Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Klíšťová encefalitida v Libereckém kraji v letech 2001-2016
CHMELAŘOVÁ, Šárka
Předkládaná práce je zaměřena na komplexní zhodnocení situace související s klíšťovu encefalitidou na území Libereckého kraje v letech 2001-2016. Jedním z cílů této práce bylo zpracovat výsledky demografické analýzy případů klíšťové encefalitidy, které byly za 16 let hlášeny Krajskou hygienickou stanicí Libereckého kraje do systému EPIDAT v rámci tzv. surveillance klíšťové encefalitidy.Díky těmto analyzovaným datům bylo možné dále vytvořit mapy, ve kterých jsou zanesena jednotlivá ohniska klíšťové encefalitidy na území Libereckého kraje, které názorně upozorňují na nákazou ohrožené lokality. Za účelem zefektivnění prevence klíšťové encefalitidy v kraji byla ve vybraném ohnisku klíšťové encefalitidy provedena KAP dotazníková studie. Ta byla zaměřena na znalosti, postoje, názory a zkušenosti místních obyvatel v souvislosti s výskytem klíšťat i klíšťovou encefalitidou jimi přenášenou. Spolu se sběrem dat zároveň probíhala distribuce informativních letáků i osvěta v problematice formou diskuze nad otázkami ze strany respondentů. Získaná data byla zpracována deskriptivním způsobem a také podrobena statistickému testování. To však vzhledem k velikosti výzkumného souboru nepřineslo u většiny otázek statisticky významné výsledky. Přínosem této práce jsou zejména zpracovaná data ke klíšťové encefalitidě za zmíněných 16 let, o které se mohou následně opírat argumenty např. orgánů ochrany veřejného zdraví v diskuzích týkajících se problematiky klíšťové encefalitidy. Provedené dotazníkové šetření nastínilo problém, na kterém může prevence mezi lidmi ztroskotat. Tím je nedostatek zájmu o zdravotní témata z jejich strany. Otázkou z práce vyplývající tedy je, jak naučit populaci vnímat riziko onemocnění, když v případě klíšťové encefalitidy se polovina dotázaných necítí být touto nemocí ohrožena. Tato skutečnost jistě není problémem jen v prevenci infekčních onemocnění.
Bodová prevalenční studie infekcí spojených se zdravotní péčí ve specializovaném chirugickém zařízení
CHMELAŘOVÁ, Šárka
Moje bakalářská práce je zaměřena na problematiku infekcí spojených se zdravotní péčí. Této oblasti je ve vyspělých zemích a jejich zdravotních systémech v posledních letech věnovaná značná pozornost. A to ať už z hlediska medicínského, organizačního, sociálního, ekonomického či politického. Epidemiologie je na celém světě nejdynamičtěji se rozvíjející obor, jehož poznatky se dají velmi záhy aplikovat do každodenní praxe. Výsledky tohoto rozvoje pak pocítí nejenom pacient, jehož návštěva v nemocnici se tak stává bezpečnější, ale i samotná zdravotní péče se tímto stává kvalitnější a profesionálnější. Při kontaktu s personálem v našich zdravotnických zařízeních se však stále ještě setkáváme s nedostatečnou informovaností o odborných a hlavně aktuálních souvislostech, které tuto problematiku doprovázejí. Konečně však i u nás se postupně daří danou problematiku implementovat do našich zákonů v souladu s požadavky Evropské unie. Právě tento nový evropský náhled na infekce spojené se zdravotní péčí se snažím nastínit v teoretické části práce. Hlavní myšlenkou, kterou je třeba si uvědomit je to že, tyto infekce ze zdravotních zařízení nikdy zcela nevymizí. V zájmu poskytovatelů zdravotní péče i jejich personálu by však mělo být dostat tyto infekce pod kontrolu a snažit se minimalizovat jejich dopady na zdraví pacienta. Co se vlastně pojmem infekce spojené se zdravotní péčí či zastarale nozokomiálními infekcemi myslí a jaké jsou jejich možné typy, vysvětluji hned v úvodu práce. Dále jsem k těmto infekcím rovněž uvedla jejich nejčastější původce a popsala proces šíření těchto infekcí. Poté jsem se zaměřila na vysvětlení významu prevalenčních studií jako jedné z metod aktivní surveillance. Z výsledků bodové prevalenční studie, která byla provedena v zemích Evropské unie, Norsku, Islandu a Chorvatsku v roce 2012, jež v práci také komentuji, se zjistilo, že každý 18. pacient hospitalizovaný v evropských nemocnicích akutní péče má infekci. Pro snížení této hodnoty byl vypracován a v Doporučení rady Evropské unie je uveden Program prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních. Tento program je spolu s jeho požadavky blíže popsán v závěru teoretické části. Vlastní výzkum byl z provedení bodové prevalenční studie dle metodiky, tak jak ji vypracovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí. Pro výzkum jsem si zvolila specializované chirurgické zařízení. Můj kontrolní soubor tvoří oddělení, která mají stejné zaměření jako mé zařízení, čili zabývají se pouze plastickou a rekonstrukční chirurgií. Oddělení byla vybrána z těch českých nemocnic, ve kterých byla bodová prevalenční studie provedena v roce 2012. Data z minulé studie jsem získala od Státního zdravotního ústavu. Práci hodlám poskytnout specializovanému chirurgickému zařízení jako zpětnou vazbu na provedený výzkum. Pro místní personál mohlo být přínosné zejména to, že měl možnost seznámit se s prováděním prevalenční studie. Doufám, že si v této souvislosti tamní zaměstnanci také uvědomili, že infekce spojené se zdravotní péčí jsou stále aktuálním tématem při poskytování lékařské péče.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.