|
|
UNCLOS and the role of the United States in the South China Sea
Kaňková, Michaela ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Pondělíček, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje otázce toho, proč Spojené státy americké nikdy neratifikovaly Úmluvu Organizace spojených národů o mořském právu, zkoumá, jaké jsou převládající argumenty, které v roce 1982 vedly k tomu, že prezident Reagan odmítl tuto úmluvu ratifikovat a proč se tomu tak stalo i po tom, co byla Úmluvu v roce 1994 upravena. Dále pak vyzdvihuje důležité body Úmluvy, jak ty, které jsou součástí argumentů pro a proti přistoupení k Úmluvě, tak těch, které mají vliv na postupování Spojených států v mezinárodních vodách. Zároveň se tato práce snaží nabídnout současný náhled do problematiky toho, proč Spojené státy stále zůstávají mimo tuto Úmluvu, přestože její obsah využívají k tomu, aby mohly dohlížet na dění v mezinárodních vodách, ale i kontrolovat, že není porušováno právo pokojného proplutí. Zároveň jsou tato zjištění následně zasazena do problematiky Jihočínského moře, které Spojené státy dlouhodobě monitorují. Tato poslední část se tedy snaží o několik věcí, za prvé vysvětluje problematičnost Jihočínského moře a zájem Spojených států o něj. Dále pak se dívá na to, jakým způsobem se Spojené státy v regionu prosazují a jaký na to má vliv fakt, že nejsou členy Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu.
|
|
|
Repealing NAFTA: The impact on international trade with focus on Mexico
Kolář, Daniel ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Cazachevici, Alina (oponent)
Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) nabyla účinnosti v roce 1994 po dlouhých a emotivních diskuzích. Po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA v roce 2016 je její budoucnost nejistá, což motivovalo vznik této práce, která kvanfitikuje důsledky jejího případného zrušení. K tomuto účelu bude použit model všeobecné rovnováhy GTAP a bude modelován nárůst celních sazeb mezi členy NAFTA na odvozenou úroveň MFN. Zrušení NAFTA by mělo výrazný dopad na obchod mezi členskými státy a mírný ale negativní dopad na jejich bohatství. Odhadovaný pokles kanadského HDP je 0.48%, am- erického HDP 0.39% a HDP Mexika 0.06%. Byly by vážně poškozeny hodnotové řetězce mezi USA a Mexikem a byla by zvýšena příjmová nerovnost v Mexiku, protože nekval- ifikovaní pracovníci by byli zasaženi více. Další simulace byly provedeny s cílem vzít v potaz odchylky v odvětvových sazbách MFN a sledovat citlivost výsledků na volbu uzavření modelu. Jediným pozitivem zrušení NAFTA je, že by mohlo zmírnit regionální ekonomické rozdíly v Mexiku tím, že poškodí odvětví, která soustředí svoji výrobu v blízkosti hranic USA s Mexikem. 1
|
|
|
English-Speaking Communists, Communist Sympathisers and Fellow-Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War Years.
Geaney, Kathleen Brenda ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Čapková, Kateřina (oponent)
Doctoral Dissertation PhDr. Kathleen Brenda Geaney English-Speaking Communists, Communist Sympathizers and Fellow- Travellers and Czechoslovakia in the Early Cold War (Anglicky mluvící komunisté, komunističtí sympatizanti a podporovatelé a Československo v počátcích studené války) Anotace Disertace se věnuje těm členům a sympatizantům komunistické strany, kteří cestovali skrze železnou oponu, aby na vlastní oči viděli život v nové lidové demokracii. Výzkum se zaměřuje na Československo v počátcích studené války, které se stalo cílem až překvapujícího množství anglojazyčných turistů. Práce ukazuje, že sovětský příklad sloužil jako model pro přijímání těchto návštěvníků pro oficiální místa v Praze. Československé úřady si nicméně tento vzor přizpůsobily na základě získaných zkušeností, místních podmínek a také geopolitického kontextu. Přístup k nim byl přizpůsobován na základě hodnocení jejich přínosu a důležitosti pro věc komunismu. Klíčová slova: Československo, komunismus, studená války, anglicky-mluvící cizinci, metody pohostinosti
|
|
|
"U.S.-Mexican Counterdrug Security Cooperation: The Merida Initiative a Possible Solution?"
Paulino Rosario, Leandra ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Anděl, Petr (oponent)
Mexiko a Spojené státy sdílejí téměř 3000 km dlouhou hranici a obchod s drogami hraje důležitou roli v jejich vzájemných vztazích. USA jako hlavní spotřebitel drog a Mexiko jako jejich hlavní dodavatel navzájem vyrovnávají nabídku a poptávku na trzích a politická, sociální i ekonomická úroveň obou zemí je významně ovlivňována obchodem s drogami. Během posledních deseti let utužily mexické drogové kartely kontrolu nad vstupem drog do Spojených států. Mexická politika vůči drogovým kartelům je tak pro USA v této oblasti čím dál zásadnější. V současné době oba státy uznávají společnou zodpovědnost v oblasti obchodu s drogami a pracují ruku v ruce s cílem omezit sílu kartelů, nicméně zůstává otevřenou otázkou, jestli je toto úsilí efektivní. Tato práce představuje analýzu vlivu USA na eskalaci boje proti nelegálnímu obchodu s drogami v Mexiku během Bushovy a Obamovy administrativy, a také analýzu účinnosti iniciativy Mérida jako programu boje proti obchodu s drogami. V této práci tvrdím, že iniciativa Mérida úspěšně zlepšila americko-mexické vztahy v oblasti společných protidrogových politik. Mexické drogové kartely nicméně stále mají navrch a zdá se, že objem trhu s drogami se významně nesnižuje. Program Mérida je třeba podrobovat kritickému pohledu a nutné provádět jeho důsledné hodnocení včetně evaluace...
|
|
|
Mediální reprezentace přesídlování v České republice a USA
Uhlířová, Miroslava ; Klásková, Markéta (vedoucí práce) ; Hrůzová, Andrea (oponent)
Tato bakalářská práce porovnává mediální reprezentaci přesídlování syrských uprchlíků ve Spojených státech amerických a v České republice, jakožto jedno z potenciálních řešení migrační krize. V rámci teorie sociálního konstruktivismu patří média mezi hlavní činitele v procesu konstrukce reality, přičemž v otázce prezentace politického dění je jejich role zásadní, neboť o politické scéně se publikum pouze zřídkakdy dozvídá přímo. Migrační krize, vyvolaná syrským konfliktem, a návrhy na její řešení, jsou v současnosti hojně nastolovanou mediální agendou. Mezi nejvíce diskutované potenciální řešení patří přesídlování, jehož výhoda je v tom, že je globálně aplikovatelné. Přesídlování syrských uprchlíků však má jinou historii i rozsah v různých zemích, proto je očekávaná jeho různá mediální prezentace v rámci daných zemí. Výzkum, provedený formou kvantitativní obsahové analýzy, soustředící se na komparaci Spojených států amerických a České republiky, odhalil rozdíly mediálního obrazu přesídlování. Zkoumaná česká média, jmenovitě Mladá fronta Dnes a Hospodářské noviny, inklinují k prezentaci přesídlování v rámci sekuritizačního diskurzu, zatímco vybraná média Spojených států amerických, konkrétně The New York Times, se vyznačují mediální reprezentací přesídlování v rámci diskurzu humanitárního....
|
|
|
Československo - venezuelské vztahy v letech 1945 - 1968
Maternová, Simona ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Binková, Simona (oponent)
Abstakt Práce analyzuje dosud prakticky neprobádané téma vztahů Československa a Venezuela v období 1945 - 1968, přičemž pozornost je věnována diplomatickým a hospodářským vztahům. Ohled je brán nejen na vliv vnitropolitické situace v zemích, ale také na vysvětlení širších souvislostí mezinárodních vztahů, především Spojených států amerických, Sovětského svazu a Kuby. Práce se opírá především o archivní materiál z archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky a Národního archívu České republiky. Diplomatické vztahy mezi zeměmi byly navázány v roce 1929 a po Mnichovské dohodě v roce 1938 bylo československé velvyslanectví v Caracasu uzavřeno. Po 2. světové válce byly znovunavázány obchodní vztahy, a byly to právě obchodní zájmy Československa, které napomohly ke vzniku vztahů diplomatických. Diplomatické vztahy byly Venezuelou přerušeny v roce 1952 za diktatury generála Marcuse Péreze Jiméneze. Po jeho svržení v roce 1958 začaly být diplomatické vztahy postupně navazovány prostřednictvím obchodních vztahů a nakonec byly normalizovány až v červnu 1968. Vývoj diplomatických vztahů ovlivnilo několik faktorů. Jedním z nich byla vnitropolitická situace v zemích, zatímco se Venezuela potýkala s nestabilními vládami, v Československu se k moci dostali komunisté. Venezuelu zasáhla hospodářské krize, jenž...
|
|
|
Indická zahraniční politika ve vztahu k USA za Indiry Gándhíové
Gilánik, Vít ; Štipl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hons, Pavel (oponent)
V bakalářské práci zkoumám zahraniční politiku mezi Indií a Spojenými státy americkými za vlády premiérky Indiry Gándhíové. Těžiště práce obsahuje čtyři hlavní zkoumané oblasti mezinárodní politiky Indie: vývoj indo-amerických vztahů; Pákistán - vznik státu Bangladéš; Sovětský svaz a Čínskou lidovou republiku. Bakalářská práce v úvodu obsahuje vhled do situace ve zkoumaných oblastech do období zvolení premiérky Gándhíové. Cílem práce je popsat vývoj situace v těchto čtyřech oblastech mezi lety 1966-1977 a nastínit politické a diplomatické kroky, které byly učiněny vládami jak na americké, tak indické straně. V závěru práce také krátce zkoumám vývoj situace v oblastech do současnosti.
|
|
|
The Impact of China's Engagement in Sub-Saharan Africa on U.S. Political and Economical Interests on the Continent (2000-2012)
Kindl, Lukáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Rigorózní práce se zabývá růstem čínského angažmá v subsaharské Africe po roce 2000 a jeho dopady na politické a ekonomické zájmy Spojených států na kontinentu. Čína začala během prvního desetiletí tohoto milénia věnovat Africe zvýšenou pozornost, zejména ve formě rozvojové pomoci poskytované bez přídatných podmínek (kromě požadavku na uznání režimu v Pekingu) a četné diplomacie na nejvyšší úrovni, s cílem uspokojit stále rostoucí poptávku po nerostných surovinách, získat nové trhy pro své exporty a posílit své postavení na mezinárodní scéně. V USA začaly sílit obavy, že čínské aktivity představují hrozbu pro americké programy zaměřené na demokratizaci a zodpovědné vládnutí a že se Čína stává tvrdě hrajícím ekonomickým konkurentem v Africe. První dvě kapitoly charakterizují čínské, resp. americké zájmy v Africe, popisují strukturu aktérů podílejících se v obou zemích na formulaci a implementaci politik vůči Africe a rozebírají různé typy těchto politik a širších strategií. Třetí kapitola porovnává americké a čínské aktivity ve třech případových studiích zaměřených na Nigérii, Angolu a Súdán. Čtvrtá kapitola pak přináší komparaci hlavních rysů amerických a čínských politik vůči subsaharské Africe v obecné rovině. V rámci této kapitoly diplomová práce ověřuje hypotézu autora, že cílem čínských...
|
|
|
Comparison of U.S. and China's Policy Towards Africa 1990-2010 With a Special Focus on Angola and Sudan: Resources and Geopolitics
Kindl, Lukáš ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Diplomová práce se zabývá růstem čínského angažmá v subsaharské Africe po roce 2000 a jeho dopady na politické a ekonomické zájmy Spojených států na kontinentu. Čína začala během prvního desetiletí tohoto milénia věnovat Africe zvýšenou pozornost, zejména ve formě rozvojové pomoci poskytované bez přídatných podmínek (kromě požadavku na uznání režimu v Pekingu) a četné diplomacie na nejvyšší úrovni, s cílem uspokojit stále rostoucí poptávku po nerostných surovinách, získat nové trhy pro své exporty a posílit své postavení na mezinárodní scéně. V USA začaly sílit obavy, že čínské aktivity představují hrozbu pro americké programy zaměřené na demokratizaci a zodpovědné vládnutí a že se Čína stává tvrdě hrajícím ekonomickým konkurentem v Africe. První dvě kapitoly charakterizují čínské, resp. americké zájmy v Africe, popisují strukturu aktérů podílejících se v obou zemích na formulaci a implementaci politik vůči Africe a rozebírají různé typy těchto politik a širších strategií. Třetí kapitola porovnává americké a čínské aktivity ve třech případových studiích zaměřených na Nigérii, Angolu a Súdán. Čtvrtá kapitola pak přináší komparaci hlavních rysů amerických a čínských politik vůči subsaharské Africe v obecné rovině. V rámci této kapitoly diplomová práce ověřuje hypotézu autora, že cílem čínských...
|
|
|
Čína jako největší zahraniční držitel amerických státních dluhopisů: analýza dopadů na zahraniční politiku USA
Holuša, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, zdali mají nákupy amerických státních dluhopisů Čínou vliv na zahraniční politiku Spojených států. První část práce je věnována dluhopisům jako prostředku financování dluhu a zdůvodnění, proč je Čína motivována nakupovat americké státní dluhopisy. Druhá část práce se věnuje historickému vztahu věřitele a dlužníka, který na základě vztahu mezi Spojenými státy a Mexikem v 80. letech vychází z předpokladu, že vztah mezi financováním deficitu a následnou změnou v zahraniční politice vůči věřiteli je reálně možný. Třetí, poslední část na základě zvolených kritérií dovozuje, jestli ke změně zahraniční politiky Spojených států vůči Číně dochází. Bakalářská práce se tak zaměřuje na lidsko-právní problematiku, jež je mezi oběma stranami častým předmětem sporů. Součástí práce je rovněž analýza americko-čínského sporu týkajícího se prodeje zbraní Tchaj-wanu. Práce se také zabývá teorií prodeje veškerých amerických státních dluhopisů Čínou z důvodu rozsahu možných dopadů na ekonomiku Spojených států. Závěr shrnuje získané poznatky a odpovídá na stanovenou otázku.
|
host ::
RSS.