|
| |
|
|
Detekce antropogenních terénních objektů ve vrcholové oblasti Luční a Studniční hory v Krkonoších s využitím dat leteckého laserového skenování
Krusová, Anna ; Lysák, Jakub (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá detekcí objektů mikroreliéfu s využitím dat leteckého laserového skenování. Cílem práce bylo navrhnout vlastní metodu pro detekci terénních anomálií a dále identifikovat a popsat terénní útvary, které odpovídají antropogenním zásahům v oblasti arkto- alpínské tundry ve vrcholové oblasti Luční a Studniční hory v Krkonoších. Na základě existujících studií byla navržena nová metoda detekce specifických objektů mikroreliéfu, která vychází z kombinace dvou typů dat, tj. bodového mračna a z něj vycházející rastrové reprezentace. Nejprve byly z digitálního modelu reliéfu odvozeny polygonové aproximace terénních anomálií, jejichž prostorové vymezení bylo následně lokálně zpřesněno s využitím bodových mračen. Výstupem je nejúplnější a nejpřesnější polygonové vymezení terénních útvarů, které bylo, s ohledem na dostupná data a specifičnost území a v porovnání s doposud realizovanými studiemi, zatím provedeno. Navrženým algoritmem bylo oproti referenčním datům identifikováno o stovky terénních objektů více. V tomto počtu jsou ale zahrnuty i falešně pozitivní objekty, které je ale nutné manuálně eliminovat. Klíčová slova: letecké laserové skenování, detekce objektů mikroreliéfu, archeologický průzkum, digitální model reliéfu, local relief model, Krkonoše, Luční hora, Studniční hora
|
|
|
Geometric Aspects of Detecting Grassland Mowing in Krkonoše Mountains Based on Sentinel-1 Coherence
Dvořák, Jakub ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Mouratidis, Antonios (oponent)
Kosení je běžně používaným způsobem managementu evropských trvalých travních porostů pro produkci krmiva a podporu biodiverzity. Aby podpořily méně intenzivní využití travních porostů, veřejné instituce potřebují spolehlivý způsob monitoringu péče prováděné na těchto travních porostech. Satelitní dálkový průzkum Země je v tomto směru klíčovým nástrojem pro monitoring na velkých územích, přičemž dálkový průzkum metodou SAR je obzvlášť užitečný v oblastech s vysokým výskytem oblačnosti. SAR monitoring trvalých travních porostů v komplikovaném terénu ale není plně pochopen a pojí se s potenciálními výzvami spojenými s topografií a úhlem dopadu SAR signálu. Tato diplomová práce detekovala datum kosení travních porostů s využitím modelu reliéfu ve vysokém rozlišení pro koregistraci a terénní korekci dat Sentinel-1. Také byl prozkoumán vliv lokálního úhlu dopadu SAR signálu na přesnost detekce kosení s pomocí interferometrické koherence. Detekce byla testována na 61 travních porostech v Krkonoších. Přesnost detekce byla v této práci vyšší než v předchozích studiích, pokud jsou brány v potaz výsledky pouze pro detekci z dat SAR. Toto zlepšení bylo pravděpodobně způsobeno tím, že jsou počítány detekce z jednotlivých relativních oběžných drah pro zhodnocení jistoty dané detekce. Hlubší analýza ukázala, že...
|
|
|
Tvorba topografického modelu archeologické lokality Stradonice s využitím dat UAV laserového skenování
Prýmek, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hodač, Jindřich (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na tvorbu topografického modelu mohylového pohřebiště u Stradonic. Cílem práce byla filtrace bodových mračen z dat ULS a LLS v zalesněném terénu zájmové oblasti, jejich analýza z hlediska hustoty bodů odpovídajících reliéfu a vegetaci, porovnání vizuální a automatizované detekce archeologických objektů a ověření výsledků terénním průzkumem. Teoretická část popisuje princip laserového skenování, jeho využití v archeologii a aplikaci automatizovaných detekčních přístupů na archeologické objekty. Dále je nastíněn vývoj mohylového pohřbívání od eneolitu až do středověku a podrobněji je popsána zájmová oblast. Mohylové pohřebiště u Stradonic je rozdělené na dvě části ležící nedaleko od sebe, které spolu pravděpodobně moc nesouvisejí. V jedné části se nacházejí jak obdélné mohyly umístěné v řadách, tak kruhové, které se vyskytují nepravidelně kolem nich, jako kdyby byly jiného stáří. Ve druhé části se vyskytují pouze mohyly s kruhovým půdorysem a některé z nich jsou uspořádány pravidelně. V praktické části byly zpracovány tři sady bodových mračen, dvě vlastní z UAV a jedna z letadla poskytnutá ČÚZK. Z bodových mračen byla odfiltrována vegetace a z bodů reliéfu byly vygenerovány rastrové výškové modely, které byly následně vizualizovány. Na vybrané vizualizace byl aplikován...
|
|
|
Senzor CRISM - dostupná data a možnosti jejich použití pro detekci minerálů na Marsu
Pavlová, Martina ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá daty pořízenými zobrazovacím spektrometrem CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) a možnostmi jejich následného zpracování. První část této práce je zaměřena na seznámení s průběhem dálkového průzkumu Marsu od jeho počátku v 60. letech minulého století, přičemž nejpodrobněji je rozepsaná mise Mars Reconnaissance Orbiter (MRO), na které se CRISM nachází. Devět různých datových produktů, které jsou z tohoto přístroje dostupné, je v textu detailně popsáno i s možnostmi jejich stažení a následného zpracování. Dále jsou v práci zmíněny minerály, které se na povrchu Marsu nachází a jsou ukázány příklady jejich spektrálních křivek. V praktické části je nejprve představen průběh zpracování dat CRISM v programu JCAT, a to od samotného stažení dat až po vytvoření spektrálních křivek vhodných pro porovnání se spektrálními knihovnami. Následně byl vybrán snímek, ve kterém se nachází pyroxen s nízkým obsahem vápníku. Tento snímek byl předzpracován v CAT v ENVI a pomocí tří různých metod, kterými byly Linear Spectral Unmixing (LSU), Spectral Angle Mapper (SAM) a výpočet spektrálních parametrů, proběhla detekce vybraného minerálu. Metody LSU a SAM daly podobnější výsledky, výpočet spektrálních parametrů se od nich lišil více, což může ukazovat na výskyt jiného...
|
|
|
Dálkový průzkum ledových měsíců Jupitera - mise Galileo
Tomášková, Eliška ; Červená, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování a analýzu obrazových Galileo SSI a NIMS dat zachycujících region Tyre na Europě a region Kittu na Ganymedu. Nejprve je řešena problematika získání dat z archivu PDS a jejich důkladných radiometrických a geometrických korekcí. K předzpracování, vizualizaci a následné analýze dat byl využit nástroj POW a softwary ISIS3, ENVI a ArcGIS Pro. Na základě analýzy hlavních komponent NIMS dat byly vybrány dva nejrozdílnější koncové členy reprezentující led a "sůl". Ty byly poté využity v metodě Linear Spectral Unmixing, jež poskytla údaje o prostorovém rozložení a relativních koncentracích koncového člena "soli" ve zkoumaných územích. Výstupy z hyperspektrálních dat byly promítnuty nad data s vyšším prostorovým rozlišením za účelem hledání souvislostí mezi morfologií a složením povrchu. Podle výsledných SSI, Voyager a NIMS kompozitů lze předpokládat, že solná složka silně koreluje s místy s rozrušenou ledovou krustou Jupiterových ledových měsíců. Pro kráter Tyre byla navíc provedena neřízená klasifikace SSI snímků, která ukazuje podobné výsledky jako Linear Spectral Unmixing NIMS dat. Dále byly potvrzeny vysoké rozdíly v hodnotách odrazivosti, jež oba zkoumané měsíce vykazují. Ty jsou pravděpodobně způsobeny odlišným stářím povrchů, různými fázemi ledu, přítomností...
|
|
|
Forest monitoring using the GEDI sensor
Šedová, Adéla ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Moudrý, Vítězslav (oponent)
Hlavním zaměřením této práce je využití GEDI a jeho integrace s daty leteckého laserového skenování (Airborne Laser Scanning - ALS) pro monitorování lesa ve velkém měřítku. Studie byla provedena na vzorku GEDI dat, které spadaly do časové osy tří dostupných souborů dat ALS nasnímaných během téhož roku. Oblast zájmu, ležící na jihovýchodě Česka, je charakteristická 121 let starou smrkovou monokulturou (Picea abies) a vzhledem k častým narušením lesní dynamiky (napadení stromů) je oblast bedlivě sledována. V důsledku častých změn je les vysoce fragmentovaný, a zejména proto bylo s ohledem na jeho dynamiku upřednostněno užší časové rozmezí nasnímaných dat před jejich kvantitou a plošným rozsahem. Je známo, že nízká hustota stromů a velké mezery mezi nimy představují výzvu pro velkostopé full-waveform LiDAR senzory. Specifika GEDI senzoru, jako napříkad velikost stopy snímání, byla speciálně navržena pro překonání těchto problémů. V této práci byly nejprve zkoumány možnosti optimalizace geolokační přesnosti GEDI. Následně byl pro integraci dat GEDI a ALS využit dedikovaný nástroj GEDI Simulator, který byl použit ke standardizaci obou zdrojů a odvození metrik nadmořské výšky, relativní výšky (RH) a vegetačního pokryvu (CCF). Metriky byly odvozeny z dat GEDI, simulovaných GEDI signálů a manuálně...
|
|
|
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady ortofot
Pajmová, Petra ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Potůčková, Markéta (oponent)
Analýza vývoje vegetace krkonošské tundry s využitím časové řady Cílem této studie je analyzovat změny vegetac alpínské tundry v Krkonoších s využitím archivních a současných leteckých snímků s červeným, zeleným a modrým pásmem a prostorovým rozlišením 0,5 m. tři rozdílnými typy vegetace a dále širší území východní tundry epších výsledků klasifikace bylo testováno několik klasifikačních objektově orientovaná klasifikace) podrobnější analýzu travních druhů byla pro oblast použita neřízená a rozšířená časová řada ortofot (5 časových horizontů) Nejvyšší celková přesnost byla ve všech studovaných oblastech přes 70 %, v některých případech přes 80 %. výjimkou Luční hory (58 %), byly p nejlepší celkové přesnosti vyšší než 65 % Po porovnání výsledků klasifikací mezi lety 2004 a 2020 se ukázal možný trend vývoje důvodu malé přesnosti klasifikací dat z nelze spolehlivě doložit Klíčová slova: tundra, dálkový průzkum Země, Krkonošský
|
|
|
Možnosti detekce drenáží a melioračních kanálů z dat DPZ
Čermák, Jan ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Účelem práce je prozkoumat možnosti detekce podpovrchových drenážních systémů z dat dálkového průzkumu země. Drenáž odvodňuje promočenou půdu a zvyšuje tak její úrodnost, ale zároveň napomáhá transportu živin, jako je dusík a fosfor, do vodních toků. Poloha drenážních systémů je často neznámá z důvodu chybějící nebo nepřesné projektové dokumentace. V teoretické rovině je nejvíce prostoru věnováno popisu dálkových a doplňkových pozemních metod detekce drenáže. Dále jsou řešeny cíle práce. Na specializovaných leteckých snímcích z viditelné a infračervené části spektra je popsán projev indikací drenáže. Tyto indikace jsou srovnány s dobovými projektovými plány. Následně jsou aplikovány a zhodnoceny metody pro zvýraznění indikačního projevu včetně Laplaceova filtru a NDVI. Hlavním výstupem je binární rastr vyjadřující polohu drénů. Přesnost výsledků je ověřena ve vztahu k vektorizovaným indikacím drenáže ze zdrojových snímků.
|
|
|
Hodnocení vlivu interpolace při koregistraci radarových snímků
Slačíková, Jana ; Potůčková, Markéta (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Ivana (oponent)
Hodnocení vlivu interpolace při koregistraci radarových snímků Abstrakt Koregistrace dvou radarových snímků se subpixelovou přesností je nezbytná pro správné odečtení fáze a vytvoření interferogramu. Chyby vzniklé při koregistraci se v interferogramu projevují zvýšením šumu. Posledním krokem při koregistraci je převzorkování jednoho z radarových snímků na mřížku snímku druhého. Také tento krok ovlivňuje kvalitu interferogramu. Na reálných datech z tandemu družic ERS byly vyzkoušeny interpolační metody Nearest Neighbor, Bilinear interpolation, Cubic Convolution a výpočetně náročnější metody Raised Cosine kernel, Knab interpolation kernel a Truncated Sinc. Výsledky byly porovnány s teoretickými výpočty a simulačními studiemi z předchozích výzkumů (Hanssen, Bamler, 1999), (Migliaccio, Bruno, 2003) a (Cho ... [et al.], 2005). Cílem práce bylo porovnat vliv interpolačních metod na reálná data. Vliv na kvalitu interferogramu byl hodnocen pomocí koherence (Touzi ... [et al.], 1999) a sumy fázových rozdílů (Li ... [et al.], 2004). Nic nenasvědčuje tomu, že by výpočetně náročnější metody dosahovaly lepších výsledků než metoda Cubic Convolution. Byla ověřována možnost hodnotit vliv interpolačních metod pomocí přesnosti DMT (Li, Bethel, 2008). Jako referenční digitální modely terénu byly použity ZABAGED a digitální...
|
host ::
RSS.