|
|
Interakce viru klíšťové encefalitidy s cytoskeletem hostitelských buněk
PRANČLOVÁ, Veronika
Tato práce je zaměřena na roli cytoskeletu, primárně mikrotubul a mikrofilament, v průběhu infekce virem klíšťové encefalitidy (VKE) u lidské neuroblastové linie SK-N-SH a klíštěcí linie IRE/CTVM19. Studium integrity a dynamiky cytoskeletu pro replikační cyklus viru za použití specifických chemických inhibitorů poukázal na potenciál VKE využívat námi studovaných struktur v obou buněčných liniích. Imunofluorescenční mikroskopie odhalila strukturní změny v aktinové síti buněk SK-N-SH během pozdní fáze infekce. Navíc byly u obou buněčných linií porovnány změny v expresi genů asociovaných s cytoskeletem, přičemž bylo zaznamenáno několik genů se zvýšenou expresí u buněk SK-N-SH v pozdní fázi infekce.
|
|
|
Klíšťová encefalitida v Libereckém kraji v letech 2001-2016
CHMELAŘOVÁ, Šárka
Předkládaná práce je zaměřena na komplexní zhodnocení situace související s klíšťovu encefalitidou na území Libereckého kraje v letech 2001-2016. Jedním z cílů této práce bylo zpracovat výsledky demografické analýzy případů klíšťové encefalitidy, které byly za 16 let hlášeny Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje do systému EPIDAT v rámci tzv. surveillance klíšťové encefalitidy.Díky těmto analyzovaným datům bylo možné dále vytvořit mapy, ve kterých jsou zanesena jednotlivá ohniska klíšťové encefalitidy na území Libereckého kraje, které názorně upozorňují na nákazou ohrožené lokality. Za účelem zefektivnění prevence klíšťové encefalitidy v kraji byla ve vybraném ohnisku klíšťové encefalitidy provedena KAP dotazníková studie. Ta byla zaměřena na znalosti, postoje, názory a zkušenosti místních obyvatel v souvislosti s výskytem klíšťat i klíšťovou encefalitidou jimi přenášenou. Spolu se sběrem dat zároveň probíhala distribuce informativních letáků i osvěta v problematice formou diskuze nad otázkami ze strany respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivním způsobem a také podrobena statistickému testování. To však vzhledem k velikosti výzkumného souboru nepřineslo u většiny otázek statisticky významné výsledky. Přínosem této práce jsou zejména zpracovaná data ke klíšťové encefalitidě za zmíněných 16 let, o které se mohou následně opírat argumenty např. orgánů ochrany veřejného zdraví v diskuzích týkajících se problematiky klíšťové encefalitidy. Provedené dotazníkové šetření nastínilo problém, na kterém může prevence mezi lidmi ztroskotat. Tím je nedostatek zájmu o zdravotní témata z jejich strany. Otázkou z práce vyplývající tedy je, jak naučit populaci vnímat riziko onemocnění, když v případě klíšťové encefalitidy se polovina dotázaných necítí být touto nemocí ohrožena. Tato skutečnost jistě není problémem jen v prevenci infekčních onemocnění.
|
|
|
Vliv klíštěcích slin na myší neutrofilní granulocyty aktivované virem klíšťové encefalitidy
VESELÁ, Dominika
Sliny klíšťat obsahují molekuly, které potlačují imunitní odpověď hostitele a tím výrazně usnadňují přenos patogenů klíštěcími vektory. Neutrofilní granulocyty jsou nejběžnějším typem bílých krvinek. Účastní se akutní fáze zánětu a pomocí exkrece některých cytokinů mobilizují další složky imunitního systému. Tato bakalářská práce se zaměřila na prokázání replikace viru TBE v neutrofilech, na detekci produkce cytokinů neutrofilními granulocyty po aktivaci virem klíšťové encefalitidy a na případný vliv klíštěcích slin klíštěte obecného (Ixodes ricinus) na výše uvedené parametry.
|
|
|
Měření aktivace signálních drah v myší makrofágové linii IC-21 a primárních dendritických buňkách po infekci virem klíšťové encefalitidy.
Kožantová, Jana ; Lieskovská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Klíšťová encefalitida je závažným onemocněním centrální nervové soustavy. Je způsobena virem klíšťové encefalitidy, který je přenášen klíšťaty. Česká republika patří mezi země s největším výskytem této nemoci. Virus klíšťové encefalitidy je schopen se replikovat v několika buněčných typech. V práci jsme se zaměřili na makrofágovou linii IC-21 a dendritické buňky, protože jsou to jedny z prvních buněk přicházejících do kontaktu s virem a zároveň napomáhají šíření viru v hostiteli v počáteční fázi infekce. Dosud není znám specifický receptor pro vstup viru do buňky, ani které signální dráhy aktivuje. Proto jsme se rozhodli prozkoumat aktivaci vybraných signálních drah po infekci virem klíšťové encefalitidy a ovlivnění této aktivace klíštěcími slinami. K tomuto účelu byly využity metody duální luciferázové eseje, imunosendvičové eseje a western blotu. Ze získaných výsledků vyplývá, že ve virem infikovaných buňkách IC-21 se aktivuje fosfatidyl-inositolová dráha, NF-κB, signální molekula Erk1/2 a další. Testování vlivu klíštěcích slin ukázalo, že jejich účinkem dochází k signifikantnímu snížení aktivity signálních molekul NF-κB, AP-1 a CREB.
|
|
|
Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě a informovanost o rizicích tohoto onemocnění u vybrané skupiny populace v Jihočeském kraji
RŮŽIČKOVÁ, Veronika
Diplomová práce se věnuje problematice proočkovanosti a informovanosti o klíšťové encefalitidě u vybrané skupiny populace v Jihočeském kraji. Pro potřeby výzkumu byli vybranou skupinou studenti středních škol a gymnázií v Jihočeském kraji ve věkové skupině 13 až 19 let. Stanovenými cíli této práce bylo zanalyzovat výskyt klíšťové encefalitidy v České republice a Jihočeském kraji mezi lety 2000 2015, porovnat proočkovanost v České republice s ostatními evropskými státy, zjistit proočkovanost vybrané věkové skupiny v Jihočeském kraji a metodou dotazování zjistit míru informovanosti o rizicích onemocnění klíšťovou encefalitidou a postoj zkoumané věkové skupiny k očkování proti tomuto onemocnění. K dosažení cílů byla použita sekundární analýza dat ze systému EpiDat, kde byl zjištěn výskyt onemocnění v daném období v Jihočeském kraji a České republice. Pomocí dotazníkového šetření byla získána data o informovanosti v problematice sledovaného onemocnění a postoji zkoumané skupiny k očkování proti klíšťové encefalitidě. Závěry dotazníkového šetření byly vyhodnoceny na základě statistického zpracování v tabulkovém procesoru MS Excel. Za významné zjištění vyplývající z mého výzkumného šetření považuji 80% proočkovanost u sledovaného souboru. Informace o klíšťové encefalitidě ve většině případů respondenti nezískali od lékaře, ale od rodinných příslušníků, z internetu či televize. Informace o očkování jsou však praktickými lékaři pro děti a dorost podávány již ve větší míře. Příspěvky pojišťoven více jak polovinu respondentů nemotivují k naočkování. Z výzkumu také vyplynulo, že respondenti mají nedostatečné informace o výši příspěvku a zda jejich pojišťovna příspěvek vůbec poskytuje. Vzhledem k těmto zjištěným okolnostem považuji zvýšenou propagaci tohoto očkování pomocí zdravotních pojišťoven za velmi žádoucí.
|
|
|
Metody diagnostiky klíšťové encefalitidy: současnost a trendy
Hustedová, Anna ; Španielová, Hana (vedoucí práce) ; Saláková, Martina (oponent)
Klíšťová encefalitida je nejzávažnější klíšťetem přenášená neuroinfekce v Evropě a v Asii. Tato práce se zabývá jejím původcem, virem klíšťové encefalitidy (TBEV). Pro diagnostiku infekce lze využít detekci anti-TBEV protilátek v séru pacienta pomocí metody ELISA. Protilátky vznikající v průběhu infekce však často zkříženě reagují s protilátkami proti jiným flavivirům. Jako antigen využívají ELISA testy nejčastěji inaktivovaný virus, jehož výroba je omezena na laboratoře s BSL 3. Tato práce se proto zaměřila na hledání možností přípravy specifických antigenů pro sérologickou diagnostiku TBEV infekce pomocí heterologních expresních systémů. Jako nové antigeny byly využity části glykoproteinu E a subvirové částice. Výroba antigenu ve formě subvirových částic se zdá být jako vhodná alternativa k inaktivovanému viru.
|
|
|
Znalosti žáků vybrané základní školy o nemocech přenášených klíšťaty
Michálková, Pavla ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Thorovská, Alena (oponent)
Hlavní výzkumný problém práce se týká charakteristiky onemocnění přenášených klíšťaty a zjištění kvantity a kvality informací, které žáci získají v hodině výchovy ke zdraví či biologie o těchto onemocněních. Teoretická část se zabývá historií, etiologií, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou a prevencí klíšťové encefalitidy a lymeské boreliózy. Dále se věnuje obecné problematice klíštěte a dalším onemocněním, která klíšťata přenášejí a způsobují. Uvedeno je také zařazení problematiky onemocnění přenášených klíšťaty do Rámcového vzdělávacího programu. Část praktická se věnuje informovanosti žáků na základní škole a změnám v jejich znalostech o dané problematice v průběhu jejich základního vzdělávání. Cílem diplomové práce je zjistit, jak jsou žáci informováni o onemocněních přenášených klíšťaty, zejména potom o lymeské borrelióze a klíšťové encefalitidě. K tomu je využita metoda dotazníků, které obsahují otázky týkající se této problematiky. Ačkoli výsledky výzkumu ukazují určitou míru znalostí žáků na druhém stupni ZŠ, zvláště v některých ročnících je nevyhovující. Na základě výzkumu je tedy vytvořeno doporučení pro pedagogickou praxi. KLÍČOVÁ SLOVA: klíště, klíšťová encefalitida, lymeská borrelióza, znalosti, onemocnění, základní škola
|
|
|
Nemoci přenášené klíštětem - znalosti studentů SŠ
Vlček, Karel ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Nemoci přenášené klíštětem jsou vyvolány skupinou patogenních mikroorganismů, které jsou přenášeny mezi zvířecí a lidskou populací vektorem, kterým je nejčastěji klíště. Hodnocení nebezpečí a rizika těchto nákaz je důležité z hlediska prevence a monitorování vývoje dané situace. V České republice patří mezi nejčastější onemocnění přenášené klíšťaty borelióza, klíšťová encefalitida a ehrlichióza. Vzácněji se však lze setkat i s bartonelózou, babesiózou, rickettsiózou a tularémií. Všechna tato onemocnění mohou mít závažné následky a v kritických případech mohou končit i smrtí nakaženého jedince. Mezi základní a nejdůležitější opatření snižující riziko nákazy těmito chorobami je prevence napadení klíštětem a případné očkování. Díky postupnému globálnímu oteplování lze očekávat, že se v blízké budoucnosti budou klíšťata rozšiřovat i na území, která byla do nedávna pro jejich vývoj nepříznivá. Lze tedy očekávat i častější nákazy nemocemi přenášenými klíšťaty, včetně nákaz nemocemi, které se dříve na našem území nevyskytovaly, nebo zde byly vzácné. V rámci zdravotní gramotnosti bude tedy čím dál tím více zapotřebí znát základní informace o nemocích přenášených klíšťaty a o jejich prevenci. Různá vzdělávací zařízení jsou ideálními místy, která tento proces mohou zprostředkovávat. Tato práce se zabývá...
|
|
|
Sledování exprese proteinů v savčích buňkách infikovaných virem klíšťové encefalitidy
KOČOVÁ, Pavlína
This study is focused on changes in protein expression in a glioblastoma cell line during infection with tick-borne encephalitis virus. Newly synthesized proteins were distinguished from previously synthesized proteins using bioorthogonal chemistry (BONCAT method) to observe changes in protein synthesis. Labelled proteins were visualized using two-dimensional PAGE and western blotting followed by Click reaction on membrane. Differences in protein pattern between control and infected cells were observed.
|
|
|
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou
Červená, Lucie ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Klasifikace vegetačního pokryvu z dat DPZ pro účely vyhodnocení rizika nákazy klíšťovou encefalitidou Abstrakt Tato práce si klade za cíl zjistit, jak nejpřesněji klasifikovat snímky Landsat do různých kategorií lesních porostů lišících se rizikem nákazy klíšťovou encefalitidou. Legenda vychází z projektů Daniela, Koláře, Zemana (1995) a Daniela, Koláře, Beneše (1999), avšak byla zredukována na pět kategorií vzájemně se definicí nepřekrývajících (I. jehličnaté porosty, II. smíšené porosty, III. strukturně silně heterogenní mladé listnaté porosty a porostní rozhraní, IV. strukturně homogenní listnaté porosty, V. strukturně heterogenní listnaté porosty). Metodou klasifikace byla zvolena řízená klasifikace s klasifikátorem maximální pravděpodobnosti snímků Landsat z různých ročních období, ve kterých však musela být řešena problematika výskytu oblačnosti a různé výšky Slunce nad obzorem. Trénovací plochy a kontrolní body byly získány terénním průzkumem a vizuální interpretací ortofotomap a snímků Landsat v RGB kompozitu 5-4-3. Maska lesa byla vytvořena z dat ZABAGED polohopisu. Primárně testovaným časovým horizontem byly roky 2006 až 2010. Pro tento horizont byly k dispozici snímky Lansat 5 TM z dubna, srpna a října. Do klasifikací vstupovala jak všechna pásma nekorigovaná, tak korigovaná pomocí ATCOR 2 a...
|
host ::
RSS.