovského prostoru je postavení venkovského prostoru a zemědělství s možnostmi řešení konkrétních problémů území.
Cíle této diplomové práce byly rozděleny na dva dílčí úkoly, z nichž první je literární rešerše současného postavení a dění na venkově, postavení rodinných farem v ČR, možnostech a podmínkách chovu koz a náležitostech v pěstování plodin. Druhá část je zaměřená na vlastní návrh projektu malého rodinného podniku se zaměřením na chov mléčných koz v LFA oblasti a produkci vybraných plodin.
Výsledky práce popisují postavení venkova a zemědělství v ČR. Návrh rodinné farmy, jako malého podniku na venkově, představuje možnosti rozvoje dané obce, atraktivitu místa a celkové zamezení vylidnění venkova.
|
|
|
Vývoj, souvislosti a perspektivy pěstování geneticky upravených a "clear field" plodin v kontextu světového zemědělství.
Němečková, Lucie ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Zavádění geneticky modifikovaných plodin vyvolává rozporuplné reakce, které rozdělují nejen odbornou veřejnost na dva tábory. Vzhledem k tomu, že řepka, sója a kukuřice patří mezi nejvýznamnější plodiny světa, je vývoji jejich GM odrůd věnována značná pozornost. Na základě dostupných informací byla zpracována komparativní studie zahrnující dopady geneticky modifikovaných odrůd těchto plodin na životní prostředí, zdraví lidí a zvířat a socioekonomickou oblast.
Pěstování geneticky upravených plodin je výhodné především pro společnosti vyvíjející tyto odrůdy a jejich pěstitele. Bylo zjištěno, že ve svém důsledku nebylo dosaženo snížení aplikovaného množství herbicidů, které se předpokládalo. Navíc byl prokázán negativní vliv aktivních látek herbicidů na životní prostředí a zdraví lidí i zvířat. Pozitivní vliv má snížení emisí oxidu uhličitého vlivem méně častých vstupů do porostů. Negativně se projevovalo i zkrmování samotných produktů GM plodin. Velmi riziková je možnost křížení a vzniku odolných plevelů, především u řepky a jejich příbuzných druhů. Často diskutovaná je oblast snížení biodiverzity, které se nepotvrdily ve všech případech. Prokázány byly změny v mikrobiálním společenství v půdě. Problémová je koexistence systému GM plodin s konvenčním zemědělstvím a ještě více se zemědělstvím ekologickým.
V souladu se zjištěnými skutečnostmi je doporučeno řídit se principem předběžné opatrnosti, dodržovat pestrý osevní postup a produkci zacílit na trvale udržitelné zemědělství ověřené časem a zkušenostmi.
|
|
|
Biotechnologie pro udržitelnost zemědělských systémů.
Hroníková, Soňa ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Nový, Pavel (oponent)
Udržitelnost zemědělských systémů úzce souvisí s ochranou půdního fondu a půdního prostředí, pokud možno bez vedlejších negativních dopadů pro životní prostředí.
Vzhledem k velkému úbytku zemědělské půdy v posledních dvou desetiletích, je třeba nastavit fungující systém postupné regenerace agroekosystému, na základě získaných poznatků z oblasti biotechnologií, produktů biotechnologických procesů, vybraných účinných látek a pomocných prostředků.
V literární rešerši jsou zhodnoceny jednotlivé druhy zemědělství, způsoby hospodaření a jejich vliv na půdní prostředí a okolní krajinu. Dále přibližuje možnosti využití biotechnologií v tomto oboru. V poslední části práce je provedena srovnávací studie účinnosti dvou různých podpůrných biologických prostředků na výnos a kvalitu produkce vybraných zemědělských plodin, a to jak samostatně tak i v kombinaci s aplikací NPK.
Výsledky studie prokázaly významný vliv podpůrného prostředku WormsAktiv na kvalitativní i kvantitativní parametry zkušebních plodin. Jednotlivé hodnoty tohoto podpůrného prostředku vyšly ze srovnání lépe než samostatná aplikace NPK. Hlavním přínosem této práce je zjištění, že za pomoci vhodných kombinací přírodě blízkému hospodaření a poznatků moderní vědy, lze dosáhnout trvale udržitelného systému zemědělství bez negativních dopadů pro životní prostředí.
|
|
|
Zemědělské systémy. Srovnávací studie.
Drahoš, Michael ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
V bakalářské práci je porovnáván konvenční a ekologický způsob hospodaření na půdě v České republice. Data byla získána z odborné literatury, odborných článků a internetových zdrojů. Cílem konvenčního hospodaření je co nejvyšší výnos. Proto používá spoustu průmyslově vyráběných hnojiv, regulátorů růstu, zrání a dalších agrochemikálií. Ekologický způsob hospodaření využívá přírodní látky a takové agrotechnické zásahy, které jsou v souladu s životním prostředím. Ekonomická efektivnost pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství je srovnatelná se zemědělstvím konvenčním, vzhledem k vyšším výkupním cenám a nižším nákladům. Dokonce i v některých ekologických farmách je pěstování rostlin více ziskové než v konvenčním. Struktura nákladů v ekologickém zemědělství se nejvíce liší od struktury nákladů v konvenčním zemědělství zejména ve výdajích na hnojení a ošetření během vegetace. Sociální aspekt se více projevuje v ekologickém zemědělství než v konvenčním. Ekologické zemědělství můžeme považovat i za životní styl., ve kterém je zapotřebí více manuální činnosti. Ekologický způsob hospodaření sbližuje lidi.
|
|
|
Kritická místa pěstování vinné révy v ekologickém zemědělství.
Volfová, Kateřina ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Jadrná, Petra (oponent)
Světově nejrozšířenější produkční systém konvenční, je jednosměrně zaměřen na maximálně dosažitelný výnos z jednotky plochy. Takový systém není dlouhodobě udržitelný a nese s sebou řadu negativ. Jako odpověď na problémy, které souvisí s konvenční produkcí, vznikly nové produkční systémy (ekologický, integrovaný, biodynamický). Ekologický produkční systém pronikl téměř do všech odvětví zemědělství a pěstování vinné révy není výjimkou.
Cílem práce bylo zpracovat studii o kritických bodech ekologické produkce vinné révy, v kontextu závazných principů a legislativních limitů ekologického zemědělství s důrazem na procesní kvalitu. Popsali jsme jednotlivá kritická místa produkce a jejich možné řešení v různých produkčních systémech.
Podle všech ukazatelů je ekologická produkce vinné révy velmi stabilní a udržitelný systém, při kterém se příliš nezasahuje do přirozeného koloběhu, přitom je schopen produkovat kvalitní hrozny a z nich kvalitní a bezpečné produkty. Kritické body této produkce nejsou natolik závažné, aby je pěstitel nebyl schopen účinně řešit.
Pěstování vinné révy konvenčním způsobem je velmi nešetrný způsob a většina pěstitelů přešla do produkce integrované, která je šetrnější a ve vinohradnictví proveditelná. Produkce ekologická je jen dalším krokem k udržitelnému systému zemědělství v ČR a ke změně smýšlení o přírodních zdrojích.
|
|
|
Rozšíření ekologického zemědělství na orné půdě v krajině‚ bioprodukce pro širší potravinářské a krmivářské využití
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra rostlinné výroby, Praha ; Dvořák, Petr ; Kuchtová, Perla ; Hučko, Boris ; Mudřík, Zdenek ; Kodeš, Alois ; Mičák, Libor ; Krejčířová, Lucie ; Bicanová, Eva ; Capouchová, Ivana ; Petr, Jiří
Součástí závěrečné zprávy jsou dílčí zprávy: Shrnutí výsledků pokusů s různými šířkami řádků za rok 2007 (struční výsledky odběrů rostlin a výnosové výsledky, Zhodnocení kvalitativních ukazatelů bioprodukce pšenice k využití pro různé užitkové směry, Odrůdy obilnin pro ekologické zemědělství, Výsledky jednotlivých odrůdových pokusů, Krmná hodnota zrna obilovin z ekologického pěstování, Skladba zásobních bílkovin pšenice ozimé z ekologického způsobu pěstování, Plísně a mykotoxiny u ekologicky vypěstovaných obilnin, Vliv dlouhodobého ekologického hospodaření na obsah přijatelných živin v půdě.
|
host ::
RSS.