|
|
Teorie mysli u uživatelů kochleárního implantátu předškolního věku
Cajthamlová, Tereza ; Komorná, Marie (vedoucí práce) ; Kotvová, Miroslava (oponent)
Tato práce se zabývá teorií mysli u uživatelů kochleárního implantátu v předškolním věku. V teoretické části jsou představena témata: sluchové postižení v dětském věku, kochleární implantace, teorie mysli a vývoj dětí předškolního věku. Všechna tato témata jsou zpracována s ohledem na problematiku dětí užívajících kochleární implantát (popř. implantáty). Přičemž kromě obecných informací se práce zaměřuje hlavně na výsledky zahraničních výzkumů, které nabízejí pohled na současnou situaci týkající se uživatelů kochleárního implantátu v dětském věku. Empirická část shrnuje výsledky výzkumu teorie mysli u českých dětí užívajících kochleární implantát. Výzkumu se zúčastnilo celkem 31 dětí, z toho 11 uživatelů kochleárního implantátu a 20 intaktních dětí v kontrolní skupině. Teorie mysli byla testována pomocí úlohy shodná přání, úlohy rozdílná přání, lentilkového testu (Smarties task) a testu Anička a Lucka (Sally-Ann task). Rodičům uživatelů kochleárního implantátu byl navíc distribuován krátký dotazník. Za účelem zjištění kompetencí v českém jazyce byl uživatelům kochleárního implantátu zadán subtest Slovník z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukazují, že u českých dětí užívajících kochleární implantát dochází v předškolním věku k opoždění rozvoje teorie mysli v...
|
|
|
Vztah teorie mysli a úrovně jazykových schopností u předškolních dětí
Cajthamlová, Tereza ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Páchová, Anna (oponent)
Tato práce se zaměřuje na vztah mezi teorií mysli a jazykovými schopnostmi českých předškoláků. Teoretická část shrnuje poznatky o teorii mysli, jejím vztahu k jazykovým schopnostem a některé oblastí vývoje dítěte předškolního věku. Empirická část popisuje výzkum vztahu teorie mysli a jazykových schopností u českých předškoláků. Výzkumu se zúčastnilo 55 dětí, 20 dětí v mladší skupině (m=42 měsíců) a 35 dětí ve starší skupině (m=54 měsíců). Teorie mysli byla testována pomocí úloh zaměřených na porozumění mylným přesvědčením: úlohy Sally-Ann a lentilkového testu. Jazykové schopnosti byly ověřovány pomocí subtestu Posuzování gramatičnosti a subtestu Porozumění gramatice z baterie testů Seidlové Málkové a Smolíka (2014). Výsledky výzkumu ukázaly, že starší děti mají statisticky významně lepší výsledky v úkolech zaměřených na porozumění mylným přesvědčením. Oproti očekávání nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi jazykovými schopnostmi mladší a starší skupiny. Byla nalezena mírná korelace mezi jazykovými schopnostmi a porozuměním mylným přesvědčením u obou skupin. KLÍČOVÁ SLOVA Teorie mysli, porozumění mylným přesvědčením, jazykové schopnosti, předškolní věk, Sally-Ann task, Lentilkový test
|
|
| |
|
|
Role empatie v etickém jednání
Novák, Lukáš ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Již před více než 200 lety David Hume spolu se svým současníkem Adamem Smithem postulovali, že etické jednání člověka vychází především z jakéhosi "morálního citu". Zjednodušeně řečeno oba mají za to, že to jsou vášně, co určuje jednání. Hume dokonce říká že: "rozum je a má být otrokem vášní" (…). Je možné, že tímto výrokem spolu s dalšími probudil z dogmatického spánku jednoho z největších filozofů všech dob Immanuela Kanta, který po dlouhém bádání dochází k závěru, že rozum a nikoli vášně určuje jednání. Resp. že rozum je s to určovat jednání nezávisle na vášních. K řešení otázky, jaká je role mravního citu v etickém jednání mohou významně přispět poznatky současné vědy. Při jejich rozboru využijeme metod analýzy, syntézy a komparace. Cílem této práce bude za pomoci empirických věd reflektovat, jaký je vztah empatie, mravního citu a etického jednání a tím přispět k řešení složité otázky, která trápila filozofy a teology od nepaměti, k otázce, jaký je vztah rozumu, vášní a etického jednání. Klíčová slova Kant Immanuel, Hume David, empatie, etické jednání, prosociální chování, svobodná vůle, filozofie mysli, etika, kognitivní věda, neurověda, psychologie, fMRI, sympatie, soucit, mentalizace, teorie mysli, poruchy osobnosti
|
|
|
Mirror neuron system: Mechanisms and functions
Loginova, Alisa ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Zrcadlové neurony (MN) jsou výjimečnou skupinou neuronů s visuomotorickými vlastnostmi. Jejich aktivace je spojena jak s pozorováním konání druhé osoby, tak i s prováděním stejného úkonu, pokud již tyto činnosti patřily do motorického repertoáru pozorovatele. MN byly poprvé identifikovány u makaků, později došlo k jejich objevu u člověka. Nejdůležitější struktury, kde můžeme nalézt zrcadlové neurony, jsou Brokova oblast, která se nachází v inferiorní části frontálního gyru (IFG), premotorický kortex a superiorní parietální lalok (SPL). MN jsou nedílnou součástí pochopení činů ostatních, imitace, učení a jazyka. Dle dnešních poznatků mají také roli v sociální kognici - při prožívání empatie a teorie mysli (ToM). Empatií lze definovat jako sdílení pocitů druhé osoby. ToM zdůrazňuje schopnost reprezentovat mentální stavy jiných osob, poznatků, přání a zkušeností. Vede k schopnosti správného pochopení a anticipování konání pozorované osoby. Kromě MN se sociálně kognitivních procesů účastní i amygdala, inzula a bazální ganglia. Poruchy sociálně kognitivních schopností jsou pozorovány v autismu, schizofrenií a psychopatií. Klíčová slova: zrcadlové neurony, motorická oblast, sociální kognice, empatie, teorie mysli
|
|
| |
|
|
Herní styl jako intencionální model u hráčů videoher
Hrabec, Ondřej ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Klusák, Miroslav (oponent) ; Čermák, Ivo (oponent)
Cílem disertační práce je reagovat na nedostatečné zmapování konceptu herní styl v dosavadní linii výzkumu hráčů videoher. K tomuto účelu je použit integrativní rámec stylu jako intencionálního modelu přání a přesvědčení hráče. Hlavní teze práce vychází z předpokladu funkce herního stylu ve smyslu nástroje k předvídání chování soupeře. Studie se skládá ze dvou částí. První část navrhuje kategorizaci, která by mohla podrobněji a přesněji zařazovat existující herní formy. Druhá část práce dále rozvíjí téma intencionality prostřednictvím formulace procesuálního modelu odhadování stylu v progamingovém prostředí, který je ilustrován na případové studii videohry League of Legends. Výsledků bylo dosaženo na základě extenzivní analýzy hráčských textů, rozhovorů s poloprofesionálními hráči, komentátory a herními novináři. Zjištění této studie poukazují k nebývalé bohatosti herních stylů a komplexnosti procesu utváření rekurzivní teorie mysli ("já si myslím, že druhý si myslí, že já si myslím…) ve videoherním prostředí. Klíčová slova: herní styl, intencionalita, intencionální model, metagame, metakognice, mindgame, progaming, teorie mysli, typologie hráčů, videohra
|
|
|
Kognitivní zpracovávání u dítěte s autismem
Čížková, Kristýna
Práce si klade za cíl popsat kognitivní zpracovávání dítěte s poruchou autistického spektra a zamyslet se nad jeho mechanismy a příčinami. První část práce představuje teoretické zázemí pro následnou interpretaci dat získaných ve výzkumu. Nejdříve stručně charakterizuje poruchy autistického spektra, kognitivní fungování jedinců s touto poruchou a především dvě hlavní psychologické teorie autismu: Teorii mysli S. B. Cohena a Teorii oslabené centrální koherence U. Frith. Druhá část práce popisuje průběh provedeného výzkumu. Jeho těžiště leží v dlouhodobé práci s dívkou s dětským autismem a s dívkou z intaktní populace. Postupně obě dívky prošly standardními testy teorie mysli, zkouškami čtení se zaměřením na porozumění a matematickými slovními úlohami. Výzkumné poznatky pochází především z následných rozhovorů s dívkami a ze sledování jejich způsobu práce a přemýšlení. Získaná data jsem konfrontovala s výše zmíněnými psychologickými teoriemi autismu. Konečná analýza ukazuje typické znaky kognitivního zpracovávání konkrétního dítěte s autismem: zaměření na detaily, "fyzické" uvažování a lpění na pravidlech a schématech.
|
host ::
RSS.