|
| |
|
|
Vynořující se dospělost: čtvrtživotní krize a jiná významná témata
Fialová, Kateřina ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá obdobím mladé dospělosti, jeho prožíváním a významnými tématy, které ho provází. Na období je v textu nahlíženo skrze teoretické koncepty "vynořující se dospělost" a "čtvrtživotní krize". Teoretická část práce vymezuje současné pojetí období dospělosti a následně zmiňuje relevantní psychologické teorie (autorů E. H. Erikson; J. Marcia; D. Levinson; J. J. Arnett nebo O. Robinson). Praktická část referuje o průběhu a výsledcích výzkumné studie postavené na principech kvalitativní metodologie. V první fázi bylo realizováno 8 individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný vzorek tvoří skupina žen a mužů ve věku 25-30 let, bezdětní s minimálním dosaženým vzděláním na úrovni SŠ. V druhé fázi byly pořízené rozhovory podrobeny metodě tematické analýzy. Výsledkem práce je ucelený popis sedmi témat vztahující se k dospělosti. Mezi témata patří souhrn definic dospělosti účastníků a účastnic výzkumu; pociťování vlastní dospělosti; dospělost ve vztahu k druhým lidem a další. Výsledky dále zrcadlí obeznámenost a zkušenost výzkumné skupiny s fenoménem čtvrtživotní krize. KLÍČOVÁ SLOVA čtvrtživotní krize; vynořující se dospělost; mladá dospělost; vývojová krize; tematická analýza
|
|
| |
|
|
Resilience a zátěžové situace v období vynořující se dospělosti
Rejsková, Kateřina ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem zátěžových situací a jejich zvládání v kontextu vynořující se dospělosti v České republice. Cílem práce je zjistit, jak mladí lidé prožívají období, ve kterém se právě nacházejí. Podstatné také je, s jakými zátěžovými situacemi se v tomto období setkávají a co jim pomáhá tyto situace zvládat. Na začátku teoretické části práce je vymezena dospělost. Další část je poté zaměřena na nové období nazývané vynořující se dospělost, na její základní charakteristiky a na podmínky, které umožnily vznik této nové etapy lidského života. Poté je velká část věnována problematice stresu, zátěžovým situacím a jejich zvládání, to vše v kontextu vynořující se dospělosti. V praktické části je představena metodologie výzkumu, který je založený na kvalitativní analýze polostrukturovaných rozhovorů s deseti vysokoškolskými studenty. Pro zpracování rozhovorů posloužila metoda zakotvené teorie. V praktické části jsou poté analyzovaná data prezentována a interpretována.
|
|
| |
|
|
Kognitivní vývoj v období vysokoškolského studia
Pánková, Barbora ; Kučera, Miloš (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Lacinová, Lenka (oponent)
Tématem disertační práce jsou změny a posuny v kognitivní oblasti v období vysokoškolského studia. K období je vztažen koncept postformálního myšlení v pojetí Jan D. Sinnott. Teoretická část je věnována tématům ukotvujícím dvě oblasti - vysokoškolské období a kognitivní vývoj. Představena je situace masifikace terciárního vzdělávání v České republice a její dopad na strukturu studentů i studenty samotné. Období vysokoškolského studia je popsáno pohledem teoretiků vývojové psychologie i konceptem vynořující se dospělosti Jeffrey J. Arnetta. V oblasti kognitivního vývoje je připomenuta teorie Jeana Piageta a představeny směry uvažování jeho následovníků v rámci teorií postformálního vývoje. Pro výzkumnou část byla vybrána Teorie relativistického postformálního myšlení Jan D. Sinnott. Výzkum je realizován smíšeným designem dvěma částmi - kvantitativní a kvalitativní. K prozkoumání tématu využíváme dvou rovin, které společně přispívají k porozumění oblasti kognitivních jevů v tomto období. Rovina "MYŠLENÍ" se zaměřuje na úroveň postformálního myšlení u vysokoškolských studentů. Využívá metody kvantitativní - Komplexního dotazníku postformálního myšlení (554 respondentů) a kvalitativní - pozorování respondentů při řešení baterie šesti standardních problémů metodou přemýšlení nahlas (26 respondentů)....
|
|
| |
|
| |
|
|
Osoby se zdravotním postižením při vstupu na vysokou školu
Osúchová, Veronika ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotrusová, Miriam (oponent)
Tato práce se zaměřuje na osoby se zdravotním postižením při vstupu na vysokou školu v konkrétní fázi životního cyklu. Tato konkrétní fáze životního cyklu se nazývá vynořující se dospělost - emerging adulthood a je rámována věkem 18-25 let. Jedná se tedy o mladé dospělé, kteří zažívají důležitý milník jejich života - v tomto případě je tím milníkem vstup na vysokou školu. Tato skupina osob se musí vypořádat nejen se svým handicapem, ale také s tlakem, který je s touto fází spojený. Jedná se o tlak především ze strany rodiny, školy, ale i celé společnosti. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo tedy zjistit, jaké jsou podmínky osob se smyslovým a tělesným postižením na Univerzitě Karlově při vstupu na vysokou školu a při následném studiu na této univerzitě. Snažila jsem se u těchto osob zmapovat fázi vynořující se dospělosti a odhalit společné znaky. Dílčími cíli pak bylo odhalit nejčastější překážky, s kterými se ve své cestě za dosažením vysokoškolského titulu mohou tito studenti setkávat. Chtěla jsem také odhalit, jak funguje pomoc a podpora ze strany státu a jak funguje pomoc a podpora ze strany Univerzity Karlovy pro studenty se zdravotním postižením v této konkrétní fázi životního cyklu. To vše v kontextu možné pomoci a podpory ze strany sociální a vysokoškolské politiky. Výsledky byly zjišťovány...
|
|
|
Studijní dráhy studentů z rodin bez vysokoškolského vzdělání
Sejčková, Šárka ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Sociologové ve svých pracích nabízí bohatý popis rodin z vyšších a z nižších sociálních tříd. Některým jedincům se ale podaří vymanit se ze systému společenských nerovností a získají akademický titul, přestože jejich rodiče dosáhli nižšího vzdělání. Cílem práce je popsat specifika takových studentů a nastínit psychologickou rovinu dané problematiky. Zahraniční psychologicky orientovaní autoři nazývají tuto populaci studenti první generace. Práce se zaměřuje na klíčové životní momenty, které ovlivnily vzdělanostní dráhu jedince. Dalším cílem je zjistit, jak takoví jedinci vnímají sebe v roli studenta a jaké atributy jsou s touto rolí spojeny. Výzkum se také orientuje na rodinu a širší sociální okolí jedince ve snaze zjistit, zda jedinci poskytují určitou podporu. Práce také přispěla k objasnění motivace a integrace jako klíčových faktorů spojených s akademickou úspěšností studentů. Výzkumnou metodou jsou polo-strukturované rozhovory a respondenty se stali mladí lidé z převážně magisterských/inženýrských studijních programů na VŠ. Stěžejní podmínkou bylo, aby měli rodiče bez vysokoškolského vzdělání. Analýza dat odhalila, že respondenti vykazují charakteristiky spojené s obdobím vynořující se dospělosti. Také se ukázalo, že tito mladí lidé mají rozvinutou výkonovou motivaci, která se projevuje...
|
host ::
RSS.