|
|
Mnohost bytí: Ontologie Alaina Badioua
Pivoda, Tomáš ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent) ; Pechar, Jiří (oponent)
Tomáš Pivoda, Mnohost bytí: ontologie Alaina Badioua Disertační práce Abstrakt Práce představuje poprvé v českém prostředí ontologii francouzského filosofa Alaina Badioua, jak ji podal ve svém základním díle Bytí a událost (L'être et l'événement, 1988). Nejprve ukazuje východiska Badiouvy filosofie a důvody, proč Badiou identifikuje ontologii s teorií množin, a poukazuje na jeho význam pro současnou filosofii, obzvláště proud tzv. spekulativního realismu, zformovaný kolem Quentina Meillassouxe. Hlavní osu práce tvoří výklad čtyř základních Badiouvých "Idejí": mnohosti, události, pravd a subjektu, v jejichž rámci se postupně ukazuje, jak Alain Badiou buduje svůj pojmový aparát na základě jednotlivých axiomů teorie množin, vycházeje přitom ze základního formálního vymezení množiny pomocí operátoru . V rámci Ideje mnohosti∈ práce s odkazem k M. Heideggerovi a Platónovi vykládá Badiouvu transpozici pojmové dvojice jedno/mnohé na dvojici jsoucno/bytí a definuje základní pojmy Badiouvy ontologie jako situaci, prezentaci, reprezentaci a prázdno, s jejichž pomocí ilustruje Badiouvo pojetí přírody. V souvislosti s událostí se práce dále věnuje tzv. historickým situacím, jež vycházejí z intervenčního pojmenování lokálně situované události. Z pojmu "věrnosti události" pak vyvozuje Badiouvo pojetí tzv. generických...
|
|
|
Kulturní dimenze jazyka
Macek, Michal ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá vztahem jazyka, myšlení a kultury. Hlavním problémem je způsob, jakým jazyk stojí v základu kultury jakožto vrstvy symbolů a významů. Jazyk je popsán jako systém znaků, jejichž užívání má vliv na strukturu myšlení lidí a na způsob interpretace reality prostřednictvím kultury. V práci je zkoumána otázka vzniku jazyka a další výzkumné problémy se studiem jazyka a kultury související. Z nich je nejdůležitější princip lingvistického relativismu (Sapirova-Whorfova hypotéza), dále se jedná o problém vztahu jazykových změn a změn kulturních a o problém osvojování si jazyka a kultury v procesu socializace. Vztah jazyka, myšlení a kultury je zkoumán mezioborovou perspektivou s využitím filozofických, sémiotických, lingvistických a zejména antropologických textů. Klíčová slova: jazyk, myšlení, kultura, znak, symbol, princip lingvistického relativismu, Sapirova- Whorfova hypotéza, lingvistická antropologie, symbolická antropologie, sémiotika
|
|
|
Felis versus Felix - symbolický i narativní obsah v umění a ve výtvarné výchově
Pikorová, Karolína ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Téma diplomové práce je Felis versus Felix - symbolický i narativní obsah v umění a ve výtvarné výchově. Tato práce je teoretickou i praktickou studií tématu. Teoretická část se zabývá uchopením klíčových slov, jejich významy, kočkou jako takovou, její symbolikou, historií, jejími vlastnostmi, konotacemi, které se k ní vážou. Diplomantka mapuje výskyt a význam kočky ve výtvarném umění a v literatuře, který dokládá konkrétními příklady. Dále nabízí možnosti využití tématu ve výtvarné výchově a představuje již zpracovanou výtvarnou řadu Zvíře v nás. Diplomantka navrhuje další možnosti využití tématu v pedagogické praxi. Praktická část práce vychází z výsledků heuristické přípravy. Obsahuje dva cykly výtvarných prací různého charakteru, které spolu však souvisí.
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rozvoj myšlení a řeči jako oblast čtenářské pregramotnosti
Němcová, Nikola ; Ronková, Jolana (vedoucí práce) ; Laufková, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku rozvoje myšlení a řeči jako oblasti čtenářské pregramotnosti u dětí předškolního věku. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část práce je věnována problematice čtenářské pregramotnosti, rozvoji myšlení a řeči jako oblasti čtenářské pregramotnosti, upozorňuje na riziko vzniku specifických vývojových poruch učení a pojednává o působení předškolní instituce na dítě. Na základě těchto poznatků je sestavena část empirická. Cílem empirické části je zmapování úrovně čtenářské pregramotnosti u dětí ve věku 5 - 6 let v Humpolci. Specificky výzkumné otázky zjišťují erudovanost učitelek mateřských škol v čtenářské pregramotnosti, dále jak učitelky rozvíjí tuto pregramotnost a je navržena testová baterie pro následné zjištění úrovně čtenářské pregramotnosti u dětí. V empirické části diplomové práce jsou kombinovány dvě metody získávání dat, dotazníkové šetření a pozorování dětí během plnění úkolů v testové baterii. Prokázala se poměrně dobrá úroveň čtenářské pregramotnosti u dětí ve věku 5 - 6 let, ovšem s velkými individuálními rozdíly mezi dětmi. KLÍČOVÁ SLOVA dítě předškolního věku, čtenářská pregramotnost, myšlení, řeč, slovní zásoba, paměť, pozornost
|
|
|
Slovo, řeč a jazyk. Interdisciplinární pole teologie a neurověd.
Tomášek, Martin ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
73 Abstrakt Mnohovýznamový pojem logos provází filosofii od nejranějších autorů. Obecně lze říci, že pojem logos má v historii dvě hlavní skupiny významů. První skupina se týká řeči (slovo, řeč, věta…) a druhá skupina významů se týká rozumu (myšlenka, důvod, rozum, myšlení…). Druhá skupina ve filosoficko-teologickém uvažování přechází do představy rozumu přesahujícího člověka - "božský" či "světový rozum". Analytická filosofie postulovala teoretický podklad pro dualitu řeči a rozumu. Již Humboldt byl přesvědčen, že myšlení je vždy spojeno s jazykem, že řeč je orgán vytvářející myšlenky. Ebner v pneumatologické filosofii říká, že člověk je svojí povahou "Duchem, který má slovo", že "bez Slova není rozumu", a že "rozum je řeč, logos". Wittgenstein ve filosofii jazyka tvrdí, že "hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa", a že "věta je obrazem skutečnosti". Lingvistické práce Fodora o vnitřním jazyku myšlení (mentálštině) a zejména Chomského teorie existence struktury pro "univerzální gramatiku" v lidském mozku, poskytují předpoklady pro pátrání po takové struktuře. Neurovědní výzkumy tyto předpoklady potvrzují. Součástí mozku dospělého člověka jsou struktury specializované pro chápání řeči. Patří k nim Brocovo centrum pro vytváření řeči, Wernickeho centrum pro porozumění řeči, fasciculus arcuatus,...
|
|
|
Rozvoj funkčního myšlení žáků na druhém stupni základní školy
NOVÁKOVÁ, Šárka
Hlavním cílem diplomové práce bylo vytvořit pracovní listy pro rozvoj funkčního myšlení včetně příručky pro uživatele a prověření pracovních listů ve výuce na základní škole. Diplomová práce obsahuje teoretickou část, ve které je popsáno, co je to funkční myšlení a jakým způsobem se rozvíjí na druhém stupni základních škol. Obsahuje také praktickou část, ve které jsou již zmíněné pracovní listy a závěry z výuky.
|
|
|
Felis versus Felix - symbolický i narativní obsah v umění a ve výtvarné výchově
Pikorová, Karolína ; Velíšek, Martin (vedoucí práce) ; Raudenský, Martin (oponent)
Téma diplomové práce je Felis versus Felix - symbolický i narativní obsah v umění a ve výtvarné výchově. Tato práce je teoretickou i praktickou studií tématu. Teoretická část se zabývá uchopením klíčových slov, jejich významy, kočkou jako takovou, její symbolikou, historií, jejími vlastnostmi, konotacemi, které se k ní vážou. Diplomantka mapuje výskyt a význam kočky ve výtvarném umění a v literatuře, který dokládá konkrétními příklady. Dále nabízí možnosti využití tématu ve výtvarné výchově a představuje již zpracovanou výtvarnou řadu Zvíře v nás. Diplomantka navrhuje další možnosti využití tématu v pedagogické praxi. Praktická část práce vychází z výsledků heuristické přípravy. Obsahuje dva cykly výtvarných prací různého charakteru, které spolu však souvisí.
|
|
|
Od Descartovy mysli ke Kantovu rozumu
Dekastello, Petr ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Primárním východiskem zkoumání je dílo R. Descarta Meditace o první filosofii a zkoumání pojmu chápavosti (intellectus) a jeho postavení v rámci mysli (mens) ve vztahu k myšlení (cogitatio). K tomu je třeba tematizovat a brát v úvahu také smyslové vnímání (sentio) a představivost (imaginatio), které zprostředkovávají chápavosti "materiál" k souzení. Cílem práce je ukázat, jakou má chápavost funkci v "rozumu" a předložit interpretaci, jakým způsobem se nám může jevit struktura mysli v závislosti na rozumu (ratio), a to v pojednání R. Descarta, jeho díle a odpovědích na námitky. Postavení a funkce chápavosti bude konkrétně zkoumána náčrtem logické struktury vzájemné závislosti uvedených hlavních pojmů, které jsou zásadní pro chápání podstaty lidské mysli. V závěru bude na prozkoumaných základech ukázáno, že systém "rozumu" R. Descarta lze chápat jako východisko transcendentálního pojetí rozumu u Kanta, které vede k idealistickému pojetí světa a vychází z apriorních forem myšlení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sebevědomí a sebepoznání. Studie k roli subjektu a vědomí myšlení v Descartově filosofii
Kollert, Lukáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Předložená práce se snaží prozkoumat z širší perspektivy Descartovo cogito především v kontextu Meditací o první filosofii (1641) a dalších pro zkoumané téma relevantních spisů. S cílem nabídnout komplexní podání Descartova prvního poznatku se přitom nezaměřuje pouze na rozbor samotného cogito, na analýzu jeho logické struktury apod., nýbrž nahlíží na něj také optikou dalších klíčových doktrín tvořících součást Descartovy filosofie. Z toho důvodu se práce postupně věnuje určení totožnosti meditujícího a představení metodické skepse, otázce zpochybnění logických zásad v První meditaci, problematice karteziánského kruhu, výkladu rozdílu implicitního a explicitního vědění, nauce o vrozenosti idejí a konečně také otázce po tom, jak jsme si podle Descarta vědomi našeho myšlení. Především v souvislosti s problematikou přítomnosti ego v cogito a vědomosti myšlení se pak práce uchyluje k dílčím úvahám systematické povahy překračujícím rámec interpretace Descartova myšlení. Tak jsou např. v poslední kapitole práce věnované objasnění vědomí myšlenek a mentálních stavů představeny a konfrontovány tři různé typy přístupů k tomuto problému. Důvodem zvoleného postupu je v případě uvedeného tématu ta okolnost, že se zde Descartovo stanovisko k dané problematice zdá být více než v jiných případech nezřetelné....
|
host ::
RSS.