|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Šubíková, Jitka ; Řezník,, Jiří (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu“ se věnuje velmi aktuálnímu problému současnosti a to stresu u zaměstnanců. Analyzuje typy stresu, příznaky a projevy, vliv na zdraví člověka a pracovní výkon. Dále se soustředí na faktory, které stres vyvolávají, jejich indentifikaci a eliminaci z pracovního prostředí. První část diplomové práce je zaměřená na teoretický rozbor problematiky. Praktická část je věnována vlastnímu měření stresorů v pracovním prostředí a metodami měření stresu u zaměstnanců logistické firmy. V závěru práce je zpracován návrh na snížení stresových faktorů v této firmě.
|
|
|
Pokročilé nástroje pro měření výkonu
Smrček, Jaromír ; Gajda, Zbyšek (oponent) ; Kašpárek, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce prezentuje vstupně-výstupní vrstvu jádra Linux a ukazuje možnosti jejího ladění a optimalizace. Dále ukazuje nástroje, které je možno použít pro sledování systému a jejich výstupy. Práce se také soustřeďuje na kombinaci takových nástrojů, která by vedla k jednoduchému použití a komplexnímu výsledku sledování. Praktická část sestává z aplikace skriptů pro SystemTap a blktrace a z vlastního programu pro monitorování fragmentace s grafickým výstupem.
|
|
|
Subjektivní vnímání pracovní zátěže a únavy sester
Dandová, Kateřina ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce s názvem Subjektivní vnímání pracovní zátěže a únavy sester se zabývá problematikou a percepcí míry pracovní zátěže, stresu a únavy sester. Cílem práce je zjistit subjektivní vnímání pracovní zátěže vybraných skupin sester a následně výsledky výzkumného šetření zhodnotit a navrhnout doporučení pro praxi. Teoretická část práce obsahuje základní přehled jednotlivých poznatků o dané problematice, popisuje druhy pracovní zátěže a únavy a poukazuje na její důsledky a prevenci. Empirická část obsahuje výsledky vlastního zkoumání s použitím standardizovaného Meisterova dotazníku. Dále byly výsledky vlastního šetření komparovány s výsledky jiných obdobných výzkumů na obdobné téma. Metodou výzkumného šetření byla anketa vlastní konstrukce, která byla doplněna o Meisterův dotazník. Anketa byla distribuována sestrám zaměstnaných ve FN Motol na lůžkách intenzivní péče. Soubor tvořilo 94 respondentů. Výsledky: Bylo zjištěno, že fyzickou zátěž pociťuje 87 % respondentů a psychickou zátěž pociťuje 69 % respondentů. Vzhledem ke vnímané zátěži bylo zjištěno, že 44 % respondentů se domnívá, že nemá dostatečnou znalost relaxačních technik a aktivit vedoucích ke snížení zátěže. Závěr: Na základě výsledků výzkumného šetření považuji za více než důležité, zlepšit znalosti sester v oblasti prevence...
|
|
|
Péče o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá péčí o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko - resuscitačním oddělení. Byly stanovené dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké prostředky využívají sestry pracující na anesteziologicko - resuscitačním oddělení v péči o své duševní zdraví. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké prvky způsobují sestrám na anesteziologicko - resuscitačním oddělení největší psychickou zátěž. Pro dosažení cílů bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. Empirická část práce byla provedena formou kvalitativního výzkumného šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru, který se skládal z 12 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen 10 sestrami pracujících na lůžkové části anesteziologicko - resuscitačního oddělení. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Sestry preventivně předchází každodenní zátěži tím, že pečují o své duševní zdraví a tráví svůj volný čas se svou rodinou a blízkými přáteli. Aktivní odpočinek pro sestry představují výlety, procházky, nebo sport. Pasivní odpočinek zahrnuje čtení, sledování filmů, hraní her, nakupování, sauna, dobré jídlo, péče o sebe sama, nebo vycestování do zahraničí. Některé sestry se snaží dbát na zdravý životní styl a přikládají mu důležitost. Psychickou pracovní zátěž pociťují nejčastěji při příjmu pacienta v souvislosti s vysokou zodpovědností, časovým tlakem a pracovním přetížením. Náročnost přisuzují také neustálému udržování pozornosti, nutnosti rychlého reagování, rozhodování, improvizování a při péči o neklidné pacienty. Emočně náročná je pro sestry především komunikace s rodinami pacientů a péče o dětské pacienty. Pracovní zátěži předcházejí dále tím, že využívají týmovou spolupráci, pozitivní naladění a humor na pracovišti. Sestry v našem výzkumném šetření vyjádřily celkovou spokojenost se svou prací, ale současně zmínily potřebu dalšího personálu do směn či finanční příspěvky na sportovní aktivity.
|
|
|
Kompetence zaměstnanců na pracovní pozici účetní
ŠEBÍSTKOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce je zanalyzovat a zhodnotit činnosti a kompetence účetních a navrhnout různé typy vzdělávání, které by napomohlo tyto schopnosti vylepšit. Dalším cílem je navrhnout optimální pracovní náplň zaměstnanců na pracovní pozici účetní. Analýza kompetencí a činností probíhala prostřednictvím dotazníků, jehož respondenty jsou zaměstnanci na pracovní pozici účetní. Data získaná z dotazníků byla vyhodnocena pomocí Mann-Whitneyůva U testu a Chí-kvadrát testu v prostředí programu STATISTICA. Na základě výsledků byla navržena pracovní náplň tak, aby pokrývala veškeré povinnosti, které účetní v rámci své pozice musí splnit, ale zároveň je ponechán prostor pro specifické požadavky klientů.
|
|
|
Profesní zátěž učitele v různých kulturách
Svobodová, Michaela ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Čáp, David (oponent)
Práce se zabývá zátěží, kterou ve své profesi pociťuje učitel, a zaměřuje se konkrétně na středoškolské učitele v České republice a na Novém Zélandu. V teoretické části jsou zpracována témata střední školy, kultury, zátěže a profesní zátěže učitele podle dostupných tuzemských i zahraničních odborných zdrojů. Tato část představuje jak teoretická východiska, tak i realizované výzkumy zabývající se danými tématy. Empirická část práce sestává z návrhu výzkumu na téma uznání profese středoškolského učitele v České republice a na Novém Zélandu. Proponovaný výzkum se soustředí na uznání rodiči žáků a snaží se tak o hlubší zkoumání jednoho z faktorů působících profesní zátěž učitelů. Cílem této bakalářské práce je prezentovat téma profesní zátěže učitele a nabídnout interkulturní perspektivu, které by se v této oblasti dalo využít. Klíčová slova: Zátěž, učitel, střední škola, kultura, Nový Zéland
|
|
|
Pracovní stres
Löblová, Klára ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zátěží, stresem a související problematikou v oblasti pracovního života. Pracovní stres přináší mnohé těžkosti, a to nejen jedincům, ale v důsledku také organizacím. Práce se věnuje projevům, účinkům, somatickým i psychickým aspektům stresu, jeho typům a také typům stresorů, které se podílejí na jeho vzniku. Pozornost je zaměřena na pracovní zátěž jako zásadní oblast problematiky pracovního stresu, individuální odolnost vůči zátěži, faktory, které pracovní zátěž a pracovní stres ovlivňují, a zvládání zátěžových a stresových situací. Souvisejícím specifickým tématem je burnout syndromu. Práce postihuje jeho vznik a rozvoj, příčiny, příznaky ve třech základních rovinách - psychické, fyzické a v rovině sociálních vztahů a dále vliv významných faktorů, jakými jsou osobnost a pracovní podmínky. Pozornost je věnována rovněž profesím ohroženým burnout syndromem a jeho prevenci. Klíčová slova: Stres, pracovní stres, zátěž, pracovní zátěž, stresory, pracovní podmínky, coping, zvládání stresu, stress management, syndrom vyhoření, burnout syndrom.
|
|
|
Činnost učitele z hlediska psychické a fyzické náročnosti
Neubauerová, Karolína ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent)
Bakalářská práce analyzuje profesi učitele a zaměřuje se na její možné nároky a požadavky. Přitom bere v úvahu jak objektivní rovinu pohledu na učitelskou práci, tak subjektivní pohled učitele. Východiskem práce je psychologická profesiografie učitele, která popisuje jednotlivé činnosti učitele odehrávající se za určitých podmínek ve školním prostředí. Zaměřuje se nejen na kvalifikační a osobnostní požadavky, ale také na organizaci času učitele a některé atypické činnosti, které tvoří součást učitelského povolání. Podstatnou část tvoří posouzení zátěže, která je na učitele kladena, a její účinky na osobnost učitele a jeho pracovní činnost. Zvláštní pozornost byla věnovaná stresu, jeho zdrojům a důsledkům. Učitelská profese je zhodnocena jako poměrně náročné povolání s mnoha různorodými požadavky a očekáváními. Závěr práce tvoří zamyšlení se nad způsoby a strategiemi zvládání zátěže a stresu z hlediska přirozené obrany organismu a ostatních prostředků vyrovnání se se stresem, jako je snaha změnit vlastní přístup k zátěži prostřednictvím nejrůznějších programů a kurzů dalšího vzdělávání, prostředků školy a dalších možností.
|
|
|
Spánek a profesní zátěž učitele
Kotenová, Yvetta ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Šírová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem spánku a profesní zátěže učitelů. Teoretická část přináší informace o pracovní zátěži, jejích zdrojích a možných důsledcích. Z dlouhodobých důsledků je podrobněji věnována pozornost syndromu vyhoření, jeho projevům a možnostem diagnostiky. Následně jsou shrnuty poznatky z výzkumů zátěže a syndromu vyhoření v profesi učitele a pozornost je věnována také rizikovým a protektivním faktorům. Dále se teoretická část věnuje tématu spánku, jeho fyziologickým charakteristikám, potřebě a významu spánku v životě člověka, důsledkům nedostatečného či nekvalitního spánku a vybraným poruchám spánku. V závěru teoretické části jsou shrnuty výzkumy spánku v souvislosti se stresem a syndromem vyhoření, ze kterých vychází empirická část práce. Cílem empirické části je zmapovat kvalitu spánku u souboru učitelů základních a středních škol a dále ověřit vztahy mezi jejich kvalitou spánku (PSQI), syndromem vyhoření (SMBM) a spokojeností se životem (SWLS).
|
|
|
Kultura pracovišť OSPOD a podmínky pro zvládání pracovní zátěže
Adamcová, Eliška ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Bakalářská práce "Kultura pracovišť OSPOD a podmínky pro zvládání pracovní zátěže" pojednává o pracovních podmínkách oddělení SPOD, charakterizuje specifické podmínky práce na tomto oddělení. Práce vymezuje úlohu vedoucího pracovníka oddělení SPOD jako osobu, která má významný vliv na utváření organizační kultury tohoto pracoviště. S pomocí teorie managementu jsou vymezeny základní principy a taktiky vytváření vhodného a stimulujícího pracovního prostředí poskytujícího podporu pracovníkům při zvládání nadměrného množství práce. Výzkumná část na příkladech praxe oddělení OSPOD přináší zjištění o tom, jak vedoucí pracovníci těchto oddělení vytváří dobré pracovní prostředí pro své pracovníky. Z výzkumu vyplývá, že nejzásadnější úlohu při tom hrají budování kvalitních meziosobních vztahů, pravidelná supervize a atmosféra důvěry, podpory a respektu.
|
host ::
RSS.