|
| |
|
|
Profesní rozvoj učitelů na vybrané střední škole
Zahálková, Laura ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Pavlov, Ivan (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesním rozvojem učitelů na vybrané střední škole v Ústeckém kraji. Cílem diplomové práce je zjistit, jaký je průběh profesního rozvoje učitelů na vybrané střední škole a přístup k němu, identifikovat případné bariéry jejich profesního rozvoje a na základě zjištění případně navrhnout opatření ke zlepšení. Přístupem se rozumí jejich vztah k profesnímu rozvoji. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy související s problematikou. V empirické části autorka využívá kvalitativní přístup s designem případové studie a analyzuje výsledky polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami. Výzkumný vzorek činí 8 učitelů vybrané střední škole a ředitelku školy. Závěrem autorka shrnuje získané poznatky, komparuje svá zjištění s jinými výzkumy a uvádí přínosy i limity práce. V návaznosti na výzkumná zjištění předkládá doporučení pro praxi, která reagují na mnohé bariéry, které respondenti vytyčili. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že se učitelé v různé míře profesně rozvíjí a rozvoj považují za přirozenou součást své práce. Jako bariéru identifikují například nedostatek času nebo nedostatečnou motivaci ze strany vedení. Vedení pak jako bariéru vnímá finanční zátěž a nevhodnou časovou organizaci vzdělávacích akcích. Znepokojivé výsledky souvisí se skutečností, že...
|
|
|
Fotosyntéza terestrických rostlin jako téma na 2. stupni základních škol
BOHÁČOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zaměřuje na žákovské znalosti fotosyntézy a dalších souvisejících procesů u terestrických rostlin. Obsah práce poukazuje na mylné představy u žáků 9. ročníků základních škol a nižšího gymnázia. Dále se zabývá postoji učitelů přírodopisu k náročnosti a realizaci výuky fotosyntézy. V rámci teoretické části jsou představeny fyziologické procesy rostlin a jejich případné miskoncepce, jejichž výskyt je častý v českých i zahraničních výzkumech. Studie byla realizována na čtyřech základních školách a nižším gymnáziu pomocí dotazníkového šetření. Výsledky šetření deklarují, že mezi žáky panují mylné předpoklady a nedostatečné znalosti z fyziologie rostlin. Responze učitelů přírodopisu poukazují na náročnost výuky biochemických procesů v nižších ročnících základní školy.
|
|
|
Well-being u učitelů středních škol v Praze
Klimša, Petr ; Svobodová, Zuzana (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá subjektivním vnímáním well-beingu u středoškolských učitelů v Praze. V teoretické části jsou zprvu vymezeny základní pojmy týkající se dané problematiky, konkrétně tedy definice samotného pojmu well-being, na který je pohlíženo z mnoha zdrojů, jelikož jde o velmi rozsáhlý termín. Zároveň je popsána historie tohoto pojmu, zařazení do andragogické reality a aktuálnost tématu. Následně jsou popsány všechny oblasti spadající pod tento termín, způsoby, jakým se dá well-being měřit, ale jsou popsány i možné překážky well- beingu. Dále se pak teoretická část práce věnuje učitelské profesi a problematickým oblastem, které do této profese spadají - náročnost, plat, prestiž a další. Praktická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, při kterém jsou pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťovány údaje a názory jednotlivých učitelů na jejich subjektivní vnímání well-beingu, na jejich momentální stav, na možné překážky, které vnímají a také na to, co vnímají jako klíčové pro jejich vlastní well-being; zároveň jsou zodpovězeny některé doplňkové otázky, které odhalí vztahy mezi různými oblastmi a samotným well-beingem. Následuje zhodnocení výzkumu a diskuse, ve které jsou výsledky porovnány se zahraničními autory, kteří se také věnují well-beingu, je zde diskutován přínos pro...
|
|
|
Komunikační metody učitelů na druhém stupni ZŠ ve vztahu k dialogické výuce
Votický, Petr ; Duschinská, Karolina (vedoucí práce) ; High, Radka (oponent)
Diplomová práce analyzuje úroveň některých komunikačních metod učitelů na druhém stupni ZŠ, které by měly vést ke zlepšení a k vyváženější vzájemné komunikaci. Podstatou a cílem práce je zkoumat přítomnost dialogické výuky vybraných učitelů. Práce nabídne zajímavé porovnání teorií s reálným zjištěním. V teoretické části popisuji používání komunikačních forem s využitím prvků dialogické výuky. Představuji a vysvětluji prvky, které podle odborníků vedou ke stimulaci, k zapojení myšlení žáků, které mají vliv na jejich učení a porozumění. Dialogická výuka se liší od klasické IRF struktury učitelským a žákovským přístupem pomocí práce s otázkou a zpětné vazby v procesu učení. Hledám některé odpovědi na otázky, jaké komunikační faktory ovlivňují učení žáků pomocí učitelské komunikace. Popisuji teoretické principy, vybrané příklady, metody a jejich následné výsledky při použití v praxi nebo ve výzkumu. Zároveň uvádím výhody a důvody použití. V praktické části prostřednictvím kvalitativního šetření analyzuji zvukové nahrávky z výuky a rozhovory s učiteli i žáky. Rozlišoval jsem mezi otevřenými a uzavřenými otázkami, přítomností argumentace nebo zapojování kognitivních schopností. Vše je proloženo vlastním pozorováním využívaných komunikačních metod vybraných učitelů. Zjišťuji uplatňování aktuálních...
|
|
|
Percepce rodičů při hodnocení školy jejich potomků
Pánková, Magdaléna ; Viktorová, Ida (vedoucí práce) ; Vídršperková, Lenka (oponent)
Cílem této diplomové práce je hlouběji zmapovat přemýšlení rodičů o škole svých dětí, prozkoumat atributy, jež vyzdvihují při jejím hodnocení a také zohlednit jejich vlastní školní vzpomínky, které se mohou promítat do postoje a nároků na vzdělávání jejich potomků. Teoretická část se věnuje tématu školní spokojenosti, nastiňuje současný diskurz o škole a jeho změny, v rámci kterých se vyvíjí vztah rodičů a škol, dále jsou popsány sociokulturní rozdíly v náhledu na vzdělávání a jejich reprodukce. Empirická část představuje cíle výzkumu a výzkumné otázky, k jejich zodpovězení využívám polostrukturovaných rozhovorů s osmi rodiči, jejichž děti studují třetí ročník gymnázia či střední odborné školy, blíže uvádím i jednotlivé profily respondentů. Z nasbíraných dat vyvstávají čtyři kategorie s dílčími subkategoriemi, prostřednictvím nichž analyzuji perspektivy rodičů. Ukazuje se, že smýšlení rodičů koresponduje se současným diskurzem o vzdělávání, kdy je spokojenost dětí vyzdvihována jako zásadní kritérium, preferován je individuální přístup k žákům a partnerský vztah školy směrem k rodičům. Vlastní rodičovské vzpomínky tvoří rám, prostřednictvím kterého hodnotí i školu svých dětí. Jednotliví pedagogové jsou chápani jako klíčoví při vytváření dojmu o škole, značná kritika míří ke starším učitelům. Odlišný...
|
|
|
Informovanost o kyberšikaně v adolescenci
Rubličová, Jana ; Kollerová, Lenka (vedoucí práce) ; Zvírotský, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá informovaností o kyberšikaně u dětí v adolescenti. Práce je členěna na dvě části, a to teoretickou a praktickou. V části první je čtenář obeznámen se základními pojmy související s šikanou a kyberšikanou, včetně jejich druhů, forem a platforem, na kterých může kyberšikana probíhat. Následně je popsáno, kdo se celého procesu kyberšikany zúčastňuje a také je vymezeno legislativní ustanovení. Práce se také zaměřuje na prevenci a zdroje pomoci pro oběti kyberšikany. Jsou popsány postoje dospívajících ke kyberšikaně, jejich informovanost a míra odsouzení kyberšikany. V druhé, praktické části, byla pomocí kvantitativního dotazníkového šetření zjišťována míra informovanosti adolescentů, a to ve třech hlavních oblastech: jaké mají adolescenti znalosti o základních pojmech, znalosti o prevenci kyberšikany a v jaké míře kyberšikanu odsuzují. Pro následné vyhodnocení bylo použito celkem 116 dotazníků, kde průměrný věk respondentů činil 13,1 let. Výsledky ukázaly, že nejznámější formou kyberšikany pro žáky je kyberstalking a že většinu informací o kyberšikaně získávají ze školy. Nicméně je třeba studenty více informovat o tématech jako je metodik prevence či preventivní organizace. Z výsledků je také patrné, že škola poskytuje poměrně málo preventivních přednášek nebo jiných vzdělávacích...
|
|
|
Dějiny ruzyňské školy v letech 1922-1948
ŠVARCOVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá historickým vývojem elementárního vzdělávání v obci Ruzyně do roku 1948. Práce je rozvržena do několika navazujících kapitol. Práce obsahuje stručnou historii obce Ruzyně a její školství od roku 1922 do roku 1948. Shrnuje a analyzuje dostupné a regionální prameny. Práce sleduje organizaci výuky a stavy žáků, změny v pedagogickém sboru, vyučování náboženského vyznání, mimoškolní aktivity, oslavy, významné události a využívání školní budovy. Práce se také zaměřuje na vliv politických změn ve školství a na historické události. Podkladem pro zpracování této práce jsou především kroniky obce a kroniky školy.
|
|
|
Galaxie a jejich presentace v rámci výuky na základních školách
PRUNNEROVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá tématikou galaxií (včetně Mléčné dráhy) a jejich presentací v rámci výuky na ZŠ. První část práce je věnována Mléčné dráze (vznik názvu, historie pozorování, stavba a struktura a místní skupina galaxií) a extragalaktickým objektům (historie pozorování, Hubbleova klasifikace galaxií, rotace galaxií a vznik spirálních ramen, vzájemné srážky a kanibalismus galaxií, vzdálenost galaxií a Hubbleova konstanta). Následuje část zabývající se presentací galaxií v rámci RVP ZV a ŠVP a analýza učebnic. Poslední část práce je věnována analýze dotazníkového šetření učitelů a budoucích učitelů ohledně možností výuky a dalších souvislostí výuky galaxií (včetně Mléčné dráhy) a žáků ohledně znalostí, zájmu a vztahů k této problematice.
|
|
|
Vliv absolvované terénní výuky během studia učitelství přírodopisu
KYTLEROVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá vlivem terénní výuky na studenty učitelství přírodopisu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V literárním přehledu je vysvětleno, co se myslí terénní výukou, jaké jsou její podoby a formy. Dále jsou uvedeny přínosy a nevýhody terénní výuky, které souvisejí s tím, proč terénní výuka je či naopak není na některých školách běžně zařazována do výuky přírodopisu. V poslední části literární rešerše je začlenění terénní výuky do RVP ZV a kapitola o terénní výuce v jiných výzkumech. Na základě této rešerše byl sestaven dotazník, který byl zaslán bývalým studentům přírodopisu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Ve výsledkové části jsou shrnuty výsledky tohoto dotazníku. U části respondentů byla provedena korelace počtu absolvovaných kurzů a výsledků studia, žádný vztah se však nepotvrdil.
|
host ::
RSS.