|
Péče o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá péčí o duševní zdraví sester pracujících na anesteziologicko - resuscitačním oddělení. Byly stanovené dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaké prostředky využívají sestry pracující na anesteziologicko - resuscitačním oddělení v péči o své duševní zdraví. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké prvky způsobují sestrám na anesteziologicko - resuscitačním oddělení největší psychickou zátěž. Pro dosažení cílů bylo stanoveno 5 výzkumných otázek. Empirická část práce byla provedena formou kvalitativního výzkumného šetření s využitím polostrukturovaného rozhovoru, který se skládal z 12 otázek. Výzkumný vzorek byl tvořen 10 sestrami pracujících na lůžkové části anesteziologicko - resuscitačního oddělení. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Sestry preventivně předchází každodenní zátěži tím, že pečují o své duševní zdraví a tráví svůj volný čas se svou rodinou a blízkými přáteli. Aktivní odpočinek pro sestry představují výlety, procházky, nebo sport. Pasivní odpočinek zahrnuje čtení, sledování filmů, hraní her, nakupování, sauna, dobré jídlo, péče o sebe sama, nebo vycestování do zahraničí. Některé sestry se snaží dbát na zdravý životní styl a přikládají mu důležitost. Psychickou pracovní zátěž pociťují nejčastěji při příjmu pacienta v souvislosti s vysokou zodpovědností, časovým tlakem a pracovním přetížením. Náročnost přisuzují také neustálému udržování pozornosti, nutnosti rychlého reagování, rozhodování, improvizování a při péči o neklidné pacienty. Emočně náročná je pro sestry především komunikace s rodinami pacientů a péče o dětské pacienty. Pracovní zátěži předcházejí dále tím, že využívají týmovou spolupráci, pozitivní naladění a humor na pracovišti. Sestry v našem výzkumném šetření vyjádřily celkovou spokojenost se svou prací, ale současně zmínily potřebu dalšího personálu do směn či finanční příspěvky na sportovní aktivity.
|
|
Subjektivní pohled sester na problematiku důstojného umírání
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá subjektivním pohledem sester na problematiku důstojného umírání. Zda je možné v nemocnici zemřít důstojně. Co je důležité pro zajištění důstojné smrti. Které faktory ovlivňují kvalitu péče o umírající. Jaké jsou potřeby umírajících. Dále postoje sester ke vzdělávání v této problematice a na tvorbu paliativních týmů v nemocnicích. Empirická část práce byla zpracována kvalitativním výzkumem s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl tvořen 9 sestrami pracujících na nemocničních odděleních.
|
|
Nacionální ideologie sokolského hnutí v prvních dvou desetiletích jeho existence
Formánková, Kateřina ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem této práce je na základě analýzy jazykové stránky reprezentací v raných sokolských textech ukázat, do jaké míry a jakým způsobem je sokolský diskurz vystavěn na nacionálně-ideologických základech. Nacionální ideologii zde chápu jako komplexní, byť neohraničený a nejednoznačně definovatelný, princip, který spojuje a rozvíjí určité předpoklady, ideje a v případě 19. století zejména ideály za účelem jejich masivního rozšíření a kladného přijetí. K tomu dochází právě prostřednictvím specifického sokolského diskurzu. V rámci tohoto diskurzu budu rozlišovat jednotlivé roviny, na nichž dochází pomocí různých argumentačních a narativních prostředků k vypovídání ideálů spojujících tělocvičné a nacionální zájmy. Práce obsahuje tři analytické části. V první z nich se zabývám diskursivními mechanismy - opakujícími se argumentačními či narativními strategiemi a rétorickými prostředky. Ve druhé části se zabývám sokolským pojetím ideálního člověka a ve třetí části tím, jak se konkrétně tento ideální člověk podílí na rozkvětu národa, tedy na deklarovaném hlavním cíli sokolských snah. Klíčová slova: Sokol, národ, ideologie, tělesná výchova, zdraví
|
|
Nacionální ideologie sokolského hnutí v prvních dvou desetiletích jeho existence
Formánková, Kateřina ; Storchová, Lucie (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Cílem této práce je na základě analýzy jazykové stránky reprezentací v raných sokolských textech ukázat, do jaké míry a jakým způsobem je sokolský diskurz vystavěn na nacionálně-ideologických základech. Nacionální ideologii zde chápu jako komplexní, byť neohraničený a nejednoznačně definovatelný, princip, který spojuje a rozvíjí určité předpoklady, ideje a v případě 19. století zejména ideály za účelem jejich masivního rozšíření a kladného přijetí. K tomu dochází právě prostřednictvím specifického sokolského diskurzu. V rámci tohoto diskurzu budu rozlišovat jednotlivé roviny, na nichž dochází pomocí různých argumentačních a narativních prostředků k vypovídání ideálů spojujících tělocvičné a nacionální zájmy. Práce obsahuje tři analytické části. V první z nich se zabývám diskursivními mechanismy - opakujícími se argumentačními či narativními strategiemi a rétorickými prostředky. Ve druhé části se zabývám sokolským pojetím ideálního člověka a ve třetí části tím, jak se konkrétně tento ideální člověk podílí na rozkvětu národa, tedy na deklarovaném hlavním cíli sokolských snah. Klíčová slova: Sokol, národ, ideologie, tělesná výchova, zdraví
|
| |