|
| |
|
|
Ulcerózní kolitida a její psychosociální dopad na dospívajícího
Robková, Adéla ; Štegmannová, Ingrid (vedoucí práce) ; Křemenová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem ulcerózní kolitidy a jejího psychosociálního dopadu na dospívající. Hlavním cílem práce je pomocí kvalitativního výzkumného šetření identifikovat psychosociální faktory, které dospívajícího v jeho každodenním fungování ovlivňují a zmapovat situace, které jsou pro dospívajícího nejobtížnější. Téma se opírá o teoretickou část, kterou tvoří informace o diagnostice a průběhu ulcerózní kolitidy, léčebných metodách a komplikacích s nimi spojenými. Teoretická část se také zabývá popsáním psychosociálních faktorů ulcerózní kolitidy a popsáním dospívání jako etapy života jedince. Ve výzkumné části je popsána kvalitativní výzkumná metoda, jejímž účelem bylo zodpovědět hlavní výzkumnou otázku. Výstupem kvalitativního výzkumného šetření je 7 identifikovaných oblastí, které dospívající nejvíce ovlivňují a ve kterých přítomnost ulcerózní kolitidy v jejich životě nejvíce pociťují. Klíčová slova: Ulcerózní kolitida, dospívání, psychosociální faktory, chronické onemocnění, dopad, znevýhodnění, sociální dopad
|
|
|
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Jelínek, Jaroslav ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Předmětem této diplomové práce je představení některých právních aspektů zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tato práce se věnuje tématu zejména s ohledem na státní politiku zaměstnanosti a individuální pracovněprávní vztahy. Nejvíce prostoru je v textu věnováno snahám státu o vyšší zaměstnanost osob se zdravotním postižením a kompenzaci přirozených znevýhodnění. Práce je členěna do sedmi tematických částí. Po úvodu následuje část vymezující základní pojmy zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které nejsou legislativně vymezeny. Jedná se o pojmy, jež jsou v běžné řeči často zaměňovány, např. postižení a znevýhodnění. Třetí část tvoří přehled nejpodstatnějších dokumentů významných mezinárodních organizací, jejichž obsahem je vymezení osob se zdravotním postižením. Těmito nejvýznamnějšími organizacemi jsou Mezinárodní organizace práce, Světová zdravotnická organizace, Organizace spojených národů, Rada Evropy a Evropská unie. Čtvrtá část obsahuje vymezení osoby se zdravotním postižením dle pěti zákonů české legislativy. Každý ze zákonů používá jiný legální termín pro osoby se zdravotním postižením a jinak je definuje. Některé zákony vlastní definice neobsahují a osoby se zdravotním postižením definují za použití jiných předpisů. Tak je tomu u zákona o zaměstnanosti, který se odkazuje na...
|
|
|
Stigmatizace rozumově nadaných dětí
Roubíčková, Koleta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Teichmanová, Klaudia (oponent)
Tato práce se zabývá stigmatizací rozumově nadaných dětí, zejména na situaci v České republice. Toto téma není v ČR odborně rozebráno, v zahraniční literatuře existuje pár výzkumů na toto téma, nemají však sociologické zaměření. Z tohoto důvodu se autorka snaží podívat na téma z jiné perspektivy. Využívá k tomu teorii stigmatu od Ervinga Goffmana a zároveň se opírá o pedagogickou a psychologickou odbornou literaturu zabývající se nadanými dětmi. Výzkum je založen především na šesti rozhovorech s rodiči nadaných dětí, ale také částečně na informacích získaných na dvou konferencích o nadaných dětech. Ve výzkumné části se autorka zaměřuje na stigmatizaci skrze tři typy identit, se kterými pracuje ve své teorii Goffman. Skrze ně pak ukazuje, kdy a jak stigmatizace probíhá, jak se nadané děti, ale i jejich rodiče, snaží ovlivnit, pomocí managementu stigmatu, jaké informace o sobě dávají svému okolí, a nakonec se zaměřuje na to, jak své stigma vnímají samotné nadané děti a jaké rady jsou jim v tomto ohledu dávány. Analýza dat naznačuje, že ke stigmatizaci u nadaných dětí dochází, avšak ne u všech stejným způsobem a ve stejných sociálních prostředích.
|
|
| |
|
|
Postoj Magistrátu hlavního města Prahy k prostituci
Marková, Lucie ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Havelková, Hana (oponent)
Diplomová práce Postoj Magistrátu hl. města Prahy k prostituci vychází z konstruktivistického paradigmatu a využívá feministických teorií. Zvolenou metodou kritického čtení analýzy diskurzu zkoumá postoje Magistrátu hlavního města Prahy k prostituci a jejich proměny v čase. Sledované období bylo určeno motivem pražského magistrátu předložit návrh zákona o regulaci prostituce. K tomuto účelu byly jako vzorek vybrány všechny relevantní tiskové zprávy za období 2003 - 2015, které se vztahují k tématu prostituce a jsou dostupné na portálu www.praha.eu v sekci tiskového servisu, což je hlavní informační kanál, jehož prostřednictvím magistrát uveřejňuje tiskové zprávy. Teoretická část představuje základní koncepty a směry feministických debat o prostituci. Jádrem práce jsou čtyři kategorie analýzy získané ze zdrojových dat. Těmi jsou: definice prostituce, prostituce jako problém, potřeby a cíle, podpora a represe, které jsou kriticky pojednány z hlediska feministických teorií. V jednotlivých částech autorka sleduje kromě témat samotných i způsob jejich prezentace, stejně jako oblasti, které magistrát opomíjí. (Ne)vyjadřováním postoje k dílčím tématům prostituce magistrát ovlivňuje jejich skutečnou podobu, vývoj, dopady na aktérky a aktéry a rovněž může mít vliv na formování názorů na prostituci (pražské)...
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáky ze socio-kulturně odlišného či znevýhodněného prostředí
Kadlecová, Eva ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem inkluzivního vzdělávání z hlediska začleňování dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí do hlavního vzdělávacího proudu. Na základě rozboru relevantních zdrojů informací je v teoretické části popsána současná situace v České republice týkající se inkluzivního vzdělávání. Na inkluzivní vzdělávání je pohlíženo v kontextu speciální pedagogiky, multikulturní výchovy a sociálního prostředí. Dále je nastíněna část legislativního ošetření tohoto vzdělávání a možnost podpůrného opatření ve formě skupinového doučování. V praktické části je popsán kroužek skupinového doučování jako jedna z možných forem podpůrného opatření. Je analyzován na základě výsledků dotazníkového šetření mezi dětmi docházejícími na kroužek a strukturovaných rozhovorů s dobrovolníky, kteří tyto kroužky pomáhají vést.
|
|
|
Situace nízko-vzdělaných matek po rodičovské dovolené na trhu práce
Drtilová, Adéla ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá příčinami nízké zaměstnanosti nízko-vzdělaných (ZŠ, vyučení) matek po rodičovské dovolené, u nichž se kumulují znevýhodnění v podobě mateřství a nízkého vzdělání. Vycházím z předpokladu, že se matky potýkají se specifickými problémy, které jiné vzdělanostní skupiny nemají. Tyto problémy fungují jako bariéry pro návrat na trh práce a jsou příčinou vysoké nezaměstnanosti matek s nízkým vzděláním. V rámci této práce jsem uskutečnila kvalitativní výzkum - rozhovory s matkami a s liniovými pracovníky úřadu práce. Zjistila jsem, že hlavní problém je, že matky se uplatňují na sekundárním trhu práce, ve kterém se často vyskytují práce na směny. Směnný pracovní provoz jim pak neumožňuje sladit pracovní život s institucionální péčí o děti. Tyto matky disponují nízkým lidským kapitálem, což má za následek obtížnější vyjednávání se zaměstnavateli - proto se často nemohou domoci svých nároků a práv a stávají se nezaměstnanými. V práci jsem identifikovala vnější i vnitřní příčiny nezaměstnanosti nízko-vzdělaných matek a její dopady. Zároveň jsem zjistila, že nedostatek zdrojů na úřadu práce vede k poskytování různě kvalitních služeb zaměstnanosti.
|
|
| |
|
|
Handicap jako stigma, aneb přístup sestry ke znevýhodněnému jedinci
NEUGEBAUER, Jan
Cílem výzkumu bylo zjistit přítomnost předsudků o pacientech se znevýhodněním, zmapovat povědomí ošetřovatelského personálu o problematice stigmatizace, identifikace specifických potřeb znevýhodněných pacientů / klientů a jejich následné promítnutí do ošetřovatelské péče. V teoretické části je věnována pozornost vymezení pojmů znevýhodnění, stigma, stigmatizace, vývoji ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta, specifikaci ošetřovatelské péče o znevýhodněného pacienta a významu rodinných příslušníků v péčí o znevýhodněného pacienta. V empirické části bylo provedeno šetření kvalitativní formou za použití metody polostrukturovaného rozhovoru. Před zahájením vlastního výzkumného šetření byl proveden předvýzkum, ve kterém bylo zjišťováno, zda otázky pro připravovaný rozhovor jsou srozumitelné a odpovědi komunikačních partnerů dostatečně relevantní. Předvýzkumu se účastnilo 10 všeobecných sester. Na základě jejich připomínek byl seznam otázek k šetření aktualizován a přepracován do přesnější podoby Samotného výzkumu se účastnilo 13 komunikačních partnerů z řad všeobecných sester působících převážně v nemocničním zařízení. Výběr komunikačních partnerů byl záměrný a jediným kritériem pro zařazení do výzkumu bylo poskytování péče znevýhodněným pacientům. Rozhovory nahrávané na diktafon byly doslovně přepsány v programu Microsoft Word. Jednotlivé odpovědi byly opakovaně pročítány a následně v textu vyznačovány úryvky vztahující se k jednotlivým cílům. Veškeré výpovědi byly seřazeny do skupin dle komunikačních partnerů. Po realizaci vlastních rozhovorů byla provedena transkripce, redukce dat a analýza do jednotlivých kategorií a podkategorií. V některých případech byla zjištěna podobnost u podkategorií, a tak došlo jejich spojení a následnému označení nadřazenějším pojmem. Povědomí komunikačních partnerů o stigmatizaci je nepřesné a přítomnost předsudků u ošetřovatelského personálu je především ze stran mentálního a sociálního znevýhodnění. Nežádoucími faktory, které na sestru působí, jsou především špatná komunikace, špatná monitorace specifických potřeb, omezené či negativní předešlé zkušenosti nebo strach z možnosti nákazy infekční chorobou vyskytující se u daných pacientů/klientů se znevýhodněním. Komunikační partneři uvádí zvýšenou míru stresu při poskytování ošetřovatelské péče zmíněným pacientům. Domníváme se, že pochopení dané problematiky může vést ke zlepšení monitorace specifických potřeb, vyhnutí se komplikacím či zlepšení a zefektivnění ošetřovatelské péče o pacienty / klienty se znevýhodněním.
|
host ::
RSS.