Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Měření aktivace signálních drah v myší makrofágové linii IC-21 a primárních dendritických buňkách po infekci virem klíšťové encefalitidy.
Kožantová, Jana ; Lieskovská, Jaroslava (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Klíšťová encefalitida je závažným onemocněním centrální nervové soustavy. Je způsobena virem klíšťové encefalitidy, který je přenášen klíšťaty. Česká republika patří mezi země s největším výskytem této nemoci. Virus klíšťové encefalitidy je schopen se replikovat v několika buněčných typech. V práci jsme se zaměřili na makrofágovou linii IC-21 a dendritické buňky, protože jsou to jedny z prvních buněk přicházejících do kontaktu s virem a zároveň napomáhají šíření viru v hostiteli v počáteční fázi infekce. Dosud není znám specifický receptor pro vstup viru do buňky, ani které signální dráhy aktivuje. Proto jsme se rozhodli prozkoumat aktivaci vybraných signálních drah po infekci virem klíšťové encefalitidy a ovlivnění této aktivace klíštěcími slinami. K tomuto účelu byly využity metody duální luciferázové eseje, imunosendvičové eseje a western blotu. Ze získaných výsledků vyplývá, že ve virem infikovaných buňkách IC-21 se aktivuje fosfatidyl-inositolová dráha, NF-κB, signální molekula Erk1/2 a další. Testování vlivu klíštěcích slin ukázalo, že jejich účinkem dochází k signifikantnímu snížení aktivity signálních molekul NF-κB, AP-1 a CREB.
Porovnání metod ECLIA a ELISA při stanovování beta-CrossLaps
KOŽANTOVÁ, Jana
Osteoporóza je velmi starým onemocněním postihujícím velkou část populace. Její výskyt stále narůstá. Jedná se o systémové onemocnění kostí, pro které jsou charakteristické úbytky anorganické i organické části kosti. Typickými projevy jsou osteoporotické zlomeniny. Pro včasnou diagnostiku nemoci, je třeba provést potřebná vyšetření. Jedním z nich je i laboratorní stanovení markerů kostní resorpce a novotvorby pro zjištění stavu kostního metabolismu. Cílem mé bakalářské práce bylo stanovit hladiny markeru kostní resorpce (beta-CrossLaps) pomocí metod ELISA a ECLIA na stejných sérech od pacientů s diagnostikovanou osteoporózou a výsledky statisticky zpracovat. V teoretické části práce jsem se zaměřila na současné poznatky o osteoporóze. Popsala jsem definici osteoporózy, její historii a epidemiologii. Nastínila jsem, jaké druhy osteoporózy rozlišujeme. Dále jsem se věnovala klinickým příznakům nemoci,a koho všeho může tato choroba postihnout. Poté jsem uvedla možnosti diagnostiky a léčby osteoporózy. V další části jsem se zabývala stavbou a funkcemi kostí. Potom jsem se věnovala markerům kostní novotvorby a resorpce. Nakonec jsem se zmínila o kostním metabolismu a jeho řídících mechanismech. Zaměřila jsem se hlavně na metabolismus vápníku, vitamín D, parathormon a kalcitonin. Praktickou část své bakalářské práce jsem prováděla v akreditované soukromé laboratoři STAFILA, spol. s r. o. v Českých Budějovicích. Při práci jsem postupovala podle standardních operačních postupů laboratoře. Ve výzkumu jsem zanalyzovala celkem 66 sér od pacientů s osteoporózou. Nejdříve jsem stanovila koncentrace beta-CrossLaps metodou založenou na principu sendvičové ELISA na přístroji NexGen Four od firmy TestLine. Poté jsem ty samé vzorky zanalyzovala na automatickém analyzátoru IDS-iSYS od společnosti IDS, tentokrát metodou ECLIA. V metodické části práce popisuji oba přístroje, na kterých jsem stanovení prováděla, dále principy obou metod, použité analytické soupravy a vlastní postupy analýzy. V další části bakalářské práce uvádím výsledky mého měření. Nejdříve jsem zanesla do tabulky koncentrace beta-CrossLaps v ng/ml změřené oběma metodami a u příslušných vzorků jsem uvedla pohlaví a roky narození jednotlivých pacientů. Dále jsem zhotovila graf, který vyjadřuje zastoupení mužů a žen různých věkových kategorií v mém výzkumu. Druhý graf poukazuje na odlišnosti hodnot koncentrací beta-CrossLaps mezi oběma metodami. Výsledné koncentrace jsem poté podrobila regresní analýze. Využila jsem lineární regresi a Grubbsův test pro zjištění odlehlých hodnot, které jsem z dalšího statistického zpracování vyloučila. Ze zbylých hodnot jsem provedla Passing-Bablokovu regresi. Z výsledné regresní rovnice a 95% intervalů spolehlivosti směrnice B a úseku A se zamítla proporcionální chyba měření, ale naopak potvrdila chyba systematická. Korelační koeficient R = 0,97 vykazuje velmi dobrou lineární závislost mezi oběma metodami. Praxí v laboratoři se ukázalo, že vyhodnocení koncentrací beta-CrossLaps od stejných pacientů na dvou různých přístrojích může vykazovat částečně odlišné hodnoty. Pracovala jsem na dvou odlišných analyzátorech, každý byl založen na jiném principu, s odlišnou citlivostí a nakalibrováním. Vše mohlo mít vliv na výslednou koncentraci jednotlivých vzorků. Předností automatického analyzátoru IDS-iSYS je rychlejší stanovení. Dále lze na tomto přístroji provést všechna potřebná vyšetření ohledně kostního metabolismu, od vitamínu D, parathormonu, osteokalcinu až po kostní markery. Je to výhodné pro pacienty s osteoporózou, ale i dalšími metabolickými onemocněními skeletu. Všechna potřebná vyšetření se tak provedou na jednom přístroji.

Viz též: podobná jména autorů
2 KOŽANTOVÁ, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.